Socialistick� ta�en� na nemocnice
Petr Gandalovi�
Pr�vo, 27.12.2005
Listina z�kladn�ch pr�v a svobod, kter� je sou��st� �stavn�ho po��dku �R, v �l�nku 31 ��k�, �e ob�an� maj� na z�klad� ve�ejn�ho poji�t�n� pr�vo na bezplatnou zdravotn� p��i. V dob�, kdy se v Poslaneck� sn�movn� rozhoduje o z�konu o neziskov�ch nemocnic�ch, kter� dramaticky zas�hne do syst�mu zdravotn� p��e, je dobr� si p�ipomenout tato slova, kter� stru�n� a jasn� vyjad�uj�, jak m� tento syst�m vypadat.
Ano, listina nehovo�� o pr�vn� podob� zdravotnick�ch za��zen�, ale o syst�mu poji�t�n�, na jeho� z�klad� je p��e zaji�t�na. Pro pacienta je p�eci nejd�le�it�j��, �e jeho p��i hrad� p��slu�n� poji��ovna, kter� rovn� kontroluje kvalitu a dostupnost p��e. To je pro n�j jistota, kterou mu zaji��uje �stavn� syst�m. To, zda nemocnice, kter� mu p��i poskytuje, je p��sp�vkov� organizace, akciov�, �i neziskov� spole�nost, je vcelku jedno, dokud spl�uje p��slu�n� parametry. Pr�vn� podoba nemocnice by m�la b�t naprosto v�c� vlastn�ka, kter� s�m nejl�pe um� rozhodnout, co je nejefektivn�j��.
P�em�na nemocnic, kter� vlastn� kraje, z formy p��sp�vkov� organizace na akciov� spole�nosti, je p�esn� tento p��pad. P��sp�vkov� organizace je forma, kter� se hod� sp�e pro instituce, jako jsou �koly �i kulturn� za��zen�, a nikoli nemocnice, kter� maj� velk� obraty, nakupuj� drah� l�ky a p��stroje a obvykle maj� velk� po�et zam�stnanc� v odborn�ch i d�lnick�ch profes�ch. Kraje se k tomuto kroku rozhodly po zral�m ekonomick�m uv�en�, vypracovaly na toto t�ma mnoho odborn�ch studi� a cel� proces odpov�dn� p�ipravily.
Akciov� spole�nost m� na rozd�l od p��sp�vkov� organizace p�esn� definovan� pravidla ekonomick�ho fungov�n� a o tom, jak se pou�ije p��padn� zisk, rozhoduje jenom majitel. Je naprosto nep�edstaviteln�, �e by se kraje sna�ily pou��t zisk do jin�ch oblast� ne� zp�t do nemocnic.
Pot�, co socialist� a komunist� prohr�li na cel� ���e krajsk� volby a nemaj� ani jednoho hejtmana, zah�jila socialisticko-komunistick� koalice ve Sn�movn� tah proti tomuto procesu nejprve r�zn�mi amat�rsky p�ipraven�mi legislativn�mi �pravami, zakazuj�c�mi "p�ev�d�n�" nemocnic na akciov� spole�nosti. V�ichni v�etn� autor� t�chto �prav o�ek�vaj�, �e skon�� u �stavn�ho soudu, nebo� zcela jasn� poru�uj� �stavou zakotven� princip �zemn� samospr�vy.
To je�t� v�ak nen� nic proti nyn� projedn�van�mu z�konu o neziskov�ch nemocni�n�ch za��zen�ch, kter� ministr zdravotnictv� tak vehementn� prosazuje, a�koli podobn� princip je�t� jako prezident l�ka�sk� komory siln� kritizoval.
Zde u� nejde o "z�kaz p�evodu" n�kolika krajsk�ch nemocnic, jde o bezprecedentn� z�sah do syst�mu poskytov�n� zdravotn� p��e faktick�m up�ednostn�n�m jedn� skupiny nemocnic v�m�nou za v�znamn� pos�len� role st�tu a l�ka�sk� komory p�i jejich ��zen�. Ostatn� za��zen� jsou fakticky od��znuta od syst�mu ve�ejn�ho zdravotn�ho poji�t�n�, co� p�edstavuje jejich likvidaci.
N� zdravotn� syst�m se tak vr�t� zp�t od pluralitn�ho modelu k socialistick�mu monopolu se v�emi zn�m�mi d�sledky. Za kr�tkou dobu se �ekac� doby na n�ro�n� operace v�znamn� prodlou�� a p��stup k drah�m l�k�m bude op�t ot�zkou protekce �i �platk�.
�spory v syst�mu ve�ejn�ho zdravotnictv� spo��vaj� v ��ste�n� spolu��asti pacienta na m�n� z�va�n� l��b� (slovensk� p��klad ukazuje, �e i mal� ��stky p�sob� obdivuhodn� ��inn�). Nov� vznikaj�c� koalice �SSD a KS�M v�ak nechce populisticky p�ipustit ani p�r desetikorun za n�v�t�vu l�ka�e a rad�ji zest�tn�n�m cel�ho syst�mu ohroz� kvalitn� p��i pro nejv�ce komplikovan� pacienty. Vzhledem k tomu, �e m� ve Sn�movn� dost hlas� na prosazen� z�kona, je to pro tyto pacienty velmi �patn� zpr�va.