Přílišná ochrana se obrátí proti zaměstnancům

Alena Páralová

Profit, 25.07.2005

* Dlouho očekávaný nový zákoník práce je konečně hotov. V polovině srpna se jím bude zabývat legislativní rada vlády a na podzim jej vláda předloží parlamentu. Ministr Škromach říká, že se jedná o moderní liberální zákoník. Souhlasíte?

Liberální není ani náhodou. Současnému zákoníku práce se vyčítá, že nectí ústavní princip "co není zakázáno, je dovoleno". Nový zákoník sice tuto zásadu nejprve deklaruje, ale následně pak v dalších desítkách paragrafů všechno zakazuje. A jsme tam, kde jsme byli. Je to jako by vám současný zákoník dovolil, že smíte jenom sedět, zatímco nový vám zakáže stát, chodit a ležet. Návrh není ani moderní. Je ušitý na míru práci u pásu nebo u soustruhu a téměř nebere v úvahu, že nová doba sebou přináší novou kvalifikaci, techniku a požadavky na nové metody práce.

* To je dost obecné. Můžete uvést, co konkrétně vám vadí nejvíc?

V první řadě postrádám možnost propuštění zaměstnance ze zaměstnání bez udání důvodu, samozřejmě za patřičné odstupné. A můžeme se bavit o tom, jak vysoké odstupné má zákon předepsat. Nový zákoník to neumožňuje. Firmy pak složitě hledají důvody pro propuštění problematického pracovníka a obávají se uzavřít s novým zaměstnancem pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Co mu tedy zaměstnavatel udělá? Zaměstná jej na dva roky, pak jej propustí a přijme jiného zaměstnance. Kdyby firma věděla, že může kdykoli zaměstnance propustit bez udání důvodu za odstupné, spíše by jej do trvalého pracovního poměru přijala. Vydělal by na tom i zaměstnanec, který dnes po dvou letech odejde bez odstupného.

* Jaké jsou vaše další výhrady?

Nový zákoník přímo zakazuje, aby firma mohla zaměstnance, samozřejmě po vzájemné dohodě, zapůjčit na přechodnou dobu k jinému zaměstnavateli. Pokládám to za omezování svobodného podnikání, s dopady na omezení spolupráce mezi firmami, na volný pohyb pracovní síly uvnitř Evropské unie a v neposlední řadě na zaměstnanost.

* Pokud vím, s návrhem zákoníku zásadně nesouhlasí zaměstnavatelé, ale na druhé straně odbory jej celkem akceptují.

Tomu rozumím. Například ve firmách, kde působí odbory, zakazuje nový zákoník zaměstnavateli vydat vnitřní předpis bez souhlasu odborů. To pokládám za zcela nepřijatelné, protože zaměstnavatel je - na rozdíl od odborů - odpovědný pod vysokou finanční a trestní sankcí za bezpečnost práce a dodržování zákonných norem a předpisů. Jedná se o naprosté popření všech demokratických principů i záměrů liberalizovat pracovní právo v Česku tak, jak je tomu ve všech demokratických státech. Není přece možné nadále připustit současnou praxi, kdy bez odborů nesmí zaměstnavatel ani zlepšit podmínky svých zaměstnanců - například dát jim dodatečnou dovolenou.

* Chcete tím říci, že jsou odbory tak nezodpovědné, že blokují změnu například bezpečnostních předpisů?

Kdybych nevěděla o konkrétním příkladu z praxe, nezmiňovala bych to. Poslanecká sněmovna nedávno projednávala nový zákon o inspekci práce, který výrazně zvyšuje postihy za porušení zákona. Pokud by odbory blokovaly změnu vnitřního předpisu, mohla by firma dostat pořádně vysokou pokutu.

* Zákon o inspekci práce Poslanecké sněmovně vrátil nejprve Senát a pak i prezident. Sněmovna je ale přehlasovala a zákon nabyl účinnosti 1. července. Vzpomínám si, že jste tento zákon dokonce nazvala "trestním pracovním právem".

Ano, je to tak. Pětadvacet paragrafů z celkového počtu šestačtyřicet řeší přestupky a správní delikty, takže se vpravdě jedná o trestní pracovní právo. Novou moderní úpravu, která zoufale chybí, nahrazují v tomto zákoně sankce. Nebudou to sankce za záměrné porušování zásad bezpečnosti práce. Nebudou to sankce za nedbalost. Budou to většinou sankce za nepochopení a špatný výklad nepřehledného zákona. Rozpětí pokut od nuly do dvou milionů korun vytváří další prostor pro korupci. (Zákon jsme zveřejnili v Profitu č. 29/2005 - pozn. red.)

* Jak by v oblasti bezpečnosti práce postupovala ODS?

Na prvním místě je přece nutné řešit příčiny a až potom následky. To znamená, že nejdříve musí být srozumitelně stanoveno, co mají firmy dělat, vysvětleno, jak to mají dělat, a teprve následně mohou být zpřísněna pravidla kontroly a zvýšeny sankce. Na pokuty by měl existovat sazebník jako ve všech slušných zemích, které chtějí skutečně bojovat proti korupci.

* Zpět k zákoníku práce. Odbory tvrdí, že by se příliš liberalizovaný zákoník obrátil proti zaměstnancům, neboť nejsou se zaměstnavatelem v rovném postavení.

Přílišná ochrana zaměstnanců před propuštěním se vždycky nakonec obrátí proti nim samým. Například, aby se omezily takzvané šikanózní opakované pracovní poměry na dobu určitou, je omezena jejich délka maximálně na dva roky. O problémech spojených s nemožností propuštění zaměstnance bez udání důvodů jsem již hovořila.

* Našla jste v novém zákoníku vůbec něco pozitivního?

I když jsem novým zákoníkem velmi zklamaná, musím konstatovat, že byl vykonán kus práce. Byly nalezeny některé nové formulace, které bude možné v budoucnosti využít. Byla udělána inventura zapracování směrnic Unie. Pozitivní je, že dnes víme, že tudy cesta nevede. I to je krok kupředu.

* A konkrétní klady?

Nový zákoník vypouští ustanovení platné v současné době, týkající se propuštění zaměstnance se zdravotním postižením nebo osamělého rodiče, který pečuje o dítě do patnácti let. V tom případě je dnes zaměstnavatel povinen zajistit pracovníkovi nové vhodné zaměstnání, a to "s pomocí svého nadřízeného orgánu". V praxi to znamená, že pokud firma takového zaměstnance propustí, musí mu dále platit průměrnou mzdu. Výsledkem je, že osamělou matku nebo člověka se zdravotním postižením nechce nikdo zaměstnat, protože jsou bez ohledu na jejich pracovní výsledky a kázeň fakticky nepropustitelní.

* Co říkáte zavedení takzvaného fondu pracovní doby?

To vítám. Fond umožňuje rozdělit počet odpracovaných hodin podle pracovních podmínek. Kupříkladu v zemědělství se odpracuje více hodin v létě a méně hodin v zimě. V novém zákoníku je ale bohužel možnost využití tohoto fondu pracovní doby podmíněna existencí kolektivní smlouvy. V podstatě ho lze tedy využít pouze tam, kde existují odbory. A to pokládám za nepřijatelné. Takže z kladu je zase zápor.

* ODS tedy nový zákoník v parlamentu nepodpoří?

Myslím, že byl psán od stolu a je hluchý k potřebám praxe. Každá změna zákona přináší velké transformační náklady pro občany i pro stát, a proto je třeba každou novou úpravu pečlivě zvažovat. Pokud se nejedná o výraznou změnu k lepšímu, je třeba neměnit pravidla hry a raději vše ponechat při starém. Zákon proto nepodpoříme.

* Občanská demokratická strana je často označována za stranu podnikatelů. Souhlasíte s tímto zařazením?

Nejsme stranou podnikatelů - to je jen nálepka, kterou se veřejnosti snaží vnutit naši političtí konkurenti. Jsme občanská strana, která hájí svobodu jednotlivce a nedotknutelnost vlastnictví. Chceme vnést větší svobodu a méně regulace i do pracovně právních vztahů. Chceme dát zelenou slušným a pracovitým lidem a naopak omezit ochranu lajdáků a podvodníků. Dnes je někdo zaměstnanec a zítra bude zaměstnavatel. Dnes je někdo chudý a zítra bude bohatý. A naopak. Ať se jedná o zaměstnance nebo o zaměstnavatele, bude záležet na tom, jak se jeho firmě bude dařit, zda sežene zakázky, zda prodá své výrobky a služby.

* Předseda největší odborové centrály Milan Štěch napsal, že kroky Modré šance povedou k totální destrukci současných sociálních systémů.

To je strašení. Současný sociální systém přece nastavila ODS a jeho zásluhou máme malé procento lidí pod hranicí chudoby. Zákon o státní sociální podpoře i rozsáhlá důchodová reforma byly schváleny již v roce 1995. A právě Českomoravská komora odborových svazů, která dnes hanobí Modrou šanci, tehdy zorganizovala demonstraci na Staroměstském náměstí. Demonstrovala proti reformě, která lidem dávala sociální jistoty, protože starý komunistický sociální systém neuměl řešit aktuální rizika dalšího vývoje, tedy nezaměstnanost či inflaci. Na Slovensku se reformy opozdily, a proto tam byly důchody po celá léta mnohem nižší než u nás.

* Takže odboráři vlastně demonstrovali za nižší důchody?

Ano. A vlády sociální demokracie žádné systémové změny v sociálním systému neučinily, pouze jej rozklížily. Pokud se něco změnilo ve prospěch zdravotně postižených lidí, stalo se tak na základě poslaneckých návrhů. Prohlášení pana Štěcha jsou předvolební rétorikou vrcholového politika ČSSD. Jsou důkazem, že dochází k prorůstání špiček odborů s nejsilnější vládní stranou, což pokládám za nemravné. Tripartita by se proto u nás měla spíše jmenovat bipartita.

* Předseda OS Kovo Jan Uhlíř vykládá vaši Modrou šanci takto: "Když chudý nemocný člověk "chcípne" bez pořádné lékařské péče, přece žádná škoda. Vždyť takového nelze pořádně využít ani pro práci." Co tomu říkáte?

Naštěstí pro odboráře bývalý předseda, nedávno skončil. Osobně znám celou řadu odborových předáků, kterých si velmi vážím, ale pan Uhlíř mezi ně nepatří. Někteří vrcholoví odboroví předáci se odnaučili pracovat, straší zaměstnance a hledají nepřítele, aby měli proti komu bojovat a byli do svých lukrativních funkcí znovu zvoleni. Být vysokým odborovým předákem je dobré bydlo a bývá spojeno s lukrativním členstvím v dozorčích a správních radách velkých podniků. A to je opět nemravné prorůstání, tentokrát managementu firem s vedením odborů na úkor zaměstnanců.

* Buďte prosím konkrétní.

Konkrétně Jan Uhlíř je od roku 1994 členem dozorčí rady v podniku Škoda Auto v Mladé Boleslavi.

Alena Páralová
Poslankyně PSP ČR (ODS), stínová ministryně práce a sociálních záležitostí