Radio�urn�l 21.02.2005
V�clav Havel: Kausa premi�ra Grosse, o vl�dnouc� garnitu�e
p�epis po�adu
Moder�tor: Jan Pokorn�, Petr Nov��ek
Text:
Moder�tor (Jan Pokorn�):
Hostem je b�val� prezident �esk� republiky, V�clav
Havel.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
V l�t� roku 2002 jste, pane prezidente, jako hlava st�tu byl u toho, kdy�
vznikl� koalice Soci�ln� demokracie k�es�ansk�ch demokrat� a Unie svobody-DEU.
Jak hodnot�te dne�n� stav t�ho� koali�n�ho trojl�stku?
Host (V�clav Havel):
Je to trochu smutn�. J� v�m n�co pov�m. J� jsem byl na takov�m ozdravn�m pobytu
v Rakousku, kde jsem 10 dn� nesledoval �esk� noviny a ani �esk� r�dio, �esk�
sd�lovac� prost�edky. Kdy� jsem jel zp�tky a pustil jsem si r�dio, va�e
ve�ejnopr�vn� r�dio, tak najednou jsem si p�ipadal, �e jedu do kocourkova.
P�sobilo to na mne tak podivn�, groteskn�, nesrozumiteln�. Sta�� del�� chv�li
nem�t tu kontinuitu t�ch zpr�v a �lov�k je trochu jak ve vid�n�. Mn� to
samoz�ejm� mrz�, �e to dopad� takhle s tou na�� vl�dn� garniturou. Mrz� mne to.
Co k tomu mohu v�ce dodat,
Moder�tor (Jan Pokorn�):
�emu tam na tom nerozum�te? ��kal jste, �e to na v�s p�sob� nesrozumiteln�.
Host (V�clav Havel):
Ano. Po t� pause, po tom p�eryvu, kdy� �lov�k nesly�� zpr�vy rann�, v�erej��,
v�era r�no, p�edev��rem a nem� tu n�vaznost, tak najednou spadne-li doprost�ed
toho, tak opravdu to srozumiteln� nen�, proto�e tam se mluv� o tom, �e n�kdo se
v �ter� r�no na �emsi usnesl, pak to �ekl ve �tvrtek, pak to hned dementoval,
�e to novin��i spletli. Vlastn� se mluvilo o jak�si technologii sd�lov�n� v�c
ne� o j�dru v�ci.
Moder�tor (Jan Pokorn�):
Co je to j�dro v�ci v tomto p��pad�, podle v�s?
Host (V�clav Havel):
To byste m�li v�d�t sp�e vy, kte�� to....
Moder�tor (Petr Nov��ek):
J� se v�s zept�m jinak, pane prezidente. Co v�s mrz� na tom tu�en�m j�dru v�ci?
Host (V�clav Havel):
P�edev��m asi bych �ekl. Mne na tom zar�� takov� zvl�tn� kampa�ovitost.
Jakmile se n�kdo stane nejpopul�rn�j��m politikem, tak je t�eba ho kopnouti do kotn�k�, a� u� n�co provedl �i neprovedl. To s
t�m bytem pana premi�ra, to mi p�ipad� jako �pln� absurdita. Ta druh� v�c
t�kaj�c� se pan� ��rky, ta je asi v�n�j��. Ale kdybych m�l n�co vyt�kat panu
premi�rovi, tak bych mu na prvn�m m�st� vyt�kal �pln� jin� v�ci, ne� jestli si
p�j�il �i nep�j�il na byt a �e to pletl v�elijak a m�tl a nedok�zal ��ci, od
koho si p�j�il? To mi p�ipad� jako celkem nesmysl.
Moder�tor (Jan Pokorn�):
V souvislosti s t�m ost�elov�n�m premi�ra Grosse se nab�z� mo�n� obecn�j��
ot�zka. Vysta�� si politik jenom s dodr�ov�n�m z�kon� a nebo na sebe mus�
vztahovat i n�ro�n� krit�ria mravn�?
Host (V�clav Havel):
J� samoz�ejm� zast�v�m ten n�zor, v�dycky jsem ho zast�val, �e politika nen� a nem� b�t neslu�n�
�innost bud�c� odpor �i posm�ch. Ale to neznamen�, �e jak�si mravn� z�sady,
jak�si mravn� ��d m� platit pouze v politice. Ten m� platit p�ece v�ude. A
tud� i v politice. Ti politici jsou v�ce vid�t, jsou v�ce na
v�slun�, tak mo�n� �e jsou n�kdy ta m���tka p��sn�j��, ale to mi p�ipad� tak�
jako v po��dku a jako spr�vn�. Mn� dost mrzelo, p�izn�m se k tomu, kdy� se mi a
dlouh� l�ta to trvalo, kdy� se mi posm�vali za zvol�n� "pravda a l�ska
mus� zv�t�zit nad l�� a nen�vist�". To bylo jednou zvol�no v kontextu, p�i
n�jak� emotivn� manifestaci na V�clavsk�m n�m�st�. Mysl�m si, �e bysme m�li d�lat v�e pro to, aby pravda a l�ska v�t�zila
nad l�� a nen�vist�. Ten trval� posm�ch tomu, �e jsem kladl ur�it� mravn�
n�roky, od nich jsem se domn�val, �e teprve se m� odvozovat pr�vn� ��d, od toho
��du mravn�ho. To mne mrz�, �e bylo p�edm�tem obecn�ho posm�chu a te� neseme
mo�n� d�sledky toho, �e se v tom obecn�m klimatu a p�edev��m v tom ve�ejn�m
�ivot�, ve�ejn�m prostoru us�dlilo takov�, jak�si pohrd�n� mravn�mi z�sadami
jako ��msi sm�n�m, zastaral�m. Nev�m. Cht�l jsem je�t� ��ci toto. Samoz�ejm�
jak�si reflexe �i p�ipom�nka mravn�ho ��du, jak�chsi pravidel slu�n�ho chov�n�
mezi lidmi nen� moralizov�n�m. �lov�k m� m�t ur�it� nadhled, ur�itou
velkorysost, ur�itou toleranci. M� um�t v�ci br�t s �sm�vem, humorn�. Nem� b�t
zap�kl�, se zachmu�enou Kalv�novskou tv��� v��n�ho
kazatele. To je n�co jin�ho ne� ta reflexe.
Moder�tor (Jan Pokorn�):
Tak�e ten, u v�s evidentn�, nadhled a mo�n� i bran� v�c� s �sm�vem jsou t�mi
d�vody, pro� v�m nen� trnem v oku to, co si pracovn� pojmenov�v�me kausa
Gross�v byt? Vy byste nebyl t�m, kdo by vyz�val nyn�j��ho premi�ra k demisi?
Host (V�clav Havel):
J� v tom, co se t��e toho bytu, tak v tom nenal�z�m ��dn� zvl�tn� d�vod k
takov� v�zv�. Co on provedl? On si p�j�il na byt. Kdekdo si p�j�il na byt. On
akor�t podivn� se kroutil a ml�il, kdy� ho vysl�chali, od koho si p�j�il? Jin�
to d�laj� �ikovn�ji. �eknou, �e doty�n� v��itel nechce, aby byl jmenov�n a
punt�k. A je to.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Pane prezidente, nab�dnu v�m cit�t Miroslava Kalouska. Jde o to, �e p�edseda
vl�dy m� probl�m, kter� potenci�ln� znev�rohod�uje
n�kter� rozhodovac� procesy. M�n� t�m procesy ve vl�d�. To je t�ma, jemu� vy
jste se p�ece p�ed�asem ve srozumiteln�ch n�znac�ch tak� v�noval.
Host (V�clav Havel):
P�edev��m tato v�ta, kterou jste �etl, byla �e�ena typickou politickou ha�matilkou, �e. M� probl�m?
Co se t�m mysl�? Bu�to n�co provedl nebo n�co neprovedl a nebo je z n��eho podez�elej. Pro� to nepojmenov�vat norm�ln�.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Jak byste to pojmenoval vy?
Host (V�clav Havel):
J� nev�m, co pan Kalousek mysl� t�m, �e m� probl�m.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
J� v�m n�co p�ipomenu. Vy jste kdysi hovo��val o jist�ch v���c�ch, klientelismu v �esk� republice a dokonce jste pou�il i
siln�j��ch v�raz�. Mysl�te si, �e m��e j�t o tento p��pad?
Host (V�clav Havel):
Nejsem si jist. Vylou�it to nelze. Ale pak-li �e takov� podez�en� existuje, m�
se o n�m mluvit p��mo a jasn� a ne��kat, �e m� probl�m. To je fr�ze, kter� je v
ka�d� v�t� dnes, �e m� probl�m premi�r s bytem. Nebo jeho pan�, �e m� probl�m s
nev�stincem nebo podobn�. Co to je za v�tu? Bu�to n�co nemor�ln�ho, neslu�n�ho
prov�d�j� a nebo neprov�d�j�. Bu�to jsou z �ehosi podez�el� nebo nejsou. Ale m�
probl�m? Co to znamen�?
Moder�tor (Jan Pokorn�):
Zkusme pooto�it list. Vy jste b�hem sv�ho t�in�ctilet�ho prezidentstv� b�val
prost�edn�kem v �ad� koali�n�ch konflikt�. Jak� jsou mo�nosti prezidenta
republiky, jestli�e to, k �emu cel� v�voj sm��uje, je koali�n� kriz�, aby mohl
prosadit svoji p�edstavu o podob� vl�dy?
h. Jak� jsou mo�nosti prezidenta republiky, jestli�e
to, k �emu cel� v�voj sm��uje, je koali�n� kriz�, aby mohl prosadit svoji
p�edstavu o podob� vl�dy?
Host (V�clav Havel):
J� mysl�m, �e ty p��m� �stavn� kompetence p�i �e�en� takov�ch, jak�chsi spor�,
uvnit� koalice nebo podobn�, tak nejsou velk�. Ty kompetence vystupuj� do
pop�ed� teprve v okam�iku, kdy u� krize propukla, kdy jsou odvol�v�ny nebo
rezignuj� minist�i, rezignuje p�edseda vl�dy, pak vystupuj� do pop�ed� ty
origin�ln� nekontrasignovan� kompetence prezidentovy.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Promi�te, �e v�m do toho sk��i. Mysl�te, �e ta chv�le nastala u n�s?
Host (V�clav Havel):
Zat�m se nezd�. V tom cel�m procesu, kter� obvykle n�jak� krizi p�edch�z� nebo
n�jak�mu v�buchu, n�jak� explosi, v tomto m��e hr�t prezident rovn� d�le�itou
roli, ale op�enou jen a jen o jeho osobn�, mravn�, politickou autoritu, o v�nost, kterou
si vydobude �i nevydobude ve sv�m okol� a v�bec v �ivot� zem�, co� je n�co
trochu jin�ho ne� kompetence. Je to jak�si neform�ln� v�ha.
Moder�tor (Jan Pokorn�):
M��e t�eba prezident dok�zat um�t zabr�nit vzniku men�inov� vl�dy? Kdy� si
�ekne, �e j� nechce?
Host (V�clav Havel):
T�ko ��ci. Ten prezident n�jakou vl�du jmenovat mus� a mus� jmenovat takovou,
kter� mu je navr�ena premi�rem. Nem��e dost dob�e si vymyslet n�jakou vl�du
jinou. Vymyslet si j� m��e, ale mus� po��tat s t�m, �e ta vl�da nedostane
d�v�ru Parlamentu. V�dycky je lep�� p�edej�t tomu hlasov�n� o ned�v��e ne� ho
v�dom� riskovat a podstoupit ho, �e.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Tuto kapitolu bych uzav�el takovouto ot�zkou. Pane prezidente, premi�r Gross se
vyj�d�il v tom smyslu, �e t�ko m��e existovat vl�da, ve kter� by n�kte�� �lenov�
��dali demisi premi�ra a sou�asn� se tv��ili, �e v�echno je norm�ln�. Dovedete
vy si dnes p�edstavit situaci, �e by p�edsedou vl�dy z�stal Stanislav Gross a v
t�e vl�d� by z�rove� setrvali minist�i KDU-�SL, kter� Grosse vyzvala k
odstoupen�?
Host (V�clav Havel):
No, moc logiku to nem�. Ale v tom dne�n�m stavu v�c�, jak je pozorujeme, je
z�ejm� v�echno mo�n�.
Moder�tor (Jan Pokorn�):
Kdy� dovol�te, te� obr�t�me list mo�n� pro t�mata nebo k t�mat�m, kter� jste
mohl sledovat p�i sv�m rakousk�m pobytu na t� zm�n�n� stanici SNN. Prezident
Spojen�ch st�t� George Bush
dnes v Bruselu prohl�sil: podporujeme silnou Evropu, proto�e pot�ebujeme
siln�ho partnera p�i ���en� svobody ve sv�t�. Pane prezidente, jak siln� je
dnes Evropsk� unie, jestli�e se j� neda�� zmen�it ekonomick� n�skok Spojen�ch
st�t�?
Host (V�clav Havel):
P�edev��m j� si mysl�m, �e smyslem posl�n� Evropsk� unie je cosi v�ce ne�
n�koho dohnat a p�edehnat hospod��sky. On ten samotn� r�st, jako takov�, r�st
pro r�st, r�st jako princip, ten se mi nezd� b�t dostate�n� smyslupln�m �i
vy�erp�vaj�c�m ide�lem existence politick�ch entit a to jak�chkoliv, a�
jde o st�t nebo o soust�t� jako je Evropsk� unie. Jde p�ece o kvalitu �ivota.
B�� o jakousi nad�ji, �e kvalitn� budou ��t i budouc� generace. To jsou
d�le�it� v�ci a ten r�st s�m o sob�, jako takov�, slep�, tup� r�st, r�st beze
smyslu, to se mi zd�, nen� dosta�uj�c�, dosta�uj�c� smysl existence politick�ho subjektu.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Pane prezidente, stane se Evropsk� unie kvalitn�j�� t�m, �e bude �lensk�mi
zem�mi ratifikov�na smlouva o �stav� pro Evropu?
Host (V�clav Havel):
J� mysl�m, �e by to m�l b�t, �e to bude, bude-li ta �stava vskutku p�ijata. �e
to bude velmi v�znamn� krok kup�edu, proto�e tis�ce stran, smluv dosud za ta des�tilet�
toho integra�n�ho procesu uzav�en�ch budou nahrazeny jedn�m textem, kter� m�,
sice tak� hodn� str�nek a je tak� nep��li� z�bavnou �etbou, ale kter� p�eci jen
to, co m� objem kufru a j� takov� kufr doma m�m, t�ch v�ech smluv zakl�daj�c�
Evropskou unii, �e ten kufr je nahrazen jak�msi textem jedin�m. Je to
samoz�ejm� krok kup�edu.
Moder�tor (Jan Pokorn�):
A to je technick� v�c ne...
Host (V�clav Havel):
To nen� jenom v�c technick�, ale mimo to tam je mnoh� zjednodu�eno. Ono se to
nezd�, kdy� to �lov�k �te. Ale kdy� by to srovn�val s t�mi smlouvami a vy�lenil
si 14 dn� jen na to studov�n�, tak by zjistil, �e mnoh� ty kompetence jsou
pro�i�t�ny, projasn�ny. Mnoh� ty rozhodovac� procesy zjednodu�eny. Je tam
nad�je, �e bude operativn�ji fungovat cel� ta Evropsk� unie.
Moder�tor (Jan Pokorn�):
Tak�e m��eme ��ci, podle va�� interpretace, ta tzv. evropsk� �stavn� smlouva
jakoby startovala i novou kvalitu evropsk� integrace? A nebo je to jenom
zp�ehledn�n� toho p�ediva mezin�rodn�ch smluv a dohod?
Host (V�clav Havel):
Jsou tam kvalitativn� nov� v�ci jako je velmi dobr�, smyslupln� a ��eln�
p�echod n�kter�ch pravomoc� od rozhodov�n� jednomysln�ho u n�kter�ch pravomoc�
k rozhodov�n� kvalifikovanou v�t�inou, p�esn� definovanou. To jsou, mysl�m,
v�znamn� v�ci, kter� umo�n�, �e jeden mal� �len Evropsk� unie z jak�hosi
sobeck�ho rozmaru nebo b�h v� pro� bude stagnovat n�kter� unijn� rozhodnut�. I
to je poji�t�no spoustou z�klopek. Nap��klad se vtahuj� do hry ty Parlamenty
jednotliv�ch st�t�, kter� mohou vyslovit nesouhlas, vetovat s p�echodem n�jak�
kompetence od jednomysln� ke kvalifikovan� v�t�in�. Tak�e vid�m to jako
zjednodu�en�, i kdy� se to na prvn� pohled nezd� jako zpru�n�n�, zjednodu�en� a
z�rove� pos�len� t� integrace. To v�echno po��d je�t� jsou v�ci procedur�ln�,
technick�, form�ln�. Co pova�uji za nejd�le�it�j�� je ten vlastn� smysl t�
evropsk� integrace. A o tom se st�le mluv� trochu m�lo, s mal�m d�razem.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Pane prezidente. Na situaci, kdyby v �esk� republice nebyla �stavn� evropsk�
smlouva schv�lena, existuj� dva vyhran�n� n�zory. Jeden ��k�, �e bychom se
ocitli na periferii Evropsk� unie, druh� se klon� k p�esv�d�en�, �e by se s t�m
musela vyrovnat p�edev��m Unie sama a �esk� republiky by se to v�n�ji
nedotklo. Jak� je v� n�zor?
Host (V�clav Havel):
J� si mysl�m, �e by to bylo velmi nedobr�, kdybychom to u n�s neschv�lili. J�
si nemysl�m, �e se to stane. J� jsem si t�m�� sto procentn� jist, �e to
schv�leno bude, proto�e v�m, �e na�i ob�an� jsou rozumn� a pochop� ten smysl t�
v�ci. Samoz�ejm� hodn� bude z�le�et na tom, aby jim to tak� n�kdo zp��stupnil a
po��dn� vysv�tloval.
Moder�tor (Jan Pokorn�):
V t�to souvislosti m�la by b�t debata o evropsk� �stav� sou��st� kampan� p�ed
volbami do Poslaneck� sn�movny nebo rad�i ne?
Host (V�clav Havel):
J� mysl�m, �e je to legitimn� sou��st jak�hokoliv politick�ho vystupov�n�. Ale vy jste se
t�zal na tu izolaci. J� jsem �etl v novin�ch, �e pan europoslanec
Zahradil vznesl dotaz k evropsk� komisi, zda to bude m�t, eventu�ln�, n�jak�
�patn� n�sledky, kdy� budeme proti? Mn� to p�ipad� jako kdy� nezbedn� d�t� se
pt� p�edem rodi��, jestli kdy� n�co provede, jestli za to bude potrest�no?
Samoz�ejm�. Jednak ten dotaz ke komisi je na nespr�vnou adresu a jednak si
mysl�m, �e takto se t�zat nelze. Je t�eba bu�to b�t o t� v�ci p�esv�d�en nebo
b�t proti. J� jsem o smyslu t� v�ci p�esv�d�en a jsem si jist, �e bychom skute�n�
se dostali na okraj toho d�j�. J� u� te� v�m, �e mnoz�, kdy� bychom to brali z
t�ch materi�ln�ch hledisek, kter� nepova�uji za nejd�le�it�j��, u� dnes v�m, �e
n�kte�� investo�i se zdr�haj� a �ekaj� na to, jak dopadne referendum, proto�e
od toho odvozuj� jakousi p�edstavu o stabilit� t�ch pom�r� a o ��asti na tom
d�n� celoevropsk�m. J� si mysl�m, �e nikdo n�m p�edem ne�ekne, kdy� to
nep�ijmete, kdy� budete zlobit, tak my v�s t�m a t�m zp�sobem potrest�me. To je
naprosto absurdn�. Ale bezd�ky se trochu vy�ad�me, vy�ad�me se z rozhodovac�ch
proces�, p�estaneme b�t br�ni v�n�ji. V dob� t� globalizace p�ece stejn� ta
civilizace se vyv�j� v jak�msi samosp�du a my let�me s n� kamsi. My si t�m
m��eme pod�ezat d�le�itou v�tev, v�tev na kter� sed�me, toti� to spolurozhodov�n�,
tu spolu��ast na t�ch procesech, kde m��eme ten �i onen n�zor ��ci a ten n�zor
m� vliv na jedn�n� toho celku. M��eme to jedn�n� ovlivnit. Tady se sami toho
vlivu zbav�me, staneme se pasivn�mi, ale u� �pln� zcela pasivn�mi ob�tmi �i ��astn�ky toho civiliza�n�ho samopohybu.
Moder�tor (Jan Pokorn�):
N�sleduje telefonick� ��st. ��sla: 221552155
a
221552255 jsou ur�ena pro 6 va�ich telefonick�ch ot�zek. �iv� telefon�ty, kter�
te� budeme vys�lat, nejsou redigov�ny a vyjad�uj� osobn� n�zory poslucha��.
Dotaz poslucha�e:
Pukl, Brno. Zdrav�m pana Havla. Cht�l jsem se zeptat. Kdy� vyz�v� pan Kalousek,
aby m�l odej�t pan premi�r, jestli by nem�l odej�t i pan Kalousek? Je�t� jsem
se cht�l zeptat, co v�m ��k� pan Cibulka? N�kter�m r�di�m a televiz�m pan
Cibulka nehod� do kr�mu a proto ho nepust�te do r�dia a do televize. To je
nedemokratick� jedn�n�.
Dotaz poslucha�e:
Kub��ek, Prachatice. J� bych se pana prezidenta...cht�l nejd��ve vyslovit n�zor
jeden a sice to, �e prakticky pan Gross v o��ch �ady lid� byl odeps�n u� kausou
P�ibyl. Ponech�m-li takov�ho �lov�ka....Ot�zka zn�. Srovn�me-li Sarajevsk�
atent�t V�clava Klause a nyn�j�� af�ru pana Grosse, tak zji��ujeme jednu v�c.
V�clav Klaus sice nezavinil n�jak� nepo��dky uvnit� strany, ale rodina Klaus� z
toho vy�la jako naprosto �ist�. Zat�mco u pana P�ibyla se jedn� o jejich osobn�
finance. Nezd� se v�m to trochu nahran�.
Dotaz poslucha�e:
Zdrav�m v�s z Prahy. J� jsem odkojen� Svobodnou Evropou. A co se tady �ustlo,
ve�er hl�sili, chartisti se anga�ovali. Pak p�i�el rok 1990 a vy jste m�li informace ve�ker� a
v�ichni ml�eli. �ekn�te mi, jestli se to nevymstilo, to ml�en� a ten tichej, mo�n� nesouhlas. To je jedna v�c. Do m�di�ch se za
15 let nedostane ��dn� strana, kter� by mohla tady za��t kvasit. To, co n�m
tady p�edv�d�, po��d stejn� lidi, tak my u� je nebereme v�n� a ty jsou na tom
jako Jake�. To ��k�m se v�� odpov�dnost�. To vid�te, jak lidi chod� k volb�m.
Dotaz poslucha�e:
Zden�k Sl�val, Ostrava. Cht�l bych pozdravit pana prezidenta. Mluv� opravdu z
du�e. Ot�zku bych polo�il takovou. Nep�ipom�n� mu to trochu honi�ku na, jak
byla Charta 77, ta honi�ka jak je na Stanislava Grosse? Co si mysl� o tom, �e
to m��e b�t tak� komplot. Hrad, Topol�nek a pan Kalousek?
Dotaz poslucha�e:
Blahoslav z Prahy. J� bych m�l tu p�ipom�nku, �e Ferdinand Peroutka napsal
knihu Budov�n� st�tu a mnoz� i nyn�j�� politici by mohli napsat knihu
rozb�jen� st�tu.
Dotaz poslucha�e:
Franti�ek z Prost�jova. J� bych se cht�l zeptat pana Havla. J� ho neuzn�v�m
jako prezidenta. To je jasn� v�c. Jestli pokl�d� za svobodn� a demokratick�
volby, kter� se te� uskute�nily ve �pan�lsku, kdy pouze p�i�lo 42% voli��.
Jestli to jsou svobodn�, demokratick� volby, kter� se te� uskute��uj� i u n�s v
r�mci Sen�tu, kdy 75% lid� nechod� k volb�m, aby volili darmo�routsk�
Sen�t, kter� byl pouze jeho podporou?
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Pane prezidente, co mysl�te? Nem�l by odej�t i Miroslav Kalousek? Nev�m odkud?
Asi z �ela p��slu�n�ho parlamentn�ho v�boru, kdy� vyz�v� k odchodu Stanislava
Grosse z premi�rsk� funkce?
Host (V�clav Havel):
J� si vzpom�n�m, �e byla doba, kdy byl naopak pan p�edseda Kalousek p�edm�tem
obs�hl�, medi�ln� kritiky za to, �e za�antro�il kus letectva a za to a za ono.
Nev�m, jestli on je t�m nejp�irozen�j��m str�cem politick� mor�lky. To v�echno jsou
takov� podez�en�, spekulace. Nerad bych v tom pokra�oval.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Jeden z poslucha�� se ptal, jestli v tom, co se te� d�je, netu��te komplot
Hradu, pana Topol�nka a pana Kalouska?
Host (V�clav Havel):
Nev�m. J� jsem ��dn� tajn� zpr�vy nem�l. Nesb�r�m, nestudoval jsem to. J�
opravdu nev�m, jestli se za t�m n�co skr�v� nebo neskr�v�? Jestli to je op�t
jenom takov� to vln�n� medi�ln� a ve�ejn� nebo jestli za t�m je jak�si z�m�r?
To schopen posoudit nejsem. V ka�d�m p��pad� bych �ekl, �e cel� tato v�c
jak�msi zp�sobem znev�rohod�uje tu politickou kulturu t�ch elit a to
v�ech. Nikoliv pouze v�rohodnost premi�ra. J� pozoruji, jak mnoho lid� ��k�, �e
nep�jde k volb�m nebo �e nen� koho volit? J� si kladu ot�zku, zda nedozr�v� �as
k n�jak� tvorb� politick�ho alternativn�ho subjektu, kter� by programov�
nab�zel jinou politickou kulturu, ne� kterou si postupn� osvojili ty dne�n�,
hlavn� parlamentn�, politick� strany.
Moder�tor (Jan Pokorn�):
Vy tu ot�zku si kladete a jak si na n� odpov�d�te?
Host (V�clav Havel):
Sp�e si odpov�d�m, �e asi ...
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Jestli vid�te takov� nad�jn�, politick� subjekt?
Host (V�clav Havel):
Zat�m vid�m spoustu lid�, kte�� by, cosi takov�ho, r�di vid�li, r�di podpo�ili
a nebo se toho n�jak�m zp�sobem ��astnili. P��mo takov� subjekt nevid�m. Jsou
r�zn� men�� politick� subjekty, kter� se t�� o n�co v�t�� m� d�v��e ne� ty
velk� parlamentn� strany. To� v�e. V ka�d�m p��pad�
j� nejsem ten, kter� by tu m�l b�t od toho, aby takov� subjekt zakl�dal,
tvo�il, spoluorganizoval. J� s n�m mohu sympatizovat a to�
v�e.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Nemohu vynechat �tvrt� dotaz. Nep�ipom�n� v�m sou�asn� honi�ka na Stanislava
Grosse honi�ku na Chartu 77?
Host (V�clav Havel):
To opravdu nen� srovnateln�.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Co v�m ��k� jm�no Cibulka? S ��m si ho spojujete?
Host (V�clav Havel):
Petra Cibulku zn�m dlouh� l�ta. Kdysi jsem mu dokonce v lec�ems pom�hal a
bojoval za jeho propu�t�n� z v�zen�. Zd� se mi, �e v posledn�ch letech se z n�j
stal trochu fanatik. D�v�m se s jak�msi odstupem na v�echno jeho sna�en�.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Dotaz pana Kub��ka se pokus�m n�jak shrnout a doplnit. On m� zato, �e ze
Sarajevsk�ho atent�tu, jak z�le�itostem uvnit� ODS v listopadu 1997, ��k� tato
strana, vy�la rodina V�clava Klause �ist�. Zat�mco z t� dne�n� kausy Gross,
naopak rodina Stanislava Grosse bez poskvrnky nevych�z�. J� to dopln�m. Vid�te
n�jakou analogii mezi t�mi ud�lostmi v listopadu 1997, kdy� lidovci a ODA
ode�li z vl�dy a t�m druh� Klausova vl�da padla a mezi t�m sou�asn�m stavem,
kdy se, jakoby, tuto vl�du sna�� podtrhnout, tak to ��kaj� soci�ln� demokrat�
k�es�an�t� Kalouskovi.
Host (V�clav Havel):
J� t�ch analogi� vid�m pram�lo. P�edev��m neuzn�v�m pojem Sarajevsk� atent�t.
To je tenden�n�, zkresluj�c� vazba, kterou do obecn�ho v�dom� vpravili ti,
kte�� tehdej�� krach a p�d vl�dy zakou�eli �korn�. Co se tehdy stalo? Padla
vl�da. ��st nejsiln�j�� strany vl�du opustila a koali�n� strany vl�du opustily.
Pro� to ud�laly? Je mo�no se zeptat jich. Bylo to, podle m�ho m�n�n�, d�lem
proto, �e byly zhnusen� celou tou kausou t�ch podivn�ch pen�z uvnit� vl�dnouc�
strany, kter� tehdy byla velice �iv�. Pak se to vytratilo jako mnoho jin�ch
v�c�. To bylo d�lem. D�lem, jak j� jsem to pozoroval a c�til z t�ch rozhovor�
vyrozum�l, tento rozpad vl�dy byl i projevem nesouhlasu se zp�sobem, jak�m byla
ta vl�da vedena. S aroganc� premi�rovou a s manipulac�, programem vl�dy, s
poni�ov�n�m ministr�. To byl d�vod, kter� nebyl moc uv�d�n, ale m�m pocit, �e
tam hr�l tak� roli. Hlavn� a ten ventilovan�, obecn� zn�m� d�vod byl znechucen�
finan�n�mi, tam opravdu m�lo j�t o velk� pen�ze, kter� m�ly poch�zet z
privatizace a m�ly b�ti ulo�eny na �v�carsk�ch
kontech. To se vy�et�ovalo. To v�echno se neprok�zalo, proto�e se to mo�n�
necht�lo prok�zat.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
A n�kte�� lid� si u� nepamatovali.
Host (V�clav Havel):
Ano. A� tak, �i onak, a� u� ta konta byla �i nebyla, a� byla jakkoliv velk�,
tak toto byl d�vod, pro� vl�da padla. ��dn� atent�t to nen�.
Moder�tor (Petr Nov��ek):
Posledn� pan poslucha� nastolil n�sleduj�c� t�ma. Lze pova�ovat za demokratick�
takov� volby �i takov� referendum, jeho� se z��astn� m�n� ne� polovina
opr�vn�n�ch voli��?
Host (V�clav Havel):
Samoz�ejm�. V�dy� to je velk� ��st na�� svobody. Svoboda nej�t k volb�m?
N�sledky si ka�d� ponese. Mo�n� by bylo rozumn�j��, kdyby k nim �li a volili
podle sv�ho rozmyslu. Nejdou-li, tak maj� na to pr�vo. Tady nen� ��dn� volebn�
povinnost. Ta pr�v� pat�� k totalitn�m syst�m�m, ta volebn� povinnost. Tady
m�me svobodu k volb�m j�t nebo nej�t a volit koho chceme v tajn� volb�. Je tady
nab�dka v�cero subjekt�, kter� m��eme volit. To je demokratick�. Dokonce i to,
�e tak velk� ��st �pan�l� ne�la k tomu referendu, tak i to sv�d�� o �pan�lsk�ch
svobod�ch. Ti lid� tam ne�li asi proto, �e ��ste�n�, �e u� p�edem v�d�li, �e to
dopadne dob�e a �e u� nec�tili pot�ebu tam p�edat sv�j hlas a nebo naopak,
cht�li-li hlasovat proti, tak si �ekli, stejn� budeme p�ehlasov�ni, proto tam
ne�li. Nebo jim to bylo �pln� jedno. Ale i v tomto t�et�m p��pad�, �e jim to
bylo �pln� jedno, m�li na to pr�vo.
22. �nora 2005