Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


N�rodn� m�ty, podvrhy a l�i

Tom� Krystl�k

T�m�� nikde se nedo�tete, �e n�rodn� obrozence lze ozna�it tak� za lh��e a mystifik�tory. Vno�me se tedy do on� doby, kter� ve sv�ch d�sledc�ch ovliv�uje �eskou psychiku a �iny dodnes, ani� si to �e�i uv�domuj�.

Obrozeneck� m�dn� symbolika kv�tin � p�i�azov�n� vlastnost� a symbol� r�zn�m kv�tin�m � a kv�tomluva p�ivedly v�znamy kv�tin i na pole liter�rn�. Vytv��ely se souvislosti mezi sv�tem kv�tin a literaturou, ba dokonce i �eskou kulturou. Z t�to doby poch�zej� obraty jako �p�stovat literaturu nebo �esk� jazyk�, jako kdyby to byly kv�tiny. Na �eskou spole�nost se naz�ralo jako na zahradu, co� m�lo z�va�n� d�sledky. Zahrada b�v� v�t�inou ohrani�ena a skrze tuto metaforu se poj�mala �esk� kultura jako �tvar uzav�en� a odtr�en� od ostatn�ho sv�ta, jako samostatn� a sob�sta�n� sv�t. S p�edstavou zahrady se poj� ��d a organizovanost, kter� prostoru vn� sch�zej�. Tyto iluze p�irozen� tlumily pov�dom� o nedostate�n� rozvinut� �esk� kultu�e, vytv��ely fikci o jej�ch kvalit�ch dan�ch jej�m vy�len�n�m z okoln�ho sv�ta do zahr�dky a o mystick�ch hodnot�ch �e�stv� a slovanstv�.

�esk� zahr�dka byla �spanil�, �cizozemci by se z�vid�n�m na zahr�dku �eskou vzez�rali�, p�elo�en� d�lo byla �z ciziny p�ip�stovan� bylinka� nebo �kv�t� p�espoln�, b�sn�ci byli ��t�piteli sad� a kv�t�. Kdy� K. H. M�cha z t�to stylizace "�t�pitele" vybo�il, byl na z�klad� onoho dobov�ho ide�lu s poukazem na neadekv�tnost vyu�it� motiv� kv�tin v M�ji promptn� zavr�en. Kv�tomluva se stala ideologi�; sem pat�� i konstrukt �esk� zem� jako �zemsk�ho r�je�. V�znamn�m nacion�ln�m symbolem se stala l�pa; lilie a r��e symbolizovaly n�rodn� barvy: �Co sli�n�j��ho b�ti m��e, / zdobn�j�� kr�sy m�-li sv�t, / ne� lilie jsou a ne� r��e? ... Ano kv�tky jsou nebesk�, / to n�rodn� barvy �esk�!� (Franti�ek Jaroslav Vacek Kamenick�).

Vedl se spor, zda jednotliv� slovansk� jazyky jsou n��e��mi jednoho slovansk�ho jazyka nebo samostatn�mi �e�mi. Slovansk� jazyk byl tehdy sou�asn� hodnocen podle pot�eby jako �non-logick�� z�rove� i jako �nejlogi�t�j��, proto�e v obou p��padech jej oba atributy odli�uj� od n�m�iny jako jazyku logick�ho. Absence p�ehl�sek v �e�tin� byla bu� �v�sledkem zu�lech�ovac�ho procesu v jazyku �esk�m�, nebo �v�sledkem procesu jeho �padku�. V prvn�m p��pad� to dokazovalo p�evahu �e�tiny nad n�m�inou, v druh�m to byl podn�t k vyman�n� �e�tiny z vlivu n�m�iny a jej�ho za�len�n� do spole�enstv� slovansk�ho. Mnohon��e�nost slovansk�ho jazyka slou�ila jako argument proti n�m�in� sm��uj�c� k jednot�, podle tehdej��ho v�kladu k nesvobod� a totalit�. Slovansk� n�rody byly pova�ov�ny p�es svou jazykovou, politickou a ekonomickou samostatnost za jedin� n�rod, zat�mco germ�nsk� n�rody za n�rody zvl�tn�. Prost� argumentovalo se, jak se to hodilo, bez ohledu na pravdu a fakta. Nejen v t�to oblasti.

V p�ekladech z ciz�ch jazyk� se mnohdy zaml�oval autor, p�eklad se vyd�val za d�lo p�ekladatele. Ve skute�nosti to nepostr�dalo racion�ln� j�dro, nebo� p�ekladatel� nejen�e neopr�vn�n� vypou�t�li z p�vodn�ho textu v�e, co se nehodilo tehdej��mu �esk�mu vlastenectv� do kr�mu, n�br� sv�voln� p�id�vali sv� vsuvky, kter� vyd�vali za p�eklad z origin�lu, a m�nili zcela bezosty�n� cel� smysl v�t podle toho, v �em spat�ovali p��nos pro blaho �esk�ho n�roda.

Praktiky, kdy se tvrzen� �A" pova�ovalo za pravdiv� a jeho opak �non A" tak�, viz p�edchoz� p��klady, m�ly za d�sledek, �e si �e�i za stolet� na upravov�n� a v�klad skute�nosti podle sv�ch p�edstav zcela zvykli. V z�jmu vy���ho (n�rodn�ho) c�le se nerozli�ovala a nerozli�uje le� od pravdy. Mnohdy nejsou schopni rozpoznat, co je pravda, a p�edpokl�daj�, �e pravda je n�kde uprost�ed. A to je z�va�n� omyl deformuj�c� �esk� pojet� sv�ta.

Ony praktiky, kter� poprv� vyu�ili obrozenci, z�ejm� p�isp�ly i k bezprobl�mov�mu schizofrenn�mu chov�n� mnoh�ch jedinc� za komunistick� totality, kdy ofici�ln� zast�vali jin� n�zory ne� soukrom� a ned�lalo jim to nejmen��ch obt��. Shrnuto: lh�t je p��pustn�, je-li to k prosp�chu n�roda. Uch�z� mi pon�kud, pro� si potom dali do st�tn�ho znaku heslo Pravda v�t�z�. M�l to b�t vtip, nebo jen p��n� (p�esv�d�en�), �e jednou v budoucnu si p�estanou to �i ono nalh�vat?

Obrozeneck� texty zbudovaly velmi podrobnou charakterologii Slovan�, kter�m p�ipisovaly atributy, kter� nebyly z�sk�ny zobecn�n�m konkr�tn� zku�enosti. Jin�mi slovy si je auto�i jednodu�e vymysleli. Slovansk� �svobodomyslnost� byla vytvo�ena transferem z mytologicko-etymologick� konstrukce Koll�ra o slovansk� bohyni Slob�, sou�asn� se v�niv� pop�rala etymologick� souvislost mezi Slovanem a otrokem (Sklave, Slaf, Schiavo, Esclave, Slave atd.). Jin�m pop�en�m t�ho� byla slovansk� vlastnost �pracovit�, kter� negativn� charakteristiku zotro�enosti p�esunula do kladn�ch hodnot. Herder�v atribut pro Slovany �m�kc� a poddajn� pou��van� v textech �esk�ho obrozen� ve v�lu�n� kladn� podob� jako �holubi�� trp�liv� Slovan�, �jemn� Slovan�, koexistuje bez probl�mu s Koll�rov�m atributem �zmu�il�, Hankov�m �chrab��, �bojovn�. V �esk�ch textech byla b�n� praxe, �e charakteristika �state�n��, pokud se jednalo o n�rod n�meck� a ma�arsk�, se nahrazovala term�ny �loupe�n��, �divok��, �vandalsk��, �barbarsk��. Proti tehdy b�n� charakteristice �ech� jako �odd�vaj�c�ch se neomezen�mu pit� a choutk�m pohlavn�ho pudu� stav� �afa��k �harm- und arglose Heiterkeit� (bezstarostnou a bezelstnou veselost) a Koll�r �nevinnou veselost�. Proti charakteristik�m Slovan� a �ech� jako �divok�ch� nam�t� �afa��k: �poch�zej�-li Slovan� od Ind�v, mohli-li b�ti divoc�, nebo rovnou se Slovan� ozna�uj� za �vzd�lan�. Atribut �starobyl�� polemizuje implicitn� s n�meck�m tvrzen�m �asijsk�, v Evrop� nep�vodn� a atribut ��istotn� a Koll�rova mytologie b�l� barvy jako slovansk� barvy n�rodn� byla nam��ena proti v�tk�m o nedosta�en� hygien� Slovan�. Tyto n�rodn� m�ty p�e��vaj� dodnes.

Jazyk byl v�emi vyzdvihov�n jako �jedin� pam�tka, jedin� d�dictv� po p�edc�ch, velik� prost�edek, kter�m praotcov� s n�mi rozmlouvaj�. Nebyl pouze n�strojem dorozum�v�n�, n�br� p�edm�tem uct�v�n�, n���m posv�tn�m, odkazem p�edk�. V�e se z n�j rodilo: jazyk byl vlast�, n�rodem, pokladnic� jeho hodnot. M�lo-li n�co ve sf��e �esk� kultury nab�t na v�znamu, muselo se to alespo� dotknout jazyka - odtud poch�z� ona dodnes zako�en�n� obrovsk� presti� literatury a spisovatelsk�ho statutu.

Po dlouh� desetilet� v 19. stolet� spo��val v�znam v�dy a literatury nikoli v rozv�jen� pozn�n�, ve vysloven� �ivotn� zku�enosti, ale p�edev��m v kultivaci a cizelov�n� jazyka jako kulturn� sv�tosti. Podle Jungmanna je �esk� jazyk �citov�, hudebn�, b�snick�, obrazotvorn� a non-logick�, podle Palack�ho �nep�in�le�� k racion�ln�m�. podle Bergnera dosahuje �mudrck�ho ide�lu jazyk��. I opa�n� v�roky byly p��pustn� podle toho, co se nimi cht�lo dokazovat. Ideologie zas�hla i do pravopisu. Pravopisn� �pravy z let kolem 1840, kdy se nahradilo �n�meck� w� �latinsk�m v� a �n�meck� au� �esk�m ou, se zd�vod�ovaly t�m, �e tyto �pravy maj� �ech�m umo�nit, aby �podali ruku ostatn�m z�padn�m Slovan�m a postavili se po boku star�m �ek�m a ��man�m i v�em mlad��m, osv�cen�m n�rod�m�. I takov�ch nelogi�nost� byli schopni na�i p�edkov� � v �e�tin� �lo o latinku, kterou �ekov� nikdy nepou��vali. Jednotliv� vlasteneck� skupiny se podle n�zor� na pravopis d�lily na wisty, ou�ky, au�ky, iotisty, ypsilonisty a pod. Filologick� skupinka�en� tehdy nahrazovalo nerozvinut� t��d�n� politick� a je s politick�mi d�sledky nejednou spojov�no.

Na kr�su �e�tiny p�ly paj�ny, Zde p�r citac�: �V libozvu�nosti jazyk�m slovansk�m p�ed germansk�m p�edek d�v�m." �Slovansk� �e� kr�sou a vyj�d�en�m nad �eckou a latinskou jest." �P�ed�� i samu heleninu� (�e�tinu) �a latinu, stoj� p�ede v�emi europejsk�mi jazyky." �Jazyk �esk� je lib� a zvu�n�, zat�mco n�m�ina je jazyk chrochtav� a �t�kav�." �Je hudebn�j�� ne� n�m�ina." ��e� na�e vysoko nad n�m�inou vzn�eti se m��e." �Dle formy n� jazyk k latinsk�mu a �eck�mu podobn�j�� n� k germanick�m�. �Sanskrt dokonalej�� ne� �e�tina a latina." Posledn�mi dv�mi Jungmannov�mi v�roky o zvl�tn� bl�zkosti �e�tiny, �e�tiny a latiny a o dokonalosti sanskrtu, se vytv��� ze slovansk�ho jazyka (�e�tiny) nejbli��� d�dic antick� a praevropsk� (indoevropsk�) kultury. Z neslovansk�ch jazyk� se kladn� hodnotila pouze ital�tina jako d�di�ka latiny, protich�dn� angli�tina, francouz�tina, z�porn� n�m�ina a ma�ar�tina.

Hodnocen� jazyk� nebylo st�l�, ��dilo se okam�it�mi pot�ebami. V�jimkou byl st�l� vztah �e�tiny (slovan�tiny) k n�m�in� a ma�ar�tin�, proto�e tyto dva jazyky se k��ily s pot�ebami obrozen�; byly n�strojem germanizace v �esk�ch zem�ch a ma�arizace v Horn� Zemi (na Slovensku). M�tus �esk�ho jazyka se dnes p�etransformoval do v�roku, kter� �asto sl�ch�v�m, �e �e�tina je nejp�esn�j�� jazyk na sv�t�, co� je nesmysl do nebes volaj�c�, viz nap��klad dvoj� �i troj� z�por ve v�t�: �Nikdo nevyhr�l." �Nikdo nic nevyhr�l" a n�sledn� nejednozna�nost �esk�ch pr�vn�ch text�.

M�dn�mi tehdy byly, a jsou v jist� m��e i dodnes, etymologick� spekulace. Dokazovalo se slovanstv� ve star� kultu�e ��msk�, etymologicky se p�ivlast�oval sv�t �eck�, keltsk� nebo dokonce germ�nsk�, co� m�lo potla�it presti� Germ�n� danou historick�m Tacitov�m sv�dectv�m. Nejv�t�� pod�l na pokusech prok�zat slovansk� p�vod keltsk�ch a germ�nsk�ch os�dlen� Germ�nie a �ech m�l tehdy Karel Vina�ick�. Jeliko� by dnes mystifika�n� hypot�zy o p��buznosti �esko-latinsk� a �esko-�eck� asi neusp�ly, spekuluje se nyn� o p��buznosti �esko-keltsk�.

Etymologie pomohla �ech�m (Slovan�m) si p�ivlastnit mnoho v�znamn�ch osobnost� neslovansk�ho sv�ta: S�mo � Samoslav, Lessing � Lesn�k, Gutenberg � Kutnohorsk�. Podle stejn�ho principu: Bakchos � bog. Jako sou��st toponomastiky pak p�isvojila Slovan�m �zem�: �Nen� t�m�� ani �tverhrann� m�le po cel� b�val� n�meck� ��i, kde by se patrn� stopa Slovanstva nebyla posud zachovala. Stopuje� Slovany po Evrop� � obje� ji prstem a nalezne� hranice Slavie�. Slovansky jsou vykl�d�ny nes�etn� zem�pisn� jm�na: Dardanely � p�es Gardanely od slovansk�ho grad, Siberia � Severie, Korutany � Horytany atd. Vyvol�val se tak obraz slovansk�ho (�esk�ho) �zem� p�esahuj�c� historick� hranice, kter� pak p�isp�l nemalou m�rou k v�ronu agresivn�ho nacionalismu na za��tku citovan�ho.

Obrozence napadaly i jin� hlouposti. Nap��klad Jan Koll�r tvrdil, �e holubi u Slovan� jsou obzvl�t� obl�beni jako symbol �ist� l�sky a mno�stv� holub� v Ben�tk�ch mu bylo dokladem slovansk�ch vliv� v t�to oblasti. Ve Sl�vy dce�i u�inil z holuba symbol slovansk�, p�edev��m symbol slovansk� sn�enlivosti a m�rumilovnosti. Nap��klad v Niederleho �ivot� star�ch Slovan� se ale p�e: �Za vl�dy Niklotovy, kdy� se Polab�t� Slovan� vr�tili k pohanstv�, byli poz�stal� k�es�an� zbavov�ni vnit�nost� a p�ib�jeni na k��. Biskupovi Janovi roku 1068 usekali ruce a nohy, t�lo vyhodili na cestu a hlavu ob�tovali Radogostu.�

�st�edn�m slovansk�m symbolem v n�kolikr�t p�episovan� Sl�vy dce�i se stala l�pa. S l�pou souvisej� �med� a �v�ely� jako dal�� symboly slovanstv�, jako u dubu jsou to ��aludy� a �kanci� coby symboly n�mectv�. Med a �aludy stoj� v protikladu �sladk�� - �ho�k��, �v�ela� a �kanec� symbolizuj� protiklad Slovana a N�mce jako �tv�rce� a �u�ivatele� hodnot, tedy protiklad �pracovitost� � �po�iva�nost�. �Pov�z, nepad�-li z l�py med / slad�eji ne� �alud do �aludka?", nebo ��aludy k sob� v�b� jen �rav�, po�iva�n� vep�e, zat�mco l�pa p�itahuje piln�, pracovit� a ob�tav� v�ely". Proti mu�sk�mu dubu stoj� v Koll�rov� b�snick� skladb� �ensk� l�pa jako symbol �esk� (slovansk�) m�rnosti, m�rumilovnosti, holubi�� povahy. S tvrd�m d�evem n�meck�ho stromu kontrastuje m�kk�, poddajn� d�evo stromu slovansk�ho. Z tohoto kl�n� vych�zela l�pa v�t�zn�; v rovin� symbolick� dokl�dala p�ednosti a ctnosti zakomplexovan�ho n�roda, vyv�d�la jej do idylick�ho prostoru v�n�, kv�t�, poddajnosti, radostn�ho rolni�en�, do sv�ta pracovit�ch v�el a arkadick�ch �l�. Jin� v�klad prav�, �e l�pa se stala proto �esk�m n�rodn�m stromem, nebo� kvete a� na p�elomu �ervna a �ervence, kdy ji� nehroz� mraz�ky, a �e tedy vlastnostmi �esk�ho n�roda odvozen� z l�py jsou opatrnictv� a neochota riskovat.

�esk� sv�t st�l v p��m�m protikladu ke kultu�e, ne tedy jen ke kultu�e n�meck�, n�br� ke kultu�e v�bec. P�edstavoval v dobov�m pov�dom� sp�e sv�t p��rody. �eskost byla synonymem d�tinnosti, p��rodnosti, nedot�enosti modern�m sv�tem; v�raz �esk� kultura byl vlastn� contradictio in adiecto. V atmosf��e, kdy se �pravda� p�izp�sobovala moment�ln�m pot�eb�m a v podstat� nic neznamenala, kde p�evl�daly l�i, p�ekrucov�n� a podvrhy, se nedivme, �e V�clav Hanka v roce 1817 v Dvo�e Kr�lov� �nach�z� objemn� rukopisn� zlomek z rozs�hl�ho kodexu star� �esk� poezie, tzv. Rukopis kr�lov�dvorsk�, hl�s�c� se p�smem zhruba do 13. stolet�. V roce 1818 dost�v� nejvy��� purkrab� hrab� Kolovrat anonymn� po�tou Libu�in soud, pozd�ji ozna�ovan� jako Rukopis zelenohorsk�, podle p�sma z 9. � 10. stolet�. V roce 1819 nach�z� skriptor univerzitn� knihovny Jan Zimmermann Milostnou p�se� kr�le V�clava, maj�c� dok�zat, �e p�vodn� n�mecky psan� pam�tka je dodate�n�m p�ekladem z �esk�ho origin�lu p�ipisovan�mu V�clavovi I. V roce 1827 objevuje za Hankovy asistence lexikograf Graff �esk� glosy v Mater verborum a o rok pozd�ji s�m Hanka nach�z� mezi��dkov� p�eklad svatojansk�ho evangelia. Ve stejnou dobu vznikaj� i pad�lky �almu 109 a 145 v muzejn�m glosovan�m �alt��i. Tyto podvrhy nebyly jedin�.

Kdy� cht�l John Bowring v Lond�n� v t�ic�t�ch l�tech 19. stolet� vydat antologii �esk� poezie, Franti�ek Ladislav �elakovsk� mu podvrhuje b�sn��ku �ofii Jandovou, pod jej� jm�nem zve�ejnil n�kolik sv�ch b�sn�. V�c �elakovsk� utajoval i p�ed sv�mi p��teli, ale pak se jednomu z nich, Kamar�tovi, p�iznal. Kdy� pozd�ji Bowring ��d� o �ivotopisy v�ech b�sn�k�, jejich� d�la maj� b�t uvedena v antologii, �elakovsk� nev�h� a pot�ebn�, zcela vymy�len� �ivotopis Jandov� Bowringovi pos�l�.

�elakovsk� se v jednom dopise Kamar�tovi zmi�uje o prob�haj�c�m akci sb�ru n�meck�ch lidov�ch p�sn� a podot�k�, �e ji� k tomu ��elu p�elo�il �n�kter� na�e �esk� a hodl� je �vyd�vat za n�meck�. Jako piln� mystifik�tor vyd�val velmi �asto svoje vlastn� b�sn� za d�la jin�ch autor� - zmno�oval t�m po�et �esk�ch b�sn�k�. I Havl��ek se uchyluje k podobn�m praktik�m - pos�l� do Kv�t� odpov�� na b�sn� Ivana �echa tak, aby to vypadalo, ��e to opravdu �ensk� napsala". Jan Koll�r za�azuje podvrhy do sv� antologie p�sn� slovensk�ch, �elakovsk� zase p�id�v� do sv�ch Slovansk�ch p�sn� b�sn� um�l�.

P��jmen� se po�e��ovala, p�ej�mala se k�estn� jm�na, kter� byla projekc� osoby, kter� je p�ejala, do ��e ide�l�, do ��e �ist�ch nemateri�ln�ch hodnot, v n� doty�n� osoba existuje jen vztahem k obecn�m kategori�m Pravdy (Prav/d/omil), Kr�sy (Krasoslav), Dobra (Dobromil) , Slovanstv� (Slavomil, Slavoj), Vlasti (Vlastislav, Vlastimil), N�rodu (�echomil, Rodomil), Zp�vu (Zp�vomil), State�nosti (Bojislav, Bo�ivoj, Vladivoj), M�rnosti - holubi�� povaze (Mirov�t, Myslim�r) a podobn�.

Pou��v�n� �e�tiny se tehdy pot�kalo s probl�my. Pokud byla na dopisu uvedena adresa v �e�tin�, ohro�ovalo to doru�en� z�silky; osloven� osoby mimo vlasteneck� kruh �esky se pova�ovalo ze spole�ensk�ho hlediska za z�va�n� faux pas. �e�tina byla pova�ov�na za mimokulturn� jazyk, nevhodn� pro vy��� soci�ln� funkce. �lo o to, aby byla co nejrychleji p�ijata, navzdory tomu, �e �estina jako jazyk byla teprve vytv��ena v podob� naprosto um�l� - jako Hochb�hmisch.

V t�to form� se ale stala jazykem pouze m�lo vyvolen�ch. Jedna z Tylov�ch figurek to popisuje p��zna�n�: �Cht�j� uboh� star� �e�tin� na nohy pomoci, p�itom ale takov�m jazykem mluv�j� a takov�m jazykem p��, �e jim �iv� du�e nerozum�". Hovo�it a ps�t �esky bylo v�c� volby a mnoho nejv�znamn�j��ch p�edstavitel� vlasteneck� spole�nosti se p�iznalo k mal� po��te�n� znalosti �e�tiny - od Jungmanna a �afa��ka a� po Havl��ka.

Pojem n�roda ve st�edov�ku byl d�n p��slu�nost� k ur�it�mu zemsk�mu �i st�tn�mu celku. Jazyk p�i tom nehr�l roli. Obyvatel� �esk�ho kr�lovstv� mohli b�t libovoln� ozna�eni jako Bohemus (s poukazem na p��slu�nost ke kr�lovstv�) nebo Germanus (s poukazem na p��slu�nost k ��i ��msk� n�roda n�meck�ho). Obdobn� �ist� zem�pisn�m a nikoli jazykov�m (kmenov�m) klasifika�n�m m���tkem byly i tzv. �ty�i n�rody (�esk�, polsk�, sask�, bavorsk�) na pra�sk� univerzit�. Pro v�slovn� ozna�en� �esky mluv�c�ho etnika v �ech�ch se tehdy pou��valo latinsk� Sclavi a v 17. a 18. stolet� Bo�mo-slavicus.

Na p�elomu stolet� 18. a 19. se za�alo krystalizovat jazykov� etnick� pojet� n�roda, kter� se muselo st�etnout s pojet�m zemsk�m, odsouvaj�c�m jazykovou charakteristiku n�roda jako nepodstatnou. Pojem n�rod ztratil neutr�ln� v�znam. V definic�ch za�al b�t uv�d�n jazyk jako z�kladn� atribut n�roda: �Slovo n�rod vyznamen�v� spole�enstv� takov�ch lid�, kter� svazkem jedn� �e�i, rovn�ch mrav� a oby�ej� spojeni jsou" (Koll�r). Zat�m v�e v r�mci m�tu o velk�m n�rod� slovansk�m s mnoha n��e��mi. Onen m�tus pom�hal v obran� proti jednozna�n� kulturn� p�evaze n�meck�ho �ivlu v �ech�ch, ale �asem se slovanstv� postupn� m�nilo z n�rodnosti v pouh� pov�dom� kulturn� jazykov� sp��zn�nosti.

Na m�sto ideologick�ho konstruktu slovansk�ho velkon�roda se postupn� vtla�il, op�t um�l�, konstrukt n�roda mal�ho - �esk�ho (ve smyslu jazykov�m) a m�sto svazk� slovansko-indick�ch, slovansko-antick�ch nabyly vrchu vztahy k mal�m evropsk�m n�rod�m. Ideologick� p�emet je dokumentov�n v M�chov� M�ji, kde autor u�inil v�dom� z postavy cik�na nositele trag�die n�roda, kter� pozbyl svou vlast, trag�die s v�razn�mi rysy �esk�mi.

Zobrazen� �esk� n�rodn� situace jako trag�die n�roda okraden�ho o st�t vedlo ve sv�ch d�sledc�ch k tzv. ide�lu malosti podle motta: "Co jest malounk�, b�v� hezounk�". Vedlej��m produktem onoho ide�lu malosti je dne�n� enormn� v�skyt zdrobn�lin v �esk�m jazyce. Atribut malosti n�roda rozvinuli na�i p�edci v n�rodn� skromnost, n�rodn� m�rnost (Tyl p�ipodob�uje n�rod k tich� ve�ern� p�sni) n�rodn� neok�zalost, n�rodn� niternost, srde�nost n�roda, demokrati�nost a lidovost n�roda. Samoz�ejm�, �e k t�mto n�rodn�m vlastnostem nedo�li zobecn�n�m konkr�tn� zku�enosti. Vymysleli si je. Tehdy je�t� patrn� dozvuky p�vodn�ho konceptu slovansk�ho velkon�roda se prom�tly do nabub�el�ch kategori�: do velikosti d�jinn�ho �kolu, v�hlasu, velikosti budoucnosti. V�echny uveden� m�ty pak formovaly sebereflexi �ech� jako n�roda a ovliv�uj� ji bohu�el dodnes.

Dal��m �esk�m m�tem, jeho� d�sledky dozn�vaj� do dne�n�ch dn�, je Herder�v filozofick� pojem st�edu. Je to ���astn� st�ed", �zlat� �d�l prost�ednosti", pozitivn� hodnota vylu�uj�c� v�echny extr�my a spojuj�c� v sob� v�echny kladn� kvality p��slu�n� dan�mu okruhu jev�. Podle Herdera je Zem� �hv�zda mezi hv�zdami", p�ipoutan� ke �sv�mu st�edu", ke Slunci, �lov�k je �tvorem st�edu", v n�m� se sb�h� �v�t�ina nejjemn�j��ch paprsk� z forem jemu podobn�ch" a v n�m� bylo slou�eno �v�e, co bylo mo�no slou�iti". V r�mci lidstva pak existuj� n�rody �kr�sn� postavy" ob�vaj�c� �st�edn� p�smo zemsk�".

Pomoc� p�edstavy st�edu se za�aly pom��ovat evropsk� n�rody a jazyky ve prosp�ch jazyk� slovansk�ch. St�edov� poloha jazyka, n�roda, �i jak�hokoli jevu se pojila automaticky s pozitivn� hodnotou, postaven� mimo st�ed s hodnocen�m ni���m nebo z�porn�m. Mohlo se jednat o jak�koli st�ed - zem�pisn�, o st�edovou artikula�n� polohu v dutin� �stn�, �i o ch�p�n� Slovan� jako lid� st�edn� vysok�ho vzr�stu. N�kolik cit�t� pro ilustraci.

Z programov�ho prohl�en� �asopisu Krok: �Na�e polo�en� mezi ostatn�mi n�rody, p��b�hov� rodu na�eho a dosud z�skan� vzd�lanost n�m dokazuj�, �e na�e povol�n� jest slou�iti na p�evod vzd�lanosti evropejsk� k jin�m vzd�lan�m rodu na�eho" (= ostatn�m Slovan�m). V �asopise Kv�ty (�. 10/1837): �A ta na�e �esk�, kulat�, horami olemovan� zem� - jak z�ejm� co n�n� r��inka na srdci Europinu spo��v�". Nebo: ��echie, onno ztepil�, v srdci Europy tkv�c� poup�, zvl�t� se hod� b�ti st�edi�t�m litern� v�m�ny, ano snad j�drem velik�ho, ve�kerou Europou rozsv�tn�n�ho kmene vzd�lanosti. Zde ta�en prvn� poledn�k, velikou oblohu literatury na dva listy, na dv� polokoule d�l�c�" (Anton�n Jaroslav Vr��ko). Prost�, bez �ech� by asi Evropa nemohla existovat.

Idea st�edu pronik� i do pojet� smyslu �esk�ch d�jin zformulovan�ho Franti�kem Palack�m, podle n�ho� situov�n� �ech do �st�edu a srdce Evropy" u�inilo ��esk� n�rod st�eti�t�m, ve kter�m� rozmanit� prvky a z�sady novoeuropejsk�ho �ivota bez z�pasu st�kaly a jednotily se." I zlat� st�edn� cesta jako politick� program je produktem ideje st�edu: �zlat� prost�edn� cesta nejbezpe�n�j��, ani� pot�eb� hned ku pokrajnostem a kon�etin�m sk�kati" (Koll�r). Herder�v st�ed byl takto zmanipulov�n pro pot�eby rod�c�ho se �esk�ho politick�ho my�len�. Vliv m�l i v N�mecku nap��klad u F. L. Jahna, kter� charakterizoval n�meck� n�rod jako �das alte ehrw�rdige Mittelvolk Europas (star� ctihodn� n�rod st�edu v Evrop�) " - v�rok, kter� s velik�sk�mi ambicemi �esk�ch p�edstav nemohl soupe�it. Tzv. st�edn� Evropa je t� produkt Herderova st�edu, za jej� st�ed se dodnes pokl�d�me. Jen proboha neb�t p�i�azeni ke kraji, k Evrop� v�chodn�! N�mci si ob�as tak� mysl�, �e jsou st�ed st�edn� Evropy, ale netrvaj� na tom s takovou urputnost� jako �e�i.

Z ideje st�edu vznikl tak� v�rok podsunut� Bismarckovi pravd�podobn� historikem Denisem: �Kdo vl�dne �ech�m, ovl�d� Evropu", kter� Bismarck nikdy nevyslovil - viz marn� v�zva historika Ko�alky v �esk�m tisku ned�vn� doby, aby mu kdokoli tento v�rok dolo�il. St��zliv�ji vylo�il �esk� n�rodn� posl�n� Augustin Smetana: �Na�e vlast je ze v�ech slovansk�ch zem� posunuta nejd�l do n�meck�ho �zem� a u� z toho d�vodu je nepopirateln� ur�ena k tomu, p�evz�t n�meckou kulturu, kter� p�edch�zela kulturu slovanskou stejn� jako klasick� n�meckou a p�edat ji v�chodn�m kmen�m slovansk�m". Palack� v �vodu D�jin n�rodu �esk�ho p�e, �e �esk�mu n�rodu p�ipadla ��loha slou�iti za most mezi N�mectvem a Slovanstvem, mezi v�chodem a z�padem v Europ� v�bec". Tato symbolika p�etrv�v� dnes i v n�zvu �esko-slovensk�ho �asopisu Mosty.

Dodnes �e�i zam��uj� d�jiny n�roda za d�jiny st�tu �i zem�. N�zory Josefa Jungmanna: �Dv� jsou zn�mky neomyln� n�rodnosti: d�jiny a jazyk, �ili historie a literatura, plody n�rodn�ho �ivota� a Franti�ka Palack�ho: �...d�jiny, �e� a literatura ten nejdra��� poklad jsou, kter� jsme po p�edc�ch zd�dili� je v tom jen utvrzovaly. Kvintesenc� p�ece�ov�n� vlastn�ho n�roda a zbytn�l�ho nacionalismu jsou snad slova Jana Erazima Vocela z roku 1847: �... ano tvrditi se m��e, �e se v historii k�es�ansk� doby nenal�z� n�roda, kter� by, na tak skrovn� prosto�e zem� jako n� �esk� ob�vaje, tak statn� vystoupil v d�jin�ch, a du�evn� i hmotn� s�ly sv� tak mohutn� k vykon�n� slavn�ch �in� nap�nal.�

V�clav Hanka se za svoje podvr�en� rukopisy nakonec stal �d�monem", �mystifik�torem", �falzifik�torem �esk� minulosti". Kde v�ak z�stali ostatn� lh��i ve jm�nu n�roda? Z odsouzen� Hanky implicitn� vypl�v�, �e �esk� n�rod nemiluje m�ty, nepot�ebuje klamem a podvodem kr�lit svoji minulost, �e vyr�st� z �pravdy". Navzdory tomu byl dodnes platn� obraz kn�ny Libu�e beze zbytku p�evzat - podvrh, nepodvrh - z Rukopisu zelenohorsk�ho. Libu�e pak u� nebyla �arod�jkou jako u Kosmase, bojovnou v�dkyn� �esk�ch Amazonek jako u H�jka, v�dmou jako u Herdera, fantaskn� postavou u Johanna Mus�use a v Brentanov� kni�n�m dramatu Die Gr�ndung Prags (Zalo�en� Prahy), n�br� vlada�kou, nejvy��� soudkyn� sv�ho lidu, sv�bytn�ho a hrd�ho n�roda, skrz naskrz vrozen� demokratick�ho a kulturn�ho. Nic ne� m�tus. Pro zaj�mavost: libreto Smetanovy opery Libu�e bylo p�vodn� n�meck� a muselo se narychlo do �e�tiny p�elo�it. Vra�me se k Hankovi. Jeho p��b�h sd�luje, �e on jako mravn� naru�en� jedinec se pokusil podvrhnout n�rodu falzifik�t minulosti, ale n�rod mu na to p�i�el a fale�n� obraz sv� minulosti odvrhl. Op�t m�tus.

Mno�stv� podvrh� a l�� v �esk� minulosti nen� nejd�le�it�j��. Podstatn�j�� je, �e Jungmannovo rozhodnut� pro "�eskou kulturu" jako zcela kompletn� �tvar se v��m, co k tomu pat��, tedy s �eskou fyzikou, filozofi�, estetikou, biologi�, chemi� a dal��mi v�dami p�edb�halo okam�itou pot�ebu. Vytv��ela se odborn� terminologie, odborn� texty, exkluzivn� b�snick� d�la, klasicistn� trag�die, ani� existovali lid�, kte�� by je pot�ebovali. Zcela z�m�rn� se vytv��ela iluze, �e tu je kulturn� vysp�l� �esk� spole�nost, se silnou vrstvou v�deck� ve�ejnosti, s vrstvou est�t� s vyt��ben�m vkusem, kter� tyto ��nry p�stuje. Obrozeneck� kultura tak p�edst�rala p�ed sebou a okoln�m sv�tem samoz�ejmost sv� existence. Podvody, podvrhy, mystifikace a l�i tedy byly d�le�it�mi pracovn�mi n�stroji ve vytv��en� �esk� kultury a v dokazov�n� jej� vysp�losti.

�esk� n�rod se prod�ral k �ivotu pomoc� berli�ek mnoha m�t�, iluz�, l�� a mystifikac�, �esk� psychika z nich vych�z� a v r�zn�ch okam�ic�ch - a nemusej� to b�t okam�iky pouze krizov� - se k nim uchyluj�. Jejich p�etrv�v�n� do dne�n�ch dn� dokazuje, �e �esk� n�rod m� dodnes zna�n� komplex m�n�cennosti. Typick�mi p��znaky jeho (p�e)kompenzace jsou v�roky typu: ��e�tina je nejp�esn�j�� jazyk na sv�t�!", �Na�e pivo (jogurty, kysel� okurky, uzeniny, chl�b, �esk� kuchyn�, holky, dosa�te si cokoliv ad libitum) je (jsou) nejlep�� na sv�t�!". Mimod�k vyzrazuj� n�rodn� komplex m�n�cennosti nap��klad i titulky hlavn�ch zpr�v na prvn�ch stran�ch novin. P��klady. Ve dvou po sob� n�sleduj�c�ch vyd�n� Lidov�ch novin v souvislosti s odzbrojov�n�m jednotek U�K v Makedonii: ��esk� jednotky dorazily do Makedonie jako prvn�" a n�sleduj�c� den: �Brity zklamalo, �e �e�i byli v Makedonii prvn�". Ameri�an� si do v�lky s isl�msk�m terorismem vy��dali �eskou rotu chemick� obrany, kter� p�ed lety za sv�ho nasazen� ve v�lce v Persk�m z�livu jako jedin� zjistila velmi n�zkou koncentraci bojov�ch plyn� ve vzduchu. Lidov� noviny stvo�ily o tom 3. listopadu 2001 titulek: ��e�i budou nasazeni v m�stech, odkud p�edt�m v�ichni ute�ou�.

Nejpodstatn�j�� z toho v�eho je, �e si �e�i za ona t�m�� dv� stalet� na n�rodn� l�i - kdy� je vyvraceli �e�i jazyka n�meck�ho a ojedin�le i �esk�ho - zvykli a nedok�� je odli�it od pravdy. Mystifikace si ostatn� vytv��ej� dodnes. Co jin�ho ne� mystifikace jsou divadeln� hry o �esk�m polyhistoru J�rovi da Cimrmanovi, dokazov�n� keltsk�ho p�vodu �ech�, �i po prvn�m zvolen� americk�ho prezidenta v �esk�m tisku zcela v�n� diskutovan� eventualita, �e George W. Bush (v pohotov� transliteraci Frankfurter Allgemeine Zeitung - �Ji�� W. Bu��) je p��m�m potomkem �esk�ch kr�l�? Posledn�m se �e�i z�ejm� prodrali na piedestal hlup�k� Evropy.



Literatura:

Macura, Vladim�r: �esk� sen, Nakladatelstv� Lidov� noviny, Praha, 1999
Rak, Ji��: B�vali �echov�... �esk� historick� m�ty a stereotypy, H & H, Praha, 1994



Tom� Krystl�k
publicista
 
  P��stupy: 19366 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA