Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Soci�ln� demokracie a fa�ismus

Lubo� Z�lom

Vaje�n� krupobit�, kter� se sneslo na hlavy socialist�, v nich bohu�el nevyvolalo z�chvat sebereflexe a politov�n� nad hulv�tskou a �pinavou kampan�, kter� k vaje�n� odvet� rozho��en� vedla (alespo� tedy zpo��tku). Naopak, p�im�la k socialisty jen k dal��mu bohapust�mu lhan�, o�er�ov�n� a vym��len� fantastick�ch konspira�n�ch teori�. Bohuslav Sobotka a David Rath, n�sledov�ni novope�en�m ministrem vnitra Martinem Pecinou (kter� byl �lenem �SSD do doby, ne� usedl v �ele antimonopoln�ho ��adu), se rozhodli, �e pou�� ve�ejnost o sv� p�edstav� fa�ismu. Spol�haj� na to, �e v�t�ina ve�ejnosti m� o tomto slov� velmi mlhav� a zkreslen� p�edstavy a fale�n� jej spojuj� s pravic� - a tud� je velmi snadn� a efektn� ozna�it, s tv��� rozho��en�ho demokrata, odp�rce levicov� �SSD n�lepkou fa�ist�.

"Vypad� to tu jak ve 30. letech v N�mecku, kde soci�ln� demokrat� tak� (!!!) museli �elit fa�ist�m," �ekl novin���m Sobotka. Rath nez�stal pozadu: "To je norm�ln� fa�ismus, kter� p�ijala ODS... A bohu�el se fa�ismus ve spole�nosti stra�n� ����." A nakonec Pecina: "To, co jsem v�era shl�dl v televizi, to skute�n� v po��dku nen�, to principi�ln� nacistick� napad�n�, nacistick� rozh�n�n� m�tink� legitimn� politick� strany." Podobn� v�roky zazn�ly z �st i dal��ch socialist�.

Pojmu fa�ismus se nebezpe�n� zneu��v�. M�lokdo je schopn� p�esn� definovat, co je fa�ismus, jak� jsou jeho kl��ov� charakteristiky. Ve �koln�ch osnov�ch se v p�edm�tu ob�ansk� v�chovy v�znam fa�ismu nevysv�tluje, a kdy�, tak pouze povrchn�, na z�klad� sp�e druhotn�ch aspekt� (kult v�dce, n�sil�, nebo rasov� nen�vist). A sd�lovac� prost�edky se v zaml�ov�n� pojmu fa�ismus p��mo p�edh�n�j�.

Jestli�e nespokojen� ob�an�, znechucen� Paroubkovou sprostotou, za�nou h�zet na socialisty vaj��ka, jde o fa�ismus. Jestli�e ODS vyhraje parlamentn� volby, jde o fa�ismus. Jestli�e prim�torka Chomutova po�aduje, aby lid� platili sv� dluhy, jde o fa�ismus. Jestli�e n�kdo vol� po neregulovan� ekonomice a odstran�n� st�tn�ho soci�ln�ho syst�mu, je to fa�ismus. Jestli�e se n�kdo vysm�je lidem, kte�� nev�d�, co je to fa�ismus, je to fa�ismus. A tak d�le.

P�ekrucov�n� a maten� v�znamu slova fa�ismus m��e m�t dva velmi v�n� d�sledky. Za prv� jde o snadn� a velmi �pinav� prost�edek, jak odsoudit tak�ka cokoliv na z�klad� nepodstatn� podobnosti nebo um�le udr�ovan�ho zd�n� podobnosti (nap��klad neust�l� zam��ov�n� neonacist� za pravi��ky se zd� b�t c�lev�domou cestou, jak diskreditovat pravicov� my�lenky jako takov� - v�ce v m�m textu Co je na "ultrapravici" pravicov�ho). Za druh�, pojem fa�ismus se dnes pou��v� tak �asto a v tak fantastick�ch spojen�ch, �e pokud by se v sou�asn� spole�nosti pl�iv� dostal skute�n� fa�ismus k moci, je mo�n�, �e v�t�ina lid�, kte�� jinak fa�ismus odm�taj�, si toho ani nev�imne a je�t� bude nad�en� tleskat. Bohu�el, pr�v� takov� pl�iv� fa�izace je dnes velmi aktu�ln� - ale o tom pozd�ji.

V�t�ina lid� se myln� domn�v�, �e fa�ismus je pravicov� politick� sm�r. Ve skute�nosti v�ak m� s pravic� pram�lo spole�n�ho. Po��tky fa�ismu lze vystopovat k italsk�m marxistick�m socialist�m. Otec a hlavn� postava italsk�ho fa�ismu, Benito Mussolini, byl tajemn�kem Socialistick� federace Forli, kde se za�adil k nejradik�ln�j��mu lev�mu k��dlu. P�sobil nejprve, mimo jin�, jako vydavatel levicov�ho listu T��dn� boj a nejprve hl�sal prolet��sk� internacionalismus. Pozd�ji byl ze strany vylou�en a p�idal se, ani� by se jakkoliv z�ekl socialistick�ho p�esv�d�en�, ke skupin� s n�zvem Fascio Autonomo d'Azione Rivoluzionaria, kter� byla zalo�ena levicov�mi syndikalisty. (Syndikalismus je sm�r v d�lnick�m hnut�, jeho� hlavn� my�lenkou je d�raz na organizaci d�lnick� t��dy formou odbor�.) Tak�ka vz�p�t� se stal Mussolini i v�dcem t�to skupiny a p�iklonil se k nacionalistick�mu pojet� socialismu - mimo jin� hlasit� podporoval vstup It�lie do 1. sv�tov� v�lky, a podobn� jako v Rusku Lenin, i on vid�l ve v�lce po��tek soci�ln�ch revoluc�, kter� smetou bur�oazn� ��d.

Vzestup fa�ismu

V roce 1919 Mussolini sjednotil r�zn� fa�istick� spolky, kter� v It�lii p�sobily, do jedin� organizace - Fascio di commbattimento - jej� program pro nadch�zej�c� parlamentn� volby byl v�razn� socialistick�. Navrhoval progresivn� zdan�n� kapit�lu, zn�rod�ov�n� podnik� (zejm�na cel�ho zbrojn�ho pr�myslu) i zem�d�lsk� p�dy, zastoupen� d�ln�k� ve veden� tov�ren. Po�adoval zv��en� d�dick�ch dan�, zaveden� minim�ln� mzdy a zabavov�n� v�le�n�ch zisk�. Po fat�ln�m volebn�m ne�sp�chu se Mussolini p�estal navenek k socialismu hl�sit a za�al stranu prezentovat pouze jako nacionalistickou.

Pot�, co se Mussoliniho strana, po p�etahov�n� o moc s komunisty a socialisty, dostala do �ela italsk�ho st�tu, za�ala uskute��ovat velmi kolektivistick� program, kter� po��tal se silnou rukou st�tu. P�edev��m byl ve zna�n� m��e zaveden soci�ln� st�t - vl�dn� opat�en� poskytovala poji�t�n� proti nemocem, podpory ve st���, pomoc invalidn�m d�ln�k�m, stipendia a p��sp�vky pro studenty. V pracovn�m pr�vu byla zavedena minim�ln� mzda a povinnost firem zam�stn�vat invalidn� v�le�n� veter�ny. St�tn� kancel�� pro voln� �as zaji��ovala placen� dovolen� d�ln�k�m a letn� t�bory pro ��ky a studenty. Da�ov� syst�m zahrnoval �levy pro velk� podniky a velkostatky. Kdo z dne�n�ch soci�ln�ch demokrat� by s takov�m programem nesouhlasil?

P�esto�e je fa�ismus pova�ov�n za extr�mn� pravicov� sm�r, socialisti�t� v�dci t� doby to vid�li jinak. Nikolaj Bucharin si liboval, �e si fa�ist� vedli velmi dob�e v napl�ov�n� ide�l� rusk� revoluce. Mussolini zase nazval rusk� syst�m slovanskou cestou fa�ismu. Ital�t� fa�isti�t� teoretici se zam��leli nad spojen�m a vz�jemn�m prolnut�m obou sm�r�.

Teoreti�t� apo�tolov� fa�ismu, jako byl nap�. Giovanni Gentile nebo Alfred Rocco, vid�li jednotlivce jako bytost pod��zenou kolektivu. Svoboda vych�z� a je definovan� pouze spole�nost� a lidsk� existence sama o sob�, bez spole�nosti, nem� ��dn� smysl. St�t je zde v�domou a jednaj�c�, v�ezahrnuj�c� entitou, kter� definuje etick� principy, kontroluje ekonomick� s�ly a m� za c�l p�etv��et �lov�ka k obrazu sv�mu. Snad nic nem��e b�t vzd�len�j�� princip�m pravice, kter�, alespo� ve v�znamn� m��e, zast�v� svobodu jednotlivce jako p�irozen� pr�vo.

Ekonomick� syst�m fa�istick� It�lie, navenek postaven� na soukrom�m podnik�n�, byl organizov�n jako 22 korporac�, rozd�len�ch podle oboru a odv�tv�. Korporace, v nich� se povinn� sdru�ovaly v�robn� podniky, byly ��zeny na z�klad� informac� odborn�k� a odpov�daly p��mo st�tu - kter� byl zt�lesn�n�m ve�ejn�ho z�jmu a dosahov�n� obecn�ho blaha. Na ��zen� se ur�itou m�rou m�li pod�let t� z�stupci d�lnick�ch organizac� i veden� podnik�. Hlavn� a kone�n� slovo v�ak v�dy m�li placen� apar�t��ci, strani�t� funkcion��i a kone�n� vl�da, pota�mo s�m Mussolini, jemu� parlament i fa�istick� rada p��mo podl�haly.

Korporativistick� ekonomick� syst�m byl fa�isty vyzdvihov�n jako nov� synt�za, t�et� cesta mezi socialismem a kapitalismem. �ist� kapitalismus jako liber�ln� ��d postaven� na svobodn�m vyu��v�n� v�robn�ch prost�edk� byl, podobn� jako dnes soci�ln�mi demokraty, pova�ov�n za p�ekonan� a �padkov�.

Podobn� jako v It�lii, i v jin�ch zem�ch, kde fa�ismus zapustil ko�eny, se fa�ist� rekrutovali z �ad levice. Ma�arsk� fa�ista Ferenc Szalasi a jeho hnut� ��pov�ch k��� si za c�l kladl odstran�n� syst�mu soukrom�ho kapit�lu. Jeho strana byla podporov�na nacistick�m N�meckem a po roce 1938 z�skala zna�n� vliv (28 % hlas� ve volb�ch). V�dce britsk�ch fa�ist�, Oswald Mosley, byl ve 30. letech poslancem za labouristy. Ty v�ak opustil, proto�e nebyli schopni energi�t�j�� akce a siln�j��ch z�sah� do ekonomiky. Vedouc�mi postavami francouzsk�ho fa�ismu byli b�val� komunist� a socialist� Jacques Doriot a Marcel D�ate. Ve �pan�lsku vze�el fa�ismus z levicov�ho syndikalismu a po�adoval pozemkovou reformu spojenou se vznikem zem�d�lsk�ch dru�stev. Po p�evzet� moci gener�lem Frankem byl ve �pan�lsku zaveden korporativistick� syst�m ��zen� ekonomiky. V Belgii se stal v�d�� osobnosti fa�ist� Henry De Man, socialistick� teoretik a p�edseda socialistick� strany.

N�meck� n�rodn� socialismus

N�meckou N�rodn� socialistickou d�lnickou stranu (NSDAP) zalo�il Anton Drexler pot�, co opustil soci�ln� demokracii, proto�e se mu zd�la m�lo nacionalistick�, a roze�el se i Vlasteneckou stranou, kter� mu byla m�lo socialistick�. V roce 1920 sepsal Drexler s Adolfem Hitlerem prvn� program n�rodn� socialistick� strany, jej� �lenov� se oslovovali po vzoru ostatn�ch levicov�ch stran "soudruzi" (Genossen). Program po�adoval zru�en� bezpracn�ch p��jm�, zn�rodn�n� monopol� a obchodn�ch dom�, rozd�len� zisk� z velkoobchod�, zru�en� �rok� z pozemkov� renty, z�kaz d�tsk� pr�ce, dostupn� vzd�l�n� pro v�echny, apod. V programu nen� ani slova o svobod� jednotlivce individu�ln�ch pr�vech, ani slova o voln�m trhu, ��dn� zm�nka o kapitalismu jako spravedliv�m syst�mu. Pravicov�ho na n�m nen� v�bec nic. Stranick� symbol, �ern� svastika v b�l�m kruhu na rud� vlajce, symbolizoval spojen� socialismu s nacionalismem. Rud� p�edstavovala socialismus, b�l� barva my�lenku nacionalismu, a ve svastice nacist� spat�ovali symbol v�t�zstv� �rijsk� rasy.

�Jsme socialist�, jsme nep��tel� dne�n�ho kapitalistick�ho ekonomick�ho syst�mu kv�li vyko�is�ov�n� soci�ln� slab�ch, kv�li nespravedliv�m mzd�m, a proto�e kapitalismus hodnot� lidsk� bytosti podle bohatstv� a majetku nam�sto zodpov�dnosti a v�konnosti. Jsme rozhodnuti bezpodm�ne�n� zni�it tento syst�m!" Takto v kostce shrnul nacismus jeho ideolog Gregor Strasser.

Nacistick� ideologie, pro n�koho mo�n� p�ekvapiv�, nast�nila ko�eny dne�n�ho levicov�ho environmentalistick�ho hnut�. Jedn�m z prvn�ch text� o lidsk�m zneu��v�n� �ivotn�ho prost�ed� je text pronacistick�ho filozofa Ludwiga Klagese s n�zvem �lov�k a Zem�. Mimoto se mnoz� nacist�, mezi nimi nap��klad Heinrich Himmler, aktivn� zasazovali o pr�va zv��at. Fa�istick� tendence jsou st�le patrn� v mnoh�m z dne�n�ho ekologistick�ho aktivismu, mimo jin� je to d�raz na ovliv�ov�n� ekonomiky a podnik� nevolen�mi "ob�ansk�mi sdru�en�mi". Ekofa�ismus, jako specifick� odno� fa�ismu, by v�ak bylo t�ma na cel� zvl�tn� text...

Po sv�m v�t�zstv� nacist� uskute�nili jen n�kter� z krok�, po kter�ch volali ve sv�m volebn�m programu. Ponechali velkou ��st hospod��stv� form�ln� v soukrom�ch rukou, ale sv�zali ho �ty�let�m n�rodn�m pl�nem. Soukrom� majitel� se stali pouh�mi spr�vci sv�ch podnik�, a v�e, od p�edm�tu v�roby a� po odm�ny jim na�izoval st�tn� apar�t. Byla zavedena rozs�hl� soci�ln� opat�en� a soci�ln� st�t, kter� se sna�il ovl�dnout a dohl�et na ka�d� aspekt lidsk�ho �ivota, od jeho pr�ce a� po voln� �as. Zcela byla odstran�na nezam�stnanost.

"Nau�il jsem se z marxismu mnoh�," �ekl Adolf Hitler sv�mu p��teli Hermannu Rauschningovi. "Rozd�l mezi nimi a mnou je, �e j� jsem skute�n� uskute�nil to, co oni pouze boj�cn� zapo�ali. Pouze jsem logicky rozvinul to, v �em soci�ln� demokrat� opakovan� selhali..."

Fa�ismus a Amerika

Fa�istick� sem�nko zapustilo ko�eny, t�eba�e pon�kud skryt� a nen�padn�, i v USA. Americk� sklony k fa�ismu lze spojit s filozofi� pragmatismu, jej�m� hlavn�m p�edstavitelem byl John Dewey, kter� hlasit� podporoval vstup USA do 1. sv�tov� v�lky kv�li jej�mu p��nosu pro americk� hospod��stv� a spole�nost. Americk� prezident Woodrow Wilson b�hem v�lky zalo�il Ligu na ochranu Ameriky, organizaci funguj�c� po vzoru italsk�ch fasci, kter� m�la za pomoci n�sil� zastra�ovat Ameri�any a udr�ovat je pod tlakem. D�le ustanovil propagandistick� n�stroj, V�bor pro ve�ejn� informace. Po skon�en� v�lky se v�ak Amerika od v�le�n�ho socialismu odklonila, a vr�tila se ke svobodn�j��mu syst�mu - mnoho z tzv. progresivist�, kte�� necht�li opustit p�edstavu Ameriky coby antikapitalistick�ho st�tu, se v�ak zhl�dlo v italsk�m a n�meck�m fa�ismu. Levicov� pokrok��sk� list The New Republic op�voval slovy sv�ho ��fredaktora Herberta Crolyho Mussoliniho cestu tvrd� ruky: "Italsk� fa�ismus nahradil nehybnost pohybem, �ivot bez c�le c�lev�dom�m jedn�n�m, a skl��enost viz� velk� budoucnosti."

Roosevelt�v Nov� �d�l byl cestou, jakou se ameri�t� progresivist� pokusili nav�zat na fa�istickou tradici wilsonovsk�ho v�le�n�ho socialismu. Roosevelt otev�en� p�izn�val, �e jeho ekonomick� politika se ��ste�n� ub�r� cestou fa�ismu i nacismu: "To, co d�l�me v t�to zemi je n�co z toho, co se odehr�v� v Rusku a n�co z toho, co se d�je za Hitlera v N�mecku." Hugh Johnson, ��f Rooseveltova ��adu n�rodn� obnovy, kter� m�l na starost uskute��ov�n� programu Nov�ho �d�lu, a n�kdej�� �len Wilsonovy rady v�le�n�ho pr�myslu, byl hlasit� obdivovatel Mussoliniho.

Dne�n� americk� levice, modern� progresivist� a protofa�ist�, jako je nap��klad Barrack Obama nebo Hillary Clintonov�, st�le vid� Roosevelt�v Nov� �d�l jako nesm�rn� �sp�n� program hodn� n�sledov�n� - t�eba�e se b�hem jeho uskute��ov�n� Amerika dostala na samotn� hranice fa�istick� totality.

Je nad slunce jasn�, �e fa�ismus (resp. nacismus) nelze spojovat s pravicov�mi principy. Nen� mo�n� jej ani definovat pomoc� v�gn�ch charakteristik, jako nap��klad pou��v�n� n�sil� proti sv�m politick�m odp�rc�m nebo rasismus. Italsk� fa�ismus nikdy nebyl p��mo rasistick�, i kdy� v sob� samoz�ejm� zt�les�oval n�rodnostn� �ovinismus. Mussolini p�ijal rasov� z�kony teprve na Hitlerovo nal�h�n�, ale nikdy nebyly v It�lii masov� uplat�ov�ny. N�sil� proti sv�m politick�m konkurent�m se dopou�t�ly v�echny levicov� strany, v It�lii i v N�mecku proti sob� znep��telen� bandy levicov�ch anarchist�, socialist�, komunist� a fa�ist� h�zely mnohem �ast�ji kamen�, ne� pom�rn� ne�kodn� vaj��ka. Po�et kamenu vr�en�ch z rukou socialist� nebyl jist� o nic men�� ne� po�et kamen� h�zen�ch z �ad fa�ist�. Americk� fa�istick� tendence se projevovaly navenek velmi nen�siln�, a Nov� �d�l, uskute��ov�n� fa�istick�ho ��zen� ekonomiky na americk�m kontinent�, byl uveden v �innost demokratickou cestou. Rathovo, Sobotkovo a Pecinovo varov�n�, �e h�zen� vaj��ek na soci�ln� demokraty a vyru�ov�n� na jejich akc�ch je projevem fa�ismu, je legra�n� a fantastick�.

Principem fa�ismu jako�to jedn� v�tve kolektivismu je nad�azenost kolektivu nad jednotlivcem, pod��zen� svobodu �lov�ka "vy���m" c�l�m. Mor�lkou fa�ismu je altruismus, ide�l sebeob�tov�n�. Ekonomicko-politick�m c�lem je produkce "hodnot pro spole�nost", sledov�n� spole�ensk�ho blaha, ve�ejn�ho z�jmu. Fa�istick� syst�m nevid� podnikatele, schopn�ho a tvo�iv�ho jednotlivce, jako jedin�ho opr�vn�n�ho p��jemce ovoce sv� pr�ce, ale jen jako slu�ebn�ka ve�ejn�ho z�jmu. Soukrom� podnik�n� nen� fa�ismem respektov�no jako nezadateln� pr�vo lidsk� bytosti, ale pouze ml�ky trp�no tehdy, pokud prim�rn� napl�uje blaho spole�nosti. V opa�n�m p��pad� je ostouzeno jako antispole�ensk� a zka�en�.

Narozd�l od komunismu nejde fa�ismus cestou zn�rod�ov�n�, zespole�en��ov�n� v�robn�ch prost�edk�. Ponech� podniky v rukou sv�ch majitel�, pouze ovl�dne podniky bezpo�tem z�kon� a regulac�, kter� omezuj� a ur�uj� v�robu, normy, zam�stnaneck� vztahy, odm�ny, a nech� do fungov�n� podniku mluvit i dal�� hlasy - odborov� organizace, odv�tvov� komory a asociace.

Kdo m� v sou�asn�m politick�m kolbi�ti k takov�m ekonomick�m a spole�ensk�m viz�m nejbl�e? Krom� r�zn�ch vcelku bezv�znamn�ch tlup vyholen�ch hlav jsou to paradoxn� ti, kte�� o fa�ismu nejv�c k�i�� - soci�ln� demokrat�.

Fa�istick� ko�eny dnes

Pod�vejme se na volebn� program �SSD. P�edev��m h�j� tzv. evropsk� soci�ln� model, po�aduje "soci�ln� ochranu zalo�enou na principu solidarity, rovn� p��le�itosti a spravedlivou odm�nu za pr�ci, svobodn� odbory a ��ast zam�stnanc� na ��zen� podnik�." Socialist� cht�j� rozs�hl� pe�ovatelsk� st�t - prosazuj� vysok� d�vky v nezam�stnanosti i p��davky na d�ti, st�tn� �kolstv�, st�tn� stipendijn� programy, dotace pro �koly i rodiny, nap��klad na po��zen� po��ta�e. V�emo�n� broj� proti kapitalismu a trhu, kter� pova�uj� za p���inu chudoby, kriz� a p�edev��m nerovnosti mezi lidmi. Soukrom� vlastnictv� jsou ochotni uzn�vat jen do t� m�ry, pokud slou�� vy���m c�l�m - ekonomick�mu r�stu, zaji�t�n� prost�edk� pro financov�n� soci�ln�ch program�, sni�ov�n� nezam�stnanosti.

V dlouhodob�m programu soci�ln�ch demokrat� stoj�: "Dne�n� soci�ln� demokracie se zasazuje o rovnopr�vn� partnerstv� mezi ve�ejn�m a soukrom�m sektorem a hl�s� se k tzv. demokratick�mu socialismu jako k hnut� usiluj�c�mu slovy Karla Kautsk�ho o 'odstran�n� ka�d�ho druhu vyko�is�ov�n� a �tlaku, zam��en�ho proti jak�koliv t��d�, stran�, pohlav� nebo rase'." Zm�nka o rovnopr�vn�m postaven� st�tu a soukrom�ho sektoru je v�ak pouze vyj�d�en�m socialistick�ho pokrytectv�. Ve skute�nost vid� soci�ln� demokracie soukrom� sektor jako ob�tn�ho ber�nka, kter� na jedn� stran� slou�� pro napl�ov�n� "ide�l�" socialismu, na druh� stran� je obvi�ov�n z vyko�is�ov�n� a bezuzdn�ho drancov�n�.

Samoz�ejm� nelze naz�vat soci�ln� demokraty p��mo a aktivn� fa�isticky orientovanou stranou. D�le�it� je, �e je to pr�v� soci�ln� demokracie, jej� politicko-ekonomick� ide�ly a z�kladn� ideologick� principy se n�padn� shoduj� s politicko-ekonomick�mi ide�ly a principy fa�ist�. Neplat� to pouze o na�ich, mal�ch a �asto sm�n�ch, �esk�ch soci�ln�ch demokratech, reprezentovan�ch ka�p�rky jako je Paroubek nebo Rath, ale nap��klad o dnes nejv�en�j�� autorit�, kter� napl�uje soci�ln� demokratick� my�lenkov� sm�r - o Barracku Obamovi. Ameri�t� demokrat� jsou dlouholet�mi ideologick�mi souputn�ky soci�ln� demokracie. Ne n�hodou si Ji�� Paroubek po Obamov� zvolen� do B�l�ho domu liboval, �e za "jeho program by se nemusela styd�t ��dn� soci�ln� demokracie." Kult osobnosti, kter� je kolem Obamy vytv��en, a jeho pov�st zachr�nce a spasitele sv�ta si v mnoh�m nezad� s gloriolou okolo fa�istick�ch v�dc�. Heslem Obamovy kampan� byla "Zm�na" - nen� n�hoda, �e sloganem "V�e se mus� zm�nit" (Alles muss anders sein!) doprov�zel svoji kampa� Adolf Hitler.

Sou�asn� vl�dn� "�e�en�" hospod��sk� krize lze ozna�it za pl�iv� zav�d�n� fa�istick�ho ��zen� ekonomiky. Americk� vl�da, n�sledov�na vl�dami v Evrop�, postupn� zasahuje do ��zen� st�le v�t��ho po�tu podnik�, pod z�minkou jejich z�chrany p�ed n�sledky krize. Tov�rny a finan�n� domy, kter�m je poskytnuta vl�dn� finan�n� pomoc, jsou n�sledn� sv�z�ny �adou p��kaz� a regulac�. Pr�v� v t�chto dnech Obamova vl�da zest�tnila a z�skala pod svou kontrolu automobilku General Motors, a pl�nuje rozs�hlou restrukturalizaci, v�etn� p�edm�tu v�roby. Nejde samoz�ejm� o zest�tn�n� ve smyslu �pln�ho p�evzet� podniku st�tem, ale o z�sk�n� dominantn�ho postaven�. Takov�to partnerstv� vl�dy a podnik�, ve jm�nu "vy���ho dobra", je hlavn� charakteristikou fa�istick�ho hospod��stv�. Podle �mysl� novodob� generace centr�ln�ch pl�nova�� maj� nad�le soukrom� tov�rny a banky slou�it nikoliv sobeck�m z�jm�m sv�ch majitel�, ale ve�ejn�mu z�jmu a blahu. Kup��kladu americk� demokratick� poslankyn� Maxine Watersov� p�ed �asem otev�en� vyhro�ovala z�stupc�m ropn�ch spole�nost�, �e jejich podniky budou ovl�dnuty st�tem, pokud bude cena ropy p��li� vysok�.

Takov� jsou vize a ideologie dne�n�ch etatist�, kte�� se pasuj� do role zachr�nc� sv�ta p�ed ekonomickou kriz�. Dnes ti, kte�� p�ijali, a� u� v�dom� nebo implicitn�, "ide�l" fa�istick�ho ��zen� spole�nosti, nepot�ebuj� n�sil� jako prost�edek z�sk�n� moci. Pozvoln� r�st moci st�tu a st�le citeln�j�� z�sahy do ekonomiky jsou prov�zeny stejn�mi nad�en�mi ovacemi dav�, jako vystoupen� fa�istick�ch n�rodn�ch v�dc� v prvn� polovin� minul�ho stolet�. Lid�, kte�� jsou kolektivistick�mi autoritami soustavn� balamuceni a obelh�v�ni - o skute�n�m v�znamu a nebezpe�� fa�ismu, o prav�m d�vodu vzniku ekonomick� krize nebo skute�n�ch principech svobodn� spole�nosti a kapitalismu - se sv� svobody r�di vzdaj�, s bla�en�m �sm�vem na tv��i.

Je z�ejm�, �e ne� na�i soci�ln� demokrat� za�nou poukazovat na n�jak� smy�len� fa�istick� pohnutky sv�ch odp�rc�, m�li by si nejprve ud�lat po��dek doma, ve sv�ch vlastn�ch postoj�ch a my�lenkov�ch ko�enech. Jsou t�mi posledn�mi, kte�� by zde m�li upozor�ovat na �dajnou fa�izaci spole�nosti a nab�zet �e�en�. S fa�isty sd�l� z�sadn� my�lenkov� principy. Z�kladn� ideologick� v�chodiska soci�ln� demokracie maj� stejn� ko�eny, jako fa�ismus: mor�lku altruismu, kter� tvrd�, �e �lov�k se m� ob�tov�vat pro vy��� c�le, pro blaho spole�nosti.

Fa�ismus nen� h�zen� vaj��ek na p�edvolebn�ch akc�ch socialist�, ani nen� charakterizov�n n�siln�mi pokusy o p�evzet� moci nebo rasistick�mi z�kony - podstatnou charakteristikou jsou politicko-ekonomick� c�le a ideologick� p�edpoklady. M�li bychom se m�t na pozoru, a nenechat pojem fa�ismu soustavn� zaml�ovat a p�ekrucovat - jednoho dne se m��eme probudit v pln� fa�istick�m politick�m a ekonomick�m syst�mu, o n�m� naprost� v�t�ina ve�ejnosti v�bec nebude sm��let jako o fa�ismu. Soci�ln� demokracie, v�etn� levicov� americk� Demokratick� strany, tzv. "liber�l�", k takov�mu v�voji zna�n� p�isp�vaj�.

Zdroje:
Peikoff, Leonard: The Ominous Parallels.
Muravchik, Joshua: Nebe na zemi - vzestup a p�d socialismu.
Goldberg, Jonah: Liberal Fascism: The Secret History of the American Left from Mussoliny to the Politics of Meaning.
DeCoester, Karen: Obama to Government Motors: "Let's Roll". Dostupn� z: http://mises.org/story/3484

Shiver, Kyle-Anne: Barrack Obama, the Quintessential Liberal Fascist. Dostupn� z: http://www.americanthinker.com/2009/05/barack_obama_the_quintessentia_1.html
Ledeen, Michael: We Are All Fascists Now. Dostupn� z: http://pajamasmedia.com/michaelledeen/2009/02/12/we-are-all-illiterates-now/
The Ayn Rand Lexicon - Fascism/Nazism. Dosupn� z: http://aynrandlexicon.com/lexicon/fascism-nazism.html
Frajdl, Ji��, Prof. PhDr, CSc.: Typologie fa�ismu. Dostupn� z: www.kcprymarov.estranky.cz/archiv/uploaded/8



Lubo� Z�lom
 
  P��stupy: 47072 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA