Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Demokraté a republikáni v Bílém domě za posledních sto let

Roman Joch

Občanský institut

Letošní fascinující primárky v Americe mě přiměly podívat se trochu na statistiku a zjistil jsem zajímavou věc.
Za posledních sto let měli demokraté a republikáni ve své moci Bílý dům téměř stejně. Konkrétně, republikáni 52 let a demokraté 48 let. To však lze považovat za polovinu, neboť presidentské funkční období v USA jsou čtyři roky, takže za sto let měli Američané 25 funkčních období, tudíž liché číslo, tudíž jedna strana musela mít nutně Bílý dům ve své moci více let než druhá. Přesto však poměr 52:48 je tak blízko ideální polovině, jak je to jen statisticky možné.

Když se podíváme na posledních 80 let (20 presidentských funkčních období), zjistíme, že demokraté a republikáni vládli Bílému domu naprosto vyrovnaně: 40 let každá z obou stran.

Zdá se tedy, že ať již sledujeme statistiku za posledních sto nebo osmdesát let (od roku 1908 či od roku 1928), američtí demokraté a republikáni si byli fifty-fifty a nemají si co závidět.

Ale když se podíváme na časovou strukturu této osmdesátky, zjistíme jednu velkou asymetrii. Rozdělme si onu osmdesátku na dvě poloviny, čtyřicítky. Tj. na období 1928-1968 a na období 1968-2008. A tady to začne být zajímavé: v té první čtyřicítce jednoznačně dominovala Demokratická strana a v té druhé čtyřicítce strana Republikánská. (Pokud jde o Bílý dům, ovšem, nikoli např. o Kongres či jednotlivé členské státy Unie.) Konkrétně, v období 1928-1968 měli demokraté Bílý dům 28 let (70% času) a republikáni jen 12 let (30% času).

Pokud jde o tu druhou čtyřicítku, ten poměr se zachoval, avšak strany si vyměnily role: takže v letech 1968-2008 měli demokraté Bílý dům 12 let, tj. 30% času a republikáni 28 let, tedy 70% času.

Jinými slovy, i když za posledních sto nebo osmdesát let byli demokraté i republikáni v boji o Bílý dům stejně úspěšní, v průběhu oněch osmdesáti let byli nerovnoměrně úspěšní: v deseti presidentských volbách v letech 1928-1964 demokraté vyhráli až sedmkrát (4x Roosevelt, 1x Truman, 1x Kennedy, 1x Johnson) a republikáni jen třikrát (1x Hoover, 2x Eisenhower), zatímco z deseti voleb v letech 1968-2004 demokraté vyhráli jen tři (1x Carter, 2x Clinton) a republikáni až sedm (2x Nixon, 2x Reagan, 1x Bush, 2x W. Bush).

Z toho vidíme, že v letech 1928-1964 měli republikáni určitý problém, pokud šlo o to přesvědčit americké voliče, aby jim svěřili Bílý dům, zatímco od roku 1968 až doposud mají ten samý problém demokraté.

Vím přesně, proč v letech 1928-1968 demokraté v Americe na presidentské úrovni dominovali, a proč po roce 1968 na této úrovni doposud dominovali republikáni. To ale teď není pro nás podstatné. (Jen na okraj: dominance demokratů v letech 1928-1968 souvisela s domácí, konkrétně ekonomicko-sociální politikou, zatímco dominance republikánů v letech 1968-2008 souvisela se zahraniční a kulturně-morální politikou.)

Pro nás je teď podstatná otázka, zda demokraté v roce 2008 zvrátí pro ně zatím nepříznivý trend posledních čtyřiceti let. Logika a „princip kyvadla“ napovídají, že rok 2008 by měl být volebně úspěšný pro demokraty, ale po letošních turbulentních primárkách, které navíc ještě pro jednu ze stran neskončily, nelze předem vylučovat v listopadu 2008 výsledek žádný.

Otázka však zůstává: pokud v roce 2008 zvítězí demokraté, odstartují tím novou éru demokratické presidentské dominance? Vše, co vím o Americe, mě vede k přesvědčení, že je to velice nepravděpodobné. Demokratický úspěch v roce 2008 může sice ukončit čtyřicet let republikánské převahy, ale k žádným čtyřiceti letům demokratické převahy nejspíš nepovede. Maximálně může zahájit období stranické parity v boji o Bílý dům. Což by byla taky změna…



Roman Joch
 
  Přístupy: 418 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA