Zahrani�n� politika p��t�ho presidenta USA�
Roman Joch
CEVRO Revue I / 2008
�bude z�viset od toho, kdo on�m presidentem bude. V tomto st�diu (v polovin� ledna 2008) maj� �anci b�t zvoleni:
Demokrat�:
Sen�torka Hillary Clintonov� (D, New York). U republik�n� m� pov�st levicov� radik�lky a ideolo�ky, jej� politika jako sen�torky v�ak doposud byla centristick�. Jej� zahrani�n� politika by byla ta sam�, jakou m�l jej� man�el Bill Clinton. Jin�mi slovy, liber�ln� multilateralistick� internacionalismus � americk� ��ast ve sv�t�, svobodn� obchod, veleben� diplomacie na �kor realismu a reality, uct�v�n� kolektivn�ch organizac� jako OSN. Dobr� vztahy mezi Amerikou a EU. Tit� lid�, kte�� d�lali zahrani�n� politiku Billu Clintonovi (Holbrooke, Albrightov�), jsou i v t�mu Hillary.
Sen�tor Barack Obama (D, Illinois). Je nalevo od Hillary. V zahrani�n� politice je naprosto nezku�en�, tud� t�ko ��ci, jakou by m�l. Z�le�elo by na t�mu, kter�m by se obklopil. I v zahrani�n� politice se situuje nalevo od Hillary, po�aduje sta�en� z Ir�ku bez ohledu na n�sledky. Jeho zahrani�n� politika by byla nejsp� opakov�n�m zahrani�n� politiky Jimmyho Cartera: r�torick� podpora lidsk�m pr�v�m plus bezzubost a neefektivita v��i nep��tel�m.
Republik�ni:
Sen�tor John McCain(R, Arizona). Pravicov� pokud jde o zahrani�n� politiku a mor�ln�-kulturn� ot�zky, m�rn� levicov� v ekonomice (v�ce etatistick�). Pokud jde o zahrani�n� politiku, z�ejm� ze v�ech nejzku�en�j��. Podporuje jej nejv�t�� po�et b�val�ch republik�nsk�ch ministr� zahrani�� a obrany. Aktivn�, asertivn� role Ameriky ve sv�t� (konzervativn� internacionalismus), rozhodn� boj proti terorismu, tedy pokra�ov�n� Bushovy politiky, ale mnohem kompetentn�j��m zp�sobem. Podporoval nav��en� po�tu americk�ch voj�k� v Ir�ku, kdy� to bylo nepopul�rn�, pr�v� tato politika v�ak v roce 2007 slavila �sp�chy.
B�val� starosta Rudy Giuliani (R, New York). V�razn� levicov� a liber�ln� v mor�ln�-kulturn�ch ot�zk�ch, centristick� v ekonomick�ch a v�razn� pravicov� v zahrani�n� politice. Jest��b a� ultra-jest��b, pokud jde o boj proti terorismu; otev�en� mluv� o �deru proti Ir�nu. M� ve sv�m t�mu nejv�t�� po�et neokonzervativn�ch intelektu�l� a expert� na zahrani�n� politiku; lid�, kte�� podporovali sou�asn�ho presidenta Bushe v jeho prvn�m volebn�m obdob�, ale jsou zklaman� jeho politikou v obdob� druh�m. Jin�mi slovy, pokra�ov�n� Bushovy zahrani�n� politiky, ale mnohem rasantn�j��m zp�sobem.
B�val� guvern�r Mitt Romney (R, Massachusetts). Vystupuje jako autenticky konzervativn� kandid�t ve v�ech t�ech sf�r�ch politiky: ekonomick�, mor�ln�-kulturn�, i zahrani�n�politick�. Hl�s� se k rozhodn�mu boji proti terorismu, tud� k pokra�ov�n� Bushovy zahrani�n� politiky, av�ak sv�m mana�ersk�m p��stupem nazna�uje jej� profesion�ln�j�� veden�. Konkr�tn� n�vrhy jsou nezn�m�, tud� v posledku by z�le�elo od t�mu, kter�m by se obklopil.
B�val� guvern�r Mike Huckabee (R, Arkansas). Konzervativn� v mor�ln�-kulturn�ch ot�zk�ch, populisticky levicov� v ekonomick�ch a zahrani�n�politick�ch. Kritizuje Bushovu zahrani�n� politiku zleva jako p��li� arogantn� a intervencionistickou. M�rn� koketov�n� s isolacionismem, v�razn�j�� s protekcionismem. Z�ejm� republik�nsk� obdoba Baracka Obamy; jeho zahrani�n� politika by z�visela od t�mu, kter�m by se obklopil.
B�val� sen�tor Fred Thompson (R, Tennessee). Asi konzistentn� nejkonzervativn�j�� kandid�t na presidenta. V tomto smyslu z�ejm� nejautenti�t�j�� d�dic Ronalda Reagana v t�chto volb�ch, le� s opr�vn�nou reputac� lenosti. Pozice stejn� jako Romney, le� dlouhodob� konzistentn�j��; konkr�tn� podoba jeho zahrani�n�politick�ho programu je v�ak nezn�m�. Z doposud uveden�ch Republik�n� z�ejm� nejmen�� �ance na z�sk�n� nominace.
Pokud jde o zahrani�n� politiku, za zm�nku stoj� je�t� jeden republik�nsk� kandid�t, kongresman Ron Paul (R, Texas), kter� je striktn�m anti-etatistou a z�rove� konsistentn�m isolacionistou. Jeho programem je okam�it� sta�en� v�ech americk�ch jednotek ze sv�ta, vystoupen� z kolektivn�ch organizac� (OSN, NATO), ukon�en� spojeneck�ch obrann�ch smluv s ostatn�mi zem�mi a isolacionismus. Paul, v roce 1988 kandid�t Libertari�nsk� strany na presidenta, je v�ak bez �anc� z�skat republik�nskou nominaci, nato� vyhr�t presidentsk� volby. Tedy na�t�st� pro n�ho, pro Ameriku, pro n�s a pro sv�t bude katastrof�ln�ch d�sledk� sv� zahrani�n� politiky u�et�en. Americk� isolacionismus by toti� vedl ke sv�tu m�n� bezpe�n�mu, m�n� svobodn�mu, m�n� stabiln�mu, v�ce krvav�mu, v�ce konfliktn�mu a v�ce tyransk�mu.
.
Roman Joch