Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Glob�ln� oteplov�n� nen� akutn� probl�m

Marek Lou�ek

P��tomnost 2/2009, 01.04.2009

Co se t��e budouc�ho po�as�, �asto podl�h�me hr�zostra�n�m zkazk�m, kter� jakoby vypadly z hollywoodsk�ch film�. Podle nich se ��sti Antarktidy sesunou do mo�e, dramaticky se zvedne hladina oce�n�, zas�hnou n�s ni�iv� hurik�ny a nakonec se zastav� se Golfsk� proud, co� Evropu uvrhne do mrazu. Napln� se sc�n��e "konce sv�ta", nebo jsou podobn� obavy zbyte�n�?


Diskuse o teplot�

Klima se v minulosti v�dy m�nilo a bude se m�nit i v budoucnu. Zapom�n�me na to, �e a� do doby p�ed t�emi miliony let byla Zem� trvale teplej�� ne� dnes. Z hlediska geologick�ho �asu je dne�n� klima chladn�. ��st teplotn�ho vzestupu od t� doby je prost� jen odrazem konce mal� doby ledov�. Ledovce od posledn� velk� doby ledov� postupovaly vp�ed a pot� velmi �asto a velmi razantn� ustupovaly.

Glob�ln� oteplov�n� nefunguje tak, �e v�ude je o n�co tepleji. Bjorn Lomborg v knize "Zchla�te hlavy" (2007) ukazuje, �e se zvy�uj� n�zk� teploty mnohem v�ce ne� vysok� teploty. Teploty v noci a zim� rostou v�ce ne� teploty ve dne a v l�t�. Podobn� se teploty v m�rn�ch p�sech a arktick�ch oblastech zv��� daleko v�razn�ji ne� v tropech. Na Sibi�i by se tak v zim� mohly zv��it teploty a� o p�t stup��, zat�mco v Africe o 2-3�C. Budou �etn�j�� vlny veder, ale ubude vln chladn�ho po�as�.

�lov�k je tvor velmi p�izp�sobiv�. Da�� se mu dob�e jak p�i teplot� 15�C, tak p�i 25 �C. Dok�eme se adaptovat na chlad i na horko. Adaptace na nov� klima sice nebude bez probl�m�, p�esto se j� poda�� uskute�nit. V rozumn�ch mez�ch by glob�ln� oteplov�n� mohlo b�t, pokud jde o �mrtnost, lidem dokonce ku prosp�chu. Mnohem v�t��m zabij�kem ne� teplo je zima. St��zliv� odhady ukazuj�, �e ka�d� rok zem�e v Evrop� na n�sledky p��li� studen�ho po�as� asi 1,5 milionu lid�. To je asi sedmkr�t v�ce, ne� �in� po�et �mrt� n�sledkem horka.

B�hem uplynul�ch desetilet� se sn�il nejen celkov� po�et �mrt�, ale p�edev��m v�razn� klesla na�e citlivost na horko. Zat�mco n�r�st teploty z 25�C na 35�C by v 60. letech zp�sobil ka�dodenn� sedm �mrt� nav�c, v 90. letech tento ��inek prakticky vymizel. Hlavn� p���inou celkov� ni��� �mrtnosti byla pravd�podobn� zlep�en� zdravotn� p��e a v�t�� dostupnost l�ka�sk�ch slu�eb.

Jedn�m z nejd�le�it�j��ch faktor� vy��� odolnosti v��i horku je roz���en� klimatizace. B�hem �asu a s dodate�n�mi zdroji se na vy��� teploty budeme um�t adaptovat. Budeme na n�sledky horka um�rat m�n�, i kdy� teploty porostou. �ada n�r�st� m�stsk�ch teplot b�hem minul�ho p�l stolet� se odehr�la ve zhruba stejn�m nebo vy���m rozsahu, ne� kter� se pl�nuje pro cel� toto stolet�.



Hlad, voda a chudoba

Al Gore tvrd�, �e pokud sv�t rychle nepodnikne r�zn� opat�en�, v p��t�ch pades�ti letech se bude dv� p�tiny lidstva pot�kat s velice v�n�m nedostatkem vody. T�n�m ledovc� se v�ak mno�stv� vod v �ek�ch zvy�uje, zejm�na v l�t�, tak�e spousta nejchud��ch lid� sv�ta bude m�t k dispozici vody v�ce. A�koli glob�ln� oteplov�n� bude m�t za n�sledek m�rn� nar�st�n� mo�sk�ch hladin, povede to s nejv�t�� pravd�podobnost� ke sn�en� po�tu zaplavovan�ch lid� v p��pad�, �e n�m vy��� p��jmy dovol� mnohem lep�� ochranu p�ed z�plavami.

Obavy z ���en� nemoc�, nap��klad mal�rie, jsou neopodstatn�n�. V Evrop� a USA jsme mal�rii vyko�enily pr�v� b�hem stolet� a p�l, kdy se sv�t oteploval. I kdy� teplota na mal�rii ur�it� vliv m�, tento aspekt nen� nijak osudov�. Mnohem v�ce z�le�� na �irok� �k�le faktor� od v��ivy a zdravotn� p��e p�es vysu�ov�n� ba�in a likvidaci kom�r� po �rove� p��jm� a dostupnost chininu nebo nov�ch l��iv.

Podobn� neopodstatn�n� jsou obavy z hroz�c�ho hladu. Od roku 1961 se sv�tov� populace zdvojn�sobila, produkce potravin se v�ak ztrojn�sobila. Jen v rozvojov�m sv�t� se po�et obyvatel v�ce ne� zdvojn�sobila, av�ak potravin se zde produkuje �ty�ikr�t v�ce. Pod�l hladov�j�c�ch lid� se sn�il z 50 % od roku 1950 na 20 % v roce 2000. Tento pod�l klesne do roku 2050 na 2,9 %.

Vliv glob�ln�ho oteplov�n� bude v kontextu hospod��sk�ho rozvoje a zv�t�ov�n� �ivotn� �rovn� nepatrn�. Dopad klimatu na zem�d�lstv� nem� t�m�� ��dn� vliv na sv�tovou ekonomiku. V roce 2100 budou lid� v rozvojov�ch zem�ch mnohem bohat�� ne� dnes. B�hem tohoto stolet� p�ibude na sv�t� t�i miliardy lid�, p�esto bude po�et hladov�ch mnohem m�n�, jen asi 136 milion�.

Pokud jde o vodu, glob�ln� oteplov�n� bude znamenat v�ce sr�ek a zv��enou dostupnost vody pro v�ce lid�. V�zvou do budoucna v t�to oblasti nebude regulace glob�ln�ho oteplov�n�, n�br� zaji�t�n� p��stupu k �ist� pitn� vod� a hygienick�mu za��zen� pro t�i miliardy lid�. Maj�-li na�i potomci v rozvinut�m i rozvojov�m sv�t� m�t co nej�ir�� mo�nosti, je �ivotn� d�le�it�, abychom se dnes p�edev��m zam��ili na hospod��sk� rozvoj.



Regulace emis�

Vedle klimatick�ch zm�n existuje mnoho dal��ch d�le�it�ch probl�m�, kter� zn�me mnohem l�pe, s �e�en�mi, kter� budou mnohon�sobn� levn�j��. C�lem nen� sni�ovat emise sklen�kov�ch plyn� nebo tlumit glob�ln� oteplov�n� jako takov�, n�br� zlep�ovat kvalitu �ivota a �ivotn�ho prost�ed�. Snaha o zm�rn�n� glob�ln�ho oteplov�n� je jedn�m z nejm�n� u�ite�n�ch zp�sob�, jak poslou�it lidstvu a jeho prost�ed�.

Sni�ov�n� emis� uhl�ku je um�l� po�adavek. Kdyby dohoda z Kj�ta z�stala v platnosti do konce stolet�, stoupla by glob�ln� pr�m�rn� teplota m�sto jinak o�ek�van�ho vzestupu o 2,6�C jen nepatrn� m�n�, o 2,42�C, to znamen� o 0,18�C pomaleji. S napl�ov�n�m dohody z Kj�ta bychom teploty, kter� by jinak nastala v roce 2095, dos�hli v roce 2100. Kj�tsk� protokol byl z velk� ��sti symbolickou smlouvou.

Na emis�ch v rozvinut�m sv�t� z�le�� st�le m�n� vzhledem k tomu, jak dramaticky rostou ekonomiky ��ny, Indie a dal��ch rozvojov�ch zem�. ��na p�ekonala co do objemu emis� USA a stala se nejv�t��m emitentem na sv�t�. Jen�e ani ��na ani Indie nebudou ochotny p�ijmout dal�� omezen� emis�, proto�e pot�r�n� chudoby je pro n� d�le�it�j�� ne� klimatick� opat�en�. Lidem, kte�� si taktak vyd�laj� na j�dlo, nem��eme ��kat, aby omezili emise.

Zn�me zp�soby, abychom glob�ln�mu oteplov�n� do zna�n� m�ry zabr�nili. M�me ov�em rovn� technologii k cest�m na M�s�c, p�esto tam zas tak �asto nel�t�me, proto�e je to velmi drah�. Pokud na d�slednou n�pravu v�ech sou�asn�ch probl�m� nem�me, mus�me se zam��let nad prioritami � pt�t se, u kter�ch probl�m� vlastn� za��t. Glob�ln� oteplov�n� ur�it� nen� nejnal�hav�j��m probl�mem.

Zat�mco celkov� n�klady na dodr�ov�n� Kj�tsk�ho protokolu s ��ast� USA p�es�hnou v nadch�zej�c�m stolet� p�t bilion� dolar�, celkov� u�itek pro sv�t Lomborg odhaduje na dva biliony dolar�. P�esto�e Kjotsk� protokol je mimo��dn� drah� cesta, reaguj� mnoz� kupodivu po�adavkem, abychom d�lali je�t� mnohem v�ce. L�d�i G8 se shodli na pot�eb� sn�it emise do roku 2050 na polovinu. N�co takov�ho je zoufale neefektivn�.

Pov�dom� o glob�ln�m oteplov�n�, jak jej vytv��ej� m�dia a ekologicky zam��en� v�dci, je zaujat� a neobjektivn�. Nal�hav� pot�eba glob�ln� klimatick� politiky neexistuje. V dlouhodob�m horizontu nejsme ochotni k velk�m a b�hem �asu st�le dra���m ob�tem, aby z jejich u�itk� t�ily za n�kolik stolet� mnohem bohat�� generace. P�i rozs�hl�ch redukc�ch CO2 ov�em po velmi dlouhou dobu celkov� n�klady bez v�jimky p�ev�� nad p��nosy.



Rozvoj jako nad�je

Podle OSN budou ve zbytku stolet� bohatnout lid� v rozvinut�m i rozvojov�m sv�t�. V pr�myslov�m sv�t� se p��jmy lid� zv��� �estin�sobn�, p��jmy v rozvojov�ch zem�ch by m�ly vzr�st a� dvan�ctkr�t. Pro diskusi o klimatu to m� z�sadn� v�znam. V roce 2100, kdy by m�la nastat probl�my kv�li oteplov�n�, by m�l pr�m�rn� �lov�k v rozvojov�m sv�t� vyd�l�vat kolem 100 000 dolar� (v sou�asn� hodnot�) ro�n�. To mu umo�n� p�izp�sobit se nov�m okolnostem l�pe ne� dnes.

I ten nejhor�� sc�n�� p�edpokl�d� p��jem na osobu 20 000 dolar� a v tomto hodn� nepravd�podobn�m sc�n��i by lid� ve t�et�m sv�t� byli v pr�m�ru stejn� bohat� jako dne�n� Portugalci nebo �e�i. Mnohem pravd�podobn�j�� ale je, �e lid� budou bohat�� ne� dne�n� pr�m�rn� Ameri�an, N�mec nebo Australan. Kdy� se sna��me pomoci rozvojov�mu sv�tu omezov�n�m emis� uhl�ku, pokou��me se vlastn� pomoci lidem v dalek� budoucnosti, kte�� budou mnohem bohat��. Takov� pomoc smysl nem�.

V okam�iku, kdy jsme nuceni vyty�it si priority a vyb�rat si mezi klimatickou politikou, voln�m obchodem nebo bojem proti mal�rii a podv��iv�, sna�� se mnoz� z takov� volby vykroutit a prohla�uj�, �e bychom m�li d�lat v�echno. Je to l�biv� postoj. Vypad� u�lechtile. Je v�ak �pln� chybn�, proto�e existuj� rozpo�tov� omezen�. M�li bychom se zam��it na hospod��sk� rozvoj, nikoli boj s klimatem.

Na sv�t� je �ada probl�m� � hospod��sk� krize, HIV, podv��iva, mal�rie nebo zaji�t�n� �ist� pitn� vody, u kter�ch by mohlo v�st na�e �sil� k ohromn�mu u�itku. M�li bychom pr�v� tam nap��t svou pozornost i co nejv�t�� v�daje. Vy��� p��jmy pro rozvojov� sv�t znamenaj� lep�� v��ivu d�t�, snadn�j�� l��en� jejich nemoc� a zlep�en� jejich vzd�l�n�. Vy��� p��jmy vedou ke kvalitn�j�� v��iv�, lep��mu zdrav� a nakonec i k del��mu �ivotu.

Existuje �ada probl�m� mnohem d�le�it�j��ch ne� glob�ln� oteplov�n�. Vyzdvihov�n�m klimatick�ch zm�n do centra na�� pozornosti d�l�me chybu. M�li bychom se vr�tit k norm�ln�mu pohledu na v�c. Sv�t m� velk� mno�stv� dal��ch a nal�hav�j��ch probl�m�, jejich� �e�en�m m��eme zajistit mnohem v�t�� prosp�ch, pro lidi, kte�� si to zaslou�� mnohem v�ce, a nakonec i s mnohem v�t�� �anc� na �sp�ch.



Marek Lou�ek
�editel v�zkumu Centra pro ekonomiku a politiku (CEP); editor jeho newsletteru a �ady sborn�k�. P�edn�� na FF UK a V�E v Praze. Knihy: Zapomenut� transformace (1999), Spor o metodu (2001), Popula�n� ekonomie (2004), Roz�i�ov�n� EU (2004), Max Weber (2005)
 
  P��stupy: 16596 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA