Je sv�t d�lem dobrotiv�ho Boha?
Josef Mlejnek
Po n�kolika slo�it�ch inscenac�ch se Legendou o Velk�m inkvizitorovi Brn�nsk� Divadlo U stolu jako by vracelo zp�tky na pomyslnou startovn� ��ru. Porozum�n� ob�ma demlovsk�m performanc�m a p�edev��m Wieselovu Soudu v �amhorodu vy�aduje n�co nepom�rn� v�c ne� um�n� vyznat se v z�pletk�ch a neb�t zasko�en p�ekvapiv�mi zvraty v d�ji, nebo� jejich odpov�daj�c� vn�m�n� a �ten� klade nejv�t�� n�rok v prv� �ad� na n� vnit�n� sluch. V n�sobn� m��e tot� plat� i o t�to posledn� inscenaci brn�nsk� sklepn� sc�ny. Samo p�edstaven� d�v� sv�m minimalismem vzpomenout na Derflerovy re�ijn� kreace z doby zhruba p�ed deseti lety. Ale je tu ur�it� posun, rozd�l. Zat�mco nap��klad dramatizace Dostojevsk�ho pov�dky Sen sm�n�ho �lov�ka byla typick�m divadlem jednoho herce h���c�m expresivitou, Legenda o Velk�m inkvizitorovi, p�i n� dramatiz�tor pou�il tak� dialog� brat�� Ivana a Aljo�i, se odehr�v� v t�m�� zcela opro�t�n�m prostoru - krom hry sv�tel a st�n� je jedinou rekvizitou �idle. Ani Legenda se neobejde bez expresivn�ch bl�skavic, ale od po��tku vn�m�me odli�n� referen�n� syst�m. Minimalistick� z�va�� nic netlum�, sp�e vtiskuj� hereck�m kreac�m Viktora Sk�ly (Ivan) a Ji��ho M. Val��ka (Aljo�a) zcela specifickou podobu. Derflerova sv�ho druhu �beckettovsk� b�itva� nen� samo��eln� a neomezuje se jen na jevi�t� a herce. V Dostojevsk�ho textech jde o ot�zky obecn� platnosti a dosahu, nikoli o jurodiv� v�plody �rusk�ch chlapc��, kter� by cht�ly zpochybnit na�e jistoty; odtud i �nepravoslavn�� hudebn� doprovod � J. S. Bach.
Ivan ��k�: ���t se chce a j� �iju, i kdy� to nen� logick�.� Nev��� v logiku sv�ta. Nenach�z� jeho logos, smysl, nebo� je pro n�j nep�ijateln�, �e by sv�t mohl b�t stvo�en�m dobrotiv�ho a spravedliv�ho Boha. Je v n�m zlo, a to radik�ln� zlo � nejen m�stn� vada na kr�se, ji� architekt vesm�ru vyva�uje dobrem v jin� jeho �asti. Sk�la vtiskuje Ivanovi aluru dravce, n�siln�ka, jeho agresivita je �m�rn� radik�lnosti jeho postul�t�. Val��k�v Aljo�a je nejist�, bezbrann�, ale i �trpn�, soucitn�: Ivan se na n�j vrh� jako dravec na ko�ist, sm�k� j�m po zemi. A nedok�e-li Aljo�a �elit Ivanov�m dr�sav�m ot�zk�m (mu�en�, zab�jen� d�t�) jinak ne� zak�iknutou horlivost� a vroucnost�, jak jej nem� jeho bratr pova�ovat za pokrytce, skl�n�-li se p�ed n���m, co pro �geometrick� rozum� p�edstavuje pohor�en�, nep�ekonatelnou p�ek�ku? Individu�ln� probl�m Boha, kter� nem��e b�t, nebo� by v opa�n�m p��pad� nemohl dopustit zlo, m� sv�j �soci�ln� p�evod � a o tom vlastn� je Legenda o Velk�m inkvizitorovi.
V inscenaci se neobjevuje na divadeln� v�pomoc ��dn� t�et� osoba, kter� by zlov�stn�mu starci vtiskla podobu � v�e je d�lem Ivanova sugestivn�ho l��en�. Poku�en� velk�ho inkvizitorstv� nen� vyn�lez nebo specialita katolicismu, c�rkve. Jde o obecn� lidsk� probl�m. Co se zbloudil�m lidsk�m st�dem, nen�-li B�h? Je jin� pravda pro zasv�cen� (v�douc�, �e za v��m je �velk� nic�), jin� pro ty, ji� maj� b�t vedeni. Velk� inkvizitor nebo Velk� Bratr jsou nihilist� � a mist�i manipulace.
Brat�i se nakonec rozch�zej� v pokoji, sm��eni, ale �nevy�e�eni�. Aljo�a sice Ivanovi ��k�, �e jeho b�se� je chv�lou Krista, nikoli jeho hanou, jak p�vodn� zam��lel, a nakonec jej neok�zale pol�b�, ale �e�en� ot�zky, j� se Ivan mu�� a j� tr�p� sv�ho v���c�ho bratra, se nenach�z� v tomto na�em trv�n�, ale v trv�n� budouc�m. M��eme si polo�it ot�zku z druh�ho konce: Co je �lov�k bez Boha? Vy�erp�v� se jeho m�ra pouze t�m, co v��? T�m, co j�, a t�m, co vym�uje? Bo�� �trag�die� spo��v� v tom, �e u bytosti, ji� stvo�il k sv�mu obrazu, nemohl sn�it la�ku, a vybavit jej svobodou �tvrtinovou nebo polovi�n�. (To si ostatn� v konfrontaci s Kristem uv�domuje i Velk� inkvizitor.) Francouzsk� pravoslavn� teolog Olivier Cl�ment v souvislosti s touto ot�zkou cituje zn�mou d�tskou h�danku: M��e B�h, je-li v�emohouc�, stvo�it k�men, kter� je t잚�, ne� by dok�zal s�m un�st? M��e, na�e lidsk� epopej je toho d�kazem, v�etn� hr�zn�ho rubu na�� lidsk� svobody. St�l by v jin�m p��pad� �lov�k Bohu za stvo�en�? Derflerova Legenda o Velk�m inkvizitorovi n�s neponech�v� na patov�m rozcest�: na z�v�r sly��me recitaci slov Janovy Apokalypsy o nov�m Jeruzal�mu stav�n�m v budouc�m trv�n� nikoli z kamen� � ale z �iv�ch lid�.
Josef MLEJNEK
CED Brno � Divadlo U stolu: Fjodor Michajlovi� Dostojevskij: Legenda o Velk�m inkvizitorovi. Jevi�tn� adaptace t�� kapitol rom�nu Brat�i karamazovovi. P�eklad Prokop Voskovec. Jevi�tn� adaptace, re�ie a v�b�r hudby Franti�ek Derfler. Sc�na: Franti�ek Derfler. Kost�my: Eli�ka Ondr��kov�.
Vy�lo v Divadeln�ch novin�ch 13/2009, 23. �ervna 2009
Josef Mlejnek