Afgh�nsk� volby, mystifikace Z�padu
Pavel Kopeck�
Za 2. sv�tov� v�lky vyv�ovali nacist� plak�t s Winstonem Churchillem, jemu� se na hlavu ��t� n�meck� puma, na co� st�tn�k ve zmatku reaguje v�rokem �Nemohu se zbavit duch�, kter� jsem vyvolal.� Goeth�v Faust v pod�n� modern� politick� propagandy m�l obyvatelstvo v z�pol� upozornit na �Damokl�v me� Luftwaffe, jej� svou ne�stupnost� ukul s�m britsk� premi�r. �lo samoz�ejm� o demagogii. Druh� glob�ln� konflikt na�t�st� dopadl por�kou Osy, av�ak vz�p�t� n�sledovala t�mt� politikem pomysln� odm�vnut� nov� planet�rn� vojna. Studen� v�lka, po n� p�i�la v�lka proti terorismu. Doned�vna se s v�nou tv��� hovo��valo o postupn�m zost�ov�n� boje anebo o jmenovit�, rovn� t�i z�kladn� �leny zahrnuj�c� Ose zla. M�n� se ji� zmi�ovalo, �e p�edev��m marketingov� pojem Al-kajda pomohly stvo�it v podstat� tyt� st�ty, jim� islamistick� organizace ubl�ila nejv�ce.
Podobenstv� nejv�t��ho n�meck�ho b�sn�ka l�pe pasuje na soudob� Afgh�nist�n, kde zrovna prob�haj� prezidentsk� volby. Plat� na strategick� hornat� �zem� o rozloze asi dvou SRN, plo�e zm�tan� nekon��c� ob�anskou, p�esn�ji mezikmenovou �e��. A od roku 2001 t� zat�ovan� nep�ehledn�m bojem s mezin�rodn�mi okupa�n�mi jednotkami. Kl��ov�m (nikoliv jedin�m) podvratn�m hr��em oblasti je n�bo�ensk� hnut� Taliban. Toto slovo na Z�pad� zazn�lo tolikr�t, �e nem��e nem�t negativn� t�n, nicm�n� prvotn� nezna�ilo nic jin�ho ne� studenty n�bo�ensk�ch nauk. Ko�eny krajn� konzervativn� formace m��eme bez obt�� nal�zt v tajn� washingtonsk� podpo�e protisov�tsk�ho odporu 80. let, nebo� je zn�mo, �e operace CIA (�i jej� p�kist�nsk� spojenkyn�) umo�nily pr�v� p�ed t�iceti lety zah�jenou invazi Sov�tsk� arm�dy postupn� odrazit. Snaha zlomit dal�� generaci fanatik� proto tak� p�in�� konfrontaci r�zn� star�ch americk�ch zbrojn�ch technologi�.
Talibov� po konci bipol�rn� �ry vyu�ili mocensk�ho vakua, na�e� mezi lety 1996 � 2001 kontrolovali v podstat� cel� afgh�nsk� �zem�. Jejich vliv rok od roku znovu roste a v�hledov� se zd� velmi pravd�podobn�, �e brann� anga�m� mezin�rodn�ho spole�enstv� utrp� stejn� debakl jako �sil� n�kdej�� komunistick� Moskvy. Nebo je�t� d��ve Lond�na. Obamov� administrativ� nejsp� nepom��e ani v�razn�j�� pomoc Moskvy postkomunistick�, o ni� nyn� USA tolik usiluj�. Bojuj� toti� netoliko proti vlastn�mu ve�ejn�mu m�n�n�, je� m� trval� vietnamsk� syndrom probuzen� v Ir�ku, le� hlavn� proti zcela odhodlan�m poln�m velitel�m br�n�c�m sv� �pa�al�ky�, skute�n� centra sv�tov� produkce p��rodn�ch narkotik; hn�zda p�stov�n� opia, kter�mu� kdysi vl�dn� Taliban tvrd� br�nil.
V Afgh�nist�nu tedy pr�v� prob�haj� volby hlavy zem�, je� sou�asn� zast�v� roli premi�ra. By� mnoz� na adresu favorita, dosavadn�ho prezidenta Ham�da Karz��ho, tvrd�, �e ve skute�nosti nejv�ce zast�v� p�tiletou funkci starosty K�bulu. Sou�asn� jsou lidem vyb�r�ni p�edstavitel� region�ln�ch rad. Hlasov�n� o postech ofici�ln�ch politick�ch �pi�ek v�cen�rodnostn�ho st�tu za�alo v�era, ale i v �ist� technick� rovin� � tud� bez ohledu na �toky povstalc�, o nich� maj� tam�j�� m�dia zak�z�no hovo�it � bude m�t z�va�n� probl�my. Z poho�� Hind�ku�e svezou hlasovac� l�stky na h�betech osl�, hlasy b�vaj� b�n� nakupov�ny vlivn�mi osobnostmi, mnoh�m �en�m v ��asti zabr�n� nam�sto extremist� vlastn� rodina a tak d�le.
Prvn�ho ob�ana, kter� mus� b�t musulman, �vyberou� Afgh�nci teprve podruh� v historii. Demokracie St�edn�ho v�chodu na prvn� pohled znovu m�rn� pokro��, mo�n� ovlivn� i sousedn� �r�n a kdo v�, co je�t�. Jen�e komu daj� d�jiny nakonec za pravdu, je v�c jin�. Z�padu ur�it� ne.
Vy�lo v Hospod��sk�ch novin�ch
Pavel Kopeck�
Mgr. Pavel Kopeck�, politolog a publicista