Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


O využití energie z jádra je zapotřebí hovořit

Martin Říman

14.11.2007, Hospodářské noviny

Evropa jako celek dlouhodobě podcenila investice do nových energetických zdrojů a své rostoucí energetické potřeby musí již dnes z poloviny krýt dovozem.

Podle některých studií bude třeba v příštích 20 letech investovat 1000 miliard eur, aby bylo možné pokrýt budoucí spotřebu a nahradit stárnoucí infrastrukturu. Jinak nás nebude čekat nic jiného, než pokračování růstu ceny energií, který povede ke snížení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.

Nedostatek energetických zdrojů a vysoké ceny především elektřiny patří k hlavním důvodům, proč sílí volání po renesanci jaderné energie. Vřelejší vztah k jádru v poslední době kupodivu prezentuje také doposud spíš neutrální Evropská komise. Vedou ji k tomu ale trochu jiné důvody.

Ve strategickém přezkumu evropské energetiky z letošního ledna Komise označuje jadernou energii za jeden z nejvýznamnějších bezuhlíkových zdrojů energie. Význam "bezuhlíkovosti" jaderné energie blíže osvětluje nedávné vyjádření šéfa generálního ředitelství Komise pro dopravu a energetiku Matthiase Rueteho. Ten tvrdí, že cíle na snižování emisí CO2 do roku 2020, vytýčené na březnovém summitu EU, nepůjde splnit pouze využitím obnovitelných zdrojů energie. Hovoří o dalších dvou pilířích, kterými jsou jaderná energie a ukládání CO2.

V zatracovaném jádru tak Evropská komise začíná objevovat skryté kouzlo bezemisního zdroje, který by mohl bruselským plánovačům vytrhnout trn z paty, když na jaře bez elementární expertní analýzy prosadili politický cíl, co se týče míry využívání tzv. obnovitelných zdrojů (20% do roku 2020). A tak snahy o snižování emisí CO2 se tak paradoxně mohou stát dalším impulzem pro rozvoj jaderné energetiky. Bohužel k tomu nepřispěje zdravý rozum a ekonomická rozvaha, ale obava eurokratů, že se nepodaří naplnit jedna velká iluze. Situace je o to paradoxnější, že nereálné naděje na kapacity obnovitelných zdrojů měly v minulosti mimo jiné vliv na zastavení nebo zpomalení rozvoje jaderné energetiky v některých evropských zemích, např. v Německu.

I navzdory těmto faktům je však vývoj jaderně energetických technologií ve světě velmi intenzivní a jejich význam i dále poroste nejen z důvodu ekonomické efektivnosti výroby elektřiny a tepla z jaderných zdrojů, ale i z důvodu snížení geopolitické závislosti na dodávce fosilních surovin (zejména ropy a plynu) z citlivých oblastí. Kroky směřující k většímu využití jaderné energie jako energetického zdroje proto z racionálních důvodů podporuje řada vlád po celém světě. Jaderná energie a konkrétně vysokoteplotní jaderné reaktory se také považují za základy budoucí tzv. vodíkové ekonomiky, tedy výroby vodíku pro energetické a dopravní aplikace. Vodíková ekonomika, která je současnou vizí, nemůže být uskutečněna bez výroby vodíku založené na jaderných zdrojích.

Celosvětově se v jaderných elektrárnách dnes vyrábí 16 % elektrické energie, přičemž v samotné Evropě je to jen o procento méně. V komerčním provozu je celkem přes 440 jaderných energetických bloků o celkovém instalovaném výkonu přes 370 000 MW. Dalších několik desítek bloků o výkonu přes 23 000 MW se staví. Mezi státy, které vyrábějí podstatnou část energie z jádra, patří i Česká republika. Z 84 TWh elektrické energie, která se v loňském roce v Česku vyrobila, pocházelo 26 TWh z jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

Jaderné zdroje pokrývají přibližně třetinu celkové produkce elektrické energie v České republice a důležitými zdroji jsou i pro Slovensko, jehož energetická soustava je z historických důvodů úzce spjatá s českou. Je proto logické, že se oba státy stejným dílem podílejí na rozjezdu nového odborného fóra, které zatím v evropském "portfoliu" chybělo. První zasedání Evropského jaderného fóra se uskuteční koncem listopadu v Bratislavě a Praha ho přivítá v květnu příštího roku. Tato platforma nebude směřovat k bezvýhradné podpoře šíření jaderné energetiky. Je zamýšlena jako místo pro výměnu poznatků a argumentů bez ohledu na politickou či odbornou orientaci. Současně může sloužit k diskusi, do kterých oblastí je zapotřebí zaměřit úsilí Komise v oblasti nové energetické legislativy a výzkumu a vývoje.

Další využívání jaderné energie není jistě zcela bez problémů a je nezbytné se soustředit na jejich smysluplné řešení. Vývoj je žádoucí zejména v otázkách konce palivového cyklu jaderných elektráren a s tím spojeném ukládání nebo zpracování jaderných odpadů. Dalším významným tématem je určitě také zvyšování jaderné bezpečnosti a spolehlivosti provozu jaderných elektráren se zaměřením na tzv. pasivní bezpečnost. Jaderná energetika kromě toho není jen pouhým zdrojem energie, ale také specifickou koncentrací know-how, která může přispět k udržení kroku s globálním trendem inovací a aplikace nových technologií. Tyto a řada jiných námětů se na jednání fóra určitě objeví.

Česká republika má zájem vést věcnou diskusi o využívání jaderné energie na úrovni Evropské unie. Otevřená debata o energetickém potenciálu jádra by ale také mohla uvolnit poněkud strnulou atmosféru, která vyvěrá z vládního prohlášení.



Martin Říman
ministr průmyslu a obchodu ODS
Osobní stránky
 
  Přístupy: 15622 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA