Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Dovolen� v kl�te�e

�aloudek Petr

Zn� to mo�n� divn�, ale i to je mo�n�. Proto�e jsme takovou dovolenou ji� n�kolikr�t za�ili a pr�v� jsme se z takov� dvout�denn� dovolen� vr�tili, r�d bych o tom napsal n�kolik v�t.

Od prad�vna bylo zvykem, �e lid� putovali nejen na poutn� m�sta, ale hledali duchovn� �t�chu a posilu taky v kl�terech. Zvl�t� tzv. monastick� kl�tery poskytovaly lidem ob�erstven� t�la, jako typickou charakteristiku mni�sk� pohostinnosti, ale taky o�zu duchovn� obnovy a mo�nost na�erp�n� sil. Cel� architektura kl�tern�ch budov a stavebn�ch prostor�, jejich �rajsk� zahrady� duchalpln� malby a v�zdoba tak jakoby dotv��ela prost�ed�, kter� blahod�rn� p�sob� jak na t�lo, tak i na du�i. V pr�b�hu doby a taky vlivem materialisticko-ateisticky orientovan� spole�nosti zvl�t� 20. stolet� se kl�tery lidem jakoby odcizily, vzd�lily. Nyn� v�ak, na za��tku 21. stolet�, zd� se, lid� za��naj� znovuobjevovat smysl a p�vab kl�tern�ho zp�sobu �ivota. Z m�ho pohledu k tomu p�isp�ly 2 faktory: na jedn� stran� neust�l�m shonem za nabyt�m materi�lnich dober unaven� a vystresovan� lid� za��naj� sebereflektovat sv�j dosavadn� zp�sob �ivota, c�t� pot�ebu zklidn�n�, zastaven� se, �ti�en�. Lidem za��n� doch�zet dech a vid�, �e pen�ze, majetek a v�echny typy konzumu to neni v�e. C�t�, �e neust�l� holdov�n� t�mto hodnot�m je napl�uje v�ce a v�ce pr�zdnotou a vyprahlost�. Dosa�en� jednoho takov�ho c�le automaticky vyvol�v� touhu po dosa�en� je�t� dokonalej��ho uspokojen�. Jen�e donekone�na to nefunguje. D��ve nebo pozd�ji p��ch�z� uji�t�n�, �e poku� nebude nasycena stejn�m zp�sobem taky jejich du�e, v�e materi�ln�, v�e, co je na rovin� uspokojov�n� vn�j��ch smysl� je nedosta�uj�ci.

Na druh� stran� katolick� c�rkev a jej� ��dy pro�ly a proch�zej� ve druh� polovin� 20. stolet� obrovskou zm�nou. C�rkev u� nem� takovou moc a vliv na v�voj spole�nosti, jak tomu bylo je�t� p�ed n�kolika des�tkami let, �i ve st�edov�ku. Kostely z�raj� po��d v�t�� pr�zdnotou, mnoh� kl�tern� budovy se vyprazd�uj�, m�n� svou p�vodn� funkci a p�ebudov�vaj� se v hotely, koncertn� s�n�, �stavy pro dloudob� nemocn� apod., proto�e ji� nemaj� dostatek nov�ch �eholn�k�.

Tyto dv� skute�nosti p�isp�ly k tomu, �e na Z�pad�, zvl�t� ve Francii, c�rkev a �eholn�ci se pokou�� o obnoven� staro-nov� cesty � nab�z� lidem, zvl�t� t�m, kte�� hledaj� smysl �ivota anebo jsou dosavadn�m zp�sobem �vota unaveni, mo�nost duchovn�ho a t�lesn�ho odpo�inku. To, �emu se v N�mecku �i Rakousku ��k� �Kloster auf Zeit� - kl�ter na zku�enou � je n�co, co m� ve Francii ji� velice dlouhou tradici.
Z m�st, kter� jsme letos nav�t�vili, stru�n� pop�� tyto kl�tery:
1.
Sestry Benedikt�nky �Notre Dame de Fidelit� - Na�� v�rn� Pan� � v Jouques, asi 30 km v�chodn� od Aix-en-Provence. Toto m�sto je samo o sob� ji� n�dhern�. Vo�av� l�ny levandule, les�ky a h�je ve kter�ch roste divok� rozmar�n a tymi�n, jejich� v�n� v�s pronikne kdykoliv do nich vkro��te, zvl�t� v�ak v tuto kv�tnovou dobu, kdy tyto rostliny kvetou a jsou pln� bzu��c�ch v�el a �mel�k�. Olivov� pole, vinohrady, t�e��ov� l�ny, cedry, palmy, pomeran�ovn�ky � tato n�dhern� a po�ehnan� provens�lsk� zem�, tak jako vlastn� cel� mediteraensk� kraj ji� od 4. stolet�, p�itahovala kv�li vl�dnosti podneb� a �rodnosti mu�e a �eny, kte�� na samot�ch a pozd�ji v mni�sk�ch komunit�ch se v�novali zasv�cen�mu zp�sobu �ivota. Nikde jinde na sv�t� nebylo zalo�eno tolik abaci� a kl�ter�, jako pr�v� zde. Kl�ter sester Benediktinek v Jouques v�ak v�bec nen� star�. Zalo�il ho v roce 1968 jeden benediktinsk� mnich pro sestry s Regulou sv. Benedikta. Dnes zde �ije 55 sester. Je to jedna z nejv�t��ch, ale taky nej�iv�j��ch �ensk�ch abaty�stv� v cel� Francii. Sestry jsou si tak�ka ve v�em �pln� sebesta�n�. Chovaj� kr�vy, prasata, slepice, kr�l�ky, p�stuj� obil�, vinnou r�vu, olivy, levanduli a ovocn� stromy. To v�e jim skoro z 90 procent zaru�uje v��ivu a z�rove� ob�ivu za utr�en� pen�ze z prodej� r�zn�ch produkt�. Ora et labora � modlitba a pr�ce � je smysl jejich �ivota. Jak n�m �ekla jedna sestra: �V�echno si d�l�me sami, manu�ln� pr�ce n�s bav�, r�dy d�l�me na �erstv�m vzduchu.� Av�ak pr�ce pro uspokojen� t�la nesm� p�eva�ovat nad prac� pro uspokojov�ni pot�eb du�e. Dlouh� hodiny dne v�nuji meditaci, modlitb�, zp�vu a slaven� m�e. Zvl�tn� prioritu v t�to duchovn� pr�ci m� gregori�nsk� zp�v. N�kolikr�t denn� se sch�z� v kostele ke zp�vu liturgick�ch hodin. Tyto modlitby jsou nejv�t�� atrakc�, d�vodem, pro� k nim lid� p�ich�z�. Kdy� zazn� v kostele jednotn� a do posledn�ch detail� vy�lecht�n� zp�v 55 sester zastav� se v�m dech a �as jakoby p�estal b�et. P�i t� n�dhern� hudb� m�te dojem, �e nejste na zemi, ale n�kde v nebi a nechce se v�m j�t dom�... Proto�e sestry samy �ij� v klauzu�e a ve sv�m kl�te�e hosty neubytov�vaj�, postavily nedaleko kl�tera d�m pro hosty. Sv. Benedikt p�ikazuje sv�m brat��m v Reguli, aby byli pohostinn� a vst�icn� k poutn�k�m. T�to z�sady se dr�� i sestry Benedikt�nky. Jejich d�m je po cel� rok domovem putuj�c�ch poutn�k� na cest� do Santiaga di Compostela, ale taky n�hodn�ch turist�, �i �c�lev�dom�ch turist� - dovolenk���� - tak jako tomu bylo v na�em p��pad�, kte�� cht�j� pro��t n�kolik dn� v n�dhern�m prost�ed� p��rody, na samot�, uprost�ed modlitby, ticha, jednoduch�ho bydlen� a stravy... P�i j�dle n�s ka�d� den obsluhovala jin� sestra, podle toho, jak m�ly rozd�lenou slu�bu. Ka�d� z nich byla vesel�, p��telsk� a p��jemn�. Jeliko� se u n�s vyst��dalo n�kolik sympatick�ch sester, neodpustil jsem si p�i odjezdu ot�zku na jednu z nich, sestru Marii Terezu, kter� je�t� nebylo 40 let: �Jak je to mo�n�, �e ka�d� z v�s m� po��d veselou n�ladu? Copak nem�te n�kdy dny, kdy se v�m neda�� dob�e a nen� v�m zrovna do �sm�vu?� - Jej� odpov�� byla jednoduch�, ale v��e�n�: �P�ece jsem nevstoupila do kl�tera proto, abych zde byla smutn�...� V duchu jsem tak trochu z�vid�l 10 mlad�m novick�m, kter� se pr�v� p�ipravovaly pro vstup do t�to �iv� a kr�sn� komunity...
2.
Cisterci�tsk� ostrov a kl�ter St. Honorat, pat��c� k ostrov�m L�rins nedaleko od Cannes. Tento ostrov ob�vaj� ji� od 4. stolet� mni�i. Je zcela zvl�tn�. M� jen n�kolik hektar�, na to, abyste ho v poklidn�m tempu obe�li, v�m posta�� necel� hodina. Cisterci�ti jsou refermovan� benedikt�ni, jejich heslem je podobn� �Ora et labora�. V p��tomnosti mnich�, na modlitb�ch, p�i j�dle a spole�n�ch akc�ch spolu s n�v�tevn�ky vl�dne v�ude silencium. ��st kl�tera je rezervov�na pro lidi �z venku�, kte�� cht�j� str�vit spolu s mnichy n�kolik dn� v tichosti, modlitb� a jednoduchosti. Cely pro ubytov�n� jsou velice jednoduch�, star�, pot�ebovali by ji� alespo� ��ste�nou opravu. Toalety a sprchy jsou spole�n� pro v�echny n�v�tevn�ky. Proto�e se sem potraviny mus� p�iv�et z pevniny, strava je zde velice jednoduch� a skromn�. N�kdy m�te dojem, �e jste se vr�tili v tomto kl�te�e o jedno stolet� dozadu. Zvl�t�, kdy� �lov�k p�ijede z ekonomicky vysp�l� zem�, zvykl� na v�emo�n� b�n� komfort, kter� mu p�ipad� jako samo�ejmost. Na tomto ostrov� a v tomto kl�te�e si najednou uv�dom�te, jak mnoh� v�ci denn�ho �ivota v�bec nejsou samoz�ejmost�. Najednou jste p�inuceni spont�nn�, automaticky myslet na ty lidi sv�ta, kte�� �ij� v materi�lni nouzi, nedostatku hygienick�ch vymo�enost� a soci�ln�ho zabezpe�en�. P�esto nemus�te m�t strach sem jet. Nocleh, ubytov�n� a j�dlo m�te zabezpe�en�. K tomu n�dhern� zp�vy mnich�, kte�� zp�vaj� liturgick� modlitby n�kolikr�t b�hem dne, dokonce i v noci. ��ast na jejich modlitb�ch je samoz�ejm� dobrovoln�. Kostel je v�ak v�dy pln� turist� a to nejen v���c�ch, ale i t�ch lid�, kte�� jsou bez vyzn�n� a k mnich�m p�ijeli, proto�e si cht�j� bu� odpo�inout anebo nemaj� jinou mo�nost, jak by na tomto p�ekr�sn�m ostrov� mohli del�� dobu pob�vat, ne� p�ihl�sit se k pobytu v kl�te�e. Proto�e jsme byli na tomto ostrov� ji� podruh� a te� jsme tam pro�ili n�kolik dn�, mohu dosv�d�it, �e v�ichni bez v�jimky sem p�ich�zej� r�di, �e si cen� toho, str�vit n�kolik dn� na tak kr�sn�m, �ist�m a klidn�m m�st�. Na ostrov� nen� ��dn� hotel, nen� povoleno tam stanovat, nejsou tam ��dn� obchody. V�ude von� exotick� kv�ty, p�i proch�zk�ch v�s doprovaz� koncert nejr�zn�j��ch pt�k�, �asto v�m cestu p�ek��� n�jak� pest�ezbarven� ba�ant, kter�ch je zde po�ehnan� a nikdo jim nebr�n� se rozmno�ovat, z ka�d�ho m�sta, na kter�m se p�i proch�zce zastav�te, m�te bo�sk� pohled bu� na mo�e, pevninu, nebo bujnou vegetaci. Proto�e je tento ostrov tak exotick� a prost�ednictv�m mnich� nab�z� turist�m p��ta�liv� pobyt, jsou kapacity pro jejich ubytov�n� po��d vyprodan�, nen� tak jednoduch� domluvit si zde mo�nost pobytu. Ten, kdo by to v�ak cht�l zkusit, to mus� ud�lat s n�kolikam�s��n�m p�edstihem nejl�pe prost�ednictv�m internetu, kde najde ve�ker� informace a podm�nky pro mo�nost p��jezdu.

3.
Sestry klarisky v Montfavet u Avignonu
Tyto, v klauz��e �ij�c� sestry, pat�� ve Francii mezi ty, kter� vym�raj�. Je to vid�t i na tomto kl�te�e � b�val�m z�mku, kter� sestr�m kdysi darovala jedna �lechtick� rodina � a taky na komunit�. �ije zde 13 star�ch �eholnic a 4 mlad� novicky. V�k star��ch sester se pohybuje od 70 � 92 let, v�echny novicky jsou cizinky poch�zej�c� z r�zn�ch zem� Afriky, Asie �i ji�n� Ameriky. Ale i kdy� jsou sestry v tak pokro�il�m v�ku, je radost z��astnit se spolu s nimi na jejich liturgick�ch modlitb�ch �i slaven� m�e. Sestry jsou rozd�len� do dvou chor�, kr�sn� zp�vaj� za doprovodu elektornick�ch varhan nebo kytary, na kter� hraj� dv� ze sester. Je to nesm�rn� �iv� a vesel� komunita. I kdy� je jejich v�k pokro�il�, v�bec nem�te dojem, �e na pr�ci �i chod kl�tera nesta��, nebo �e n�co nezvl�daj�. V�ude je �isto, pokoje pro hosty jsou jednoduch�, ale vzorov� �ist� a decentn� upraven�, pohostinnost a j�dlo, kter� host�m serv�ruje 78 let� sestra Terese je typick� francouzsk� kuchyn�, se v��m, co k tomu pat��, tedy i s lahv� v�na a dobr�mi francouzsk�mi s�ry. �Tyto sestry zn�m ji� 40 let a od t� doby jsou pro mne z�hadou, jak �ij�. Nikdy jsem nevid�l, �e by k nim p�i�la nebo vstoupila nov� Francouzka, jejich po�et se neust�le zmen�uje, p�esto jsou v�dy vesel�, poctiv� ve snaze ��t sv� povol�n� a p��ta�liv� pro lidi z okol� a pro hosty...� ��k� n�m P. Jean, kn�z, kter�ho b�hem pobytu u sester v Montfavet nav�t�vujeme v katedr�le v Avignonu. Zn�me ho z na�� p�ede�l� n�v�t�vy p�ed dv�ma roky a proto�e je to vz�cn� a jemn� �lov�k, nenech�v�me si uj�t p��le�itost a znovu ho nav�t�vujeme.

Lou�en� s t�mito sestrami bylo velice srde�n� a p��telsk�, v�bec se n�m necht�lo odjet, nejrad�ji bychom n� pobyt ve Francii prodlou�ili, abychom mohli u nich pob�t v�cero dn�. �Au revoir� � na brzkou schledanou � �ik� n�m n�kolik sester a my douf�me, �e s k nim opravdu budeme moci brzo vr�tit. N�dhern� komunita!
4.
Prior�t nemocn�ch Benediktinsk�ch mnich� v Bouchaud, nedaleko od Arles v Camargue. O t�to komunit� jsem se ji� jednou zm�nil v �l�nku: Vivat la France monastique, kter� se nach�z� na m� str�nce: www.peterzaloudek.com v Rubrice LISTY, v kv�tnu 2007. Tento kl�ter je velice zvl�tn�, �ekl bych a� unik�tn�. Nejenom, �e se nach�z� v p�ekr�sn�m n�rodn�m parku Camargue, kde ji� rostou exotick� rostliny, hn�zd� plame��ci, chovaj� se plemena zvl�tn�ch b�l�ch kon� a �ern�ch b�k� taureau, kte�� se pou��vaj� ve �pan�lsku a ji�n� Francii v ar�n�ch, p�stuje r��e a na obrovsk�ch ploch�ch bl�zko mo�e se od�erp�v� s�l. �ili u� sam� p��roda l�k� k pobytu. Kl�ter je v�ak zcela v�jime�n� t�m - a je to typick�, ve Francii zrozen� Kongregace, �e v n�m �ij� nemocn� mni�i Benedikt�ni. Maj� sice regulu sv. Benedikta, av�ak vlastn�, m�rn�j�� Konstituce, kter� umo��uj� �eholn� �ivot mu��m, posti�en�m jak t�lesn�mi, tak i leh��mi psychick�mi poruchami. Tento druh �ehole je ve sv�t� zcela v�jime�n� a d�v� mo�nost ��t v ��du takov�m lidem, kte�� by za norm�lnich podm�nek kv�li zdravotn�m probl�m�m v ��dn� jin� �eholi nebyli p�ijati. P�ed dv�ma lety jsme nav�tivili tuto komunitu poprv�. Byli jsme nad�eni t�m, jak mni�i �ij� a jak r�d� tvo�� svou komunitu. Proto jsme se tam znovu cht�li vr�tit a pob�t s nimi n�kolik dn�. V�dy, kdy� jsme m�li mo�nost sledovat mnichy p�i modlitb�, slaven� m�e, �i jak�koliv jin� pr�ci, byl to pro n�s siln� z�itek. Letos byl umocn�n t�m, �e do komunity p�ibyli 4 nov� �lenov�, novicov�. Dok�u si p�edstavit, �e asi ne ka�d� �lov�k by sd�lel na�e nad�en�, zvl�t� kdyby vid�l, jak se r�zn� �lenov� t�to komunity kv�li psychick�m probl�m�m vyh�baj� kontaktu s n�v�t�vn�ky. Av�ak pro n�s, vid�t, s jakou radost�, d�slednosti, dochvilnosti, s jak�m nad�en�m zp�vaj� ve�eker� liturgick� modlitby n�kolikr�t denn�, jak dodr�uji ��d, pr�ci a jin� povinnosti, bylo to pro n�s pot�en� z toho, �e tito lid� maj� mo�nost takhle ��t. Bratr Bruno Marie, kter� je hoteli�rem v tomto kl�te�e a m� tedy na starosti hosty, n�m p�ed dv�ma lety, ale i te� �ekl: �Kdyby n�kte�� z t�chto lid� nebyli v kl�te�e, tak by museli dlouhodob� ��t na psychiatrick� klinice. Zde se star�me jeden o druh�ho a z�rove� se v�nujeme �innosti, kter� n�m dod�v� s�lu ��t...�

Tento kl�ter mo�n� nen� pro ka�d�ho turistu. P�i na�ich dvou n�v�t�v�ch jsme m�li mo�nost vid�t dost n�hodn�ch turist�-host�, kte�� se zde zastavili mo�n� ze zv�davosti, anebo jen jako n�hodn� cestovatel�, kte�� pot�ebovali n�kde p�espat. Bylo vid�t, jak na n� pobyt v tomto prost�ed� zap�sobil a s jak�m obdivem a vd��nost�, �e tam mohli b�t, odch�zeli. A my jsme r�di, �e tento kl�ter, takov� �ehole existuje a �e des�tky, mo�n� stovky lid� maj� �anci pro��t �ivot navzdory zdravotn�m handicap�m v prost�ed� a spole�enstv� lid�, kte�� s nimi spoluc�t� a navz�jem si pom�haj�...

Z�v�rem stru�n� shrnut�: Ka�d� z t�chto 4 kl�ter�, kter� jsme letos nav�t�vili, byl jin�. V�echny se nach�z� v p�ekr�sn� p�irod�, v tichosti samoty, lesa �i ostrova, v�echny jsou v�ak taky blizko historick�ch a kulurn�ch m�st. Ve v�ech se mni�i a �eholn� sestry v�nuj� n�dhern�mu chorov�mu zp�vu, hudb� a modlitb�. Ka�d� m� v�ak svou charakteristiku. V Jouques imponuj� usm�vav� a velice p�ijemn�, komunikativn� sestry a jejich latinsky zp�van� gregorian. Na ostrov� Saint Honorat �lov�ka p��mo om�m� o�aruj�c� poloha ostrova a kr�sn� liturgick� zp�v ve francouz�tin�. U sester Klarisek � navzdory �ivotu na b�val�m z�mku a pokro�il�mu v�ku sester - v�s oslov� jejich jednoduchost a �p�imnost. V Bouchaud pozn�te �eholn� komunitu a n�co, o �em jste doposu� nem�li ani potuchu, �e by mohlo existovat. V�echny maj� mnoho spole�n�no a p�esto je ka�d� jin� a tedy mo�n� n� pro ka�d�ho.

Nev�m, jak je to v �ech�ch, jestli jsou tam ji� otev�en� kl�tery pro �lidi z venku.� Pokud v�ak budete cht�t nav�t�vit n�jak� kl�tery ve Francii �i n�kde jinde v cizin�, je pot�ebn� znalost jazyka. D�le je dob�e v�d�t, �e tento druh dovolen� nab�z� �eholn� komunity lidem, kte�� se cht�j� ��astnit na modlitb�ch, nebo si cht�ji duchovn� odpo�inout. V n�kter�ch kl�terech je podm�nka minim�lniho pobytu 3 dn�. Pln� penze v kl�terech se pohybuje mezi 30 � 40 � na osobu /nocleh a j�dlo b�hem cel�ho dne/. V kl�terech jsme mezi hosty �asto v�dali nek�es�any. A� u� tam p�ich�zej� z jak�chkoliv d�vod�, akceptuj� podm�nky, kter� kl�ter klade. ��astn� se na modlitb�ch, �i jin�ch akc�ch, kter� ta �i ona komunita nab�z�. Kdov�, mo�n� je to nov� forma k osloven�, �i z�sk�v�n� nov�ch sympatizant� a pozd�j��ch �len� katolick� c�rkve.

O Z�padu se �asto ve slovansk�ch zem�ch mluv� jako o dekadentn� spole�nosti a taky o spole�nosti, kter� ji� p�estala b�t k�es�anskou. /Viz nap�. P�ilohu Lidov�ch novin P�TEK z 10. 4. 2009 na stran� 4 v �l�nku �Me�ita za plotem� s podtitulem: Postn�bo�ensk� Z�pad pod ranami kladiva na �arod�jnice/. Na tomto tzv. Z�pad� �iji ji� skoro 30 let. Od p�du komunismu uplynulo 20 let, m�m mo�nost porovn�vat. Takov� a podobn� v�roky o Z�padu, jak� se �asto ve slovensk�ch �i �esk�ch novin�ch vyskytuj�, bych si v�ak nedovolil tvrdit. Pr�v� naopak. Tak, jak ji� mnohokr�t v d�jin�ch vze�lo tolikr�t n�co nov�ho, n�co duchovn�ho pr�v� z t� tzv. z�padn� civilizace, tak se tomu, dle m�ho n�zoru, d�je i dnes. K� z�rodky tohto nov�ho, transparentn�ho zp�sobu �eholn�ho �ivota, kdy kdokoliv z �venku� m� mo�nost nahl�dnout a �okusit�, co to znamen� ��t zasv�cen�m �ivotem Bohu, oslov� co nejv�ce lidi i v t� tzv. V�chodn� Evrop� a d� mo�nost vzr�stu nov�m �eholn�m komunit�m, nab�zej�c�m lidem nejen duchovn� ob�erstven�, ale i radost ze �ivota s Bohem...



�aloudek Petr
ThLic. Peter �aloudek sa narodil v roku 1958 v �iline, od roku 1983 �ije vo Viedni. Za totality p�sobil v slovenskom katol�ckom podzem�, spoluorganizoval pa�ovanie n�bo�enskej a duchovnej literat�ry a premietanie vtedy zak�zan�ch filmov a diapredn�ok s n�bo�enskou t�matikou. Po n�tenom odchode do emigr�cie vy�tudoval v R�me teol�giu a nieko�ko rokov p�sobil vo Viedni ako k�az. Nesk�r sa o�enil a od roku 1991 pracuje ako r�diologick� laborant na jednej z viedensk�ch klin�k.
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 50094 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA