Zaplatili byste n�komu 300 tis�c korun, kdyby v�s k tomu pr�vn� nic nenutilo?
P�ed podobnou ot�zku postavil sv� ob�any levicov� islandsk� prezident �lafur Ragnar Gr�msson, kdy� se rozhodl vypsat referendum o spl�cen� dluhu st�tu.
Islan�an� toti� budou na p�elomu �nora a b�ezna v referendu hlasovat, zda jejich vl�da m� Spojen�mu kr�lovstv� a Nizozemsku vr�tit p�j�ku ve v��i t�m�� �ty� miliard eur. A proto�e je Islan�an� na ostrov� jen n�co m�lo p�es 300 tis�c, p�ipadne na ka�d�ho z nich v p�epo�tu pr�v� zm�n�n�ch 300 tis�c �esk�ch korun.
Islandsk� prezident Gr�msson, stoj�c� nalevo od soci�ln� demokracie, nahr�l sv�m rozhodnut�m nev�domky na sme� v�em odp�rc�m principu referenda. Kolik se asi najde Islan�an�, kte�� budou cht�t ��stku zaplatit, zvl v situaci, kdy islandsk� ekonomika ned�vno t�m�� zbankrotovala?
V�e se to�� kolem zahrani�n�ch pobo�ek islandsk�ho bankovn�ho �stavu Landsbanki, kter� expandoval zejm�na do Spojen�ho kr�lovstv� a Nizozemska. Na britsk�ch ostrovech z�skala banka pro sv�j produkt Icesave 300 tis�c klient� a vklady ve v��i p�t miliard eur. V Nizozemsku nal�kaly neobvykle v�hodn� �rokov� sazby 125 tis�c st�adatel�, kte�� si ulo�ili do internetov� banky skoro dv� miliardy eur.
Jen�e pak p�i�la v ��jnu 2008 finan�n� krize a bankovn� sektor na Islandu zkrachoval a ke slovu p�i�lo zn�rodn�n� n�kolika kl��ov�ch bank. Mezi nimi se nach�zela i Landsbanki. A pr�v� tehdy se odehr�lo pro n� p��b�h kl��ov� rozhodnut�. Islandsk� vl�da se rozhodla v p��pad� Landsbanki garantovat vklady u�in�n� na Islandu, ale nikoli v zahrani��, co� rozzlobilo zejm�na britskou a nizozemskou vl�du.
Britov� dokonce zmrazili aktiva banky ve sv� zemi na z�klad� antiteroristick�ho z�kona. To vedlo na Islandu k vln� protest�, kdy v�ce ne� �tvrtina v�ech obyvatel ostrova podepsala petici "Nejsme terorist�". Britsk� a nizozemsk� vl�da za�aly na Islan�any tla�it, aby garance pro jejich ob�any poskytli. Argumentovaly zejm�na �lenstv�m zem� v Evropsk�m hospod��sk�m prostoru.
Island nakonec od obou zem� p�ijal p�j�ku ve v��i po�adovan� ��stky a zav�zal se garance britsk�m a nizozemsk�m st�adatel�m poskytnout. Islandsk� parlament schv�lil a prezident podepsal v srpnu 2009 z�kon, kter� stanovil spl�tkov� kalend�� nav�zan� na islandsk� hrub� dom�c� produkt (�ty�i procenta ro�n� Brit�m, dv� procenta Nizozemc�m v letech 2017 a� 2023). Ob� v��itelsk� zem� ale okam�it� odm�tly nav�z�n� spl�cen� na v�konnost islandsk� ekonomiky a zablokovaly dal�� platbu mezin�rodn� pomoci. Islandsk� parlament v prosinci o jeden hlas tlaku v��itel� ustoupil a z�kon upravil. Prezident Gr�msson si ov�em vzpomn�l, �e podle �stavy m��e z�kon bu� podepsat, nebo p�edlo�it lidov�mu hlasov�n�. Ud�lal to druh�. V�sledek je zat�m nejist�.