Martin Kocourek: Drastick� �spory v rozpo�tu te� nejsou na m�st�
Podpo�� ODS n�vrh rozpo�tu na p��t� rok? Je jist�, �e ve druh�m a t�et�m �ten� p�edlo�� �SSD po�adavky, aby se nesni�ovaly platy st�tn�m zam�stnanc�m, aby se p�idalo d�chodc�m atd.
Reakci bych rozd�lil na prvn� �ten�, kdy se p�ij�maj� z�kladn� parametry rozpo�tu, a n�sledn� p�esuny uvnit� kapitol. V prvn�m �ten� hodl�me respektovat realitu, kter� vznikla schv�len�m vl�dn�ho bal�ku opat�en�. Rozpo�et zem� pot�ebuje. To je pro n�s priorita. Pokud se t�k� druh�ch �ten�, k razantn�m p�esun�m u� nebude prostor, p�esuny mezi resorty budou v�dy na �kor jin�ho. Um�me si p�edstavit p�esuny v ��du miliard. Konkr�tn�j�� stanovisko je ale p�ed�asn�.
�SSD se bude sna�it p�esunout ��st pen�z na nov� silnice a dopravn� stavby, na p��klad ve prosp�ch �kolstv� a plat� u�itel�. Podle m�stop�edsedy Bohuslava Sobotky v�daje rozpo�tu na dopravn� stavby vzrostly o t�m�� 50 %, na �kolstv� ale poklesly.
N�r�sty u resort� dopravy a pr�myslu v rozpo�tu samoz�ejm� jsou, souvis� ale hlavn� s dofinancov�n�m projekt� EU. To nen� b�n� v�daj, n�br� dofinancov�n�, abychom mohli �erpat evropsk� fondy. Pokud se tam s�hne, znamen� to, �e se nebudou realizovat n�kter� evropsk� projekty. Z na�eho pohledu nejlep��m protikrizov�m opat�en�m je mimo jin� udr�en� alespo� n�jak� investi�n� aktivity. Budeme se proto sna�it udr�et dofinancov�n� na navr�en� �rovni, aby se pokra�ovalo v investov�n� v evropsk�ch projektech.
Ministr financ� ozn�mil nutnost p�ijmout dal�� �sporn� bal��ky. Maj� �anci?
My jsme v situaci, kdy drastick� �krty a �spory nejsou na m�st�. Ty se mohou d�lat v dob�, kdy ekonomika je stabilizovan�, m� p�edpoklady st�edn�dob�ho r�stu, je n�jak� man�vrovac� prostor. Co nyn� ekonomika nepot�ebuje, jsou n�jak� �oky. Ty dost�v�me, ani� o n� stoj�me, zven��. Nen� pot�eba si d�vat �oky je�t� zevnit�. T�m ne��k�m, �e se v�daje nemaj� racionalizovat. Na druh� stran� nen� prostor pro to, abychom oslabovali koup�schopnost a ekonomickou aktivitu. T�m vyvol�v�me dal�� a dal�� paniku, kter� bude d�l situaci zhor�ovat.
Tak�e co je vzhledem k rozvr�en� sil ve Sn�movn� mo�n� prosadit?
My bychom se hlavn� m�li pou�it z toho, co se vlastn� v ekonomice stalo. Pod�vat se do budoucna a p�ijmout takov� opat�en�, aby se to neopakovalo. To by m�l b�t �kol pro p��t� rok.
Nen� takov� p��stup i d�n t�m, �e zat�m ��dn� politick� strana nem� �anci prosadit svoji koncepci?
Samoz�ejm�, mus�te z�skat i politick� mand�t, aby se voli�i rozhodli, jak�m sm�rem si p�ej� dlouhodob� j�t. V �esku ale hlavn� chyb� jasn� rozpo�tov� strategie. My si spole�n� mus�me polo�it ot�zku, zda v�bec chceme m�t dlouhodob� vyrovnan� rozpo�ty. A pokud ano, kdy a jak se k tomu dopracovat. Pak se mus� stanovit strategie zejm�na na v�dajov� stran�.
Ka�d� politick� strana p�ece hovo�� o pot�eb� vyrovnan�ch financ�!
V�n�? Zat�m se sp�e dok�eme ve Sn�movn� poh�dat do krve o p�r mili�n�, o miliardy. Ale o skute�n� v�n�m syst�mov�m rozhodnut� se nikdo bavit nechce a ani neum�, i kdy� st�tn� dluh u� p�ekonal bili�n korun. Parlament se v�bec nikdy nebavil o tom, zda v�bec chce vyrovnan� rozpo�et. P�itom je zcela legitimn� ��ci, �e ho nechceme. N�kdo m��e ��ci, kdy� ekonomika po�lape, dluh m��e b�t. Ka�d� rok m��eme m�t rozpo�et se schodkem. To je tak� postoj. Ale kl��ov� je ��ci, zda o to v�bec chceme v �esk� republice usilovat. Dos�hnout toho nen� lehk�, je to z�le�itost minim�ln� na deset let. ODS se proto bude sna�it z�skat od v�ech stran jasn� stanovisko.