Legrace končí, soudruzi…

Přemysl Sobotka

Listy ODS

Globální světová finanční a ekonomická krize se zcela zákonitě nemohla vyhnout ani České republice, která je však v dvojnásob složité situaci. Způsobuje ji především dlouhodobá politická nestabilita země, daná především výsledky parlamentních voleb v červnu 2006, které předseda ČSSD Jiří Paroubek využil k pokračování své bezkoncepční populistické politiky, se kterou vstoupil na českou politickou scénu jako nečekaný předseda ČSSD i české vlády po demisi Stanislava Grosse v dubnu 2005.

Právě od té doby je již zcela nemožný jakýkoliv seriózní dialog mezi rozhodujícími parlamentními demokratickým stranami, protože Paroubkova sázka na tvorbu politiky podle momentálních výzkumů veřejného mínění vede k maratónu na zběsilé kupování voličů a využívání komunistických poslanců ve Sněmovně k prosazování tohoto kupčení.

Důsledkem této situace je nejen strmý pád mezinárodní prestiže České republiky (viz absurdní likvidace vlády v době českého předsednictví EU, zmrazení předčasných voleb, pokusy prosadit ruskou kartu v roli klínu zcela nezbytného posílení euroatlantické spolupráce), ale především posílení ekonomických rizik, která nám mohou nezvratně zlomit vaz.

Sociální demokraté, zvyklí tradičně rozhazovat peníze druhých, však chtějí uplatňovat tento zvyk více, než je zdrávo. Tváří se, že současná úřednická vláda Jana Fischera pracuje v mezích svých možností, ale těsně před volbami všechny její jenom trochu realistické kroky podrobí přísné kritice, aby mohli pokračovat ve frontálním útoku na první signální soustavu českého voliče.

Fischerova vláda si sice dokázala prosadit alespoň tzv. Janotův úsporný balíček, ale ten se prakticky netýká mandatorních výdajů, které nás již delší dobu pomalu a jistě táhnou ke dnu. Pokud se nám nepodaří přesvědčit navzdory Paroubkovým nezodpovědným slibům občany, že je třeba začít žít v realitě. A ta současná již není na to, abychom žili na dluh a na úkor kvality života našich vnuků! Mohlo by se rychle stát, že nám jednou k naší škodě půjčí již jen Mezinárodní měnový fond, a to se však již dnes relativně pevná česká koruna dostane na úroveň maďarského forintu či argentinského pesa.

Soudruzi v ČSSD a KSČM, je třeba začít přemýšlet! Šestibodový požadavek ODS k Fischerově vládě z 8. října začněte alespoň studovat místo tradiční prvoplánové kritiky. Nestačí jen vykřikovat, že jsme Češi, je třeba začít jednat! Je hezké, že v Lidovém domě někde občas visí obraz T. G. Masaryka, ale místo toho by bylo pro budoucnost této země mnohem lepší, kdyby ČSSD našla odvahu k tomu, aby svým voličům místo pančovaného vína začala nalévat čistou vodu. Nebudou je sice za to mít chvíli rádi, ale až vystřízliví, budou uvažovat poněkud jinak. Tomu jako český patriot věřím, a především to jako realisticky uvažující český politik považuji za zcela nezbytné. Obávám se však, že to, co jistě pochopí velká část český občanů, nebude chtít pochopit český levicový politik…

Přemysl Sobotka
Předseda Senátu