Pon�kud - �ekn�me, �e nep��li� p�ehledn� (a z hlediska obecn� logiky, �i p��slu�n� odbornosti i p�inejmen��m zna�n� diskutabiln�) �l�nek Jana Pot��ka, oti�t�n� dne 7. kv�tna 2008 na str�nk�ch internetov�ho periodika na webu http://www.digizone.cz pod n�zvem �P�ehod� Prima region�ln� odpojov�n� na sv�j nov� program?� inspiruje k preventivn� (a zd� se, �e bohu�el asi nekone�n�) osv�t� p�ed st�le akutn�ji hroz�c�m nebezpe��m, �e pr�vn� v�dom� tohoto n�roda bude (i s pomoc� - l�pe �e�eno - zejm�na s �pomoc� n�kter�ch m�di�) �upadeno� do pr�vn�ho bezv�dom�. Prevence p�ed druhem tohoto postmodern� chaoticky ��zen�ho druhu komatu ve�ejn�ho m�n�n�, je - zd� se - ji� akutn� tak� zcela nepochybn� ve v�eobecn�m (ve�ejn�m) z�jmu. Jde tedy o ve�ejnou slu�bu sui generis. Aktu�ln� i perspektivn� se toti� dot�k� ve�ejn�ho m�n�n� (pr�vn�ho v�dom�) spole�nosti hned z n�kolika hledisek (latenci a eventu�ln� pan-epidemickou naka�livost nevyj�maje). Toti� - kdo v� (a kdo s jistotou vylou��), zda by tu nemohlo j�t o bujen� syndromu z�skan� ztr�ty imunity proti medi�ln�mu ml�en�, ���en�ho pr�v� ml��c�mi m�dii pod pe�inou medi�ln� mlhy. A infikovat takto nap��klad i rod�c� se digit�ln� z�nu (respektive tu malou, ale na�i digit�ln� terestrickou), a to je�t� - respektive JI� p�ed t�m, ne� bude snad u� kone�n� vyklub�na ze st�dia vynucen� p�eno�en�ho nascitura, to asi nen� nic t�k�ho ani pro neodborn�ky. V�dy� ta �terestri�ln� digitalizace nen� v podstat� nic slo�it�j��ho, ne� nula a jedni�ka. U� nyn� tu v�ak jde tak� o to, kdo tu bude ta Nula a kdo tu bude ta Jedni�ka. Nicm�n� syst�mov� se jedna bez druh� stejn� neobejde.
Ale zp�tky k probl�mu uveden�ho �l�nku. Ten by se mo�n� leckomu mohl zd�t - z�ejm� v�c, ne� odborn� progn�za - sp�e n�co jako z��sti spin (pro obecnou ve�ejnost) a z��sti jako �vypu�t�n� kontroln�ho chrousta�, za ��elem zji�t�n� reakce ve�ejnosti odborn�. Nebo alespo� jej� ��sti.
Jako spin by se to mo�n� n�komu mohlo jevit v tom, �e by tu mohla b�t snaha udr�et a utvrdit ve�ejn� m�n�n� v tom, �e Prima m� celoplo�nou licenci na vys�l�n� terestrickou cestou. (Kdy� takov�ho dojmu by n�kdo mohl nab�t z pon�kud mystifika�n� formulace "licence Primy pro celost�tn� pozemn� vys�l�n�", kterou by v�ak leckdo mohl pova�ovat za fikci, postavenou do p��m�ho faktick�ho i pr�vn�ho rozporu se skute�n�m stavem de iure). Bez toho, �e bychom dnes d�le rozpitv�vali podstatu t�to ��sti v�ci, mohl by b�t patrn� (i pro nez��astn�n�ho pozorovatele) pon�kud �objevn�� (d��ve by masm�dia on�ch �as� asi pou�ila kli��-term�n �nov�torsk��) tak� z hlediska p��slu�n� medi�ln�-pr�vn� terminologie i pojem �celost�tn� pozemn� vys�l�n��. Tedy zejm�na s pozornost� na eventu�ln� prognostick� akcent p��vlastku �celost�tn�� a podobn�.
D�le mlhu p�ed sebou - mlhu za sebou by n�hodn� �surfa�� digit�ln� z�nou mohl spat�ovat tak� v tvrzen� pisatele dot�en�ho �l�nku, �e Prima se v dan�ch �asech "mus� o hlavn� vys�la�e d�lit s region�ln�mi studii". Kdy� ve skute�nosti je tomu pr�v� naopak. Proto�e o vys�la�e, p�id�len� k jejich licenc�m (pro region�ln� resp. m�stn� televizn� vys�l�n�) se s Primou d�l� pr�v� ty dot�en� regiony. A to proto, �e ty p�edm�tn� kmito�ty byly ji� p�ed t�m p�id�leny jim - a ne Prim�.
Mlha p�ed i za nez��astn�n�m pozorovatelem houstne i v t�e v�t� na konci citovan�ho �l�nku, proto�e v�c se ve skute�nosti nem� tak, �e (celost�tn� pozemn�) Prima ty zm�n�n� regiony "mus� pou�t�t do sv�ho vys�l�n�" v dot�en�ch �asech, ale je to op�t p�esn� naopak: Pr�v� ty dot�en� regiony na sv�ch kmito�tech poskytuj� Prim� ve�ker� sv�j vys�lac� �as pro jej� vys�l�n� (tj. pro ten tzv. centr�ln�program). A to v ��dech des�tek hodin denn�, pr�v� krom� t�ch n�kolika des�tek minut (d��ve i jen n�kolika minut), kdy dot�en� regiony vys�laj� sv� vlastn� programy podle sv�ch licen�n�ch podm�nek na t�chto sv�ch kmito�tech. P��slu�n� sd�len� kmito�t� pak "m� platit i po p�echodu". Nejen �e m� platit, ale tak� tady platit bude. A to ze z�kona (a nikoli z jednostrann�ho rozhodnut� Primy sam� - jak i zde pon�kud zav�d�j�c�m zp�sobem spekuluje uveden� �l�nek).
Z hlediska v �l�nku zm�n�n�ch licenc� lze v souladu se skute�nost� konstatovat, �e licenci pro satelitn� vys�l�n� m� Prima v podstat� celoplo�nou u� od po��tku. Proto�e sv�m technologick�m charakterem je pro zem� typu a rozlohy �R ka�d� satelitn� vys�l�n� v podstat� v�dy celoplo�n� (z t� v��ky a pod t�mi �hly). Nicm�n� by se op�t leckomu mohlo zd�t, �e �l�nek ml�� hned �vodem v tom, �e avizuje satelitn� a kabelovou licenci na nov�program "Prima klub" a uv�d� to jako "jeden z d�vod�" pro p�esun jin�ho programu (tedy podle jin�ch licen�n�ch podm�nek) v jin� technologii, �ili z DVB-T na jin� DVB-T (a v r�mci jin� licence). Takov�to p��stup by se mo�n� n�komu mohl jevit i jako pon�kud specifick� v�klad pojmu tzv. technologick� neutrality licence.
Onen symbolick� kontroln� chroust by mo�n� na leckoho mohl vylet�t z mlhy druh�ho odstavce zm�n�n�ho �l�nku, ze spekulace sm�rem "k p�esunut� licen�n� podm�nky sd�len� kmito�t�" a tedy jen p�esunut� ��sti licence a nikoli cel�ho licencovan�ho programu, kdy� v�ak licen�n� podm�nky jsou sou��st� jednoho spr�vn�ho rozhodnut� o ud�len� licence na p��slu�n� program (a v ud�len� licenci jsou obsa�eny i p��slu�n� licen�n� podm�nky).
Jako dal�� kontroln� chroust (No. 2) z ml�n�ch hor by leckomu mo�n� mohla p�ipadat tak� interpretace z t�et�ho odstavce zm�n�n�ho �l�nku, a to: "Licence nehovo�� p��mo o Prim�, ale o spole�nosti, kter� ji provozuje." Nicm�n� v uveden�m sm�ru se ve skute�nosti v�ci maj� tak, �e RRTV ud�lila licenci na konkr�tn� program (v dan�m p��pad� na tzv. region�ln� vys�l�n� s centr�ln�m programem), a to konkr�tn�mu provozovateli vys�l�n� (pr�vnick� osob�). A dan� licen�n� podm�nky jsou tak� zde v�z�ny k p��slu�n�mu programu. A podle t�chto licen�n�ch podm�nek m� p��slu�n� provozovatel TV vys�l�n� povinnost vys�lat licencovan� program za podm�nek podle p��slu�n�ch ustanoven� platn� pr�vn� �pravy.
Coby kontroln� chroustaj�c� kamikadze by pak mo�n� leckomu mohla p�ipadat sond� v samotn� point� �l�nku, kde se ji� predikuje pr�vn� transfer licenc� Primy pomoc� spekulace, �e kdy� Prima "... z�sk� licenci pro dal�� pozemn� ���en� program, mohla by povinnost sd�len� kmito�t� s regiony p�ev�st na n�j." A pr�v� zde by v�ak mohlo doj�t k n�razu kamikadze na roj ot�zek, jako nap�.: Co bude naps�no v licen�n�ch podm�nk�ch pro ten zm�n�n� dal�� ud�len� program (podle t� kompenza�n� licence); zda bude Prim� umo�n�n p�esun jen jedn� licen�n� podm�nky (o sd�len� kmito�t� region� pro centr�ln� program); pro� se v dot�en� spekulaci pou��v� term�n "pozemn� ���en� PROGRAM", ale v p�edchoz� konstrukci (ve druh�m odstavci) se spekuluje o p�esunu jen jedn� ��sti licence ("p�esunut� LICEN�N� PODM�MKY sd�len� kmito�t�"); a podobn� - co m� b�t d�le nazna�eno z�ejmou spekulativn� predikc� "... p�esunut� ... z HLAVN�HO programu na tento KOMPENZA�N� kan�l"; a d�le nap�. tak� zda by se u p��le�itosti t�to tak�ka individualistick� transakce s licen�n�mi podm�nkami neprojevil jako vedlej�� kontra-produkt skryt� probl�m onoho "zceloplo�n�n�" region�ln� terestrick� licence Primy z doby jej� prolongace; apod. To by pak asi mohlo leckomu p�ipadat tak� coby n�co jako medv�d� slu�ba. (Mimochodem, takto ji� vypu�t�n� kamikadze by v zaml�en� mlze mohl tak� narazit s�m do sebe - coby n�sledn� Dead Beetle).
Odhl�dneme-li v�ak od podrobnost� zm�n�n�ho p��padu a vr�t�me-li se k obecn�j��mu rozm�ru dan� problematiky, nast�n�n� v �vodu t�to mal� p��le�itostn� �vahy, pak nezb�v�, ne� op�t (a kdov� po kolik�t� ji�) konstatovat, �e u� tak notn� (a op�t kdo v� pro�) chronicky zkomplikovan� digitalizace via DVB-T �po �esku� by pot�ebovala sp�e projasnit (a to jak v�cn�, tak i pr�vn�, co se reflexe ve�ejn�ho m�n�n� - �ili jin�mi slovy - pr�vn�ho v�dom� t��e). Co rozhodn� setrval� stav nepot�ebuje, to je dal�� maten� ve�ejn�ho m�n�n�. A to jak�mikoliv prost�edky. Co� ostatn� neplat� jen pro p��pad medi�ln� publicistiky, ale plat� to velmi akutn� pro �celost�tn�� �i snad l�pe �e�eno pro celospole�enskou medi�ln� oblast. A to jak na oscila�n�, tak i na resonan�n� stran�. Tedy pro celou tuzemskou ve�ejnost. (Tedy i pro cel� du�ln� syst�m m�di�. V�etn� m�di� ve�ejn� slu�by. A v�etn� v�ech �ostatn�ch� m�di�, kter� si p�irozen� kladou prosp�ch ve�ejn�mu z�jmu za jeden ze sv�ch hlavn�ch profesion�ln� presti�n�ch - nebo chcete-li referen�n�ch c�l�.)
Pavel Folt�n JUDr. Pavel Folt�n, �len RRTV, kter� byla odvol�na v roce 2003, hudebn�k, dramaturg, producent, publicista, autor je medi�ln� poradce a p�edn�� na universit�