Voly�t� �e�i ze secondhandu a recept na pirohy
Josef Mlejnek
Rom�n sou�asn� �esk� spisovatelky Edy Kriseov� (1940) Ko�i�� �ivoty, kter� vydalo pra�sk� nakladatelstv� Hynek, m� ambici p�ibl�it �ten���m �ivot a nelehk� �d�l n�kolika generac� voly�sk�ch �ech�, kte�� v �edes�t�ch a sedmdes�t�ch letech minul�ho stolet� p�ich�zeli osidlovat ��st z�padn� Ukrajiny.
Bohu�el v�ak nejde o historick� rom�n v prav�m smyslu nebo dokonce o symfonickou liter�rn� epopej na zp�sob Pasternakova Doktora �ivaga, v n� by osobn� osudy hlavn�ch postav vz�jemn� prol�naly nebo se t��tily na dynamick�m pozad� tzv. velk�ch d�jin. Ty jsou v knize Ko�i�� �ivoty s mnoha ru�iv�mi nep�esnostmi pouze p�evypr�v�ny z druh� ruky, a nejh��e snad dopadaj� pokusy o jejich zpodoben� prost�ednictv�m efektn� obrazn� zkratky: "Zanedlouho vyjde planeta Mars jako krvav� Jit�enka (!) a star� matka francouzsk� revoluce porod� prvn� ze sv�ch d�t�. Druh� u� se tak� chyst�." T�m prvn�m asi m�la b�t "bur�oazn�" �norov� revoluce a tou druhou nepochybn� ta bol�evick� velk� ��jnov�. P�ed t�m �dajn� vl�dla na Volyni idyla - autorka si patrn� po sv�m vylo�ila v�rok jedn� z Gogolov�ch postav, �e B�h je vysoko a car daleko. Tvrd�, �e guberni�ln� ��ady na Volyni "nekladly odpor n�bo�enstv� ani pov�r�m a jedin�, co vy�adovaly..., byl dohled nad v�rnost� Nejjasn�j��mu caru." (Ten byl pravoslavn� asi jen tak pro dekorum.) "Z�kony se p�izp�sobovaly �ivotu a ne �ivot jim." (Obzvl�t� z�kony proti�idovsk�.) "V�echno m� na Volyni sv�j p�irozen� ��d, b�h v�c� je�t� ur�uje p��roda." (strana 30). Snad by �lo od zkreslen�ch re�li� odhl�dnout nebo na n� zapomenout, kdyby n�s autorka dok�zala strhnout k participaci na osudech sv�ch postav. Rom�n Ko�i�� �ivoty se v�ak v�t�inou pohybuje v poklesl�ch poloh�ch, kter� zn�me u� z jej�ch p�edchoz�ch pr�z. Co tak� m��e z nejpovrchn�j��ho vmy�lov�n� se a vci�ov�n� - odhl�dneme-li od perel typu "poutala ji �elezn� pouta l�sky" - vzej�t jin�ho ne� jak�si �erven� knihovna, kter� se tv���, �e je pro horn�ch deset tis�c. A�a, vnu�ka p�vodn�ho �esk�ho kolonisty Jana Sl�dka, si na sob� vybojov�v� v�t�zn� vnit�n� boj: "Hlas v n� po��d opakoval: L�ska, nebo smrt. Kdy� ne smrt, tedy l�ska. Pod�vala se na sebe a rozhodla se pro l�sku a �ivot." Hned na to mudruje: "Vrchol �ivota je ve ztr�t� sebe sama, v d�v�n�, a ona d�vala hned dvakr�t." (strana 82). �T�lo t�hotn� Ani "bylo je�t� rozplynul�, nebylo v�c ne� svat� dech, kter� se jemn� zvedal a klesal posv�cen �ivotem.� (strana 86). O kus d�le Anina dcera, hlavn� hrdinka L�za, je�t� mlad� d�vka, je "om�men� bahnitou v�n� vody a pu�kvorce, d�vn�m myst�riem vyno�ov�n� se z temnoty a s vlhkou v�n� po�et�" (s. 104). Anin mu�, Rus Alexander, se brzy po bol�evick� revoluci dov�d�, �e ho Sov�ti maj� na �ern� listin�, proto se mus� skr�vat v n�jak� chatr�i. Jeho t�hotn� �ena jede za n�m a ujde p�ky deset kilometr�: "Sed�li pak dlouho naproti sob� ve tm�, sly�eli jenom dvoj� dech... ob�as se sesunulo poleno a zapraskal ohe�." (s. 77). Potom se svl�kli, milovali se, le�eli zabaleni v k���ch - n�sleduj�c� dialogy, v�etn� v�levu Aniny existenci�ln� frustrace, by se bez uzard�n� mohly odehr�t v kter�mkoli hollyvoodsk�m filmov�m superk��i. Autorka toho o pravoslav� (pota�mo o k�es�anstv�) patrn� moc nev�. Jej� �v���c� postavy se v�t�inou motaj� kolem ikon Bohorodice s v��n�m sv�tlem, �ehnaj� se velk�m pravoslavn�m k��em a mumlaj� sv� neodmysliteln� Hospodi, pomiluj. Proto�e si v�ak p�e�etla Tibetskou knihu mrtv�ch, mus� pro ni nal�zt uplatn�n� i ve sv�m rom�nu. Alexander v ml�d� cestoval po D�ln�m v�chod�, dostal se "jako velvyslanec" a� do Tibetu a p�i�ichl k l�maistick� moudrosti. Evropsk� n�bo�enstv� se mu, zasv�cen�mu, pochopiteln� zdaj� vn�j�� a ritualizovan�, �idovskou v�rou po��naje. O �edes�t let pozd�ji za n�m, um�raj�c�m starcem, p�ijede jeho dcera L�za usadiv�� se po v�lce s matkou v Karlov�ch Varech, p�ipomene si, jak j� kdysi otec vysv�tloval p�evt�lov�n� du��. Je to zcela jednoduch�: �ist� n�boj bo�sk� energie se setk� s energi�, kterou tu �lov�k po sob� zanech�v�. Ta se chyt� bo�sk�ho n�boje, obal� ho sv�m �lov��enstv�m - a na dal��ch p�r let je vystar�no. "Pozd�ji L�za nemohla odpustit Gorba�ovovi �ernobyl proto, �e o n�m ��kali, �e se st�k� s Dalajl�mou a s moudr�mi V�chodu, �e m� od nich po�ehn�n�, aby zm�nil b�h sv�ta k lep��mu." P�i L�zin� abiturientsk�m tlach�n� se sest�enic� M�ou, kter� z�stala na Volyni, p�ijde �e� na �idovsk�ho chlapce Andreje, kter�ho L�za milovala. (�ekala na n�j a kv�li n�mu se ani neprovdala.) Chodili spolu za �kolu "p�ed t�m, ne� tak kr�sn� zhasil najednou v�echny sv��ky jej� d�v�� nevinnosti". L�za se M�e sv���, �e ztratila dopis, kter� j� poslal Andrej z Ameriky, proto se nemohli sej�t. Setkaj� se a� po �ty�iceti letech v roce 1983. On je �sp�n� spisovatel, kter� si mast� kapsu na holocaustu, proto�e p�e�il. Nemohou si pat�it, jsou� oba jinde - ona ho zaj�m� jako n�m�t pro dal�� knihu. Tu tak� pod n�zvem My first love nap�e. �koda jen, �e Andrejovu charakteristiku jeho vlastn�ho psan� -"je to jen takov� know how, jen�e liter�rn� zpracovan�" - nelze s dobr�m sv�dom�m tak� aplikovat na posledn� knihu samotn� autorky.
Patrn� proto, �e tentokr�t u� nejde o v�ci z druh� ruky, je pom�rn� sugestivn� a p�esv�d�iv� vyl��ena v z�v�ru rom�nu zdevastovan� krajina po do�asn� um�st�n� sov�tsk� arm�d�. V n�kdej��m vojensk�m prostoru bydl� L�zini p��buzn�, �erstv� repatrianti z Volyn� - p�e se u� rok 1992. Po n�vratu z n�v�t�vy u nich se ot�esen� �ena s ko�i��m �ivotem t�� ke sv�m ko�k�m, kter� - nejsp� pro polopatick� umocn�n� metafory � doma chov�. Tou�� doslova "zabo�it hlavu do Mackova ko�ichu a plakat nad osudem Evropy" (!!!). A aby nebyl v�emu nevkusenstv� konec: kdy� z�hy na to jej� �ty�noh� mil��ek sejde v�kem, po��d� si kocoura nov�ho, "kter�ho pojmenovala� � h�dejte po kom? No p�ece �po prezidentovi a p�edsedovi vl�dy"!
Kdo by se cht�l o �ivot� i jazyce voly�sk�ch �ech� dozv�d�t v�ce ne� recepty na nad�van� vaj��ka (s. 101) nebo na pirohy (s. 173), a� si rad�ji p�e�te knihu Nad rovinou od Marie Stryjov�. Jej� n�dhern� b�snick� evokace v pr�ze v�ak vy�ly u� p�ed patn�cti lety a jsou d�vno rozebran�.*
Eda Kriseov�. Ko�i�� �ivoty. Vydalo nakladatelstv� Hynek v Praze, 1997. 350 str., n�klad a cena neuvedeny.
16.8.1997 - Lidov� noviny, sobotn� p��loha N�rodn� 9.
*To u� na�t�st� neplat�, nebo� kniha Marie Stryjov� vy�la v nov�m a dopln�n�m vyd�n� a pod n�zvem Ml�! v Evangelick�m manufakturn�m nakladatelstv� (EMAN) v Bene�ov� v roce 2006.
Pozn�mka: pro nadch�zej�c� dlouh� zimn� ve�ery si dovol�m �ten���m Virtually ob�as p�edlo�it i n�kter� sv� star�� kritiky a recenze, v nich� upozor�uji na autory a d�la, jejich� v�znam p�esahuje efem�rn� hluk jedn� �i dvou sez�n. Dne�n� kritikou �in�m trochu v�jimku, nebo� kniha E. Krizeov� vlastn� nebyla ni��m v�c ne� sou��st� zm�n�n�ho �umu a hluku, ale proto�e jsem zapomn�l d�t p�ed dv�ma lety na Virtually text o knize M. Stryjov� a chci tak u�init teprve dodate�n�, mysl�m, �e nebude od v�ci za��t pr�v� odtud.
Josef Mlejnek