Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


M��e b�t fisk�ln� politika �nez�visl�?

Martin Kocourek



Tato sta� reaguje na �l�nek p�n� Alesina a Giavazziho, profesor� ekonomie z Harvardsk� a Mil�nsk� univerzity (viz �asopis Ekonom �. 1 z 8. 1. 2004), �o neblah�m vlivu politik� na fisk�ln� politiku�. K eliminaci t�chto �neblah�ch vliv� politik� na fisk�ln� politiku� zast�vaj� alternativn� n�zor, �e by fisk�ln� politiku mohli formulovat �nez�visl� odborn�ci� a stanovovat pravidla by mohla �nez�visl� byrokracie� (podobn� jako tomu je u m�nov� politiky). Jin�mi slovy fisk�ln� (nebo-li rozpo�tov�) politika by byla �nez�visl�. Jist� zaj�mav�, dost l�kav�, a zdaleka ne nov� koncept fisk�ln� politiky, postaven� na logick�m argumentu, �e kdy� m��e b�t nez�visl� m�nov� politika, mohla by b�t nez�visl� i politika fisk�ln�. Na prvn� pohled mo�n� logick�, ale je zde opomenut jeden z�sadn� probl�m, a t�m je jak n�co spole�n�ho, tak n�kolik rozd�l� mezi ob�ma politikami, a i proto si tento alternativn� n�zor zaslou�� podrobn�j�� rozbor.

Spole�n� m� m�nov� a fisk�ln� politika to, �e ob� pat�� mezi oblasti, ve kter�ch nelze podle Arrowova teor�mu nemo�--nosti (�kola ve�ejn� volby) dos�hnout spole�ensk�ho preferen�n�ho uspo��d�n�. Jin�mi slovy pro ob� oblasti nelze stanovit jednomysln� (objektivn�) spole�ensk� preferen�n� c�le. C�le u obou politik lze tedy stanovit pouze na z�klad� individu�ln�ho uspo��d�n� preferenc�, jejich� stanoven� m��e u�init � p�ed-po-kl�-d�-me-li, �e �ijeme v demokratick�m spole�ensk�m uspo��d�n� � pouze politick� reprezentace, a to prost�ednictv�m politick�ho trhu a svobodn�ch voleb. Zjednodu�en� �e�eno, c�le u obou politik mus� b�t formulov�ny politicky, jakkoliv maj� v�sostn� ekonomick� d�sledky. Jin� postup v demokracii d�ky existenci Arrowova teor�mu nen� mo�n�. To je tedy to, co m� m�nov� a fisk�ln� politika spole�n�.

Rozd�l mezi ob�ma politikami spo��v� v tom, �e v oblasti m�nov� politiky se postupem �asu a zku�enost� (a teprve v 70. letech 20. stolet�) poda�ilo dos�hnout tak vysok� politick� shody na jejich z�kladn�ch c�lech a spole�ensk� prosp�nosti t�chto c�l� (stabilita m�ny, resp. stabilita cen), �e napl�ov�n� t�chto c�l� bylo pro jistotu sv��eno do rukou �nez�visl�ch (resp. nevl�dn�ch) instituc�, resp. do rukou jejich �nez�visl�ch (nevl�dn�ch) reprezentant��. V tomto kontextu je ale velmi naivn� si myslet, �e jak tyto nez�visl� instituce, tak jejich reprezentanti jsou �nez�visl� na politick� situaci, �i politick� reprezentaci, nebo� jejich �nez�vislost� je vymezena v politick�ch dokumentech a ujedn�n�ch (nej�ast�ji v �stav�ch) t� �i on� zem�. Nez�vislost tak nespo��v� v nemo�nosti politick� zm�ny c�l� a charakteru instituc� v oblasti m�nov� politiky, ale v obt�nosti proveden� t�chto zm�n ze strany politick� reprezentace.

U fisk�ln� politiky je tomu na rozd�l od m�nov� politiky tak, �e se doposud nepoda�ilo politicky uspo��dat individu�ln� preference v oblasti c�l� fisk�ln� politiky tak, aby politick� shoda byla takov� a tak podrobn�, aby ji bylo mo�n� prom�tnout jak do �stavn�ch z�kon�, tak aby bylo mo�n� jejich realizaci sv��it do rukou nez�visl� instituce. Hlavn�m d�vodem t�to neshody je zejm�na to, �e u� �stavn� formulov�n� z�kladn�ch c�l� fisk�ln� politiky a jejich n�stroj� je velmi obt�n�, ne-li nemo�n�. Tento hlavn� d�vod je d�sledkem faktu, �e fisk�ln� politika je implicitn� hlavn�m t�matem v�eobecn�ch voleb, nebo� pouze fisk�ln� politika umo��uje politick� reprezentaci formulovat a realizovat volebn� programy, na jejich� z�klad� vznikl jej� mand�t. A vzhledem k tomuto faktu, a vzhledem k tomu, �e voli�i se chovaj� podle sch�matu racion�ln� ignorance a podl�haj� tak efektu kr�tkozrakosti, nelze v�bec p�edpokl�dat, �e by se jedna �i druh� strana politick�ho trhu (politici, resp. voli�i) vzdala mo�nosti ovliv�ovat zejm�na kr�tkodob� � st�edn�dobou fisk�ln� politiku (tj. tvorby volebn�ch program�, resp. rozhodov�n� o jejich realizaci).

Co je ale mo�n� a re�ln�, je usilov�n� o formulov�n� dlouhodob�ch c�l� fisk�ln� politiky, stejn� jako n�stroj� k jejich dodr�ov�n� a vynucov�n�. P��kladem tohoto p��stupu je nap�. n�vrh �stavn�ho z�kona o rozpo�tov� k�zni �esk� republiky, kter� ODS � bohu�el � ne�sp�n� p�edlo�ila v Poslaneck� sn�movn� p�ed rokem, dal��m p��kladem tak� jsou n�vrhy �stavn�ch z�kon� o vyrovnan�ch st�tn�ch rozpo�tech.

Z�v�rem je nutn� ��ci, �e v�e, co jsem se sna�il v t�to stati popsat a zd�vodnit, je obsahem uzn�van� ekonomick� �koly a teorie, ji� v��e zm�n�n� �koly ve�ejn� volby (public choice), reprezentovan� nositelem Nobelovy ceny za ekonomii, Jamesem Buchananem. Tedy �nic nov�ho pod sluncem�. Zjednodu�en� �e�eno, pokud n�s neblah� vliv politik� na fisk�ln� politiku opravdu tr�p�, je zbyte�n� v�st diskusi o chov�n� politik�, nebo� to je jen d�sledek sou�asn�ch fisk�ln�ch pravidel. Ve�me ale v�nou diskusi o co nej�ir��ch spole�ensk�ch c�lech fisk�ln� politiky a maxim�ln� mo�nou shodu prom�tn�me do �stavn�ch fisk�ln�ch z�kon�, nebo� jen tak d�me politik�m pevn� fisk�ln� mantinely, a pouze tak odstran�me p���iny sou�asn�ho � a tolik kritizovan�ho



Martin Kocourek
Poslanec PSP �R (ODS)
 
  P��stupy: 1210 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA