O�klivost demokracie
Josef Mlejnek
Ryszard Legutko
Polsk� filozof Ryszard Antoni Legutko se narodil 24. prosince 1949 v Krakov�. Studoval filozofii - v roce 1991 se na Jagellonsk� univerzit� v Krakov� habilitoval prac� Kritika demokracie v Plat�nov� politick� filozofii, od roku 2003 je zde ��dn�m profesorem. V osmdes�t�ch letech vyd�val v Krakov� samizdatov� �asopis Arka. Napsal �adu odborn�ch publikac�, ale i mno�stv� text� ur�en�ch �irok� ve�ejnosti. Z posledn�ch Legutkov�ch knih je t�eba uv�st Navr�cen� r�j (2005), Hrana za bl�zna (2006), Trakt�t o svobod� (2007) a Esej o polsk� du�i (2008). Ryszard Legutko se anga�uje i ve ve�ejn�m �ivot� zem�: p�ekladatel a vyklada� Plat�na byl v minul�m obdob� sen�torem za PiS (Pr�vo a spravedlnost), n�kolik m�s�c� p�sobil v men�inov� vl�d� PiS jako ministr �kolstv�. Nyn� je �st�tn�m tajemn�kem� (sekretarz stanu) v Kancel��i prezidenta Lecha Kaczy�sk�ho. Brn�nsk� Centrum pro studium demokracie a kultury p�ipravuje k vyd�n� - pod titulem O�klivost demokracie - v�bor Legutkov�ch esej�, do n�ho� je zahrnut i cel� Esej o polsk� du�i. Kniha by m�la vyj�t letos za��tkem kv�tna. (jfm)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ka�d� politick� re�im m� sklon mystifikovat s�m sebe, obzvl re�im demokratick�. Mnohokr�t citovan� v�rok, �e demokracie p�edstavuje nejhor�� z��zen�, pokud pomineme v�echna ostatn�, u� d�vno p�estal b�t aktu�ln�. Za�ali jsme v demokracii spat�ovat nejlep�� z mo�n�ch syst�m�, t�m�� n�co jako sou�asnou utopii, jak to vyj�d�il zn�m� filozof John Rawls. S podobn�mi intuitivn�mi post�ehy se setk�v�me i v ni���ch �rovn�ch my�len�, v nich� je vyjad�ov�na touha po �dosp�l� demokracii�. Jestli�e se n�m n�co doma nel�b�, ��k�me o tom, �e je to nedemokratick�. Nel�bil se n�m Lepper, a tak - jak jsme se mohli do��st v den�ku Rzeczpospolita - jsme se shodli na tom, �e p�edstavuje nedemokratick� typ. Nel�bili se n�m poslanci, kte�� nevyb�rav�mi slovy napadali profesora Kieresa, tak jsme je odsoudili jako nedemokraty.
Demokracie z�skala natolik vysok� status, �e ne�m�rn� roz���ila sv�j v�znam, nebo� v sob� zahrnula v�echny hodnotov� prvky �ivota spole�nosti. Tak vzniklo zako�en�n� p�esv�d�en�, �e k podstat� demokracie pat�� rovn� vl�da z�kona, ob�ansk� spole�nost, individu�ln� svoboda, mor�ln� ��d a �ada jin�ch dobr�ch v�c�. Jako projev moudrosti je proto vn�m�n v�rok, podle kter�ho jedin�m l�kem na nedostatky demokracie je je�t� v�ce demokracie. Jsme vyzv�ni k tomu, abychom demokracii ���ili pokud mo�no co nej��� a co nejhloub�ji, jak tomu bylo v jin�ch zem�ch, nap��klad v Anglii, kter� je - jak jsem se ke sv�mu naprost�mu p�ekvapen� do�etl rovn� ve v��e zm�n�n�m den�ku - �dajn� nejstar�� demokraci� na sv�t�.
Odpov�daj�-li v�echny uveden� komplimenty slo�en� demokracii pravd�, pro� se o n� mluv� jako o z��zen� pln�m chyb? Co je v n� a� do t� m�ry zl�ho?
Cel� to sm�ov�n� vypl�v� z nev�domosti a ze zako�en�n�ch my�lenkov�ch n�vyk�, kter� se nikomu nechce podrobovat verifikaci. P�ipome�me si: Ob�ansk� spole�nost a vl�da z�kona mohou v demokracii existovat, ale ne nutn�; mohou, ale rovn� nemusej�, existovat v jin�ch z��zen�ch. Svoboda toho nem� s demokratickou tradic� mnoho spole�n�ho; v t�to tradici byly - a to opr�vn�n� - shled�v�ny sp� prvky zam��en� proti svobod�. Kdo nev���, nech� si p�e�te Tocquevilleovu knihu Demokracie v Americe, co� je doposud nejlep�� d�lo, kter� bylo o demokracii naps�no. Svoboda m� sv�j p�vod n�kde jinde, p�edev��m v tradici liber�ln� a aristokratick�. Anglie nen� nejstar�� demokraci� na sv�t�, ale zem� s monarchicko-aristokratickou tradic�. Demokracie do Anglie dorazila v�razn� pozd�ji ne� v jin�ch zem�ch. Za typicky demokratickou zemi jsou uzn�v�ny Spojen� st�ty, ale i tady existuj� v�n� pochybnosti. Ten, kdo pozorn� �etl texty Otc� zakladatel�, v�, �e m�li k demokracii pom�rn� kritick� vztah. Bl�e pravd� jsou ti koment�to�i, kte�� tvrd�, �e Amerika vznikla jako republika a �e takov� byl i p�vodn� z�m�r jej�ch tv�rc�.
V p��sn�m smyslu ozna�uje demokracie syst�m generov�n� a p�ed�v�n� moci na z�klad� svobodn�ch a v�eobecn�ch voleb, neboli - jak to napsal Schumpeter - pravideln� konkurs, kter� spole�nost vyhla�uje na m�sta sv�ch p�edstavitel�. Jde tedy o mechanismus aplikovan� na politickou sf�ru. Nen� d�vod pou��vat ho v oblastech mimo politiku, v ekonomice, v rodin�, v c�rkvi, v um�n�, ve �kole. Jestli�e se nicm�n� n�kdo rozhodne pou��vat tento mechanismus i zde, mus� m�t na pam�ti, �e d�kazov� b�emeno spo��v� na n�m, nikoli na t�ch, kdo na podobn� roz�i�ov�n� demokracie nahl�ej� skepticky.
Lepper nen� typem antidemokrata, ale je demokratem par excellence. Demagogie neboli schopnost manipulovat lidmi vznikla v podstat� v demokracii, ne v jin�ch re�imech. V d�jin�ch tohoto z��zen� m� Lepper �adu p�edch�dc� a ve srovn�n� s nimi se jev� sp�e skromn�. Pohrd�n� poctiv�mi lidmi je ve shrom�d�n�ch p�edstavitel� lidu stejn� star� jako demokratick� praxe. Poslanec Ligy polsk�ch rodin Gabriel Janowski, kter� se v roce 2000 nenechal na protest proti privatizaci odtrhnout od �e�ni�t�, a znemo�nil tak dal�� pokra�ov�n� programu zased�n� Sejmu, pouze pou�il mnohokr�t vyzkou�en� demokratick� praktiky, a to takov�, kter� m�ly a maj� sv� horliv� zast�nce.
Ve slavn�m filmu Franka Capry Pan Smith p�ich�z� (1939), kter� p�edstavuje velkou apologii demokracie, se hlavn� hrdina chov� v Kongresu jako poslanec Janowski. ��m se li�� obdivovan� pan Smith od na�eho poslance? Snad pouze t�m, �e Janowski postr�d� fyzickou p�ita�livost Jamese Stewarta, jen� filmov�ho hrdinu zt�lesnil. Ale ka�dodennosti demokracie odpov�daj� hlavn� akt��i rozruchu, kter� nastal v minul�ch dnech v Sejmu, v�ce ne� pan Smith. Tocqueville napsal, �e v klidn�ch obdob�ch jsou demokrati�t� politici v�t�inou nev�razn�. Od�vod�oval to t�m, �e v takov�ch �asech nal�zaj� v�znamn�j�� lid� pole sv� p�sobnosti mimo sf�ru boje o moc. Sou�asn� polsk� zku�enost tuto Tocquevillovu diagn�zu potvrzuje.
Zbo�n� �cta k demokracii, kter� se v Polsku odev�ad line, nem� dobr� vliv na polsk� sebev�dom�. Velice roz���en� je dnes lamentov�n� nad stavem na�eho politick�ho syst�mu. Z velk� ��sti jsou tyto n��ky od�vodn�n�, ale z nemal� ��sti vypl�vaj� z naivn�ch, p�emr�t�n�ch a nerealistick�ch o�ek�v�n� od tohoto syst�mu. Vzdych�me po jak�si demokracii dosp�l�, moudr�, norm�ln�, ohl�ej�ce se p�itom �asto na z�padn� zem�, kter� se n�m zd�lky jev� jako kr�sa a u�lechtilost sama. Zbl�zka v�ak vypadaj� dosp�l� demokracie �pln� jinak, a jestli n�s v n��em p�evy�uj�, tak ne svou demokrati�nost�, ale sp�e t�m, co s demokraci� ��dn�m zp�sobem nesouvis�, nap��klad vl�dou z�kona.
Za nejz�va�n�j�� ze slabost� demokracie pova�uji dv�. Za prv�, demokracie je z��zen� proniknut� duchem stranictv�, p�esn�ji �e�eno partajnictv�. U� samotn� n�pad pod��dit proces p�ed�v�n� moci pravideln�m volb�m musel v�st k velmi v�razn�mu zviditeln�n� stran v �ivot� spole�nosti. Z toho d�vodu pod�len� se na moci nutn� s sebou p�in�� prov�zanost se stranick�mi strukturami. M� to samoz�ejm� tak� dobr� d�sledky, nebo� to omezuje avanturismus a p��padn� destabiliza�n� faktory. Ale na druh� stran� demokracie nep�edstavuje p��li� p��zniv� prost�ed� pro individualisty, solit�ry, nonkonformisty nebo lidi nez�visl�, a tedy pro v�echny ty, kdo do stranick�ch struktur nemohou vstupovat. To se ve stejn� m��e t�k� boje o prezidentsk� ��ad nebo o ��ast v zastupitelsk�ch sborech, jako volby rektor�, �editel� �kol nebo p�edsed� s�dli�tn�ch v�bor�.
V demokracii existuje zar�ej�c� kontrast mezi ve�ejn�m jazykem politik�, kter� se odvol�v� na ve�ejn� blaho, na blaho vlasti a n�roda, a ryze soukrom�m jazykem politick�ch kruh�, kter� se soust�e�uje v�hradn� na prost�edky dobyt� a udr�en� moci. Moralist� po�aduj�, aby byly do sf�ry ve�ejn�ho �ivota zavedeny etick� kategorie, ale jejich p��n� se rozch�zej� s demokratickou prax�. Kdo se chce v demokracii prosadit, ale neodd� se celou svou du�� pragmatick� logice demokratick�ho z��zen�, ten nem��e usp�t. Demokracie, kter� by se ��dila p��sn�mi mor�ln�mi normami a kter� by se obe�la bez v�udyp��tomn�ho ducha stranictv� a partajnictv�, nikdy neexistovala a ani nem��e existovat.
Z toho vznik� ustavi�n� nap�t� mezi demokraci� a vl�dou z�kona. U� d�vno se potvrdilo, �e demokratick� syst�m m� neust�lou tendenci manipulovat pr�vem a sna�� se z n�j u�init p�edm�t politick�ho handlov�n�. Z�konod�rn� org�ny odr�ej� skupinov� konflikty, a vytv��en� z�kony jsou �asto kompromisem mezi moment�ln� se projevuj�c�mi z�jmy nebo d�lem v�t�zstv� jednoho z�jmu nad t�mi zb�vaj�c�mi. Poslanec v parlamentu je v�dy stoupencem partikul�rn� snahy, nikoli n�jak� obecn� my�lenky; p�esto je v�ak sv�mi protivn�ky vn�m�n jako p��mluv�� konkr�tn� strany a konkr�tn�ho z�jmu. Dokonce i soudn� moc podl�h� rozli�n�m form�m skupinov�ho partikularismu, kter� nemus� b�t nutn� stranick�. Mnohem v�ce se dnes nap��klad p�e o krizi t�to moci v demokratick�m sv�t�, v n� n�lady lidu (nebo jeho ��st�) maj� vliv na zp�sob vytv��en� a dodr�ov�n�m z�kon�. Spektakul�rn�m, by� bohu�el ne jedin�m, p��kladem posledn� zm�n�n�ho ovliv�ov�n� byl proces O. J. Simpsona p�ed n�kolika lety v USA.
N�kte�� tvrd�, �e takov� stav v�c� je zdrav� a p�irozen�. Objevily se dokonce n�zory, �e stranickost z�konod�rstv� je nevyhnuteln�, a �e je proto nejlep�� utv��et z�kony tak, aby byly co nejv�c demokratick�, a odr�ely tak v maxim�ln� m��e pluralitu skupinov�ch z�jm�. S n�jakou nestrannost� se tu pr� stejn� ned� po��tat, nebo� je v�dy jen zd�nliv�. Vhodn�j�� je uva�ovat o pr�vu jako o syst�mu ochra�uj�c�m, koordinuj�c�m nebo harmonizuj�c�m aspirace r�zn�ch skupin. N�kdy m� n�co takov�ho formu reflektovan� formulovan� teorie pr�va, jindy jde o zcela �neteoretickou� praxi, jak tomu je v p��pad� vytv��en� mnoha polsk�ch pr�vn�ch dokument�, v�etn� toho nejz�va�n�j��ho, j�m� je polsk� �stava.
D�sledky v��e zm�n�n�ho faktu jsou samoz�ejm� znepokojuj�c�. Polsk� spole�nost, a v ka�d�m p��pad� jej� v�ce uv�dom�l� ��st vychovan� v tradic�ch moralismu typick�ho pro antikomunistick� prost�ed�, za�ila �ok p�i konfrontaci se stavem, kter� panoval v zastupitelsk�ch a soudn�ch org�nech T�et� republiky. Mnoho z t�chto moralist� se dalo nakonec velice rychle zat�hnout do nov�ch praktik, a cel� ve�ejn� sc�na byla ch�p�na jako m�sto boje r�zn�ch cynick�ch okruh� o vliv, p�i n�m� se nebere nejmen�� ohled na ve�ejn� prosp�ch. Jde nepochybn� o p��li� �ern� obraz, ale t�ko lze pop��t, �e demokracie - a to ka�d� demokracie - je neust�l�m p�edm�tem lidsk�ch starost�, �e ka�dodenn�m t�matem rozhovor� lid� a �st�edn�m bodem jejich z�jm� je rozd�lov�n� pozic, prost�edk�, pravomoc� a n�kdy t� privilegi�. Ka�d�, kdo odm�tne se na tom v�em pod�let, mus� b�t odsunut nebo vytla�en na okraj. Pohor�uj�c� v�ci, jich� se dopou�t�ly za T�et� republiky postupn� se m�n�c� politick� mocensk� uskupen�, nebyly nijak ve st�etu s nejvlastn�j�� povahou demokracie. Neexistuje ��dn� spole�nost, kter� by po p�du star�ho re�imu odolala v�em poku�en�m demoralizace.
Od sam�ho po��tku existence demokracie existovala snaha zav�d�t do n� mechanismy, kter� by oslabovaly ducha stranictv�. Jedn�m ze zp�sob�, jak mu �elit, bylo odvol�v�n� se na lid jako na posledn�ho rozhod��ho. Voli�i, tvrdilo se, musej� m�t rozhoduj�c� hlas, schopn� p�ev�it tlaky stranick�ch ma�in�ri�. Tento zp�sob jsme si ned�vno p�ipom�nali v Polsku a v�sledkem toho byla my�lenka volit starosty a wojty v p��m� volb�. V minulosti tento zp�sob nep�inesl ��dn� velk� v�sledky, a d� se tedy o�ek�vat, �e podobn� tomu bude i u n�s. V�dy� nakonec v�dy rozhoduje samotn� proces generov�n� kandid�t�, a ten je zprost�edkov�n stranami. Tato etapa pr�b�hu voleb je zcela pod��zena stranick�m nebo kvazistranick�m dohod�m, kter� maj� v provincion�ln�m Polsku vylo�en� charakter kot�ri�. Volebn� kampa� je z�visl� na finan�n�ch mo�nostech a organiza�n�ch schopnostech stran. P�edstava, �e by se dalo n�co ud�lat mimo stranick� apar�ty, pouze na z�klad� oslniv�ho programu a osobnosti kandid�ta, je fikce. Nav�c syst�m, ve kter�m by se d�ly podobn� z�zraky a kter� by p�ipou�t�l n�co takov�ho, by byl syst�mem hor��m ne� ten st�vaj�c�, nebo� by zahrnoval vysok� stupe� nahodilosti.
P�esv�d�en�, �e odvol�v�n� se na lid p�edstavuje protiv�hu demokratick�mu stranictv� vych�z� z p�edpokladu, �e pr�m�rn� ob�an je vybaven politick�m rozumem. Av�ak - a toto je druh� v�n� slabost tohoto z��zen� - demokratick� �lov�k v�bec nep�edstavuje nijak obzvl rozumn� typ. Obraz demokracie jako m�sta v�eobecn�ho rokov�n� o politick�ch ot�zk�ch, zva�ov�n� mo�n�ch �e�en�, p�edkl�d�n� n�vrh� a koncepc� �innosti, jako m�sta st��zliv�ho zva�ov�n� a rozhodov�n�, m� ke skute�nosti hodn� daleko. Dokonce i ti auto�i, kte�� h�j� v podstat� takov�to model demokracie (nap��klad J�rgen Habermas), berou v �vahu velice siln� obecn� faktory, kter� jeho realizaci v�razn� zt�uj�. Demokratick� �lov�k - a to v�dy, dnes jen v daleko v�t�� m��e - se jev� jako bytost senzu�ln�, citliv� v��i smyslov�m podn�t�m. Reaguje sp�e na zvuky a na barvy (viz slavn� modr� barva Aleksandra Kwa�niewsk�ho). Volebn� kampan� tak ve zna�n� m��e vych�zej� sp�e z t�to koncepce ne� z pojet� demokratick�ho �lov�ka jako racion�ln� bytosti. Tyto kampan� jsou p�edev��m velk�m divadeln�m p�edstaven�m barev a zvuk� nebo s nimi spojen�ch asociac�. Ten, kdo by v politice vsadil na �ist� argumenta�n� model, nem�l by v demokracii ��dnou �anci.
Ani sou�asn� vzd�l�v�n�, ani v�udyp��tomn� masov� kultura, ani v�udyp��tomn� reklama v ni�em nepodporuj� kulturu deliberace neboli uv�en�ho rozhodov�n�, naopak, v kultu�e zjevn� posiluj� smyslov� h�donistick� prvky. T�m nechci ��ci, �e �lov�k demokratick� zcela postr�d� argumenta�n� schopnost. Pouze tvrd�m, �e p�inejmen��m stejn� d�le�itou sou��st� se stala mimorozumov� slo�ka, kter� v demokracii byla a je pln� vyu��v�na. Z tohoto d�vodu b�v� demokratick� �lov�k jen z��dka bytost� samostatnou a nez�vislou. Velice rychle podl�h� st�dn�m reakc�m, v nich� d�v� pr�chod sv� touze po identit�. Na vyvol�n� podobn�ch reakc� s�zej� koneckonc� pl�ny politik� a t�ch, kdo se cht�j� v politick� sf��e uchytit. To m� sv� dobr� ��inky, nebo� to udr�uje n�lady voli�� ve stavu relativn� jednolitosti. Ale m� to tak� ��inky fat�ln�: zde p�ece tkv� zdroj tyranie d�mu, tyranie m�n�n�, tyranie vulg�rn�ho vkusu a banality, kter� tak v�sti�n� popsali velc� filozofov� od starov�ku po sou�asnost.
Proto se v nez�visl�m Polsku m�lili v�ichni ti, kdo si mysleli, �e zaveden� demokracie povede k zu�lecht�n� ve�ejn�ho �ivota. Polsk� zku�enost toti� jen potvrdila to, co pozorn� �ten��i knih v�d�li u� d�vno: demokracie je o�kliv� z��zen�. Zm�ny p�inesly velk� roz�arov�n�: jazyk - degradovan� v obdob� komunismu - podlehl v demokracii jin�m form�m degradace; podobn�m proces�m podlehla i kolektivn� a individu�ln� p�edstavivost. Odev�ad na n�s �to�� vkus a preference b�n�ho �lov�ka, a tento �lov�k - m�me-li soudit podle jeho vkusu a preferenc� - je m�lo zaj�mavou bytost�. N�kte�� p�edstavitel� elity propadli z tohoto d�vodu zoufalstv�, jin� hledaj� slo�it� kazuistick� zd�vodn�n�, jak v tomto �lov�ku nal�zt moudrost a �rove�, kterou v sob� nem�. A je�t� jin� vzdychaj� po napln�n� a dosp�l� demokracii, v n� - i kdy� nen� zn�mo pro� - tento nezaj�mav� typ podstoup� kouzelnou prom�nu.
Ale k ��dn� kouzeln� transformaci nedojde. Pozorujeme-li ostatn� demokracie, je d�vod k nemal�m obav�m. Je t�eba po��tat s pravd�podobnost�, �e demokratick� �lov�k - vedle po�etn�ch slabost� a vad - z�sk� postupn� st�le v�t�� sebejistotu. Ctnost pokory nebude je�t� dlouho pat�it mezi jeho ctnosti. Ji� nyn� si v�znamn� pozorovatel� v��maj�, �e demokratick� lid m� tendenci pova�ovat za mor�ln� pouze to, co s�m akceptuje, ��m� v podstat� ru�� samotnou ideu mor�lnosti (v�te�n� tento stav vylo�il anglick� filozof Kenneth Minogue v textu, kter� vy�el ve sborn�ku Tv��e demokracie [Oblicza demokracji] vydan�m O�rodkem My�li Politycznej). Tento lid trp� rovn� sklonem p�ipisovat si Bo�� prerogativa a arbitr�rn� rozhodovat o �ivot� a smrti.
Tyto �vahy nesm��uj� k fatalistick�mu z�v�ru, �e v�echny �patn� d�sledky demokracie je nutn� p�ijmout a �e se ned� ni�emu �elit. Ve sf��e kolektivn�ho �ivota jsou mo�nosti ��inn�ho kon�n� opravdu nevelk�, ale n�jak� jsou. Vstupn� podm�nkou je v�ak uzn�n�, �e tento kolektivn� �ivot m� velice slo�itou povahu, �e ��dn� jednotliv� kl�� - rovn� demokratick� - zde nem� privilegovanou funkci a �e mnoho fundament�ln�ch statk� a hodnot vznik� mimo demokratick� procedury, ne-li dokonce proti nim.
(2002)
Josef Mlejnek
|