V ČT jsou stále stejné „profláknuté“ tváře
Kateřina Dostálová a Martin Daneš
7/2005 51PRO
V ČT jsou stále stejné „profláknuté“ tváře
Při červnovém hlasování o zákonu zvyšujícím koncesionářské poplatky veřejnoprávním médiím a do roku 2008 rušícím reklamu v České televizi se klub ODS rozdělil na dvě části. Poslankyně Kateřina Dostálová hlasovala pro tento zákon. Kdyby se tím chtěla zavděčit představitelům domácí „kulturní fronty“, určitě by jí to v jejich očích nepomohlo.
Svět politiky a médií se nemálo prolíná. Vy se ve sněmovně mimo jiné věnujete mediální problematice. Předpokládám, že také sledujete domácí mediální cvrkot. Poznáváte se v tom, jak noviny, rozhlas a televize referují o vaší parlamentní práci?
Přiznám se, že mám někdy pocit, že se píše o někom jiném než o mně, i když je tam napsáno „Kateřina Dostálová“. Mě až vyráží dech, jak v řadě lidí, kteří zaujímají poměrně velký mediální prostor - jsou to různí naši známí herci a moderátoři - zůstává televizní krize tak zadrápnutá, že si jako svůj terč kvůli mým postojům v té době vybrali právě mě. Nyní vytahují mé jméno v souvislosti s dalšími událostmi, které se za těch pět let staly. Zvláštní je, že se tito lidé deklarují většinou jako pravicově orientovaní a vůbec jim nevadí, že máme v Poslanecké sněmovně 41 komunistů, že se tu pohybují různí Šloufové, Srbové a já nevím kdo všechno. Ale ne, jim prostě vadí Kateřina Dostálová.
Jedna známá skupina, která podporovala v kampani Petru Buzkovou, říkala: My nepodporujeme sociální demokracii, my podporujeme Buzkovou. Jenže to přece od sebe není možné odděli, Petra Buzková je i reprezentantem Srbů, Kavanů a Šloufů.
Jenže tito lidé, o kterých mluvíte, se hlásí například i k hnutí S komunisty se nemluví…
To mi přijde jako úplně největší legrace. Já když vidím nezávislé bojovníky, kteří podepisují tyto petice, kteří pak s komunisty svorně švitoří buď v poslaneckých lavicích či u kafíčka a sachrdortu v parlamentních kavárnách, tak to považuji za úsměvné. Ti lidi kážou vodu a pijí víno.
Můžete být konkrétní?
Třeba paní kolegyně Fischerová je takovým typickým příkladem. Když se projednávají zákony, tak se ráda baví i s kolegy z komunistické strany. Takže vůbec není pravda, že to, co tito lidé podepíší, i sami dodržují.
Z našich mediálních celebrit vás má - zdá se - obzvlášť ráda třeba herečka Eva Holubová. V Lidových novinách nedávno řekla, že když vám to nevyjde v politice, půjdete do butiku. Jak to může vědět? Máte snad společný podnikatelský projekt, o kterém veřejnost neví?
Ne, žádný společný podnikatelský projekt spolu nemáme. Já paní Holubovou ani neznám, nikdy jsem s ní osobně nehovořila. Přesto jsem za poslední měsíce četla asi tři rozhovory s Evou Holubovou a vždycky v nich zaznělo moje jméno. Mám pocit, že má ze mě podobnou obsesi jako Jan Kraus.
Čím to je?
Nevím. Podle mě to opravdu vychází z mých postojů během té televizní krize. Jsem ráda, že lidé už dnes pochopili, že tam tehdy šlo o ekonomické zájmy a udržení si vlastních postů napojených na penězovody a kanály, které do České televize vedou a jsou z ní vyváděny. Jde i o různé mediální skupiny, které z ČT čerpají peníze přes své projekty. Já například zírám na to, jak je možné, že televize, která má dnes stále ještě přes dva tisíce zaměstnanců, si nevyrábí pořady sama a místo toho jí je dodávají různé externí firmy napojené na ČT. Ano, zčásti má ze zákona dáno poskytovat prostor nezávislým producentům, jenže v takové míře, v jaké se to děje dnes… A jsou to stále ty samé „profláknuté“ tváře.
Jak po pěti a půl letech od televizní krize hodnotíte proměnu České televize? Změnila ji k lepšímu, nebo k horšímu?
Podle mě ji nezměnila vůbec nijak, když se díváte na obrazovku, sledujete zprávy atd. Něco málo se snad změnilo v tom, že ČT začala dělat aspoň nějaké zeštíhlující kroky. Je pravda, že je tam uzavřena strašná spousta nevýhodných smluv o různých pronájmech a nejde se ze dne na den zbavit obrovských budov na Kavčích horách, ale nějaké pozitivní kroky se tam pod vedením finančního ředitele Lamberta opravdu dějí. Začali dělat i další věc, kterou jsme po České televizi chtěli, totiž vybírat dlužné částky, i když to dělali velmi hrubým a nešťastným způsobem. Jinak tam převažují stálé stejné staré postupy, a to i na novém zpravodajském kanálu, chybí větší pružnost a kreativita.
A zákon postupně zvyšující televizní koncesionářské poplatky až na 135 korun, pro který jste hlasovala?
Ke zvýšení na 135 korun dojde až v roce 2008. Jde o to, že v uvedeném roce bychom měli mít minimálně 24 nových digitálních kanálů a je potřeba přemýšlet o tom, z čeho ty televize budou žít. Česká televize žije z koncesionářských poplatků i z reklamy, zatímco komerční televize žijí pouze z reklamy. Odebrání reklamy České televize pomůže nastartovat digitalizaci a zkvalitnit lidem rozšířenou nabídku programů.
Jaká je souvislost mezi zrušením reklamy v České televizi a zajištěním peněz na digitalizaci?
Uvolní se jedna miliarda, kterou nyní získává ČT z reklamy. Z čeho by nově licencované kanály mohly jinak žít? Když se ta jedna miliarda vloží do reklamního trhu, budou si na ni moci sáhnout i ti nově příchozí. Ten výsledný zákon je určitý kompromis, který lidem přinese Českou televizi, při jejímž sledování nebudou obtěžováni reklamou, a poskytne širší výběr mezi stanicemi uvolněním peněz na reklamním trhu.
Jaký máte názor na rozdělení digitálních sítí?
Ten připravovaný zákon je nyní ve velkém chaosu. Naprosto mě odstrašuje, jakým způsobem je projednáván na výboru; řekla bych, že kolegové ze sociální demokracie ho vůbec nečetli a spoléhají se na to, že sem chodí sem úředníci z ministerstva a říkají jim, jak mají hlasovat. A to mě přijde jako naprosté zoufalství. Momentálně je ten zákon v takovém rozvalu, že o něm rozhodně nebudeme hlasovat dřív než v srpnu nebo v září. Mám ale obavu, že si řada kolegů poslanců neuvědomuje, že tu jde o nastavení mediální scény na desítky let. Nebude možné, aby se jednou přijatý zákon po volbách zrušil, tak jako se předpokládám zruší registrační pokladny. Je to něco, co se tady jednou nastaví a pak už to nebude možné vrátit zpět.
Mě by konkrétně zajímal váš názor na rozdělení digitálních sítí mezi Českou televizí a privátní sférou.
Tohle je zatím velmi zle udělané, protože v zákonu o elektronických komunikacích prošel multiplex pro veřejnoprávní televizi a komerční stanice jako by tu neexistovaly. A to mně přijde zlotřilé až takřka zločinné od poslanců, kteří tohle protlačili. Takže i ten příští zákon se bude muset zasadit do tohoto kontextu.
Jak hodnotíte současný zákonný rámec našich veřejnoprávních médií s „nezávislými“ radami v čele?
Ten systém je velmi špatný. Mně přijde, že si z lidí děláme legraci. Napřed vznikne volební výbor s vlastním předsedou, autem atd. Pak se sejdou poslanci a vybírají kandidáty z občanských sdružení - to je přece podvod. Stejně si to zas politické strany vyberou podle svého, protože se dohodnou stylem: Hele, Franto, běž za spolkem myslivců, ať tě navrhne, a my se potom dohodneme s ostatníma stranama, jestli tě podpoří. Takhle přesně to funguje. Komunisti tam mají svého zástupce, sociální demokracie tam má své zástupce, ODS taky - ovšem ODS jich tam poměřeno parlamentním rozložením sil má nejméně, protože už za Špidly vláda převálcovala všechny mediální rady a obsadila je převážně svými lidmi bez ohledu na volební výsledky.
Takhle je to celé nastaveno špatně a já bych byla například pro finský model, kde přímo v té radě sedí poslanci. Kdo jiný nese zodpovědnost za to, že lidé musí platit koncesionářské poplatky? Když bude občan nespokojený se stavem České televize, tak se podívá, kdo v té radě sedí a co tam dělá, a ve volbách z toho vyvodí důsledky.
Když se na to podíváte z druhé strany, tak ten systém, jak je momentálně nastaven, se vám může hodit po příštích volbách, pokud v nich vaše strana zvítězí a bude moci rozjet „noc dlouhých nožů“?
Já s takovými výroky nesouhlasím. Mě docela pozlobilo, že pan předseda Topolánek řekl „noc dlouhých nožů“. Něco takového v žádném případě nechceme. Toho, co se tady za vlády sociální demokracie napáchalo, je tolik, že nevím, jestli hned po volbách bude prioritou Občanské demokratické strany - v případě, že náhodou uspějeme - měnit nějakým způsobem mediální rady. Myslím si, že každého člověka v této zemi dnes a denně štvou tisíce jiných zákonů, které napravit bude podstatně důležitější.
Vy jste do politiky vstoupila až v roce 1998, takže jste celou svoji kariéru strávila v opozici. Nejste už trochu netrpělivá?
Přiznám se, že je to nápor na psychiku. Když takhle sedíte v Poslanecké sněmovně a prohráváte jeden návrh za druhým, a když vidíte, co se za zákony se na ty lidi valí, musíte se s tím naučit nějak psychicky srovnat, jinak byste nemohl ani usnout. Je pravda, že jsem druhé volební období v opozici, ale snažím se dělat všechno pro to, aby se to obrátilo.
Naše politicky se angažující celebrity jsou vrtkavé. Umím si představit, že po případném volebním vítězství ODS se za rok v nějakém magazínu dočtete vyjádření Evy Holubové o tom, jaká je ta poslankyně Dostálová sympatická ženská. Jak zareagujete, až vás po úspěšných volbách Holubová osloví na nějaké recepci a bude se k vám mít jako ke své druhé nejlepší přítelkyni?
To je docela legrační; věřím, že se to i může stát, protože takové případy z minulosti známe. Pan novinář Leschtina je příkladem člověka, který v minulosti celkem dramaticky změnil své názory… Já si ale nemyslím, že by zrovna lidi, o kterých tu mluvíme, v budoucnosti otočili a v jejich chování by nastal takový posun.
Ale přesto: kdyby vás paní Holubová na té recepci přátelsky oslovila, jak byste reagovala?
Určitě bych jí podala ruku, řekla jí Dobrý večer, ale to by bylo asi tak všechno.
TEXT: Martin Daneš
Kateřina DostálováPoslankyně za ODS a členka petičního výboru a výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a tělovýchovu, předsedkyně podvýboru pro kulturu.
Osobní stránky
Martin DanešV roce 1991-92 byl diplomatickým poradcem v Kanceláři prezidenta republiky. Pracoval jako redaktor v Lidových novinách, Metropolitanu, Českém deníku, šéfredaktor Denního Telegrafu (1993-94) a měsíčníku Mezinárodní politika (2002). V současné době žije a pracuje ve Francii
Osobní stránky
