Jak to bylo a jak to bude se spolu��ast�
Marek �najdr
15.01.2010, Hospod��sk� noviny
Se z�jmem jsem si p�e�etl �l�nek ekonoma Miroslava Z�me�n�ka (HN 8. - 10. 1. 2009) o jeho pr�ci na tzv. exit strategy. V jedn� ��sti se �l�nek zam��il na zdravotn� reformu a spolu��ast pacient�. S panem Z�me�n�kem lze ve v�t�in� n�zor� souhlasit, jen bych k nim p�ipojil n�kolik pozn�mek.
Zcela bych podepsal tvrzen�, �e ��m d�le budeme odkl�dat nepopul�rn� struktur�ln� reformy zdravotnictv�, t�m v�ce bolestiv� budou. Miroslav Z�me�n�k p�e, �e co se t�k� financov�n� zdravotnictv�, "kdo tvrd�, �e spolu��ast nepot�ebujeme, mate ve�ejnost, nebo� "zadarmo" u� bylo. M��eme ji zvy�ovat inteligentn�, postupn� a soci�ln� ohledupln�, ale bude r�st."
Na tomto m�st� bych r�d zd�raznil, �e i p�es relativn� n�zkou �rove� spolu��ast pacient� u n�s ji� mnoho let roste. Mezi lety 2000 a 2008 stoupla z 9,5 % na 15,5 % v�daj� na zdravotn� p��i. M��eno hrub�m dom�c�m produktem, zvedla se z 0,63 % na 1,09 %. A�koli se �SSD medi�ln� stav� do role odp�rc� zvy�ov�n� spolu��asti, za jejich vl�d doch�zelo k naprost�mu opaku. Za jej�ch posledn�ch t�� vl�d se spolu��ast zv��ila o asi �ty�i procentn� body, nejv�t�� meziro�n� n�r�st byl v roce 2004 - asi 1,7 procentn�ho bodu. Porovnejme to s n�r�stem d�ky zpolitizovan�m a soci�ln� demokraci� kritizovan�m regula�n�m poplatk�m. V roce jejich zaveden� se spolu��ast zv��ila jen o 1,5 procentn�ho bodu.
Zvy�ov�n� spolu��asti za Topol�nkovy vl�dy - na rozd�l od vl�d �SSD - bylo tedy postupn� a soci�ln� ohledupln� (maxim�ln� limity a osvobozen� od poplatk� pro soci�ln� slab�).
Marek �najdr
prvn� n�m�stek ministryn� zdravotnictv�