O�kliv� ��alamounsk� p��b�hy� II.
Zden�k Jemel�k
Politikonu a str�nk�ch spolku �alamoun 5.1.2010
V prv�m p��b�hu jsem se zab�val kauzou �katarsk�ho prince� zejm�na kv�li jej�mu p�esahu do d�n� kolem p��padu Ji��ho �unka, a tak� proto, �e v �noru m� pokra�ovat ��zen� na ochranu osobnosti sedmi �alobc� proti Marii Bene�ov�, v n�m� na ni m��e op�t p�ij�t �e�. Upozornil jsem na fale�nost medi�ln�ho obrazu p��padu, zm�nil jsem nov� ud�losti a zejm�na jsem vyslovil n�zor, �e st�t, v n�m� soudci nerespektuj� z�kon a rozhodnut� nad��zen�ch org�n� a st�tn� z�stupci je chr�n� p�ed n�sledky jejich po��n�n�, inklinuje k anarchii.
P��b�h II. : Kauza �unek po 14.prosinci 2009
Tentokr�t zam���m pozornost �ten��� na p��pad Ji��ho �unka, proto�e sv�mi dozvuky a vedlej��mi ��inky dosud p�esahuje do jin�ch d�j� v resortu spravedlnosti. Podn�tem mi poslou�ila pan� ministryn� spravedlnosti, kter� dne 14.prosince 2009 ud�lala dal�� te�ku za p��padem, a to t�m, �e zam�tla podn�t spolku �alamoun z 11.��jna 2009 ke st�nosti pro poru�en� z�kona proti usnesen� st�tn�ho z�stupce NSZ Stanislava Potoczka z 4.�ervna 2007 �.j. 3 NZT 10/2007 o odebr�n� v�ci z OSZ P�erov a jej�m p�ik�z�n� OSZ v Jihlav�.
Nejde mi ale o krimin�ln� z�pletku p��padu, kter� je podobn� jako v kauze �katarsk�ho prince� bezv�znamn� a nezaj�mav�. Neusiluji ani o obnoven� trestn�ho st�h�n� Ji��ho �unka. Kdyby trestn� ��zen� nebylo vyvol�no soub�n� s raketov�m vzestupem jeho politick� kari�ry, kdyby se net�kalo jednoho z nejv��e postaven�ch �stavn�ch �initel�, a kdyby pan obvin�n� nevyvolal ne�ikovn�m medi�ln�m vystupov�n�m ve ve�ejnosti nesmazateln� dojem �lov�ka se �patn�m sv�dom�m, cel� z�le�itost by nest�la za v�c ne� za zm�nku v m�stn�m tisku.
V kauze sam� se po v��e zm�n�n�m rozhodnut� pan� ministryn� ji� ned� o�ek�vat ��dn� dal�� v�voj, proto�e neexistuje pr�vn� n�stroj, j�m� by bylo mo�n� zvr�tit usnesen� st�tn�ho z�stupce Arifa Salichova z 16.listopadu 2007 �.j. ZT 3272007-179 o zastaven� trestn�ho st�h�n� podle �172 odst.1 tr.�. obvin�n�ch Ji��ho �unka a Petra Hurty, a i kdyby se to snad poda�ilo, nem�lo by to pro obvin�n� ��dn� n�sledky. Nadto z dostupn�ch informac� o skutkov�ch zji�t�n�ch se zd� b�t z�ejm�, �e na jejich z�klad� by nebylo mo�no sepsat ob�alobu, kter� by u slu�n�ho soudu m�la nad�ji na �sp�ch.
Nem�m tak� v �myslu zab�vat se zn�m�mi kuri�zn�mi prvky a ud�lostmi, je� p��pad ozvl�t�uj�: m�m t�m na mysli vyvol�n� trestn�ho ��zen� a� za p�t let po �dajn�m uskute�n�n� �inu, a nejasnou �lohu advok�ta Ji��ho Nov�ka, d�le �tok hackera na mailovou schr�nku sv�dkyn� Marcely Urbanov� a jeho sou�innost s Romanem Va�k�jem, tak� trestnou �innost Romana Va�k�je a Petra �mi��ka ve prosp�ch Ji��ho �unka, a last but not least bezprecedentn� projev ned�v�ry �esk�m org�n�m Karla Schwarzenberga a trapn� vyzn�n� v�sledk� mise j�m najat�ch zahrani�n�ch soukrom�ch detektiv�.
Nemohu se ov�em vyhnout zm�nce o t�ech v�znamn�ch pr�vodn�ch jevech tohoto ��zen�, je� maj� v�razn� vliv na pom�ry v resortu spravedlnosti, na vn�m�n� justice jako celku �eskou ve�ejnost� a na postaven� nejvy��� st�tn� z�stupkyn� v jej�ch o��ch zvl.
Na prv�m m�st� to je ��zen� na ochranu osobnosti sedmi �alobc�-�initel� resortu spravedlnosti, kter�m se br�n� na��en� advok�tkou Mari� Bene�ovou, �e jsou �mafi�nsk�m� seskupen�m, je� z pozad� ovliv�uje konkr�tn� trestn� p��pady. V ��zen� nebyl zat�m vynesen pravomocn� rozsudek a v tuto chv�li nen� jist�, zda p��pad bude d�le soudit Vojt�ch Cepl ml., proti n�mu� byla opr�vn�n� pod�na n�mitka podjatosti. Ve�ejn� jedn�n� je zat�m na��zeno na 8.�nora 2010.
Zat�mn� v�sledek ��zen� je pro �alobce zcela neo�ek�van�: proces byl p��le�itost� k rozpout�n� jejich medi�ln�ho lyn�ov�n�, do kter�ho se zapojil tak� s�m soudce. Nejtvrd�� �toky byly vedeny proti m�stop�edsedovi Nejvy���ho soudu �R Pavlu Ku�erovi. M�dia napadala i sen�t Vrchn�ho soudu v Praze, kter� zru�il prvostup�ov� rozsudek a odebral p��pad soudci. Praktick�m v�sledkem je soust�ed�n� pozornosti na Pavla Ku�eru jako na domn�l�ho ���bla na�ept�va�e�. Kdekdo v���, �e pronesl kac��sk� v�rok o p�ednosti politick�ho z�jmu p�ed nestrannost� justice, kter� sly�ela pouze jedin� sv�dkyn�. Jin� sv�dci ji pro zm�nu usv�d�ili z neuctiv�ho v�roku na adresu Ji��ho �unka, jen� nazna�uje, �e v obvodu jej� p�sobnosti se soud� na z�klad� ��elov�ch ob�alob bez ohledu na stav skutkov�ch zji�t�n�. Zat�mco ctihodn� soudce nem� ��dnou pravomoc, kterou by mohl zas�hnout do �innosti st�tn�ch zastupitelstv� a nen� zn�m ani motiv, pro kter� by v�bec m�l usilovat o z�chranu Ji��ho �unka p�ed soudn�m projedn�n�m p��padu, medi�ln� kampa� vytvo�ila kou�ovou clonu, za kterou se skr�vaj� ti, kte�� m�li jak motiv, tak pravomoc a z�sah skute�n� provedli. V t�to souvislosti je p��zna�n�, �e Marie Bene�ov� nezahrnula do �klubu mafi�n�� st�tn�ho z�stupce NSZ Stanislava Potoczka, odpov�dn�ho za usnesen� o odebr�n� v�ci z OSZ P�erov a o jej�m p�ik�z�n� OSZ v Jihlav�, �ili prim�rn�ho p�vodce ve�ejn�ho pohor�en�.
�Vedlej��m produktem� ��zen� na ochranu osobnosti je zp��stupn�n� jinak nedostupn�ch poznatk� o pr�b�hu trestn�ho ��zen� proti Ji��mu �unkovi, je� bez v�jimky podporuj� n�zor odp�rc� z�sahu NSZ z 4. �ervna 2007, �e do�lo k bezprecedentn�mu nezast�en�mu zneu�it� moci st�tn�ch z�stupc� ve prosp�ch prominenta.
Druh�m vedlej��m efektem p��padu je vyvol�n� �v�lky �alobc��, v kter� proti sob� p�sob� nespokojenost ��sti st�tn�ch z�stupc� se z�sahem NSZ z 4.�ervna 2007 a snaha o potla�en� jejich odporu. Projevy jsou r�zn�: na stran� opozice r�zn� kritick� ve�ejn� vystoupen�, je� neust�vaj� zejm�na v oblasti p�sobnosti VSZ v Olomouci, na stran� nejvy��� st�tn� z�stupkyn� a� �ikana nespokojenc� a obsazov�n� vedouc�ch funkc� loaj�ln�mi osobami. Je pozoruhodn�, �e na stranu �loajalist�� se r�zn�mi �iny postavila pan� ministryn� Daniela Kov��ov�. Lze to snad vysv�tlit t�m, �e ��ednick� vl�da by se dostala do nesn�z�, kdyby musela �e�it v�m�nu nejvy��� st�tn� z�stupkyn�.
T�et�m n�padn�m �kazem je trvaj�c� politizace �innosti st�tn�ho zastupitelstv�. Kauza se z�ejm� zrodila na politickou objedn�vku a v dal��m v�voji se stala klackem, kter� rudooran�ov� aliance vytahuje na ODS, kdykoli se j� to hod�. Zd� se, �e v sou�asnosti oba t�bory uzav�ely pakt o ne�to�en� a rozhodly se nechat skand�l utichnout. Do �n�rodn� fronty� ti�e vklouzli i komunist�, kte�� se je�t� ned�vno do�adovali ustaven� parlamentn� vy�et�ovac� komise:jejich hlasy umlkly. To ale neznamen�, �e klacek op�t nezasvi�t� vzduchem, a� p�jde p�ed volbami do tuh�ho. V t�to souvislosti do�lo tak� k znejist�n� postaven� nejvy��� st�tn� z�stupkyn�, kter� nemohla nesly�et slib Ji��ho Paroubka, �e ji po v�t�zn�ch volb�ch nech� odvolat. Li��ck� p�n Lidov�ho domu ji t�m ov�em ml�ky upozornil na mo�nost vyslou�en� odpustk�.
P��pad m� p�edev��m zaj�m� jako demonstrativn� p��klad problemati�nosti fungov�n� st�tn�ho zastupitelstv� jako uzav�en�ho monokratick�ho syst�mu, fakticky nepodl�haj�c�ho vn�j��mu veden� a dohledu, jeho� chov�n� zcela jist� ovliv�uje skute�nost, �e velk� ��st vedouc�ch funkc� je obsazena b�val�mi prokur�tory a vojensk�mi prokur�tory protipr�vn�ho re�imu. Mnoz� jsou zku�en�mi odborn�ky a d�sledn�mi profesion�ly, ale v�ichni byli ve sv�ch �minul�ch �ivotech� vycvi�eni k poslu�nosti politick�mu veden� a k necitelnosti k z�kladn�m pr�v�m a svobod�m dle Listiny, co� se v jejich pr�ci mus� projevit. Jist� nen� n�hodou, �e v�ichni ��astn�ci z�chrany Ji��ho �unka p�ed soudn�m st�h�n�m maj� tuto minulost, a to n�kte�� hodn� problematickou.
Po rozsudku Nejvy���ho soudu �R z 1. ��jna 2009 sp.zn. 4 TZ 69/2009, j�m� na z�klad� st�nosti pro poru�en� z�kona, podan� pan� ministryn� Danielou Kov��ovou 18.srpna 2009 soud rozhodl, �e ji� v po��te�n� f�zi trestn�ho ��zen� byl poru�en z�kon v neprosp�ch obvin�n�ch, stoj�me p�ed ot�zkou, zda se najde v tomto ��zen� n�jak� ��st, v kter� by st�tn� zastupitelstv� fungovalo nezpochybniteln�m zp�sobem, a jak� je �rove� vnit�n�ho kontroln�ho syst�mu soustavy, kdy� nepatrn� zjevn� po��te�n� form�ln� vady nebyly okam�it� nalezeny a napraveny. P�irozen� se tak� nab�z� ot�zka, zda takov� koncentrace vad ��zen� je v�jimkou nebo b�n�m �kazem, a z n� plynouc� nep��jemn� podez�en�, �e vy�et�ovan�, kte�� nejsou pr�v� ministry vl�dy �R, nemaj� jistotu korektn�ho veden� jejich ��zen�. A nakonec se dost�v�me k nep��jemn� ot�zce po dostate�nosti opat�en� k vyvozen� osobn� odpov�dnosti za vady ��zen�, je� byla a� dosud uplatn�na.
Na z�porn�m hodnocen� postupu Krajsk�ho st�tn�ho zastupitelstv� v Ostrav� v po��te�n� f�zi vy�et�ov�n�, p�i ustanoven� p��slu�n�ho dozorov�ho st�tn�ho z�stupce, se dojemn� shoduj� obhajoba, st�tn� z�stupce NSZ Stanislav Potoczek v pov�stn�m usnesen� z 4.�ervna 2007 �.j. 3 NZT 10/2007, pan� ministryn� ve st�nosti pro poru�en� z�kona a Nejvy��� soud �R ve v��e zm�n�n�m rozsudku.
Je pozoruhodn�, �e vyt�kan� vady, je� vykrystalizovaly usnesen�mi z 27.�nora 2007 �.j. 1 ZT 37/2007- 131 a �.j. 1 ZT 37/2007- 134 nep��slu�n�ho st�tn�ho z�stupce OSZ P�erov o zam�tnut� st�nost� proti sd�len� obvin�n�, nezjistila v�as m�stn� p��slu�n� nad��zen� st�tn� zastupitelstv� (KSZ Ostrava a VSZ Olomouc) v p�ezkumech, vykonan�ch v r.2007. Nev�m, zda to je doklad povrchnosti p�ezkum� nebo odli�nosti pr�vn�ch n�zor� m�stn� p��slu�n�ch st�tn�ch z�stupc� od v��e zm�n�n�ho hodnocen�. Nejvy��� soud �R p�i projedn�v�n� st�nosti pro poru�en� z�kona pan� ministryn� prop�sl skv�lou p��le�itost tuto nejasnost odstranit v�slechem p��slu�n�ho st�tn�ho z�stupce KSZ jako sv�dka.
O opr�vn�nosti v�tek z �ist� form�ln�ho hlediska nen� pochyb: st�tn� z�stupce KSZ vyhov�l dob�e pochopiteln� ��dosti policejn�ho org�nu a z d�vodu prevence ovliv�ov�n� vy�et�ov�n� m�stn�mi vztahy odebral podle ustanoven� �25 tr.�. per analogiam dozor nad vy�et�ov�n�m okresn�mu st�tn�mu z�stupci ve Vset�n�, ani� by mu dal mo�nost se vyj�d�it. P�ik�zal jej pak okresn�mu st�tn�mu z�stupci v P�erov�, a to na vymezen� �sek ��zen�, na t.zv. prov��ov�n�.
P�ik�z�n� v�ci na omezenou dobu je neobvykl� a nen� docela jasn�, pro� dohledov� st�tn� z�stupce KSZ p��slu�n� usnesen� takto formuloval a Nejvy��� soud �R se ho na to nezeptal. Je�t� podivn�j�� je, �e po skon�en� prov��ov�n� znova nerozhodl o m�stn� p��slu�nosti, ale ani dozorov� st�tn� z�stupce OSZ P�erov neodeslal z vlastn�ho popudu spis m�stn� p��slu�n�mu OSZ ve Vset�n�. Za dan�ho stavu pozn�n� nezb�v� ne� souhlasit s Nejvy���m soudem �R, �e do�lo k poru�en� z�kona v neprosp�ch obvin�n�ch, proto�e dozor nad �innost� policie po sd�len� obvin�n� vykon�val m�stn� nep��slu�n� st�tn� z�stupce. Ne��k� to ale nic o kvalit� vy�et�ov�n� z v�cn�ho hlediska.
St�tn� z�stupce NSZ Stanislav Potoczek v od�vodn�n� usnesen� z 4. �ervna 2007 shodn� s obh�jcem vyt�k� st�tn�mu z�stupci OSZ v P�erov�, �e nereagoval dostate�n� pru�n� na nespr�vnosti v �innosti policejn�ho org�nu, ale nen� to jedin� ani hlavn� d�vod pro odebr�n� v�ci z pravomoci OSZ v P�erov�. Je zde op�t rozpor s hodnocen�m �innosti st�tn�ho z�stupce OSZ P�erov nezpochybniteln� p��slu�n�mi nad��zen�mi org�ny. Dod�v�m, �e vyt�kan� v�cn� vady policejn�ho postupu jsou takov� povahy, �e bych si podobn� troufl naj�t mo�n� v ka�d�m druh�m vy�et�ovac�m spisu. Soud�m, �e by nemohly zabr�nit st�tn�mu z�stupci, aby upustil od z�m�ru ob�alovat Ji��ho �unka, pokud by ov�em nebyl zbaven p��le�itosti ��zen� dokon�it.
Ve f�zi ukon�en� policejn�ho vy�et�ov�n� a p��pravy p�ed�n� spisu st�tn�mu z�stupci obh�jce uplatnil umn� trik: 22.kv�tna 2007, v dob�, kdy ji� byli obvin�n� vyzv�ni k sezn�men� s policejn�m vy�et�ovac�m spisem, p�edlo�il Nejvy���mu st�tn�mu zastupitelstv� �R podn�t podle �25 tr.�. per analogiam k odn�t� v�ci OSZ v P�erov� a k jej�mu p�ik�z�n� n�kter�mu pra�sk�mu obvodn�mu st�tn�mu zastupitelstv�. Umnost triku spo��v� v tom, �e po�adavkem na p�ed�n� v�ci mimo obvod p�sobnosti Vrchn�ho st�tn�ho zastupitelstv� v Olomouci si obh�jce vynutil rozhodov�n� Nejvy���m st�tn�m zastupitelstv�m �R. Obe�el tak ob� nezpochybniteln� m�stn� p��slu�n� nad��zen� st�tn� zastupitelstv�, kter� nejevila chu� j�t Ji��mu �unkovi na ruku. A zat�mco st�tn� z�stupce NSZ Stanislav Potoczek horliv� studoval objemn� spis, aby mohl v rekordn� kr�tk� lh�t� ��ste�n� vyhov�t zn�m�m usnesen�m z 4. �ervna 2007, n�m�stek nejvy��� st�tn� z�stupkyn� Karel �ernovsk� hledal st�tn�ho z�stupce, kter� by vyhov�l zad�n�. ��elovost postupu obhajoby a NSZ a jejich shoda jsou natolik n�padn�, �e od�vod�uj� podez�en�, �e trik byl p�edem domluven: sv�d�� o tom i skute�nost, �e v�c nebyla p�ed�na do obvodu p�sobnosti VSZ v Praze. NSZ vlastn� rozhodovalo �p�es hlavu� VSZ v Olomouci, kter� bylo prim�rn� p��slu�n� pro p�esun v�ci z P�erova do Jihlavy.
Vyd�n� usnesen� st�tn�ho z�stupce NSZ Stanislava Potoczka z 4. �ervna 2007 vyvolalo bou�i nevole mezi st�tn�mi z�stupci, dal��mi p��slu�n�ky pr�vnick� obce i laick� ve�ejnosti. Odsuzuj�c�mi v�roky vedle p�edv�dateln� Marie Bene�ov� se ozvali n�kte�� v�zna�n� pr�vn�ci, jako p�edseda �stavn�ho soudu �R Pavel Rychetsk� nebo ve�ejn� ochr�nce pr�v Otakar Motejl. Bou�e zes�lila po zastaven� trestn�ho st�h�n� Ji��ho �unka Arifem Salichovem a po p�echodn�m zm�rn�n� dos�hla dal��ho vrcholu p�i v��e zm�n�n�m ��zen� na ochranu osobnosti proti Marii Bene�ov�. Od pod�n� st�nosti pro poru�en� z�kona pan� ministryn� Danielou Kov��ovou postupn� utich� a v sou�asnosti se oz�v� jen ob�asn�m vzd�len�m, sotva sly�iteln�m zah�m�n�m. V komunit� st�tn�ch z�stupc� nicm�n� pod povrchem st�le bubl� potla�ovan� nespokojenost.
P�ipome�me si zaj�mavou reakci nejvy��� st�tn� z�stupkyn� Renaty Veseck� na pobou�en� ve�ejnosti: za�ala intenzivn� ve�ejn� vystupovat, do�adovala se sly�en� v Poslaneck� sn�movn� a za�t�tila Stanislava Potoczka svou autoritou, nicm�n� neopomn�la zd�raznit, �e se nejedn� o jej� usnesen�, ale o rozhodnut� NSZ jako ��adu. Za usnesen� se tak postavila, ale sou�asn� se od n�ho trochu distancovala. Dov�m-li se n�kdy, �e se o podn�tu k pou�it� �25 tr.�. per analogiam a Potoczkov� rozhodnut� dov�d�la a� post festum, nebudu nikterak p�ekvapen. Ani to by v�ak nehovo�ilo v jej� prosp�ch.
Vedle v��e zm�n�n� zjevn� ��elovosti a jedn�n� ve shod� s obhajobou je hlavn�m probl�mem usnesen� z 4.�ervna 2007 skute�nost, �e se od 17.listopadu 1989 jedn� o jedin� p��pad odn�t� v�ci prominentn�ho obvin�n�ho policejn�mu org�nu t�sn� p�ed ukon�en�m p��pravn�ho ��zen�. Nepochybn� do�lo k poru�en� principu rovn�ho p��stupu ob�an� k pr�vu. V���m, �e z�jemc� o podobn� �o�et�en� p��padu by se na�ly stovky.
Dal��m probl�mem je poru�en� z�sady, �e st�tn� zastupitelstv� vyhodnocuje pod�n� nikoli podle ozna�en� p�edkladatelem, ale podle obsahu. Souhlas�m s n�zorem soudce Vojt�cha Cepla ml., �e pod�n� obh�jce Eduarda Bruny m�lo b�t pojedn�no jako b�n� projev nespokojenosti s postupem st�tn�ho z�stupce, nebo� vyt�kan� vady jeho postupu � pokud v�bec byly napraviteln� � bylo mo�no napravit standardn�m postupem, tedy bez pou�it� mimo��dn�ho n�stroje, jak�m je uplatn�n� �25 tr.�. per analogiam. Dod�v�m, �e p�ed�n�m v�ci do Prahy v souladu s podn�tem obhajoby by se aspo� ��ste�n� zast�ela ��elovost triku. Rozum�l bych tak� tomu, kdyby st�tn� z�stupce NSZ Stanislav Potoczek pov��il dozorov�n�m prim�rn� p��slu�n� OSZ ve Vset�n�, kdy� se v pr�b�hu prov��ov�n� z�ejm� nevyskytly ��dn� d�kazy o jeho mo�n� ochot� stranit obvin�n�m. Z usnesen� nevypl�v�, pro� musela j�t v�c pr�v� do Jihlavy.
Probl�m je i ve st�etu pou��v�n� �25 tr.�. per analogiam se z�konem �. 283/1993 Sb. o st�tn�m zastupitelstv�. V z�kon� jsou upravena pravidla pro �e�en� podjatosti a p�ed�v�n� v�c� mezi st�tn�mi zastupitelstv�mi, tak�e st�tn� z�stupci by se p��padn� mohli p�i p�ed�n� v�ci z m�sta na m�sto bez �25 tr.�. per analogiam obej�t. �25 trestn�ho ��du je p�vodn� konstruov�n pro pou�it� v trestn�m ��zen� soudn�m, kde ov�em p�sob� v jin�m prost�ed�: s mo�nost� ve�ejn� kontroly, s p�ev�n� sen�tn�m rozhodov�n�m a dostupnost� opravn�ch prost�edk�. Pou�itelnost ve sf��e p�sobnosti st�tn�ho zastupitelstv� nevypl�v� p��mo ze z�kona, je umo�n�na pouze podz�konn�m p�edpisem. T�m je zd�razn�na mimo��dnost prost�edku, kter� m� b�t pou��v�n jen z velmi d�le�it�ch d�vod�. Ostatn� �sp�n�ch ��dost� podle �25 tr.�. per analogiam je jako �afr�nu. Jako p��klad uvedu, �e ��dost 15let� matky o p�ed�n� trestn�ho st�h�n� otce jej�ho d�t�te m�stn� p��slu�n�m org�n�m v jej�m bydli�ti, aby nemusela s miminkem cestovat k �kon�m trestn�ho ��zen� ve�ejn�mi dopravn�mi prost�edky do vzd�lenosti zhruba 80 km, byla zam�tnuta, proto�e jej� d�vod se nezd�l st�tn�mu z�stupci dost d�le�it�:�adatelku odbyl necitliv�m vyj�d�en�m, �e p�ece cestovn� dostane uhrazeno. Vrac�m se tedy k v��e vyj�d�en� pochybnosti, zd� d�vody podn�tu obhajoby byly skute�n� dost siln�, aby bylo vyhov�no.
Zejm�na je zde ale st�et s ustanoven�m �12h z�k. �. 283/1993 Sb., kter� Nejvy���mu st�tn�mu zastupitelstv� p��mo zakazuje zasahovat do zp�sobu vy��zen� v�c� ni���ch st�tn�ch zastupitelstv�, kter� nebyly pravomocn� ukon�eny, s v�jimkou v�c� vrchn�ho st�tn�ho zastupitelstv�. Ze v�ech pr�vn�k�, s jejich� n�zorem jsem se mohl sezn�mit, tuto p�ek�ku pro vyd�n� usnesen� st�tn�ho z�stupce NSZ Stanislava Potoczka z 4. �ervna 2007 nevid� pouze n�kolik: jsou to ��astn�ci komplotu na z�chranu Ji��ho �unka p�ed soudn�m ��zen�m a ojedin�l� sympatizanti. Kuri�zn�ho vysv�tlen� se mi kdysi dostalo od ministerstva spravedlnosti: p�ed�n�m p��padu z P�erova do Jihlavy nedo�lo k z�sahu do zp�sobu vy��zen� v�ci, pouze se zm�nilo m�sto, kde se �e�il.
Paradoxn� nejm�n� sporn� je usnesen� st�tn�ho z�stupce Arifa Salichova z 16.11.2007 �.j. ZT 3272007-179 o zastaven� trestn�ho st�h�n� obvin�n�ch podle �172 odst.1 tr.�., pokud je ov�em hodnot�me jako izolovan� �kon. Je ucelen�m sledem logick�ch �vah, kter� vedou k jednozna�n�mu z�v�ru, �e pro usv�d�en� Ji��ho �unka sv�deck� v�pov�� pan� Marcely Urbanov� jako osam�l� d�kaz nesta��, tak�e nen� mo�n� na tomto z�klad� podat ob�alobu. P�ipou�t�m, �e na z�klad� podrobn� znalosti trestn�ho spisu by bylo mo�n� n�kter� �vahy Arifa Salichova zvr�tit, ale domn�v�m se, �e ani pak by se celkov� vyzn�n� usnesen� nezm�nilo. Je to dob�e odveden� pr�ce. Pokud bychom ale p�ipustili, �e cel� postup st�tn�ch zastupitelstv�, kter� p�edch�zel jeho zpracov�n�, byl protipr�vn�, pak by ov�em bylo usnesen� naprosto bezcenn�.
V��il jsem, �e k takov�mu z�v�ru lze dosp�t vyvol�n�m p�ezkumu usnesen� NSZ z 4. �ervna 2007 Nejvy���m soudem �R na z�klad� st�nosti ministra spravedlnosti pro poru�en� z�kona. Tuto br�nu ke spravedlnosti ale pan� ministryn� Daniela Kov��ov� 14. prosince 2009 uzamkla.
Na z�v�r si dovoluji konstatovat, �e v kauze Ji��ho �unka do�lo k funk�n�m poruch�m st�tn�ho zastupitelstv� na v�ech stupn�ch jeho organiza�n� struktury. Nelze p�edpokl�dat, �e jde o n�hodu, sp�e se jedn� o trval� stav syst�mu. Proto�e i drobn� vady postupu st�tn�ch z�stupc� zt�uj� pr�ci soud� a zvy�uj� pravd�podobnost chybn�ch rozsudk�, v jin�ch p��padech umo��uj� �nik pachatel� trestn�ch �in� p�ed trestem, jde o z�va�n� jev celospole�ensk�ho v�znamu.
V�chodisko nevid�m v ��dn�m p��pad� v upevn�n� nez�vislosti nejvy���ho st�tn�ho z�stupce na vl�d�, proto�e jako ka�d� jin� mana�er mus� b�t vystaven tlaku na kvalitu a mno�stv� odv�d�n�ho v�konu pro sv�ho zam�stnavatele, j�m� je vl�da.
Pohled do zahrani�� a tak� do historie �esk�ho trestn�ho ��zen� m� vede k n�zoru, �e je nezbytn� postupn� p�en�st ��zen� p��pravn�ho ��zen� na soudy a� do obnoven� ��adu vy�et�uj�c�ho soudce.
Sou�asn� doporu�uji p�ehodnotit pravidla vn�j��ho a vnit�n�ho ��zen� st�tn�ho zastupitelstv�. Sou�asn� stav, v n�m� ministr spravedlnosti nen� v�slovn� z�konem ustanoven jako nad��zen� nejvy���ho st�tn�ho z�stupce, nen� �pln� obvykl� a �in� z nejvy���ho st�tn�ho z�stupce nekontrolovateln�ho ��edn�ka s obrovskou pravomoc�. Na druh� stran� nen� zdrav� stav, v n�m� sice nejvy��� st�tn� z�stupce odpov�d� vl�d� za chod cel� soustavy, ale jeho pravomoc sm�rem dol� kon�� u dvou vrchn�ch st�tn�ch z�stupc�. Stejn� tak nepova�uji za norm�ln�, �e dohledov� st�tn� zastupitelstv� m�sto z�vazn�ch pokyn� vyd�vaj� doporu�en�, jich� pod��zen� st�tn� zastupitelstv� nemus� uposlechnout. Je tak� t�eba nov� vymezit vztahy k policii, kter� je bezbrann� proti zastavov�n� a odn�m�n� p��pad�.
Zden�k Jemel�k
�len spolku �alamoun