O vyu�it� energie z j�dra je zapot�eb� hovo�it
Martin ��man
14.11.2007, Hospod��sk� noviny
Evropa jako celek dlouhodob� podcenila investice do nov�ch energetick�ch zdroj� a sv� rostouc� energetick� pot�eby mus� ji� dnes z poloviny kr�t dovozem.
Podle n�kter�ch studi� bude t�eba v p��t�ch 20 letech investovat 1000 miliard eur, aby bylo mo�n� pokr�t budouc� spot�ebu a nahradit st�rnouc� infrastrukturu. Jinak n�s nebude �ekat nic jin�ho, ne� pokra�ov�n� r�stu ceny energi�, kter� povede ke sn�en� konkurenceschopnosti evropsk� ekonomiky.
Nedostatek energetick�ch zdroj� a vysok� ceny p�edev��m elekt�iny pat�� k hlavn�m d�vod�m, pro� s�l� vol�n� po renesanci jadern� energie. V�elej�� vztah k j�dru v posledn� dob� kupodivu prezentuje tak� doposud sp� neutr�ln� Evropsk� komise. Vedou ji k tomu ale trochu jin� d�vody.
Ve strategick�m p�ezkumu evropsk� energetiky z leto�n�ho ledna Komise ozna�uje jadernou energii za jeden z nejv�znamn�j��ch bezuhl�kov�ch zdroj� energie. V�znam "bezuhl�kovosti" jadern� energie bl�e osv�tluje ned�vn� vyj�d�en� ��fa gener�ln�ho �editelstv� Komise pro dopravu a energetiku Matthiase Rueteho. Ten tvrd�, �e c�le na sni�ov�n� emis� CO2 do roku 2020, vyt��en� na b�eznov�m summitu EU, nep�jde splnit pouze vyu�it�m obnoviteln�ch zdroj� energie. Hovo�� o dal��ch dvou pil���ch, kter�mi jsou jadern� energie a ukl�d�n� CO2.
V zatracovan�m j�dru tak Evropsk� komise za��n� objevovat skryt� kouzlo bezemisn�ho zdroje, kter� by mohl bruselsk�m pl�nova��m vytrhnout trn z paty, kdy� na ja�e bez element�rn� expertn� anal�zy prosadili politick� c�l, co se t��e m�ry vyu��v�n� tzv. obnoviteln�ch zdroj� (20% do roku 2020). A tak snahy o sni�ov�n� emis� CO2 se tak paradoxn� mohou st�t dal��m impulzem pro rozvoj jadern� energetiky. Bohu�el k tomu nep�isp�je zdrav� rozum a ekonomick� rozvaha, ale obava eurokrat�, �e se nepoda�� naplnit jedna velk� iluze. Situace je o to paradoxn�j��, �e nere�ln� nad�je na kapacity obnoviteln�ch zdroj� m�ly v minulosti mimo jin� vliv na zastaven� nebo zpomalen� rozvoje jadern� energetiky v n�kter�ch evropsk�ch zem�ch, nap�. v N�mecku.
I navzdory t�mto fakt�m je v�ak v�voj jadern� energetick�ch technologi� ve sv�t� velmi intenzivn� a jejich v�znam i d�le poroste nejen z d�vodu ekonomick� efektivnosti v�roby elekt�iny a tepla z jadern�ch zdroj�, ale i z d�vodu sn�en� geopolitick� z�vislosti na dod�vce fosiln�ch surovin (zejm�na ropy a plynu) z citliv�ch oblast�. Kroky sm��uj�c� k v�t��mu vyu�it� jadern� energie jako energetick�ho zdroje proto z racion�ln�ch d�vod� podporuje �ada vl�d po cel�m sv�t�. Jadern� energie a konkr�tn� vysokoteplotn� jadern� reaktory se tak� pova�uj� za z�klady budouc� tzv. vod�kov� ekonomiky, tedy v�roby vod�ku pro energetick� a dopravn� aplikace. Vod�kov� ekonomika, kter� je sou�asnou viz�, nem��e b�t uskute�n�na bez v�roby vod�ku zalo�en� na jadern�ch zdroj�ch.
Celosv�tov� se v jadern�ch elektr�rn�ch dnes vyr�b� 16 % elektrick� energie, p�i�em� v samotn� Evrop� je to jen o procento m�n�. V komer�n�m provozu je celkem p�es 440 jadern�ch energetick�ch blok� o celkov�m instalovan�m v�konu p�es 370 000 MW. Dal��ch n�kolik des�tek blok� o v�konu p�es 23 000 MW se stav�. Mezi st�ty, kter� vyr�b�j� podstatnou ��st energie z j�dra, pat�� i �esk� republika. Z 84 TWh elektrick� energie, kter� se v lo�sk�m roce v �esku vyrobila, poch�zelo 26 TWh z jadern�ch elektr�ren Dukovany a Temel�n.
Jadern� zdroje pokr�vaj� p�ibli�n� t�etinu celkov� produkce elektrick� energie v �esk� republice a d�le�it�mi zdroji jsou i pro Slovensko, jeho� energetick� soustava je z historick�ch d�vod� �zce spjat� s �eskou. Je proto logick�, �e se oba st�ty stejn�m d�lem pod�lej� na rozjezdu nov�ho odborn�ho f�ra, kter� zat�m v evropsk�m "portfoliu" chyb�lo. Prvn� zased�n� Evropsk�ho jadern�ho f�ra se uskute�n� koncem listopadu v Bratislav� a Praha ho p�iv�t� v kv�tnu p��t�ho roku. Tato platforma nebude sm��ovat k bezv�hradn� podpo�e ���en� jadern� energetiky. Je zam��lena jako m�sto pro v�m�nu poznatk� a argument� bez ohledu na politickou �i odbornou orientaci. Sou�asn� m��e slou�it k diskusi, do kter�ch oblast� je zapot�eb� zam��it �sil� Komise v oblasti nov� energetick� legislativy a v�zkumu a v�voje.
Dal�� vyu��v�n� jadern� energie nen� jist� zcela bez probl�m� a je nezbytn� se soust�edit na jejich smyslupln� �e�en�. V�voj je ��douc� zejm�na v ot�zk�ch konce palivov�ho cyklu jadern�ch elektr�ren a s t�m spojen�m ukl�d�n� nebo zpracov�n� jadern�ch odpad�. Dal��m v�znamn�m t�matem je ur�it� tak� zvy�ov�n� jadern� bezpe�nosti a spolehlivosti provozu jadern�ch elektr�ren se zam��en�m na tzv. pasivn� bezpe�nost. Jadern� energetika krom� toho nen� jen pouh�m zdrojem energie, ale tak� specifickou koncentrac� know-how, kter� m��e p�isp�t k udr�en� kroku s glob�ln�m trendem inovac� a aplikace nov�ch technologi�. Tyto a �ada jin�ch n�m�t� se na jedn�n� f�ra ur�it� objev�.
�esk� republika m� z�jem v�st v�cnou diskusi o vyu��v�n� jadern� energie na �rovni Evropsk� unie. Otev�en� debata o energetick�m potenci�lu j�dra by ale tak� mohla uvolnit pon�kud strnulou atmosf�ru, kter� vyv�r� z vl�dn�ho prohl�en�.