Ani stokrát opakované neprávo se nestává právem
Pavel Foltán
Na základě řady dotazů i od lidí vesměs z „nemediální“ sféry se zdá, že je zřejmě potřeba uvést na pravou míru například také některé nepřesnosti z jedné části článku Jana Kálala, zveřejněného na stránkách webového periodika s názvem „DigiZone“ dne 15. dubna 2008 ve formě rozhovoru s předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Ing. Václavem Žákem, a to pod titulkem: „Václav Žák: Kompetenční spor RRTV a ČTÚ zpozdil digitalizaci v ČR o N let“.
„Bude mít kauza šesti radních-neradních nějaký důsledek na vydaná rozhodnutí RRTV v letech 2002 až 2007? Znáte jménem nějaké odborníky, kteří tvrdí, že by tomu tak mohlo být?“
„Takové odborníky neznám. Zde nejde o otázky pro radu, ale pro soud. Je třeba si uvědomit, že je jedna otázka soudem zrušeného nedostatečného odůvodnění odvolání členů rady, které udělal úřad premiéra. A druhá věc je, že RRTV má 13 členů, to je v zákoně pořád. Parlament tehdejší radu odvolal. Co bylo později zrušeno, to nebylo odvolání samotné, ale jen jeho odůvodnění. Jde o poměrně složitý právní problém, k němuž se nemohu vyjadřovat.“
Je-li pod souslovím „radní-neradní“ v úvodu shora citované otázky (i v následné odpovědi na ní) řeč o šesti bývalých členech předchozí sestavy RRTV, (tj. o těch jejích členech, kteří byli úspěšní v soudním sporu s bývalým předsedou vlády Špidlou), pak je takové sousloví zavádějící, protože vzhledem ke skutečnému stavu věci bylo právě těchto šest úspěšných žalobců (po celou dobu jejich šestiletých mandátů) členy RRTV - čili byli „radní“. Zcela nepochybně to vyplývá z pravomocného rozsudku příslušného soudu i z příslušného následného úkonu předsedy vlády České republiky Mirka Topolánka, a to ve smyslu příslušných ustanovení platné právní úpravy.
Další (nikoli nepodstatnou) nepřesností v citované otázce je uvedení letopočtu „2002“, protože k neplatnému (a tedy právně neúčinnému) úkonu tehdejšího předsedy vlády došlo až v dubnu 2003, takže dotazovaná problematika by se ani teoreticky nemohla týkat rozhodnutí vydaných před dubnem 2003, čili ani jakýchkoli rozhodnutí z roku 2002. Takže eventuální spekulaci navíc rozšířenou o rok 2002 by leckdo mohl považovat za zmateční, respektive zavádějící a jistě i za ne zcela opodstatněnou.
Významově poněkud emocionálně formulované spojení tzv. „kauzy šesti radních-neradních“ se známostí jmen nějakých odborníků, „kteří tvrdí že by tomu tak mohlo být“ je irelevantní, protože (jak známo) v té tzv. „kauze šesti radních-neradních“ dotazovaná problematika vůbec nebyla předmětem jejich úspěšné žaloby.
V úvodu odpovědi, je správně řečeno, že „zde nejde o otázky pro radu“, protože dotazovaná problematika do kompetencí RRTV nespadá. Současně však nejde ani o otázky pro soud. A to již z důvodu, zmíněného v předchozím odstavci. Dále také vzhledem ke skutečnosti, že dosud není známo, že by nějaké soudní řízení v rámci dotazované problematiky probíhalo. A konečně také vzhledem k faktu, že v té tzv. „kauze šesti radních-neradních“ už příslušný soud na příslušné otázky dal příslušné odpovědi. A to s konečnou platností loni v červnu.
V souladu se skutečným stavem věci „je třeba si uvědomit“ také další skutečnosti, a to například za prvé to, že příslušný soud nezrušil tzv. „nedostatečné odůvodnění“, ale soud zrušil to odvolání (těch šesti členů RRTV) jako takové. Tedy nikoli v jeho „odůvodnění“, ale v jeho výroku. Což je právně i věcně velmi podstatný rozdíl.
Za druhé: To neplatné respektive nicotné odvolání členů rady neudělal úřad premiéra, protože instituce „úřadu premiéra“ tu neexistuje. Na rozdíl od relevantně existujícího Úřadu vlády, který však v dotazovaném případě nemohl „udělat odvolání členů rady“, protože mu to ze zákona nepřísluší.
Za třetí nelze souhlasit ani s tvrzením, že „Parlament tehdejší radu odvolal“. Parlament tehdejší Radu totiž ani odvolat nemohl, protože k tomu není ze zákona kompetentní. Příslušné zákonné kompetence v uvedeném směru má podle příslušných ustanovení zákona č. 231/2001 Sb., předseda vlády, a to na návrh Poslanecké sněmovny (jakožto jedné z komor Parlamentu České republiky). A pouze samotný návrh Poslanecké sněmovny na uvedené odvolání bez existence platného a právně účinného úkonu předsedy vlády (ve smyslu zmíněné zákonné úpravy) nestačí.
Uvedený právní institut je v rámci zmíněné příslušné právní úpravy vcelku jasný, jednoduchý a přehledný, takže při jeho správné aplikaci nejde o žádný „poměrně složitý právní problém“. Navíc podle stanoviska předsedy vlády České republiky Mirka Topolánka z března tohoto roku dotčeným šesti členům předchozí RRTV jejich členství zaniklo ke dni uplynutí funkčního období (k čemuž došlo v jednotlivých případech v období od července 2006 do května 2007, v mém případě konkrétně dnem 28. února 2007 a nikoli tedy v dubnu 2003).
Tolik tedy (v zájmu posílení právního vědomí i „nemediální“ veřejnosti) stručně na vysvětlenou k některým stále ještě přetrvávajícím nepřesnostem a informačním šumům v dané tématice.
Pavel FoltánJUDr. Pavel Foltán, člen RRTV, která byla odvolána v roce 2003, hudebník, dramaturg, producent, publicista,
autor je mediální poradce a přednáší na universitě
