Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Cestou ke st�tn�mu bankrotu

Petr Ne�as

02.09.2009, Hospod��sk� noviny


D�chodov� reforma podle �SSD nen� zapot�eb�. Ustrnuli na pozici "zdroje jsou" a nehodlaj� br�t realitu v�n�. Navrhovan� zv��en� d�chod� na �rove� 55 % �ist� mzdy znamen� 10 miliard korun ro�n� nav�c. Jednor�zov� t�in�ct� d�chod ve v��i 2400 K� znamen� dal��ch 6,7 miliardy. Bombou je z�m�r zav�st platby st�tu za vybran� okruh n�hradn�ch dob (nap�. p��e o d�ti, studium, p��e o zdravotn� posti�en� apod.), kter� by si vy��dal a� 60 miliard.

Obdobn� je to se soci�ln�mi d�vkami. Zam��len� zv��en� rodi�ovsk�ho p��sp�vku a� do v��e 80 % �ist� mzdy p�ekon�v� i komunisty navrhovan� rodi�ovsk� p��sp�vek ve v��i 14 000 K�. P��sp�vek by mohli pob�rat i rodi�e, jejich� d�ti nav�t�vuj� p�ed�koln� za��zen�. To v�e by znamenalo n�r�st v�daj� a� o 64 miliard. �SSD chce v�razn� zv��it p��davky na d�ti, roz���it jejich dostupnost a zav�st automatickou valorizaci. V�sledek? 20 miliard v�daj�. Z�rove� se hl�s� k napln�n� barcelonsk�ch c�l�. To v praxi znamen�, �e do roku 2010 mus� t�etina d�t� do 3 let nav�t�vovat p�ed�koln� za��zen�. Spln�n� tohoto utopick�ho z�vazku znamenalo z��dit jesle zhruba pro 100 tis�c d�t�. To odpov�d� v�stavb� zhruba 3200 t�chto za��zen� za zhruba 50 miliard, s ro�n�mi provozn�mi n�klady dal��ch 18 miliard.

To v�ak �SSD nesta��. Chce zv��it porodn�. Opakovan� navrhuje zav�st institut n�hradn�ho v��ivn�ho a stanovit jeho minim�ln� v��i. V�sledek? Po�et neplati�� by vzrostl, n�klady, spl�cen� ostatn�mi da�ov�mi poplatn�ky, by dos�hly ro�n� minim�ln� 300 mil. K�. P�ipo��tat se mus� i zv��en� v�daje na rekvalifikace a podporu v nezam�stnanosti, zv�hodn�n� novoman�elsk� p�j�ky, st�tem garantovan� hypot�ky, soci�ln� stipendia, bez�ro�n� p�j�ky pro ob�any v nouzi atd. atd. Dal�� miliardy. Zv��en� soci�ln�ch v�daj� tak potenci�ln� p�esahuje 200 miliard. To by zruinovalo ve�ejn� finance v dob� prosperity, nato� v dob� krize.

�SSD chce vytvo�it 100 tis�c nov�ch pracovn�ch m�st. V roce 2002 jich slibovala 200 tis�c a plnou zam�stnanost, a v�sledkem bylo 37 m�s�c� vl�dy s nezam�stnanost� vy��� ne� p�l milionu. Pol��eno m� i na zam�stnavatele. Pro zam�stnance pracuj�c� v rizikov�m a nam�hav�m prost�ed� chce zav�st povinn� p�ipoji�t�n� financovan� jejich zam�stnavateli. Zv��en� odvod� placen�ch zam�stnavatelem o 10 % znamen� likvidaci na�eho hornictv� a hutnictv� kv�li dramatick�mu n�r�stu ceny pracovn� s�ly. Celkov� v�daje lze ro�n� odhadnout na 10 mld. K�. Odbour�n� karen�n� lh�ty, tedy neplacen� n�hrady mzdy za prvn� t�i dny nemoci, by znamenalo zv��en� plateb zam�stnavatel� o zhruba 1 mld. K�. P�itom nov� syst�m nemocensk� v�razn� sn�il m�ru pracovn� neschopnosti na nejni��� �rove� od vzniku �R. Dal�� n�pad ka�doro�n� zvy�ovat minim�ln� mzdu o 500 K� znamen� zvy�ovat firm�m n�klady na pracovn� s�lu a riskovat dal�� propou�t�n� lid� s nejni���mi p��jmy.

�SSD z�ejm� pracuje s p�edpokladem, �e si nikdo nev�imne nere�lnosti jej�ch slib�. Jej� program, pokud je my�len� v�n�, je cestou ke st�tn�mu bankrotu a dlouhodob� vysok� nezam�stnanosti.



Petr Ne�as
M�stop�edseda vl�dy �R, ministr pr�ce a soci�ln�ch v�c�
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 18580 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA