Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Regula�n� poplatek nebo cenov� diskriminace?

Michal Pet��k



Neefektivn� strukturu �esk�ho zdravotnictv� prodlu�uj� nov� z�sahy monopoln�ho st�tu



Nejprve n�kolik �daj� o sou�asn�m stavu �esk�ho zdravotnictv�. Pr�m�r zem� Organizace pro hospod��skou spolupr�ci a rozvoj (OECD), mezi n� pat�� ekonomicky nejvysp�lej�� zem� sv�ta v�etn� �esk� republiky a dal��ch st�t� st�edn� Evropy, jsou t�i prakti�t� l�ka�i na tis�c obyvatel. V �R to dnes �in� okolo 3,5 l�ka�e. I dle parity kupn� s�ly a� 1,7kr�t bohat�� Kana�an� vysta�� se dv�ma a USA s 2,4 l�ka�i. Pr�m�r zb�vaj�c�ch zem� transformovan� st�edn� Evropy, Slovenska, Ma�arska a Polsko (V-3), je 2,7 l�ka�e. U dal��ho v�znamn�ho ukazatele, po�tu akutn�ch l��ek na tis�c obyvatel, dosahuje �R hodnoty 5,5. U zem� V-3 je to 5,1, ale pr�m�r zem� OECD je jen 3,9 akutn�ch l��ek (viz P�etrv�vaj�c� rozd�ly). Nav�c je t�eba p�ipomenout, �e i dle parity kupn� s�ly dosahuje �esk� bohatstv� v HDP na obyvatele zhruba jen 70 procent pr�m�ru zem� OECD - i s transformovan�mi ekonomikami. To jsou alarmuj�c� skute�nosti o ur�it� p�etrv�vaj�c� postsocialistick� p�edimenzovanosti �esk�ho zdravotnictv� v dob�e splniteln�ch, kvantitativn�ch ukazatel�ch. Jak je to s kvalitou?



Regulace popt�vky


Pokud jde nap��klad o po�et jednotek po��ta�ov� tomografie na milion obyvatel, pr�m�r zem� OECD �in� dle posledn�ch dat devaten�ct. V �R to v�ak ve srovnateln�m obdob� bylo zhruba dvan�ct a v zem�ch V-3 p�ibli�n� dev�t. Nap��klad jednotek magnetick� rezonance pak m�la �R zhruba t�i na milion obyvatel. Pr�m�r zem� OECD v�ak �in� deset a t�i pro zem� V-3. Vypov�daj�c� s�lu t�chto d�l��ch kvalitativn�ch �daj� nelze p�ece�ovat, o lec�ems v�ak sv�d��.

Jak zredukovat nadu��v�n� a zneu��v�n� sou�asn� a ve srovn�n� s bohat��mi zem�mi p��li� ko�at� s�t� praktick�ch l�ka�� a dne�n�ho po�tu nemocni�n�ch l��ek? Jak omezit dosavadn� pl�tv�n�? Regula�n� poplatky za n�v�t�vu l�ka�e a pobyt v nemocnici m�ly b�t jednou z cest. Net�kaly se v�ak nab�dkov� strany probl�mu, tedy struktury s�t� ordinac� a sou�asn�ho dimenzov�n� nemocnic. Poplatky toti� reguluj� jen popt�vku, nikoli nab�dku t�chto z�kladn�ch zdravotnick�ch slu�eb.

Z ekonomick�ho hlediska lze ��ct, �e �lo o (jakkoli malou) ��st ceny za poskytnutou zdravotnickou slu�bu. Jej�m c�lem bylo zlep�it p��jem zdravotnick�ho za��zen�, kter� tuto tr�bu vybralo, a celkovou alokaci pacient�. Jedn�m z hlavn�ch argument� pro zaveden� zdravotnick�ch poplatk� ostatn� bylo, �e zv��� dostupnost n�kladn� l��by z�va�n�ch onemocn�n�.



Kl�� k pochopen�


Neup�r�m zast�nc�m takzvan�ch regula�n�ch poplatk� dobrou v�li pohnout s nahromad�n�mi probl�my ve financov�n� zdravotnictv�. Nepop�r�m ani jist� re�ln� dopad poplatk� na chov�n� t�ch, kte�� zdravotnick� slu�by popt�vaj�. Zdravotnictv� je v�ak z hlediska pacienta jeden monolit. Jeden st�tem a jeho s�t� norem definovan� monopoln� poskytovatel zdravotnick�ch slu�eb - bez ohledu na vnit�n� strukturu vlastnictv�.

Kl��em k pochopen� dnes bohu�el st�le nediskutovan�ho rizika regula�n�ch poplatk� je ekonomick� pojem monopolistick� diskriminace - prvn�ho, druh�ho a t�et�ho stupn�. Jde o speci�ln� ekonomick� term�n a diskriminaci, kter� se v n�m vyskytuje, nelze vysv�tlovat libovoln�, ale jen v dan�m �zk�m vymezen�.

Pokud toti� existuje vazba mezi poplatkem a zdravotnick�m za��zen�m, kter� jej vybralo, a novela z�kona platn� od 1. dubna 2009 ji explicitn� p�ikazuje, m��e d��ve �i pozd�ji vzniknout popt�vka l�ka��, aby jejich pacienti platili tyto platby co nejvy���. Tato popt�vka by pak mohla b�t t�m siln�j��, ��m v�ce by v budoucnosti byly ohro�en� jin� zdroje p��jm� zdravotnick�ch za��zen�.



Skute�n� hrozba


L�ka�i - pravd�podobn� prost�ednictv�m profesn�ch sdru�en� - a zdravotnick� za��zen� by se proto mohli zdravotn�ch poji��oven, ministerstva zdravotnictv�, vl�dy i parlamentu pt�t, pro� by jejich celkov� p��jmy z poplatk� nemohly b�t vy���, nebo dokonce mnohem vy���, ne� dnes. Ekonomicky slab��m by pak p��slu�n� rozd�ly m�l kompenzovat st�t nebo by tito mohli b�t od poplatk� osvobozeni. Mnoho lid� v t�to souvislosti napadne, pro� maj� platit stejn� poplatky nap��klad v�d�le�n� �inn� a z jak�hokoli d�vodu nepracuj�c� lid�, movit�j�� i m�n� movit�, dosp�l�, d�chodci, studenti a podobn�. A co kdy� se �asem ze sou�asn�ho t�icetikorunov�ho poplatku stane pades�tikorunov� a ze �edes�tikorunov�ho stokorunov�? Budou i pot� v�ichni z��astn�n� spokojen�, �e pokud u� n�kte�� lid� poplatky plat�, pak v�ichni bez rozd�lu stejn�?

Nebude mo�n� p��mo navrhov�no, aby byly poplatky odstup�ovan� dle kupn� s�ly pacienta, s logick�m odkazem na jin� ceny (nikoli na poplatky, ale na ceny, nap��klad j�zdenek, piva a podobn�) v�ak bude poukazov�no na to, �e dosud nen� vyu�it jejich potenci�l - v n�kter�ch p��padech by mohly b�t vy��� a podobn�. A t�m, pro kter� by byly drah�, a� pom��e st�t nebo zdravotn� poji��ovna.

Za skute�nou hrozbu proto lze pova�ovat r�zn� �slevy na poplatc�ch� pro vybran� kategorie spot�ebitel� zdravotnick�ch slu�eb. A to formou odpu�t�n� poplatku (cena je nulov�) a zaveden� nyn� ji� dvou druh� zastropov�n� pro ve�ker� poplatky v kalend��n�m roce - u ml�de�e do osmn�cti let a d�chodc� ve v��i 2,5 a u ostatn�ch p�t tis�c korun. To plat� ji� od 1. dubna 2009 a o dal�� �lev�ch pr�v� diskutuje parlament.

Jde toti� o zcela u�ebnicov� p��pad �cenov� diskriminace� - dle p��slu�n�ch definic p�inejmen��m t�et�ho stupn�. Monopolista v tomto p��pad� �prod�v� v�stup r�zn�m lidem za rozd�ln� ceny - a tuto monopolistickou vlastnost syst�m zdravotnictv� jako celek nepochybn� m�, proto�e v �R nelze nal�zt poskytovatele slu�eb, na kter�ho by se poplatkov� pravidla pod pokutou �i hrozbou odebr�n� licence nevztahovala. Ka�d� jednotka v�stupu, �ili n�v�t�va l�ka�e, ka�d� den pobytu v nemocnici a tak d�le prodan� dan�mu druhu z�kazn�k� p�ijde na stejnou ��stku. Pokud se v�ak nebere v �vahu celoro�n� poplatkov� strop a to, �e u n�kter�ch skupin jsou poplatky nulov�.



Ekonomick� interpretace


Ekonomicky jde u monopolistick� diskriminace o odebr�n� takzvan�ho �spot�ebitelsk�ho p�ebytku� - tedy ve�ker� potenci�ln� tr�by ve prosp�ch poskytovatele slu�by. Z ekonomick� interpretace dne�n� kombinace odpu�t�n�ch poplatk� n�kter�m skupin�m a selektivn�ho zastropov�n� v�ak vypl�v�, �e jde o prvn� stupe� cenov� diskriminace, takzvanou dokonalou, a pro monopolistu nejv�hodn�j��. R�zn� jednotky t�e produkce slu�eb jsou toti� poskytovan� za rozd�lnou cenu. A ta se nav�c u spot�ebitel� li��. Jednotky zdravotnick� p��e a� do vy�erp�n� stropu p�ti nebo 2,5 tis�ce korun u ml�de�e do osmn�ct let a d�chodc� jsou prod�van� za 30, 60 a 90 korun. Po vy�erp�n� tohoto limitu jsou pak dal�� eventu�ln� �erpan� jednotky zdravotnick� produkce �prod�van� za nulovou cenu. Za n�v�t�vu l�ka�e nav�c od dubna plat� nulov� poplatek (cenu) relativn� velk� skupina ml�de�e do osmn�cti let.

Dal�� hrozbou je, �e sice byly zavedeny poplatkov� �levy pro dv� v�razn� kategorie (ml�de� do osmn�cti a lid� nad 65 let), ale mohly by b�t recipro�n� - i nadrecipro�n� - kompenza�n� zv��eny poplatky u ostatn�ch kategori� z�konem nijak �nechr�n�n�ch�, �ili vyd�l�vaj�c�ch dosp�l�ch. Toto opat�en� bude mo�n� zd�vod�ovat n�hl�mi, a p�vodn� neuva�ovan�mi a� miliardov�mi v�padky v p��jmech z poplatk� od 1. dubna 2009 - nabyt� ��innosti zm�n�n� sen�tn� novely.



Soci�ln� argument


Cht�l bych upozornit na n�kter�, na prvn� pohled sice m�n� viditeln�, ale potenci�ln� nebezpe�n� konstelace, p�edev��m v�ak na syst�mov� vlastnosti poplatkov�ho mechanismu. N�kte�� lid� ji� nap��klad upozornili na to, �e pro ��st d�chodc� m��e b�t platba dne�n� v��e poplatk� obt�n�, pro jin� (majitele nemovitost�, podnikatele, relativn� movit�j��) v�ak nep�edstavuje ekonomicky ��dn� probl�m.

Postupn� zm�ny v poplatc�ch, nejprve �levy pro jednu skupinu, pak v�ak m�rn� nav��en� pro ty, na kter� se nemusel br�t z�etel, postupn� p�izp�sobuj� (customizuj�, tailorizuj�) jejich strukturu skute�n� kupn� s�le �esk� spole�nosti v t�to oblasti, kterou dnes vyjad�uje v parlamentu politick� rozhodov�n�. P�i eventu�ln�m zvy�ov�n� poplatk� - aby ti, kte�� mohou platit za jednotku zdravotnick� slu�by v�ce, tuto vy��� ��stku tak� zaplatili - by byl ur�it� �asto pou��v�n argument soci�ln� solidarity m�n� nemocn�ch s v�ce nemocn�mi nebo t�ch bohat��ch s chud��mi. Sou�asnou, kvantitativn� p�edimenzovanou strukturu �esk�ho, dosud postsocialistick�ho zdravotnictv� (m�rn� po�ty l�ka�� a l��ek), kter� ve vysp�l�ch zem�ch nem� obdobu, tedy chce udr�ovat st�t. A to zav�d�n�m monopolistick�ho odeb�r�n� takzvan�ho spot�ebitelsk�ho p�ebytku - pen�z, kter� jsou spot�ebitel� p�ipraveni d�t na platby za zdravotnick� slu�by.

Odstup�ovan� poplatky dle toho, jak daleko lze v p��pad� konkr�tn�ho spot�ebitele zaj�t, v�ak zv��� celkov� n�klady na zdravotnictv�. Bez zm�n na stran� nab�dky zdravotnick�ch slu�eb se ale dne�n� neefektivn� struktura �esk�ho zdravotnictv� nezm�n�. Jej� um�l� udr�ov�n� p�i �ivot� naopak prodlu�uj� nov� z�sahy monopoln�ho st�tu.



P�etrv�vaj�c� rozd�ly: z�kladn� zdravotnick� ukazatele v n�kter�ch vysp�l�ch st�tech




Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta
 
  P��stupy: 7826 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA