Body ano, ale nen� to v�el�k
Martin ��man
07.08.2006, Respekt
Od za��tku jsem ��kal: body ano, ale nen� to v�el�k. Mus�me se soub�n� zam��it na pr�ci policist� a technick� stav �esk� silni�n� s�t�. Jinak bude ve�ejnost vn�mat tresty jako neadekv�tn� a nep�ijme je. To se bohu�el stalo.
Analogie s trest�n�m za kr�de�e kulh� na ob� nohy. Po jak�mkoli nez�konn�m chov�n� mus� samoz�ejm� p�ij�t sankce, ale jde o m�ru. V n�kter�ch africk�ch zem�ch se st�le trest� kr�de� bochn�ku chleba useknut�m kon�etiny. Je to absurdn� srovn�n�, ale dob�e ilustruje neudr�itelnost argumentace ministra dopravy a dal��ch lid�, podle n� ten, kdo ned�l� p�estupky, nemus� se ni�eho b�t. Na vybo�en� tvrdosti trest� z r�mce �esk�ho pr�va poukazuj� mnoz� pr�vn�ci.
Z�kon katapultoval moc dopravn� policie (a tak� spr�vn�ch ��edn�k�) na �pln� jinou �rove�. V��e pokut mnohon�sobn� vzrostla, nav�c u vybran�ch p�estupk� je trest zdvojen p�id�len�m bod�.
O to v�c je d�vod� pro upl�cen�. Bylo by zaj�mav� st�t se poh�dkovou mu�kou a sledovat, co se d�je t�eba v pra�sk�ch ulic�ch p�ed p�lnoc�, kdy �idi�i vych�zej� z restaurac� a nastupuj� do sv�ch voz�. Jsem ten posledn�, kdo by se cht�l v�zt na soci�ln� vln�, ale jsem p�esv�d�en, �e "zlat� ml�de�" a jim podobn� sedm bod� za alkohol velmi �asto nedostanou. Zato sv�te�n� �idi� star� stodvac�tky, kter� si za jasn�ho dne zapomene rozsv�tit sv�tla, o sv�j bod�k ur�it� p�ijde. O tom, jak zoufale je policie nep�ipravena po person�ln� str�nce, sv�d�� i p��pad policejn�ho prezidenta Hus�ka, kter� byl nachyt�n p�i soukrom� j�zd� v rychlosti 190 km/hod. ��dn� �idi� u� neuv���, �e tresty jsou ud�lov�ny f�rov�.
P�i projedn�v�n� z�kona jsem navrhoval, aby policista p�i v�konu slu�by nesm�l m�t u sebe v�t�� hotovost. Z nepochopiteln�ch d�vod� to nepro�lo.
Navrhoval jsem rovn�, aby policist� museli povinn� nahr�vat cel� kontakt s �idi�em od za��tku do konce do jak�si "�ern� sk���ky". Tady se snad bl�sk� na lep�� �asy, policie ozn�mila, �e za��n� diktafony alespo� testovat. Ov�em jak je zabezpe�ena "nepr�st�elnost" ��edn�k� na m�stsk�ch ��adech?
Problematick� je rovn� trest�n� za subjektivn� posuzovateln� p�estupky. Nap��klad p�ednost na p�echodu pro chodce. Neexistuje ��dn� jasn� v�klad, kdy chodec nezpochybniteln� d�v� najevo, �e hodl� p�ech�zet. Bude-li policie cht�t, m��e b�hem kr�tk� doby nas�zet body polovin� �idi��. Doprava ve m�stech zkolabuje, proto�e ka�d� �of�r zastav� v�z, uvid�-li p�echod. Nebo sp� dojde k jak�si tich� dohod�, �e tohle ustanoven� se tak �pln� nebere v�n�. Podobn� to dopadne s j�zdou na �ervenou nebo posuzov�n�m technick�ho stavu vozidla. Zv��� se pr�vn� nejistota. �idi�i sice budou v�d�t, �e v 90 % p��pad� vyv�znou, ale ob�as budou m�t sm�lu. N�kte�� to vy�e�� metodou uvedenou v��e.
O technick�m stavu na�ich silnic se vypr�v�j� cel� s�gy. Nejde p�itom zdaleka o po�et d�r na metr �tvere�n�, ale tak� t�eba o stav dopravn�ho zna�en�. Po prvn�m �ervenci jsme m�li mo�nost vid�t na str�nk�ch novin des�tky fotografi� nesmysln� um�st�n�ch zna�ek. Kdy� tak vz�v�me dopravn� syst�m v zem�ch, jako jsou N�mecko nebo Rakousko, st�lo by za to si rovn� v�imnout t�to str�nky v�ci.
M�m-li to shrnout: bez dal��ch adekv�tn�ch opat�en� byla zavedena pravidla, kter� neodpov�daj� ostatn�m parametr�m syst�mu. Proto se zvedla takov� vlna odporu.