Paroubek nepřijde na večeři
Petr Paulczynski
Lídr nového seskupení TOP09 pozval kolegy předsedy ostatních parlamentních stran na večeři. Až na Mirka Topolánka odmítli všichni, což je materiál na samostatný blog. Mne však zaujalo odmítnutí pana Paroubka, který reagoval:
"Myslím, že mám dobrý žaludek, ale ne hroší. Poté, jak se pan Schwarzenberg vyjadřuje o sociální demokracii, nemůžu pozvání přijmout," vysvětloval své rozhodnutí předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Myslím, že to není pravý důvod. Vrcholový politik se totiž nemůže urážet po každém bonmotu. Pan Paroubek , bývalý papaláš z RaJe by si totiž neměl s panem knížetem asi moc co říci. A rozdíly mezi světonázorem bývalého šéfa pinklů a pánem, kterého zvou na zasedání Bildbergské skupiny je nepochybný.
Poté co TOP09 vyhlásila své hlavní cíle přičemž utažení opasků je prioritou, bych chtěl vidět, o čem by mohla být u večeře diskuze. Co by asi kníže řekl na návrhy oranžového vůdce Paroubka, který naopak přichází s náměty, že je vlastně naprosto protilidové platit v obchodech chléb a mléko, že by to rodiny měly dostávat zdarma a zaplatit by to měli v daních ti zazobaní kapitalisté (já žádného zazobaného tedy neznám). Také by mohly rodiny dostávat zdarma byty a děti fasovat školní tašky. O koketerii s komunisty v podání hejtmana Ratha nemluvě.
Čas od času některý z mých čtenářů zareaguje i mimo Diskuzní fórum, (kam většinou stejně píší ti co jim došla invence v popisování stěn veřejných záchodků) a napíše mi mail. Zde je jeden z nich.
"Víš žil jsem celý život s následky únorových událostí, zadarmo nebylo nic jenom sliby, že přijde blahobytný komunismus, kdy bude vše zadarmo. Díky Gorbačovovi a Reaganovi, který ten socialistický tábor doslova uzbrojil, jsem se dočkal, že aspoň na stará kolena si užívám svobody a relativního blahobytu. Ovšem když poslouchám se zatnutými zuby Paroubka, Ratha, Brusíka, Zaorálka, Filipa, Jacgues, Jandáka, Urbana, Grebenička, a cinty věčně naštvaných hospodských povalečů tak si říkám, že to praskne ještě za mého života a znovu budou kriminály, donašeči, internacionála a nezměrná psychická bída."
Má pravdu kamarád. Oranžové sliby pečených holubů do huby totiž na spoustu lidiček platí. A mladá generace je nepoučitelná a naše zkušenosti s tou bolševickou cháskou jsou prostě nepřenosné, každá generace asi musí do té močůvky spadnout…Bože,Bože…
Stačilo osmnáct let k tomu, aby národ zapomenul. Národ připustí, aby pohrobci zločineckého systému mluvili do volby prezidenta, národ naslouchá jejich křiku o demokracii, národ je ochotný pochybovat o mravnosti těch, kteří proti těmto rudým zločincům v padesátých létech zvedli zbraň. Sentiment nad smrdutým rybníčkem, ve kterém si všichni pokojně tiše hnili a nemuseli se starat, zcela překryl vzpomínku na fakt, že se starat ani nemohli. To je hodně zlé. Jestli tenhle trend bude pokračovat i nadále znamená to, že míra zapomění dosáhla té míry, že jsme přetočili kormidlo a k té propasti míříme zpět. Jenom se rudý nátěr změní na oranžový..
Odmítnutím večeře s politickým partnerem tato oranžová kultura jenom začíná.
