Tak to je, pane minist�e Urbane
Ev�en To�enovsk�
S jist�m p�ekvapen�m jsem si p�e�etl mn� v�novan� �l�nek ministra pr�myslu a obchodu Milana Urbana (Dilema pana To�enovsk�ho, LN 18. 1.). M� p�ekvapen� pramenilo zejm�na ze skute�nosti, �e mi pan ministr odpov�dal na ot�zky, kter� jsem mu nikdy nepolo�il, �e�il jak�si m� dilema, kter� nem�m, a ud�loval mi �kolen�, o kter� jsem ho ne��dal.
Chci hned v �vodu zd�raznit, �e na p��prav� investice firmy Hyundai v �esku, resp. v No�ovic�ch od po��tku t�sn� spolupracuje t�m tvo�en� z�stupci Moravskoslezsk�ho kraje, m�sta Ostravy, ministerstva pr�myslu a obchodu a vl�dn� agentury CzechInvest. Politick� p��slu�nost �len� tohoto t�mu jde nap��� spektrem, ale v tom nevid�m probl�m - pln� rozum�m spolupr�ci koalice s opozic� tam, kde jde o tak velkou investici, kter� ovlivn� spoustu dal��ch v�c�, dopravn� infrastrukturou po��naje a �kolstv�m kon�e.
Nav�c, p�i posledn� cest� do Koreje odvedl tento t�m p�i vyjedn�v�n� s veden�m spole�nosti Hyundai tak brilantn� pr�ci, �e jsem nev�hal ani jako p�edstavitel opozi�n� politick� strany pochv�lit n�m�stka ministra pr�myslu Roberta Szurmana a gener�ln�ho �editele CzechInvestu Tom�e Hrudu a jeho pracovn�ky dopisem, adresovan�m premi�ru Paroubkovi i ministru Urbanovi.
Nejv�t�� probl�m, jak se zd�, m� pan ministr s m�m vztahem k investi�n�m pob�dk�m; r�d mu tedy toto zd�nliv� dilema objasn�m. Pochopiteln�, �e investi�n� pob�dky jsou dnes standardn�m n�strojem ovliv�ov�n� rozhodov�n� velk�ch glob�ln�ch investor� - kdy� je nenab�dneme my, nab�dne je Polsko, Rumunsko, Ma�arsko �i kter�koliv jin� st�edoevropsk� st�t. A i kdy� s t�m nesouhlas�m a pova�uji to za �patn�, realisticky p�ece v�m, �e Evropu ze dne na den nezm�n�m. A jestli�e je Hyundai p�ipraven proinvestovat �ekn�me t�icet miliard korun, pak pob�dky v maxim�ln� v��i patn�cti procent, povolen� legislativou EU, znamenaj�, �e st�t vlo�� �ty�i a p�l miliardy, co� se mu i p�i �lev� na dani z p��jmu firmy rychle vr�t� na dan�ch z p��jm� zam�stnanc� a dal��ch odvodech.
Jin� v�c jsou investi�n� pob�dky, poskytovan� na relativn� mal� investice, zaplacen� z dan� ostatn�ch firem, je� na ur�it�m �zem� vytv��ej� konkurenci, a maj� tak od st�tu �i obc� vytvo�en� podm�nky, o jak�ch se na�im mal�m podnikatel�m nezd�. Za podstatn� �ist�� �e�en� bych pova�oval sn�en� dan� z firemn�ch p��jm�, co� by podnik�m umo�nilo kumulovat kapit�l pro vlastn� rozvoj bez p�erozd�lovan�ch st�tn�ch berl�.
R�st? Ano, ale navzdory vl�d�!
Ale je�t� jedna v�c mi na vl�dn�ch investi�n�ch pob�dk�ch vad�, a tou je jejich nepr�hlednost. Ve�ejnosti z�stalo utajeno, kolik z jej�ch pen�z - proto�e to jsou skute�n� pen�ze ve�ejnosti, tedy da�ov�ch poplatn�k�, vl�da ��dn� sv� pen�ze nem� - �lo na pob�dky Philipsu v Hranic�ch, TPCA v Kol�n� apod. Ano, jsem za ur�it�ch podm�nek pro investi�n� pob�dky, ale musej� b�t zalo�en� na transparentn�m p��stupu, a nikoliv na schov�v�n� se politik� za hradbu "obchodn�ho tajemstv�" nebo jak�chsi administrativn�ch postup�. A mus� to b�t jasn� politick� rozhodnut� s odpov�dnost� reprezentace, kter� pob�dky poskytuje.
A o m�j vztah k veden� ODS pan Urban u� v�bec nemus� m�t obavy. Jak si snad pov�iml, za celou dobu sv�ho �ivota v politice jsem v�dy jednal a jedn�m otev�en� a sv� n�zory ��k�m jasn� a z�eteln�.
Jestli�e se pan ministr Urban ve sv�m �l�nku chlub� hospod��sk�mi v�sledky �R, kter� v HDP na hlavu p�edstihla Portugalsko, mus�m ho upozornit na dv� z�kladn� v�ci. Za prv�, Portugalsko se pot�k� s vleklou hospod��skou kriz�, tak�e jsme se s n�m potkali sp�e na jeho cest� dol� ne� na na�� cest� vzh�ru, a za druh�, kdyby vl�da, kterou tak veleb�, provedla da�ov� reformy a liberalizovala podnikatelsk� prost�ed�, byl by hospod��sk� r�st �eska mnohem v�razn�j��. M�sto toho vl�da vsadila na zadlu�en� st�tu kv�li rychl�m �e�en�m probl�m� bez dlouhodob�ho efektu, na tot�ln� p�erozd�lov�n� enormn�ch dan�, sankce a restrikce. V jej�m pod�n� to v�ak jsou ty nejlep�� mo�n� kroky. Jin�mi slovy, �esk� ekonomika neroste d�ky vl�d�, ale navzdory j�. A tak to je, pane minist�e...
Ev�en To�enovsk�