Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Dva rozhovory s Eli�kou Vlas�kovou




V r�mci �letn�ho �ten� na Virtually p�edkl�d�m pozornosti zdej��ch �ten��� dva rozhovory se spisovatelkou Eli�kou Vlas�kovou(1943) por�en� v letech 2006 pro revue Proglas a v lo�sk�m pro 51PRO. Eli�ka Vlas�kov� je p�vodn�m povol�n�m je psycholo�ka. Sv� liter�rn� pr�ce zve�ej�uje zhruba a� v posledn�m desetilet�. Jej� projasn�n� a plastick� pr�zy se objevuj� v�t�inou na str�nk�ch Revolver Revue, p�ed �ty�mi lety ji vy�la v nakladatelstv� Eman kniha Jako sen, s podtitulem Z�itky sedmilet� evangeli�ky v D�tsk�m domov� Sobot�n. V roce 2006 j� vy�la v nakladatelstv� Tri�da autobiografick� pr�za Jedn�m okem, kter� byla nominov�na na cenu Magnesia Litera. V sou�asnosti autorka pokra�uje na dal��m d�le sv� autobiografie s pracovn�m n�zvem Zp�t do Kyjova.

V posledn�ch dvaceti letech �ije v Praze, je man�elkou herce Jana Vlas�ka, s n�m� m� t�i d�ti.


***



Ps�t o lidech, jejich� �ivoty prolnuly s m�m �ivotem

Rozhovor se spisovatelkou a psycholo�kou Eli�kou Vlas�kovou


Josef Mlejnek



Co zp�sobilo, �e ses k psan� dostala nebo odhodlala pom�rn� pozd�?


To je omyl, j� za�ala ps�t velmi brzo�

Tak�e oprava: Co zp�sobilo, �e ses k publikov�n� dostala pom�rn� dost pozd�?


Ps�t jsem za�ala hodn� brzy, ale za komunist� bych se styd�la cokoliv n�kam strkat k publikov�n�. Ale v p�lce �edes�t�ch let na filosofick� fakult� vy�ly ve t�ech ��slech ��ka - to byl univerzitn� �asopis U - m� b�sn�.

Ale k dal��mu publikov�n� ses p�ece jen odhodlala pom�rn� dost dlouho po p�du komunismu. Prvn� v�ci, kter� jsem od tebe �etl, se t�kaly ostravsk� etapy tv�ho a Honzova �ivota.


To byl d�m v Nemocni�n� ulici 11, ale text jsem napsala u� v sedmdes�t�ch letech. Le�el pochopiteln� v �upl�ku. S bl�zk�mi p��teli jsme si v Ostrav� vyd�vali �asopis Cestovatel, kter� jsme opisovali na stroji a vyd�vali v deseti v�tisc�ch. To bylo v roce 1978, kdy� bylo st� v�ro�� narozen� Ladislava Kl�my.

M�la to b�t pocta Kl�movi?


Ano, t�m jsme za�ali, a pak jsme pokra�ovali d�l. �asopis nevych�zel pravideln�, ale jak to �lo, jak jsme se dohodli.

P�esto si mysl�m, �es v minulosti nepsala tak soustavn�, tak c�lev�dom� jako nyn�


Kdy� byly d�ti mal�, m�la jsem jin� starosti. Chodila jsem do zam�stn�n� a jako psycholo�ka jsem psala ka�d� den posudek na n�jak�ho �lov�ka, a t�m jsem se tak� u�ila n�co formulovat.

Stendhal ��k�, �e ho nejv�ce bavilo ��st texty z�kon�, jejich st��dm� styl ho pr� nau�il �spornosti. Mo�n� posudky pro psychiatry m�ly na tv�j styl podobn� blahod�rn� vliv?


Psychiat�i ��kali, �e se jim m� posudky dob�e �tou. Mne bavilo ka�d�ho pacienta popsat, vystihnout ho. A tak� to m�lo sv�j syst�m: jak ten �lov�k vypad�, jak mluv�, jakou m� n�ladu. V ka�d�m p��pad� �lo o jistou pr�pravu.

Ona psychologick� korektnost, p�esnost je v tv�m psan� zn�t�


Byla bych r�da, kdyby tomu tak bylo.

Co bylo u tebe hlavn�m impulsem k psan�? Co t� pr�v� t�eba v d�tstv� vedlo k p�semn�mu vyjad�ov�n�?


U� od p�t� t��dy jsem si opravdu poctiv� psala den�k. M�m ho je�t� n�kde schovan�. Mo�n� to m�l b�t �nik? Nev�m. V�m, pro� jsem �la studovat psychologii. Cht�la jsem se dov�d�t v�c o sob�. Pochopit. Mo�n� pochopit, co to je, to, co �lov�k �ije. Schopnost pozorovat detaily nen� zp�sobena n�jakou v�jime�nou vn�mavost�. Je to nau�en� z nejran�j��ho d�tstv�, kdy� je d�t� �asto ponech�no samotn�. Mus� se n�jak bavit, a tak pozoruje t�eba l�ta na d�ev�, skvrny na st�n�, a k tomu si n�co p�edstavuje. Za tuto smyslovou deprivaci mohu b�t vlastn� vd��n�.

Abych si op�t pomohl sv�dectv�m velik�na: Leonardo za to, co um�l, v�ce ne� v�em �kol�m pr� vd��il pozorov�n�m b��c�ch mrak��


Ale takov� d�t� je ochuzeno o lidsk� podn�ty. Kdy� vyr�st�, je mu po��d n�co nab�zeno. Nejen hra�ky, spr�vn� rodi� si m� s d�t�tem hr�t. Na to moje maminka nem�la nikdy �as.

Tv� d�tstv� m�lo asi daleko k b�n�m p�edstav�m o tomto �ivotn�m obdob�. Jak je nyn� z bezpe�n� d�lky vn�m� a hodnot�?


Kdy� jsem byla mlad��, tak jsem v takov�ch dvaceti t�iceti letech ��kala, �e jsem nem�la p�kn� d�tstv�. Proto�e jsem m�la jenom maminku, p��snou. Ale kdy� te� v�echno vid�m z bezpe�n� vzd�lenosti, vid�m v�e jinak.

M�la jsi sourozence?


Ne, byla jsem sama s matkou, bez otce. V Kyjov� jsem m�la jednu sest�enici. Moje d�tstv�, kdy� to te� vid�m, bylo hrozn� chudobn�. �lov�k se div�, �e v�echno v�bec p�e�il.

Chud� materi�ln�?


Maminka m�la vlastn� takov� holobyt, byte�ek na pavla�i, byla v n�m zaveden� jen elekt�ina. Pro vodu se muselo chodit na dv�r, jeden kohoutek pro cel� d�m. Maminka m�la �ivnost, byla �vadlena. Do roku 1948. Nedovedu si p�edstavit, jak se do t� jedn� m�stnosti t�i kr�t dev�t metr� v pracovn� dobu ve�lo �est d�v�at, maminka a j�, celkem osm lid�.

Ke zbo�nosti jsi byla vedena od �tl�ho d�tstv�?


A� trochu pozd�ji, od �esti rok�, a� kdy� jsme p�i�ly do d�tsk�ho domova v Sobot�n�. Moje maminka byla a je zbo�n� zvl�tn�m zp�sobem. I te� mi ��k�: Eli�ko, j� se za tebe modl�m ka�d� den. K P�nubohu aj ke Krakono�ovi. Je takov� pohanka. Nap�l. K n�bo�enstv� jsem se dostala v �esti letech v evangelick�m d�tsk�m domov�.

Co t� fascinovalo na n�bo�enstv�? Bylo t�eba pozd�ji n�co korigovat nebo p�ekon�vat?


Pocitu provin�n� a nedostate�nosti se mus�m zbavovat dote�. Evangelick� n�bo�enstv� je u� takov�, �e v tob� po��d vzbuzuje pocit, �e ned�l� dost, �e bys mohl je�t� v�c.

Ale to souvis� snad p��mo s evangeliem, a v�zva �b�t v�c� nemus� je�t� b�t zdrojem provin�n�


P�u o tom v knize Jako sen. U�ili n�s, �e mus�me denn� ��st bibli. I kdybychom byli na cest�ch a utrm�ceni nep��hodn�mi podm�nkami, aspo� jeden ver� denn�. Co kdyby v tu noc, kdy jsme ne�etli P�smo, n�s povolal B�h a my z�stali nespaseni?

Neust�l� pohotovost, alarm� Pro�la tvoje v�ra v dosp�losti n�jak�mi peripetiemi, kriz�?


Na moje vn�m�n� sv�ta m�la potom velk� vliv pr�v� psychologie. A �ivot s Honzou, m�m mu�em. To on m� nau�il neb�t tak p��sn� k �ivotu, k sob�. Honza byl prvn� mu� v m�m �ivot�. M�la jsem p�edt�m r�zn� zn�mosti, intenzivn�, ale �enu ze m� ud�lal on. Vzpom�n�m si, to jsme byli u� v Ostrav�, na jedno takov� vyjasn�n�, uv�dom�n�. P�i setk�n�ch po bohoslu�b� si v�ichni r�di na n�co st�ovali a jako by se chlubili s tr�pen�mi, kter� maj�. �ekla jsem si: to p�ece nen� d�kaz, �e jsem v�t�� k�es�an, kdy� se n���m tr�p�m, kdy� m�m n�jakou bolest. Jestli�e �lov�ka n�co bol�, nemus� to v�bec znamenat, �e jeho v�ra je lep��. Dote�ka si mysl�m, �e z radostn� zv�sti m� v n�s p�evl�dat radostn� v�dom�. N�st v sob� radost - to je pro k�es�ana skoro povinnost - nebo se m�l�m?

Kyjov ov�em je, nebo byl, p�ev�n� katolick� m�sto�


Kdy� jsme se v m�ch osmi letech ze Sobot�na vr�tily do Kyjova, p�i�la tam s n�mi jedna teta, kter� d�lala v Sobot�n� vychovatelku. Potom u� s n�mi bydlela. Nem�la jsem u� jenom maminku, ale maminku a tetu Vlastu. V Kyjov� je samostatn� evangelick� sbor, kter� m� svou historii, modlitebnu z prvn� republiky.

Kyjov je ov�em tak� m�sto b�sn�k� a um�lc�. Jak� m� pro tebe v�znam?


B�sn�ci, um�lci, to jsem v d�tstv� pochopiteln� nevn�mala. �ila jsem tam dennodenn� do sv�ch �estn�cti let, pak jsem ode�la do Brna. Pr�v� v m�m formativn�m obdob� sehr�lo nejen m�sto, ale cel� tamn� kraj nenahraditelnou roli. Sta�� vystoupit na n�dra��, nadechnout se� I kdy� jsme se nap��klad folklorn�ho �ivota moc ne��astnili. Ale m�m to tam r�da. Zvln�n� krajina, vinohrady. N��e��. Kdy� tam jsem, r�da j�m mluv�m. I slunce tam jinak sv�t�, je to v�c jih�

Kniha Jako sen m�la b�t n�co jako prvn� d�l tv�ho rozvzpom�n�n�?


To je prost�edn� ��st. Co bylo p�edt�m, od narozen� do m�ch �esti let, vyjde v Tri�d� u Roberta Krumphanzla, definitivn� n�zev je�t� nem�m vymy�len�, pouze ten pracovn�: ��kej mi teto Jul�o. T�et� d�l se bude jmenovat Zp�tky do Kyjova a kon�� v jeden�cti letech, kdy jsem se setkala se sv�m otcem.

Pro� se tvoji rodi�e nevzali?


To je tajemstv�, kter� nikdy neodhal�m, proto�e maminka o v�em mluvila mlhav�, neur�it�. ��kala o n�m, �e byl tehdy zav�en�, ale to si mohla i vymyslet na vysv�tlen�, pro� si ji nevzal. On tehdy studoval v Rakousku architekturu, rok p�edt�m se ve V�dni narodila moje nevlastn� sestra, tak nev�m. P�itom s maminkou spolu chodili �ty�i roky.

Je tohle leitmotiv nebo jenom jedna z epizod tv� knihy?


Cel� kniha je vlastn� o tom, jak d�t�, kter� nem� otce, hrozn� tou�� po rodin�. Pudov�, proto�e by neum�lo ��ct, �e chce tat�nka nebo celou rodinu. V t� druh� a t�et� ��sti se setk�v�m s lidmi, s nimi� m� maminka sezn�mila, a oni m� p�ijali k sob� do rodiny. M�la jsem v Brn� sv�ho d�dou�ka a b�binku. A tetu Jul�u. Je to o tom, jak se pudov� hled� n�hradn� rodina.

Teta Jul�a byla vzd�len� p��buzn�?


V�bec ne, nikdo nebyl p��buzn�. Ze zp�tn�ho pohledu si uv�domuji, o jak� �lo neobvykl� lidi. Teta Jul�a byla u�itelka. Kdy� jsem �la do Olomouce na operaci, proto�e jsem se narodila s nemocn�m okem, maminka cht�la p�espat u kamar�dky z Kyjova a jej� spolubydl�c� byla teta Jul�a. S maminkou se sp��telila, i m� m�la moc r�da. To bylo v m�m d�tstv� sv�tlo. Neb�t m�ch nemocn�ch o��, tak bych se s n� ani nepoznala.

Jak� bylo setk�n� s tat�nkem? Jmenuje� se po n�m?


M�llerov� jsem se za svobodna jmenovala po mamince. Setk�n� s otcem mi p�ineslo velk� zklam�n�.

On �il v cizin�?


Kdepak, �il v Pit�n�, nedaleko Luha�ovic. M�l tam d�m a svou rodinu. Nakonec se o�enil a je�t� dv� d�ti m�l.

St�k� se s nimi?


Nevlastn�ho bratra, o �ty�i roky mlad��ho, jsem n�hodn� potkala jednou v �ivot� ve Bzenci, kde studoval konzerv�renskou pr�myslovku. Maminka d�lala na intern�t� t� �koly vychovatelku. Setkali jsme se, ale ani jsme si ne�ekli, �e jsme sourozenci, i kdy� jsme to oba v�d�li. Te� bych se chovala jinak.

Brno zn� tak� od d�tstv�


Doj�d�li jsme tam za p��teli, bydleli v �ern�ch pol�ch. Ten jejich dome�ek tam po��d stoj�.

Kdy� ses hl�sila do Brna na psychologii, bylo to proto, �es cht�la pr�v� do Brna, nebo kv�li t� psychologii?


V Brn� jsem u� maturovala, proto�e kdybych jeden�ctiletku dokon�ila v Kyjov�, nedali by mi doporu�en� na vysokou kv�li n�bo�enstv�, kter� se tehdy v malom�stech obzvl᚝ pot�ralo. Maturovala jsem v �edes�t�m roce. V Kyjov� jsme m�li p�kn� hnusn�ho t��dn�ho u�itele, Ostrav�k, stra�n� komunista, m�m dojem, �e i don�el. Ur�it� by mi nedal doporu�en�.

Tak kv�li psychologii�


Cel� d�tstv� jsem prohla�ovala, �e budu doktorka, l�ka�ka. Asi to vzniklo z toho, �e p�i opera�n�ch z�kroc�ch, kter� musely podstoupit m� o�i, se mi l�bila pr�ce l�ka�� a cht�la jsem k nim pat�it. Na gymplu jsem si koupila u�ebnici psychiatrie od Myslive�ka, kter� se hezky �etla.

Mn� utkv�lo v pam�ti, �e se tam p�e o n�kter�ch debilech, kte�� jsou natolik rafinovan�, �e dok�� absolvovat osmiletku.
Podle P��hodovy Ontogeneze lidsk� psychiky dok�ou vzhledem k mimo��dn� pam�ti dokonce vystudovat i medic�nu. V Brn� jsem byla ��astn� tak� proto, �e jsem unikla mamin�inu ka�dodenn�mu p��sn�mu dohledu. A v t�ch �edes�t�ch letech byla mimo��dn� svoboda i na univerzit�. Svobodomysln� u�itel�, a� na jednu jedinou v�jimku, jak�hosi Sedl�ka, kter� n�s m�l na pracovn� psychologii a kter� n�s jedin� oslovoval soudruzi.

Toho si dob�e pamatuji i j�: ukazoval n�m zvl�tn� efekt, jak se cestou tramvaj� od �erven�ho kostela tento objekt p�i vzdalov�n� zv�t�uje. Kdo ti z tv�ch pedagog� nejv�c utkv�l v pam�ti?


Nejv�t�� z�jem na na�em r�stu, i kdy� byl p��li� mlad� na to, aby mohl b�t na��m otcem, m�l Vladim�r Sm�kal. Byl to n� ro�n�kov� vedouc�. Velk� postava byl pan profesor Chmela�, kter� p�edn�el a� do sv�ch devades�ti let.

M�la jsi n�kdy pocit, �e je t�eba kari��e, profesn� nebo spisovatelsk�, ob�tovat mo�n� rodinn� �t�st�?


Nikdy jsem necht�la d�lat kari�ru v oboru: byla to hezk� pr�ce, kter� m�l bavila, ale nikdy jsem netou�ila po kari�rn�m vzestupu. Kari�ru, hereckou, d�lal sp� Honza. Mo�n� bych byla r�da doma s d�tmi, kdybychom nepot�ebovali v�c pen�z. Z jednoho platu se v�ak tehdy ��t nedalo.

Jako spisovatelku jsem t� poznal a� na z�klad� den�k�, kter� sis psala ve va�em ostravsk�m obdob�, zaujalo m� nejen prost�ed�, ale tak� r�zn� sv�r�zn� postavy.


V tom dom� v Nemocni�n� 11 by nikdo nebydlel. Ale my jsme dostali byt po b�val�ch majitel�ch, tak�e byl jedin� v cel�m dom� kr�sn�. P�es cel� jedno poschod�, jedna m�stnost t�m�� jako salon. V Ostrav� jsme pro�ili jeden�ct zvl�tn�ch let. Narodila se n�m tam mlad�� dcera Ani�ka a d�ti tam m�ly p�kn� d�tstv�, Honzovi se da�ilo divadle.

A� dokon�� cel� t��d�ln� cyklus, pl�nuje� je�t� n�jak� dal�� psan�? Vybavuj� se ti v�ci, o kter�ch jsi p�esv�d�ena, �e by se m�ly vyslovit a zachovat?


Cht�la bych napsat o lidech, jejich� �ivoty zvl�tn�m zp�sobem prolnuly s m�m �ivotem. Mysl�m si, �e budu m�t po��d co d�lat. P�izn�m se, �e kdy� dv� hodiny denn� nesed�m u psan�, nem�m z toho dobr� pocit.

A nestalo se ti z�va��m, b�emenem?


Z�va��m by se mi psan� mohlo st�t pouze tehdy, kdybych se j�m musela �ivit. To m� na�t�st� nepotkalo.



V Praze 23. �nora 2006

-------------------------------------------------------------


****




Vypr�v�t p��b�h, aby to nebyl m�tus

Rozhovor s Eli�kou Vlas�kovou.

Josef Mlejnek




Tvoje posledn� kn�ka se objevila v u��� nominaci na cenu Magnesia Litera za pr�zu. P�ekvapilo t� to?


P�ekvapilo, u� proto, �e m� nikdo p�edem na nic neupozornil. Nav�c se o m� moc nev� ani nep�e. Kdy� kn�ka loni vy�la, objevila se pouze v Lidovk�ch mal� recenze. T�ilo mne samoz�ejm�, kdy� mi mou knihu chv�lili p��tel�.

Ale tvoje texty po l�ta vych�zej� v Revolver Revue, tak�e si jich mohli - a museli v�imnou i ti, kdo se literaturou zab�vaj� profesion�ln�.


Ale stejn� m�m pocit, �e m� nikdo nezn� ani te�. I kdy� je cel� n�klad u� vyprod�n a kn�ka se ned� u� nikde sehnat, ani v nakladatelstv� ji nemaj�.

To je snad dobr� znamen�?


Mysl�m, �e ta nominace ud�lala kn�ce dobrou reklamu.

Nelituje�, te� dodate�n�, �e ses nestala spisovatelkou z povol�n�?


A je n�kdo takov�? V�t�inou se v�ichni �iv� p�ece n���m jin�m.

Ale jsou i tac�, kdo se �iv� jenom psan�m. T�eba takov� Ludv�k Vacul�k.


Ale on se p�ece ponejprv �ivil redaktorstv�m. A pak to m�l jako Milan Uhde. Sed�l doma a psal, ale se psan�m ne�ivil.

Samoz�ejm�, �e by se mi l�bilo b�t spisovatelkou z povol�n�, ale nen� podle m� mo�n� si t�m vyd�lat na cel� �ivobyt�. K tomu je t�eba m�t rentu, jakou m�m te� j�. V�t�ina autor� p�e p�i n�jak�m jin�m zam�stn�n�. Mo�n� takov� Viewegh sed� s psan�m doma a ned�l� nic jin�ho. B�t spisovatelkou z povol�n� m� nikdy nenapadlo.

Tv�m povol�n�m byla po l�ta psychologie. Souvis� toto povol�n� s tv�m psan�m, prom�t� se do n�j?
Nebo jde o paraleln� sv�ty, kter� se v�bec nedot�kaj�?

Ur�it� se n�co z m� p�vodn� pr�ce do psan� prom�t�, ale neuv�domuji si to explicitn�. Rozhodn� to nen� tak, �e bych si �ekla: Te� se na v�c pod�v�m o�ima psychologa. Zrovna te� p�u kn�ku o hrozn�m obdob� let 1952-1953, kdy byly procesy, zem�el Stalin, po n�m Gottwald a pak byla m�nov� reforma. Uv�domuji si, �e dev�tilet�, desetilet� d�t�, kter� to v�echno pro��valo�

Jako ty?


Jako j�. Jako psycholog v�m, a asi se mi pohled psychologa do psan� prom�t�, �e hr�zn� ud�losti pro n� nebyly t�m nejpodstatn�j��m. Pro zemi a dosp�l� lidi to asi byl stra�liv� rok, d�t� vn�malo temn� pozad�, ale v�echno si od��valo po sv�m.

Ale cel� jeho sv�dectv� m��e b�t o to p�sobiv�j��, �e nen� prvopl�nov�.


Kdy� na Kyjovsku rozkula�ovali kulaky nebo likvidovali �ivnostn�ky, d�ly se v�ci, za kter� jsem se j� jako d�t� styd�la. Jejich majetek vystavovali ve v�kladn�ch sk��n�ch. Bylo tam, co si nake�asili�

To byla tehdy �asto frekventovan� slova: ke�as, nak�e�kovat�


�pln� jsem se styd�la v�bec na to koukat, p�i�lo mi to, jako kdyby tam ti lid� byli naz�.

A jak jsi vn�mala procesy?


R�dio jsme dostali od soused�, co� byla tehdy pro m� ��asn� v�c. Mohla jsem si doma poslouchat poh�dky, ale tak� hry a operetky. M�li jsme ho asi �ty�i m�s�ce, kdy� v listopadu v tom ��asn�m star�m p��stroji, u� ani nev�m kolik lamp v�bec m�l, za�ali vys�lat proces se Sl�nsk�m. I mal�mu d�t�ti muselo b�t jasn�, �e jde o n�jakou haba��ru. Nebylo p�edstaviteln�, �e by �lov�k o sob� takhle mluvil, �e by podobn� v�ci na sebe ��kal dobrovoln�, a �e tedy jde o n�jakou hrozivou fra�ku. N� pan soused, z�me�n�k a kyjovsk� muzikant, k n�m p�ilet�l cel� roz��len� a o Sl�nsk�m �ekl: On je snad o�ral�� V�em to muselo b�t jasn�. Ale tehdy za�al komunismus skute�n� pou�t�t hr�zu.

S maminkou jste �ily ve skromn�ch pom�rech�


A tehdy u� i s tetou Vlastou, to byla ta evangelick� teti�ka, kter� ned�vno zem�ela.

Jak se v�s dotkla m�nov� reforma?


Opravdu moc ne. Ale m� se paradoxn� dotkla hodn�. Do t� doby jsem jako jedin� ze t��dy chodila do �koln� dru�iny ml�de�e. Maminka musela pracovat a teta taky, tak jsem chodila do dru�iny, abych m�la kde ob�dvat a nebyla do �ty� hodin odpoledne ponech�na napospas. Po m�nov� reform� rodi�e m�ch spolu��k� zchudli natolik, �e si u� maminky nemohly dovolit b�t doma, a do dru�iny se mnou za�aly chodit i m� spolu�a�ky. M�nov� reforma se m� tak dotkla docela sympaticky.

Co t� nakonec p�ivedlo ke psan�? Na z�klad� jak�ho vnit�n�ho impulsu ses rozhodla p�ed deseti a v�ce lety ps�t? Nebyla tu traumata, z nich� ses pot�ebovala vypsat? Tv� genealogie je dost netypick�.


D�vod� je v�dycky v�ce. �pln� nejd��v jsem si psala r�movan� b�sni�ky. Kdosi mi poradil, �e r�movan� v�ci maj� m�t stejn� po�et slabik, tak jsem se s t�m, po��tala. U� v deseti jsem si psala den�k. Ten se oby�ejn� p�e proto, aby se �lov�k z n��eho vypsal. N�koho jsem napodobovala nebo jsem se n�komu cht�la zal�bit? Mo�n� tet� Vlast�, kter� se um�la hezky vyjad�ovat a p�kn� psala. Velice si v�ila spisovatel� a b�sn�k�. Bylo pro m� d�le�it�, �e m� za m� psan� v�ichni chv�lili. I za slohov� pr�ce ve �kole. Za t�locvik, za ru�n� pr�ce nebo kreslen� ne, ale �e�tin��i se nad m�m psan�m rozpl�vali.

P�i �etb� tv�ch pr�z jsem si n�kolikr�t p�ipomenul Stendhala, kter� pr� na ot�zku, kde se nau�il sv�mu st��zliv�mu stylu, odpov�d�l, �e �etbou pr�vnick�ch text�, p��mo snad trestn�ch z�kon�k�. A tys p�ece jako klinick� psycholog psala posudky na pacienty. Nebyla v tv�m p��pad� pr�v� tohle podobn� pr�prava?


Posudky, skute�n� se tomu tak ��kalo, jsem psala denn�. Ka�d� pracovn� den jsem musela vytvo�it jednu strojopisnou stranu zpr�vy o psychologick�m vy�et�en�. Dobr� pr�prava to ur�it� byla.

Bavilo t� to? Co t� na pr�ci psychologa p�itahovalo nejv�c?


Pozn�v�n� lid�, p�ij�t �lov�ku na kloub. N�kdy m� napadlo, jestli pacienty trochu nezneu��v�m�

A� takhle?


Kdy� si toho �lov�ka otev�e�, mus� mu n�co nab�dnout. M�l by m�t pocit, �e u tebe je v bezpe��, jako u p��tele. Kdy� nakonec odejde a nikdy se s n�m nemus� �lov�k vid�t.

To se d�, nebo m�, p�edst�rat, p��telsk� chov�n� k pacientovi?


Ne v�dycky, n�kdy �lo o up��mn� z�jem. Ale j� neum�la hr�t, v�dycky to bylo up��mn�. Vid�l jsi film o Trumanu Capotem? Kdy� cht�l z vraha vyt�hnout jeho tajemstv�, v tu chv�li ur�it� v��il, a j� mu taky v��ila, �e s n�m navazuje p��telstv�, ale potom, kdy� u� ho nepot�eboval pro rom�n Chladnokrevn�, necht�l s n�m nic m�t, i kdy� na smrt odsouzen� v�ze� mu psal. Hrozn� se m� to dotklo a ��kala jsem si, jestli jsem jako psycholog ned�lala n�co podobn�ho. Ale na druhou stranu mi tohle povol�n� pomohlo d�vat se na v�ci jinak, s odstupem. A nejen na v�ci, ale i na sebe samu.

Nen� to trochu paradox, �e t� tv� povol�n� nau�ilo p�i psan� nepsychologizovat?


Opravdu m� vzru�uje znova proj�t sv�m d�tstv�m a vypr�v�t ho jako p��b�h tak, aby to nebyl m�tus.

Ale mo�n� t� p�ed mytologizov�n�m chr�n� pr�v� tv�j styl.


Kdy� jsme n�kdy v polovin� sedmdes�t�ch let m�li v Ostrav� liter�rn� skupinku Cestovatel. Jeden z �len� byl rovn� psycholog, ale ten psal poezii. V�ichni m� po��d kritizovali, proto�e jim vadila st��zlivost: Nepi� to tak, jak je to doopravdy, to nen� zaj�mav�. M� psan� jim p�ipadalo m�lo stylizovan�. Kdy� jsem o hodn� let pozd�ji poslala do Revolver Revue sv� vzpom�nky Na Nemocni�n� 11, nad nimi� kolegov� ze skupiny ohrnuli nos, tak je vydali bez probl�m�. U� bych necht�la pat�it do ��dn� skupiny s manifesty a regulemi.

Z obou tv�ch knih je c�tit siln� vazba na maminku. M�la jsi pouze j� a vztahy mezi v�mi nebyly idylick�. Jak jsi ji vn�mala v r�zn�ch f�z�ch �ivota?


Kdy� jsem byla mal�, �lo o symbi�zu velice nat�sno, v�echno jsem od n� p�ej�mala, hodn� v�c� se mi zvnit�nilo. Nedovolila jsem si ud�lat n�co, o �em jsem v�d�la, �e by to neschv�lila. Jako d�t� v prvn�ch �koln�ch letech. M�la jsem ji zvnit�n�lou. Nedok�zala bych j� zalhat, to p�i�lo pozd�ji, a� v pubert�. To u� jsem ji tak� dok�zala srovn�vat s maminkami kamar�dek, m�la jsem v�dy pocit, �e m�m maminku n�jakou moc starou a trochu jsem se i styd�la, jak vypadala.

V kolika letech t� m�la?


Mlad� byla, v sedmadvaceti. Ale ona se nikdy nestrojila, nikdy si nenamalovaly rty, nenosila n�jak� od holi�e upraven� ��es, ani �aty podle m�dn�ho st�ihu. A kdy� jsem byla sama maminka, necht�la jsem nikdy opakovat se sv�mi d�tmi tyt� chyby jako moje matka.

V �em podle tebe spo��valy jej� nejv�t�� chyby?


Maminka byla na m� hodn� p��sn�, opravdu m� moc bila. Nikdy jsem sv� d�ti necht�la fyzicky trestat. J� tak� ov�em jej� otec byl. Kdy� si na ni n�kdo st�oval, na nic se neptal a se�ezal ji. A po��dn�, jak vypr�v�la. Ur�it� m� p�itom m�la r�da, po sv�m, m�la pocit, �e pro chce to nejlep��, ale nikdy ji nezaj�malo, co si mysl�m. Nem�la trp�livost se t�m zab�vat. Vychov�vala m� v tom smyslu, �e je mou povinnost� vypl�ovat j� �ivot t�m, �e j� budu d�lat radost.

Zm�nilo se n�co z�sadn�, kdy� se ned�vno jej� �ivot uzav�el? Jsou v�ci, kter� bude� moci napsat a� te�?


To v�echno je u� v m� posledn� kn�ce. Ale to jsem v�d�la, �e maminka je na tom u� tak �patn�, �e to ��st nebude. Z m� prvn� knihy m�la velkou radost, ale taky ji ne�etla. Ale abych si jenom nest�ovala. Moje maminka byla state�n� �ena, kdy� se v�dycky dok�zala postarat o hmotnou str�nku �ivota. Nikdy jsme nem�li hlad, netrp�li jsme zimou a m�li se do �eho obl�ct.

Do jak� m�ry t� traumatizovalo, �e u v�s doma chyb�l tat�nek?


Za to jsem se i styd�la. P�ed spolu�a�kami. Cel� d�tstv� jsem m�la pocit, �e jsem trochu jin�. Zrovna p�u o jedn� u�itelce, kter� se druh� den �koly ptala na rodi�e, co d�laj� otcov� a tak. Kdy� jsem �ekla, �e nem�m tat�nka, tak do toho d�l vrtala. Jak to? To ani nev�, jak se jmenuje? V�m, Karel Kolouch. A co d�l�? Je architekt. Vid�la jsi ho n�kdy? No nevid�la. A tak, ty jsi neman�elsk�! V tu chv�li jsem m�la pocit, �e ze m� strhla �aty.

To byla tak hloup�?


Netaktn�.

Vid�la ses n�kdy s otcem?


To te� nebudu ��kat, proto�e o n�m p�u v z�v�ru sv� t�et� kn�ky. M� to b�t p�ekvapen�.



Vrdy-Doln� Bu�ice 12. srpna 2008




Pozn�mka: Nab�dl jsem pan� D�de�kov�, �e b�hem pr�zdnin, kdy se toho moc ned�je (Operace Tosk�nsko je svinstvo a nafouknut� bublina), budu o v�kendech na Virutally publikovat pro odleh�en� a pobaven� sv� star�� rozhovory s r�zn�mi osobnostmi �esk� kultury, nejen t� divadeln�.



Josef Mlejnek
 
  P��stupy: 15266 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA