J� ty hol�nky rad�ji zahraji, pane re�is�re�
Josef Mlejnek
Rozhovor s V�clavem Postr�neck�m pro T�den�k Rozhlas
Sou�asn� prezident Hereck� asociace V�clav Postr�neck� (1943) s hran�m a zp�v�n�m za��nal v Dismanov� rozhlasov�m d�tsk�m souboru a sv��ili mu n�kolik d�tsk�ch rol� ve filmu i v divadle. Vyu�il se z�me�n�kem, a za��nal jako jevi�tn� technik. Po hereck�ch peripeti�ch ve Slov�ck�m divadle v Uhersk�m Hradi�ti, v brn�nsk�m St�tn�m divadle a M�stsk�ch divadlech pra�sk�ch zakotvil v roce 1979 v �inoh�e N�rodn�ho divadla v Praze. Za roli Podkolatova v Gogolov� �enitb� (Stavovsk� Divadlo 1994, re�ie Miroslav Krobot) z�skal Cenu Th�lie 1995, byl tak� v neju��� nominaci na Cenu Alfr�da Radoka. V sou�asn� dob� ho mohou n�v�t�vn�ci vid�t v N�rodn�m divadle jako Vrchn�ho v Jir�skov� Lucern�. Na konci lo�sk�ho roku m�la v Divadle Hybernia premi�ru Postr�neck�ho dramatizace Ha�kova �vejka, kterou tak� re��roval.
***
V� se o v�s, �e jste byl ryz� talent od d�tstv�. Jak� byly va�e hereck� za��tky?
Takov� v�elijak�. Za��nal jsem jako d�t�, kter� je�t� neum�lo ��st a ps�t. Pro mne to nejprve byla hra, pod�ji v�te�n� p��le�itost, jak se ulejt ze �koln� doch�zky. A herectv� jsem nepova�oval za �ctyhodn� povol�n�.
Z jak�ho d�vodu?
M�l jsem tehdy p�ed o�ima p��klad pana Marvana ve filmu Vzorn� kinematograf Ha�ka Jaroslava. Hr�l jsem s n�m v pov�dce s k�e�ky. Bydleli jsme oba ve Stra�nic�ch. Sv�eli n�s k filmov�n� a d�t� brali jako prvn�. Kdy� jsme p�ijeli d��v,k jeho vile, pan� Marvanov� mi v�dycky dala �okol�du - ona tomu ��kala �okol�da, ale bylo to kakao. Jaroslav Marvan byl velice p�esn�� Jak se m�lo jet, Marvan vstal a �lo se. P�esn� na minutu Znali jsme se hodn� dlouho, tak� z rozhlasu. A mn� ho jako d�t�ti bylo l�to, �e ho tak hon�j. Tehdy jsem si umi�oval: nikdy nebudu hercem, je to tak poni�uj�c�! A �e si najdu jin� povol�n�.
O jak�m jin�m povol�n� jste p�em��lel?
Cht�l jsem b�t samostatn�m um�lcem. Mal��em nebo socha�em. �e by mi nikdo do toho nekecal. Aspo� jsem si to takhle zpozdile p�edstavoval. Bohu�el, i tito um�lci jsou vyd�ni napospas v�elijak�m podr�ta�k�m a jin�m dobr�k�m.
Co nakonec rozhodlo?
Musel jsem rychle vypadnout z domova a jedin�, ��m jsem se mohl �ivit a dost�vat za to pen�ze, bylo divadlo, proto�e v n�m jsem byl sb�hl�. Ani bych ne��kal talentovan�. Osvojil jsem si jen �adu dovednost� - ti kolem mne je neovl�dali jednodu�e proto. �e nem�li takov� p��le�itosti jako j�.
M�l jste n�jak� u�itele?
Herectv� jako um�n� jsem za�al vn�mat a� d�ky Ivanovi Knotkovi, Romanovi Mecnarowsk�mu a Lolkovi Hajdovi v Uhersk�m Hradi�ti. Ti mi vylo�ili, jak co m�m ��st, jak m�m na co koukat. A� tam jsem do hran� zapojil i hlavu, p�edt�m to bylo jen takov� komediantstv�.
A vzory?
Byl jsem dychtiv pozn�n� a samoz�ejm� jsem sp� vyhled�val lidi erudovan�, pln� my�lenek. Ale z�sk�val jsem i praktick� dovednosti. Vzpom�n�m si, �e kdy� jsme p�ed �ty�iceti lety d�lali v Brn� prvn� Pa�ije, kde jsem hr�l svat�ho Jana�
To byly ony slavn�, pozd�ji zak�zan� Pa�ije?
Ano, re��roval je Ev�en Sokolovsk� a Krista hr�l Ladislav Lakom�. Poslucha�i druh�ho ro�n�ku JAMU byli stejn� sta�� jako j�, ale j� ve srovn�n� s nimi byl u� hodn� ot��skan� �len souboru se m� ptali: Jak to d�l�, ty bejku, �e ti jakmile za�ne Pieta, sn�m�n� z K��e, poka�d� vyhrknou slzy? Zas�hla Vlasta Fialov�, kter� hr�la Pannu Marii: �Jestli to n�komu prozrad�, tak mi za�ne� vykat. Ona v�d�la, �e to um�m, a nejsp� se i dom��lela, �e to um�m od n�. V Brn� bylo od koho se u�it, dominoval tam Josef Karl�k, Rudolf Jurda, to byli velehr��i. Josef Husn�k, Jaroslav Dufek, La�a lakom�, to pro m� byla zahrada, ze kter� jsem piln� �esal. Se Zde�kem Kalo�em se tam tehdy omladily pom�ry�
Za chv�li se p�jdete p�ipravovat na p�edstaven� Lucerny, v re�ii Vladim�ra Mor�vka. Jak se v�m hraje - pod Mor�vkem?
Nel�b� se mi v�echno, co ho napad�, ale pracuje se mi s n�m bob�e. �ada lid� si myslela, �e na sebe budeme nep��tel�t�, ale to je omyl. On dok�zal ��ct, �e jsem i p�esto, �e nesd�l�m jeho pohled na divadlo, pracoval velmi profesion�ln� a k jeho spokojenosti. Kdy� jsem uvid�l nakreslen�ho toho Vrchn�ho, m�l m�t hol�nky. �el jsem za Mor�vkem a �ekl mu: Pane re�is�re, j� v�m ty hol�nky zahraju. Obujte mi je, a� kdy� se mi to do gener�lek nepovede. A on na to p�istoupil. M�m st�ev�ce.
V Na�ich furiantech hrajete Marka, hostinsk�ho, pod re�is�rem Pit�nsk�m�
Ten se pro m� z kraje tak� p��li� nenadchl.
On dostal n�pad, �e se to bude cel� hr�t na sl�m�. Nepova�uji za profesion�ln� ml�et a nechat lidi vym�chat se v omylech. �ekl jsem mu: Nejde hr�t na sl�m�, pane re�is�re, proto v�m to ��dn� poji��ovna nepovol�. Na sl�m� tr�nuj� ly�a�i, ale hr�t se na n� ned�. A pr�� to. Poptali se a zjistili, �e na sl�m� skute�n� hr�t nejde. Tak budou slamn�ky. Nemohou b�t slamn�ky, pane re�is�re, houpou, ned� se po nich chodit, a kdy� by n�kdo mluvil, musej� se ostatn� p�estat pohybovat, proto�e jinak neusly��te ani slovo, jak� je to �um. Nakonec je tam nechal: nehraje se na nich, jenom tam jsou p��tomn�. Pokou��m se poka�d� ve sv� postav� objevit d�vod jejich existence v n�kladn�ch ocelov�ch klec�ch. St�le bez v�sledku. Pana re�is�ra Pit�nsk�ho, pova�uji navzdory tomu za skv�l�ho kum�t��e.
Kdybyste m�l bilancovat sv�ch t�icet let v N�rodn�m divadle v Praze, kdo by z nich vystoupil do pop�ed�?
Mach��ek, Pleskot, Krobot.
Vra�me se je�t� k t�m hol�nk�m. V rozhlase hol�nky vid�t b�t nemohou, ale musej� tam asi b�t sly�et.
Rozhlas dok�e zachytit sebeten�� emoci, um� rozli�it �irokou �k�lu jemn�ch pocit�. Ucho je dokonal� indik�tor. Vzpom�n�m si, �e jsme kdysi nato�ili s Ji��m Hor�i�kou Tich� Don. Hr�l jsem tam hlavn�ho p�edstavitele a R��ena Merunkov� hlavn� �enskou figuru. A byla tam fantastick� sc�na, jak se milujeme ve slune�nicov�m poli. Nahr�vali jsme v Karl�n�, v plen�ru. Nest�lo to za nic. Byly tam televizn� kamery, ale j� jsem �ekl, tohle mus� pry�, jinak to nenato��te. Ne proto, �e bychom se dopou�t�li n�jak�ch nemravnost�, ale pr�v� proto, abychom se osvobodili od pocitu, �e jsme n�k�m sledov�ni. �e jsme sami pod blankytn�m nebem, tak to byla podm�nka. Sta�ilo vypnout tu kameru, a to, co re�is�r postr�dal, tam najednou bylo.
Nek�ivd�te Josefu Ladovi, kdy� ��k�te, �e zdeformoval �vejka? V�dy� jeho postavu d�lal sp� podle Ha�ka - a �vejk aspo� z��sti je postava autobiografick�.
Ur�it� mu nek�ivd�m. V tom je pr�v� ten probl�m. To jsme na�li bohu�el dolo�eno argumenty a p��m�mi p�semn�mi odkazy. Lada p�ece ilustroval �pln� prvn� vyd�n� Osud�, a tam ho namaloval mlad�ho a �t�hl�ho. P�esn� odle Ha�kov�ch instrukc�. �lo p�itom o jedin� ztv�rn�n� �vejka, kter� Ha�ek schv�lil. Ta n�sleduj�c� u� bohu�el nevid�l. Vzniklo voln� pole p�sobnosti pro Ladu, kter� tvrdil, �e �vejka neust�le zdokonaluje. No a nakonec z toho vze�la kobliha, kulat� hlava. Raz�tko, to u� ani nebyla lidsk� tv��. Nic proti mal��ovi, m� svat� pr�vo, malovat si, co chce a jak chce - jen si mysl�m, �e pr�v� strhuj�c� Lad�v v�tvarn� rukopis p�isp�l k tomu, �e se �vejk nakonec stal v pov�dom� lid� n�k�m jin�m ne� postava, o kter� p�e Ha�ek. Je zaj�mav�, �e cizinci vid� �vejka �pln� jinak. Lada je neokouzluje, nespojuje je s n�m ��dn� sentiment. Maj� r�zn� pohledy, ale vesm�s se neuchyluj� od pozn�n�, �e �vejk nen� pokrytec. �e ne��k� n�co jin�ho, ne� si mysl�.
T�m jsou ale ohro�eny z�klady typicky �esk�ho �vejkovsk�ho postoje.
Jsou takov� postoje v�bec regul�rn�? �vejk nen� z�ke�nej. M� jednu zvl�tn� vlastnost, kter� se �ech�m l�b�, a tou je, �e se na nic nept�. Nem� v�hrady. A v tom je cel� tragedie. On m� vysok� m�n�n� o sv�ch rozhodovac�ch schopnostech, a to je na cel� v�ci p�vabn�, a to m� tak� p�evedlo ke srovn�n� s Forrestem Gumpem. Proto�e tam jde o zalo�en� jednou prov�dy je dan�, nehybn�. Ned� se s n�m h�bat. A rozhodnut� splnit svou povinnost m� jednou prov�dy danou �vejk. M� to ve sv� genetick� v�bav� a v tom jsou s Forrestem shodn�.
Pro� jste si �vejka nikdy v divadle s�m nezahr�l?
Ale my jsme m�li �vejka p�ipraven�ho hr�t pr�v� zde, v N�rodn�m divadle, v �esti lidech. Jenom�e j� tehdy nebyl zadob�e s panem Luke�em a ustoupil jsem od toho.
Kdy to bylo?
To souviselo s kulat�m Ha�kovsk�m v�ro��m. V roce osmdes�t t�i, kdy uplynulo sto let od Ha�kova narozen�. �vejka jsme tam m�li hr�t v�ichni. Ale v tu dobu poskakovalo v Praze po jevi�t�ch nejm�� osmaosmdes�t �vejk�.
Kdybyste m�l mo�nost si �vejka zahr�t te�, v �em byste byl jin� ne� nap��klad Rudolf Hru��nsk� p�ed pades�ti lety?
O �vejkovi jsme s Rudolfem Hru��nsk�m moc a moc mluvili. Mysl�m si, �e jedn�m z nej��astn�j��ch rozhodnut� re�is�ra Stekl�ho bylo, �e Rudolfa obsadil v dob�, kdy �eln� a st�ejn� role nehr�l ani ve filmech. Byla to velk� odvaha. �vejk v jeho pojet� byl takov�, jak si mysl�m, �e by m�l b�t. Ale kontext, kter� vytvo�il re�is�r, t��dn� a antiklerik�ln� pojet�, samoz�ejm� protihabsbursk�, se s Ha�kov�m d�lem m�jelo. V celkov�m sou�tu �lo o propagandistick� d�lo.
Na kter� se po letech m�sty ned� koukat�
Ale v p��stupu toho Rudolfa je v�echno ohromn� poctiv�.
V �em spo��vala jeho poctivost?
Aby m�l �lov�k pravdu, tak j� mus� v��it. Z toho jsem �erpal s�lu pro vzpouru za��t se na v�ci d�vat jinak. I jako na celek. Pak jsem Ha�k�v rom�n n�kolikr�t p�e�etl, a ��m v�ce jsem ho �etl, pak u� jsem ho snad ani nemohl ��st, proto�e jsem v tom nach�zel Kafku a j� nev�m, co v�echno�
Ale to byly p�ece obzvl v �edes�t�ch letech b�n� interpretace - Ha�ek a Kafka, �vejk a Josef K.
��m d�le to �tete, t�m temn�j�� sluje lidsk� du�e, lidsk� du�e obecn�, se v�m odhaluj�. Ten Ha�ek to um� ud�lat, �e �lov�k z�stane s otev�enou hubou. Byl to jeden z prvn�ch lid�, kte��, ani� by o to patrn� usilovali v�dom�, ve sv�m pohledu na sv�t a na lidi, se sna�il vn�mat ten probl�m, kdo jsme, kde to jsme a pro� se to v�echno tady kon�. Ha�ek vlastn� v�echno zpochyb�uje. On je, abych to hodn� zjednodu�il, nasranej na v�echny. Je to v tomhle: ka�d� hl�s� n�jak� pravdy, a blb�. a ty �lov��e, kter� jim v���, jsi nejv�t�� v�l, proto�e na tob� oni stav�j�, na lidech, kte�� jsou schopni snadno a naplno uv��it. �lov�k mus� b�t v���c�, mus� b�t odd�n svat� v�ci atd. Ha�ek napsal o �vejkovi, vlastn� v p�edobrazu �vejka, pov�dku, jak byl superarbitrov�n pro blbost. V rom�nu u� se k tomu nevrac�, tam se to u� jen konstatuje, a �vejk to opakuje a je na to py�n�. A to mi bylo divn�, v tom rom�nu, s jakou ochotou se k tomu hl�s�, ale kdy� jsem si p�e�etl pov�dku o tom, jak byl �vejk superarbitrov�n, tak jsem pochopil, �e Ha�ek v podstat�, ani� by ji znova evokoval, s n� po��t� jako se sou��st� �vejka. �vejk p�ece projevil fantastick� hrdinstv� a nezlomnost, ne� se jim poda�ilo ho superarbitrovat. Dali ho k ledu, aby zmrznul, tak z�zra�n� rozmrzl, a oni p�itom zapomn�li, �e m�l uniformu - �vejk se nechal zav��t jako voj�k a jako voj�k musel b�t i uv�zn�n. Zp�tky, a znova. Jim se ho nakonec z�elelo, �e ho nakonec v arm�d� zat�m nech�vali. Byl na to pat�i�n� hrd�. Byl jste zav�en�? Ano, a to bylo n�co! A jsem na to py�n�, to nikdo nedok�zal. On se o svou p��slu�nost k arm�d� porval, byl to jeho sen. �vejka sledujeme v obdob�, kdy je zp�tky v civilu. Ale jakmile se objevuje v�lka, vid�, �e je to jeho �ance, �e mus� zp�tky do arm�dy. A v�echno pro��v� natolik hluboce, �e dostane revmatickou hore�ku.
Asi je t�eba m�t Ha�ka pod k���, a nejde jen o citov�n�, ale o analogick� reakce v rozd�ln�ch situac�ch. A tak� o osvobozov�n� se od v�nosti a t�hy sv�ta?
P�e�etl jsem si ned�vno fantastickou knihu, kter� se jmenuje V�da a aka�ick� pole, napsal ji pan Ervin Laszlo. Uzn�van� v�dec, kter� ve v�ech v�dn�ch oborech pro�el celou zem�kouli. O sv�ch posledn�ch objevech ve v�ci Kdo jsme, Kde to jsme, a pro� se to v�echno d�je - a do�el k fantastick�m z�v�r�m. Jejich ko�eny najdeme a� ve starov�k� Indii. Znamen� to silov� pole, kter� je schopno nivelizovat �pln� v�echno. Nejsou ��dn� hranice a to, �e se pohybujeme v na�ich struktur�ch, je jenom kr�tkodob� forma. Tak kr�tk�, �e nehraje v�bec ��dnou roli.
Kdy se v�m v divadle naposledy jako div�kovi stalo, �e jste zapomn�l na svou hereckou profesi a nechal jste se zcela un�st t�m, co se odehr�valo na sc�n�?
U� stra�n� dlouho. Vid�l jsem znamenit� p�edstaven�, ale v�t�inou mimo Prahu, nap��klad ve Zl�n� Bulgakova Fausta a Mark�tu. V takov�m p��pad� mi v�t�inou l�taj� hlavou my�lenky typu panebo�e, co by div�ci v Praze dali za to, kdyby jo to mohli vid�t. V Uhersk�m Hradi�ti jsem vid�l Othella, kde Jaga hr�l mlad��ek, tak kolem �ty�ic�tky. Skv�l� p�estaven�, ale zase se �lov�ku hon� hlavou, jak je to prost� a jak se toho d� skv�le dos�hnout. P�itom �lo o odpoledn� p�edstaven� pro ml�de� a j� si v duchu ��kal: ud�laj� z toho p�knou gul�ovku. A o p�est�vce za n�mi p�i�ly d�ti a ptaly se n�s, co tam d�l�me. kdy� jsem jim �ekli, �e kv�li Cen�m Th�lie, prosily n�s, abychom o jejich herc�ch rad�ji nepsali nic hezk�ho, proto�e si by byly r�dy, aby v Hradi�ti z�stali!
V Praze, 7. �ervna 2009
(Vy�lo v T�den�ku Rozhlas 28/2009)
Josef Mlejnek