Nep��znivou finan�n� situaci st�tu musej� �e�it konkr�tn� lid� cestou konkr�tn�ch opat�en�
Doned�vna se zd�lo, �e hlavn�m t�matem voleb bude sv�tov� finan�n� krize a jej� dopady na �eskou ekonomiku. Do�asn� ministr Janota v�ak nastolil jin� t�ma. Pal�iv�j��. Budouc� krizi, kter� m��e potkat �esk� ve�ejn� finance. A pravd�podobn� potk�. Pokud hlavn� politick� s�ly nenajdou dostatek s�ly a zodpov�dnosti ji �e�it.
�esk� republika se zat�m dok�zala vyhnout bankovn� krizi roku 2008. �esk� banky m�ly je�t� v �iv� pam�ti pou�en� z vlastn� krize, kter� prob�hala zhruba p�ed deseti lety. Relativn� �erstv� zku�enost m�la za n�sledek opatrnost, kter� se vyplatila.
Ve sv�t� financ� se �asto setk�v�me s rol� zku�enosti. Ekonomiky, kter� m�ly relativn� �erstvou zku�enost s bankovn� kriz�, obst�ly l�pe. Skandin�vsk� st�ty, zejm�na �v�dsko a Finsko, nap��klad za�ily velmi podobnou krizi b�hem prvn� poloviny 90. let. Proto seversk� ekonomiky p�est�ly akutn� f�zi finan�n� krize v pom�rn� dobr� kondici. (Island je samoz�ejm� jin� kapitola.) Vysok� sebev�dom� Kde zku�enost s kriz� chyb� anebo je p��li� star�ho data, vznik� m�sto pro lehkomyslnost a sebeuspokojen�. A p�esn� toto je p��pad nyn�j�� �esk� debaty o ve�ejn�ch financ�ch. Pra�sk� vl�da v�dy m�la vysok� sebev�dom�, pokud �lo o finance. Na rozd�l od v�ech sousedn�ch st�t� nebylo �eskoslovensko nikdy b�hem 20. stolet� posti�eno hyperinflac�. St�tn� bankrot v roce 1953 byl ��sp�n� kamuflov�n jako m�nov� reforma. V dob� p�du socialismu m�la �SSR nejmen�� zadlu�en� ze st�t� sov�tsk�ho bloku. Komunistick� vl�dy se pou�ily z finan�n� krize roku 1953 a necht�ly tuto nep��jemnou zku�enost opakovat.
Dnes m��eme s nostalgi� vzpom�nat na 90. l�ta, kdy se diskutovalo o n�vrhu �stavn�ho z�kona o povinnosti dodr�ovat vyrovnan� st�tn� rozpo�et. Dnes ministr financ� Janota p�edkl�d� dv� varianty n�vrhu st�tn�ho rozpo�tu: prvn�, po��taj�c� s rekordn�m rozpo�tov�m schodkem ve v��i 230 miliard korun, a druhou, kter� po��t� s deficitem 160miliard. Druh� verze po��t� s �pravami z�kon�, kter� sni�uj� n�kter� d�l�� v�daje a zvy�uj� dan�: zejm�na DPH, spot�ebn� dan�, dan� z p��jmu a z nemovitost�. Rozpo�tov� deficit ve v��i 230 miliard korun p�edstavuje asi sedm procent �esk�ho hrub�ho dom�c�ho produktu, schodek 160 miliard korun zhruba p�t procent HDP.
Ani jedna z t�chto variant nejde ke ko�enu, j�m� je rychl� n�r�st mandatorn�ch v�daj� a neefektivita ve�ejn�ho sektoru. Janot�v ��sporn�� n�vrh jako�to men�� zlo nav�c nem� mnoho �anc� proj�t. Ot�zkou je, zda zvy�ov�n� dan� uprost�ed recese je mo�n� v�bec ozna�it za �men�� zlo�. Za��tkem roku 2009 vl�da a NERV navrhovaly sni�ov�n� n�kter�ch da�ov�ch sazeb v r�mci protikrizov�ch opat�en�. Jak� efekt by tedy m�lo naopak zvy�ov�n� dan�? Jednalo by se o prokrizov� opat�en�: vy��� DPH a spot�ebn� dan� v�dy znamenaj� oslaben� soukrom� spot�eby.
Vy��� dan� z p��jmu jsou zase sign�lem ve smyslu �nepodnikejte, nepracujte, st�t v�m stejn� pen�ze sebere�. Podstatn�j�� zv��en� dan� by zbrzdilo ekonomiku, a mo�n� by zp�sobilo i vznik skute�n� bankovn� krize. Je tak� ironick�, �e se o zvy�ov�n� dan� mluv� jako o �sporn�ch opat�en�ch: ale z hlediska ob�ana, kter� zaplat� vy��� DPH, se o �sporu rozhodn� nejedn�!
�esk� ekonomika je nyn� mezi dv�ma ml�nsk�mi kameny. Na jedn� stran� je zde glob�ln� recese. Navzdory optimistick�m sign�l�m je velmi nejist�, kdy dojde k o�iven�. Princip p�edb�n� opatrnosti vel� sestavit rozpo�et, aby nespol�hal na renesanci da�ov�ch p��jm� a aby byl z�rove� sp�e stimula�n�. Tomu by odpov�dal m�rn� schodek, �ekn�me kolem 3 a� 4 procent HDP. Jen�e i tento nep��li� ambici�zn� c�l je st�� splniteln� bez �ez� do mandatorn�ch v�daj�, p��padn� bez z�sadn�ch �sporn�ch opat�en� v r�mci cel�ho st�tn�ho sektoru.
V p�edvolebn� atmosf��e populistick�ch slib� vlastn� ani nelze uva�ovat o seri�zn�m �e�en�. Pokud jde o roli zku�enosti � posledn� st�tn� bankrot jsme zaznamenali p�ed 56 lety a od t� doby si �esk� ve�ejnost zvykla, �e �v�dy se to n�jak vy�e��. Jen�e ono �se� nic nevy�e��. Nep��znivou finan�n� situaci st�tu musej� �e�it konkr�tn� lid� na zodpov�dn�ch m�stech cestou zcela konkr�tn�ch opat�en�.
�e�en�m zajist� nejsou argumenty typu �vysp�l� zem� EU maj� tak� vysok� dluhy, a p�ece to jde�. Nikde nen� ps�no, �e �vysp�l� zem� jsou nav�dy imunn� v��i kriz�m ve�ejn�ch financ�. Ve velmi zl�m stavu je nap��klad �pan�lsko s v�ce ne� 10procentn�m odhadovan�m rozpo�tov�m schodkem za rok 2009. Pokud �pan�lsko �klekne�, �esk� st�tn� dluhopisy mohou b�t prakticky neprodejn�, proto�e v obdob�ch kriz� se investo�i vyh�baj� riziku. A �R je hodnocena rizikov�ji ne� �pan�lsko, by� je to mo�n� nef�r. Mimochodem, �stavn� z�kon o povinn� vyrovnan�m st�tn�m rozpo�tu maj� ve �v�carsku. Ale to je jin� liga.
