Marek Šnajdr: Od dubna se u 70 procent léčivých přípravků regulační poplatek 30 korun vybírat nebude

04.03.2009, Právo
Od dubna se změní ceny léků. Kdo na nich vydělá?
Změna souvisí s prosazenou kompromisní změnou regulačních poplatků. V lécích přináší zásadní změnu. Regulační poplatek se bude vybírat pouze u přípravků, kde doplatek není větší než 30 korun, resp. součet poplatku a doplatku nesmí tuto hranici překročit. Znamená to, že jednoznačně vydělají pacienti. Protože léky s doplatkem vyšším než třicet korun už nebudou zatíženy regulačním poplatkem. Doplatek sám o sobě je totiž regulační.

Kolik pacienti ušetří?
Naše výpočty ukazují, že proti dnešnímu stavu se u 70 % léků regulační poplatek vybírat nebude. Pacienti ušetří za rok zhruba jeden až jeden a půl miliardy korun - a nejvíce důchodci.

Proč?
Logicky vzhledem k věku a zdravotnímu stavu chodí do lékáren nejčastěji.

Řekl jste, že vydělá pacient. Ale levné léky na předpis budou dražší.

To je velký omyl. Dražší nebudou. Proti dnešnímu stavu budou stejně drahé. Léky s nulovým doplatkem budou stejně jako dnes zatíženy třicetikorunovým poplatkem. Naopak, u většiny léků dojde ke snížení spoluúčasti o regulační poplatek. Tedy žádné zdražení ani u levných léků. Naopak, mírné zlevnění u většiny léků s doplatkem.

Dobře. Ale paralen na předpis bude stát 30 korun a v lékárně stojí dvanáct.
Už dnes, když si ho koupíte sám v lékárně, stojí dvanáct korun, když na předpis, zaplatíte 30 korun - regulační poplatek. Na tom se nic nemění. A je to tak správné. Zde jednoznačně funguje regulační funkce. Protože říkáme lidem, aby si ho raději koupili sami, než aby ho hradila pojišťovna.

A proč tomu tak je?

Důvod je zřejmý. Chceme prostředky ušetřené z paralenů investovat do moderní biologické léčby, která je mimořádně nákladná. V centrech specializované péče, například onkologických, se nelimituje, kolik pacientů může biologický, tedy nejmodernější lék dostat. Dostane ho každý, kdo ho potřebuje. A není tedy nikdo limitován jenom tím, že pojišťovny nemají peníze, protože je utratí třeba za ty paraleny.

Dražší léky budou od dubna o regulační poplatek 30 korun lacinější. Nebylo by lepší ten poplatek úplně zrušit?
Vím, že tento poplatek populární není. Ale efekt je nesporný. Na pojišťovnu se přestaly psát levné léky. Čili podle mne - nezrušit.

Pacienti tvrdí, že v lékárně platí doplatek za lék a ještě regulační poplatek a ten v podstatě jen za to, že lékárník jim podá lék. Tento poplatek je nejvíc kritizovaný. Zeptám se znovu: nebylo by lepší ho zlikvidovat?

Asi se nám ne úplně dobře podařilo vysvětlit, že regulační poplatek vybraný v lékárně nezůstává lékárníkům. Změnila se marže u léků, a tak vybraný regulační poplatek se odečítá od ceny léků. To znamená, že snižuje jeho cenu i doplatek. DPH stouplo a pokud bychom nepromítli vybraný regulační poplatek do ceny léků, tak by všechny léky zdražily o zvýšené DPH a stouply by i doplatky. Nám se to podařilo regulačním poplatkem vykompenzovat, ale nepodařilo se nám to občanům vysvětlit. Pacient byl chráněn, jenom o tom neví.

A to lékárníkovi opravdu z poplatku nezůstane nic?
Pokud se podívám na vzorec, jak je konstruována cena léku, pak je to zjednodušeně řečeno prodejní cena výrobce krát marže, minus vybrané regulační poplatky. Jsem schopen takto prokázat, že lékárníkovi z regulačního poplatku nezůstane nic.

A nebylo by lepší, když už jste proti zrušení regulačního poplatku za položku na receptu, zavést poplatek za recept, třeba deset korun?

Ne. Kdybychom zavedli poplatek za recept, zcela určitě by docházelo k tomu, že lékař by napsal lék a protože recept už by poplatkem zatížen byl, tak by někteří lidé chtěli, aby jim pan doktor na předpis ještě nějaký jiný lék připsal. Tím by se regulační efekt poplatku vypařil. Proto prosazujeme poplatek za položku na receptu.

Jak to, že některé drahé léky jsou bez doplatku a jiné s vysokým doplatkem, za něž pacienti platí tisíce korun?
V lékové politice došlo loni k revoluci. Prosadili jsme zásadní změnu. Na českém trhu dříve byly prodávány stovky, možná tisíce přípravků za ceny vyšší, než je běžné v Evropské unii. Státní ústav pro kontrolu léčiv provedl přecenění a snížil ceny zhruba u 3500 přípravků. Dokonce počet léků bez doplatku pacienta stoupl o 500. Nám se tak podařilo zásadním způsobem snížit ceny léků, doplatky a ještě díky regulačním efektům zmrazit výdaje zdravotních pojišťoven na léky. Efekty první fáze reformy v oblasti léků jsou tedy úspěšné.


Neuvažujete o tom, že vyřadíte levné léky třeba do 50 korun, které jsou zároveň na předpis i volně prodejné, z předepisování lékařem? Tedy že by byly jen volně prodejné?
Nebylo by to správné.

Jaký k tomu máte důvod?
Tím je obava, že by předepisování takovéhoto levného léku bylo nahrazeno předepisováním mnohem dražšího léku. Jsou studie o tom, že mnoho pacientů má pocit, že když jde k lékaři a nedostane předpis na lék, že nebyli dostatečně ošetřeni. Kdybychom na to, co říkáte, přistoupili, tak místo snížení nákladů na léky by se zvýšily. Systém, který máme dnes, že je pro pacienta výhodnější si levný lék koupit než nechat předepsat - ale volba pacienta je zachována - je účinnější.

Má se zavést kategorie léků volně prodejných, ale s omezením. Je anebo se teprve připravuje?
Legislativně již zavedena tato kategorie je. Nyní ale Státní ústav pro kontrolu léčiv připravuje vhodné skupiny léků, které do této kategorie budou zařazeny.


Nejčastěji se hovoří o přípravcích s obsahem pseudoefedrinu.
Ano. Ty se v normálním případě používají na běžná nachlazení, ale občas jsou zneužívány pro výrobu návykových látek, tedy drog. Nová kategorie léků - tedy volně prodejných ale s omezením, je výhodná proto, že umožňuje regulovat prodané množství a evidovat kupujícího.

V parlamentu je návrh, aby léky s pseudoefedrinem byly výhradně na lékařský předpis.

To je zlomyslnost, která jde proti lidem. Kategorie volně prodejného přípravku s omezením, do které pseudoefedrin by měl patřit, umožňuje naplnit obranu proti zneužití a současně nešikanovat lidi. Kdyby zůstal v platnosti návrh z Poslanecké sněmovny, tedy pouze na předpis, tak je to proti duchu reformy. My přece nechceme lidi s banálním onemocněním tahat k lékaři, když si mohou zajít do lékárny a léčit se sami. Tedy koupit si takový přípravek sami. Návrh parlamentu naopak vhání lidi do čekáren, komplikuje jim přístup k banální léčbě a zdražuje jim tuto léčbu, protože by museli platit 30korunový poplatek u lékaře a dalších 30 korun v lékárně. Věřím, že Senát tento návrh vrátí.

Desítky miliard korun se vydají ročně za léky. Budete nějak výrazně regulovat jejich cenu i po dohodě s výrobci, když připravujete balíček opatření, který by měl čelit nadcházející finanční krizi?

Léky díky našim opatřením jsou pod kontrolou. Neutrácíme za paraleny, ale za moderní účinné preparáty. To je kvalitativní změna. V rámci protikrizových opatření chceme obdobně jako u léků vytvořit systém stanovování cen a úhrad zdravotnických prostředků. Dále vážně uvažujeme o tom zavést u léků takzvanou generickou preskripci, tedy předepisování. To by výrazným způsobem snížilo korupci v českém zdravotnictví.

Před časem jste doslova rozlítil pacienty svým prohlášením, že důchodci utratí za alkohol víc peněz než za léky. Mnozí vás vyzvali k tomu, abyste se omluvil. Uděláte to?
Pokud se někoho má slova dotkla, tak mne to mrzí. Byla ale dobře míněna. Ve zdravotnictví bychom měli být k sobě poctiví, říkat si pravdu. V málokterém segmentu se tak lže jako ve zdravotnictví.

To myslíte vážně?

Jistě. Jsem přesvědčen o tom, že chceme-li mít účinné, moderní a kvalitní zdravotnictví, tak to není zadarmo. Někde si musíme trošku utáhnout kohoutek, poctivě přiznat barvu. Změny ve zdravotnictví, které provádíme, svědčí nejvíc chronicky nemocným pacientům. Pokud jsem interpretoval údaje Českého statistického úřadu o tom, že v ČR významně nestoupla spoluúčast pacienta a koreluje s tím, co domácnosti vydají za alkohol a tabák, tak je to pravda, kterou publikoval statistický úřad. Já jsem si ji nevymyslel. Možná že se tato fakta někoho dotkla. Ale já chtěl jenom zdůraznit, že změny v českém zdravotnictví jsou vysoce sociální a ne asociální, jak se často tvrdí.

Máte nějakou radu pro pacienty, jak se zachovat při nákupu léků od dubna, kdy změny vstoupí v platnost?

Rád bych, aby pochopili, že změny, které často působí nepopulárně, mají i stránku pozitivní. Směřujeme k tomu, aby každý občan této země měl garanci, že pokud vážně onemocní, bude mít zajištěnou nejmodernější léčbu. A prosím každého, aby si vzpomněl na dřívější roky, kdy lékaři nemohli léčit, protože nedostali za léčbu zaplaceno, kdy centra specializované péče měla přesně stanoven počet pacientů od zdravotních pojišťoven, protože pojišťovny nebyly schopny léčbu více pacientů zaplatit v důsledku své zadluženosti.

Měli by se více ptát lékařů?
Samozřejmě. Lékařů by se měli ptát, jaké léky jim předepisují, neměli by se bát říci si o alternativní preparát. Mrzí mě, že do zdravotnictví vstoupilo něco nevídaného - chaos v krajských zdravotnických zařízeních při hrazení poplatků. To vrací naše zdravotnictví do dob komunismu, do dob front, byrokracie, nervozity mezi pacientem a zdravotníkem atd. To do moderního zdravotnictví nepatří.

(Autor: Václav Pergl)