Co vyplynulo z plynov� krize v EU
Old�ich Vlas�k
30.01.2009, Evropsk� noviny
Ud�losti minul�ch dn� n�s dostate�n� varovaly p�ed hrozbou energetick� krize. Jak v�ichni v�me, spor mezi Ruskem a Ukrajinou znemo�nil dod�vky plynu do mnoha zem� zejm�na st�edn� a v�chodn� Evropy a zp�sobil t�mto st�t�m nenahraditeln� ekonomick�m �kody. Nejv�t�� probl�m m� st�le Bulharsko a Slovensko. Pr�v� na tomto p��kladu se tak� v pln�m rozsahu uk�zala pot�eba spole�n� energetick� politiky v r�mci Evropsk� unie.
Energetick� bezpe�nost je naprosto nezbytnou a prioritn� z�le�itost� pro na�e p�edsednictv� v Rad� Evropsk� unie. Zde se zam��ujeme na t�i dimenze t�to problematiky: za prv� na dokon�en� druh�ho strategick�ho energetick�ho p�ehledu, jeho� sou��st� je anal�za st�edn�dob� popt�vky a nab�dky energie v EU. Za druh�, na p�ijet� sm�rnice o udr�ov�n� minim�ln�ch z�sob ropy a ropn�ch produkt�, kde podporujeme nav��en� povinn�ch minim�ln�ch z�sob z 90 na 120 dn�. Za t�et� pak, na revizi transevropsk�ch energetick�ch s�t� (TENs-E), kde je sou��st� bal�ku legislativy k energetick� bezpe�nosti tak� Zelen� kniha o evropsk�ch energetick�ch s�t�ch.
Evropsk� parlament je v tomto procesu hr��em, kter� se pod�l� na schvalov�n� legislativy, jeho schopnosti urovn�vat aktu�ln� spory jsou v�ak omezen�. Evropsk� parlament by v�ak m�l opakovan� upozor�ovat na to, �e energetick� krize se m��e opakovat a �e se probl�m bude sp�e zhor�ovat. Evropsk� unie toti� v sou�asnosti dov�� 50 % energie, p�i�em� tento pod�l by mohl dos�hnout v roce 2030 a� 70 %.
Ohro�en� dod�vek energie p�itom souvis� s nedostate�n�mi investicemi, podle odhad� bude zapot�eb� investovat do obnovy elektr�ren do roku 2030 p�ibli�n� 900 miliard eur. V t�to souvislosti je nezbytn� tak� pos�len� infrastruktury na �zem� na�� republiky. Je nutn� usilovat o diverzifikaci energetick�ho mixu v�etn� rehabilitace j�dra.
Old�ich Vlas�kIng. Old�ich Vlas�k
Poslanec Evropsk�ho parlamentu za ODS