V�clav Klaus m� pr�vem d�v�ru v�t�iny ob�an� �R
Ji�� Svoboda
Prezidentu V�clavu Klausovi jsou opakovan� p�isuzov�ny v�roky, kter�ch se nikdy nedopustil. Z nich ten, podle n�ho� jde o pen�ze v�dycky a� v prvn� �ad�, jakoby v uplynul�ch dnech vlastn�m p��stupem potvrdila �ada m�ch koleg�, kte�� se vyj�d�ili k prezidentsk�mu vetu v��i z�konu o St�tn�m fondu pro podporu a rozvoj �esk� kinematografie.
Je v jist� m��e pochopiteln� ur�it� skupinov� sobectv�, v jeho� zajet� se domn�v�me, �e je pot�ebn�, aby st�t finan�n� investoval p�edev��m do oblasti, v n� pracujeme a v n� se vytv��� i objem na�ich mezd, honor��� a zisk�. Takov� p�esv�d�en� maj� zuba�i, internist�, u�itel�, ��edn�ci � pro� by filma�i m�li b�t jin�. P�ece jen bych v�ak o�ek�val pon�kud v�t�� m�ru zdr�enlivosti ve vyjad�ov�n� t�ch, kte�� jsou sv�mi materi�ln�mi z�jmy s uveden�m z�konem tak �zce sv�z�ni. Do jist� m�ry ch�pu zklam�n� n�kter�ch koleg�, kte�� z�kon p�ipravovali a nyn� vyu��vaj� animozity mezi poslanci ��sti politick�ho spektra a prezidentem a lobuj� za p�ehlasov�n� prezidentsk�ho veta ve Sn�movn�. S�m jsem ov�em zklam�n m�rou jejich sebest�edn�ho sobectv�, vyj�d�en�ho v�mluvn� re�is�rem Igorem Chaunem: "V�dy znovu se s�m sebe sna��m obt�n� p�esv�d�it, �e V�clav Klaus je aspo� ob�as a v n��em dobr�m prezidentem. Po tomhle rozhodnut� to budu m�t zase o n�co t잚�."
V�rok b�val�ho m�stop�edsedy Fondu, Lubora Dohnala: ��Klaus nem� fond r�d, proto�e se domn�v�, �e film je pr�mysl stejn� jako t�eba televize. Klaus h�j� pr�va t�ch, kte�� vyd�l�vaj� a odm�t� h�jit n�co tak 'uboh�ho' jako um�n�", mn� pak p�ipad� jako poklesl�, nebo� to byl mimo jin� pr�v� i zp�sob rozhodov�n� o financov�n� projektu pana Lubora Dohnala, kter� mne p�ed �asem vedl k rezignaci na �lenstv� ve Fondu. Zpochyb�ovat kulturn� vzd�lanost a vn�mavost V�clava Klause se stalo trapn�m kli�� ve vyjad�ov�n� lid�, kte�� sami sebe z bl�e nezn�m�ch d�vod� sebez�libn� nahl�ej� jako intelektu�ly a vzd�lance aprobovan� k tomu, aby rozd�vali hodnocen�. Zneu��v�n� osv�d�en�ho �t�tu �vysok� um�leck� tvorby� nav�c a� n�padn� p�ipom�n� analogick� argumenty, u��van� �asto t�mi sam�mi tv�rci v dob� tzv. televizn� rebelie z p�elomu roku 2000/2001.
Jak� jsou v�cn� argumenty, sv�d��c� pro pot�ebnost a spr�vnost z�kona, kolem kter�ho se zase strhl povyk a napsaly se zase tak u�lechtil� petice?
V ��dn�m p��pad� nejde o objevnou novinku - z�kon je pouze modifikovan�m n�vratem ke stavu, jak� existoval ve financov�n� zn�rodn�n� kinematografie, kdy se �ist� p��jmy z prom�t�n� v�ech film� v �eskoslovensk�ch kinech vracely do fondu tehdy je�t� �eskoslovensk� kinematografie. V sou�asn� podob� se jedn� o dodate�nou da� ji� jednou zdan�n�ho zisku majitel� kin, distributor� video a DVD nosi�� a vlastn�k� soukrom�ch televiz�, kte�� by z v�nos� reklamy a teleshoppingu m�li odv�d�t filma��m na jejich tvorbu 3% (ve�ejnopr�vn� televize by v t�chto podnikatelsky �rovn�ch� podm�nk�ch odv�d�la pouze procenta 0,5).
Kulturu jako celek je jist� u�lechtil� a politicky proz�rav� podpo�it (jin�mi slovy d�lat pozitivn� kulturn� politiku). �in� tak vl�dy �ady evropsk�ch zem� � �in� tak ale explicitn� a pr�hledn� polo�kou st�tn�ho rozpo�tu, o n� mus� sv�st p�i projedn�v�n� ve Sn�movn� z�pas sportovn� stadiony, kojeneck� �stavy, nemocnice, kulturn� pam�tky (tedy ona velk� mno�ina ve�ejn� prosp�n�ch aktivit a instituc�). Tak t�eba Francie od �as� ministra kultury Jacquese Langa vynakl�d� ro�n� na tvorbu francouzsky mluven�ch film� a jejich distribuci obrovsk� polo�ky. �esk� politick� reprezentace chce v�ak tento obecn� mo�n� prosp�n� z�m�r realizovat prost�ednictv�m pen�z, z�skan�ch dodate�nou dan�, uvalenou na soukrom� podnik�n�, kter� sice s kinematografi� souvis� � nem�n� v�ak souvis� i s hudbou, tancem, divadlem, literaturou atd., kter� z t�chto dodate�n�ch dan� nedostanou ani hal��. V kontroverzn�m z�konu pak nejsou objasn�ny d�vody, pro� nejsou obdobn� zdan�ny zisky z reklamy soukrom�ch r�di� a zisky reklamn�ch agentur. Oboj� p�ece rovn� �zce souvis� s ve�ejn�m prostorem kultury a v u���m pojet� um�n�.
A kdy� u� z�konod�rci k tomuto zcela z�eteln� syst�mov� vadn�mu kroku p�ik�vli (z�kon si nevymysleli poslanci, ani vl�da, n�br� ti, kter�ch se finan�n� dopady z�kona �zce dot�kaj�), bylo spr�vn� kumulovat finan�n� zdroje do jedin�ho centra, kter�m je Fond s jedin�m rozhodovac�m centrem, j�m� je Rada? Nebylo spr�vn�j�� zdroje diversifikovat do rozhodovac� pravomoci t�ch, kte�� jsou dodate�nou dan� posti�eni? Neznamenalo by to pozitivn� uplatn�n� rozli�nosti um�leck�ch n�zor� a vkus�? A nep�edstavuje Fond v navr�en� koncentraci velk�ch zdrojov�ch prost�edk� (odhad pro sou�asnost 300 milion� K� se v r�mci zv��en� po�tu televizn�ch subjekt� prost�ednictv�m digit�ln�ch licenc� p�im��en� d�le zv�t��) vkusov� a n�zorov� monopol, kter� je pouze v jin� podob� srovnateln� s monopolem p�edrevolu�n�ho �eskoslovensk�ho st�tn�ho filmu?
Kone�n� pak: z�kon nestanov� ��dn� pravidla pro dispozi�n� rozhodov�n� Rady Fondu, ��m� jsou vytvo�eny podm�nky pro korup�n� o�ek�v�n� a korup�n� podez�en� a to jak ze strany jednotliv�ch tv�rc�, tak zejm�na soukrom�ch producent�. Je jist� s podivem, �e po celou dobu p�soben� Fondu, byla absence pravidel kritizov�na, nikdo v�ak neseznal pot�ebu na vytvo�en� z�vazn�ch pravidel nal�hat, by� jsou z �innosti analogick�ch grantov�ch instituc� v �ad� zem� (Francie, N�mecko) dlouhodob� a d�v�rn� zn�ma. Na jejich vytvo�en� by m�li trvat p�edev��m sami filma�i, kte�� o korup�n�m prost�ed� v Rad� fondu mezi sebou ji� l�ta tak �asto a tak r�di hovo��.
Je�t� pro po��dek: z�kon se sice jmenuje Z�kon o St�tn�m fondu pro podporu a rozvoj �esk� kinematografie, ve skute�nosti v�ak spolufinancuje r�zn� projekty sp��zn�n�ch p�ehl�dek, festival� a �adu film�, kter� jsou od sam�ho po��tku (na rozd�l od d�l kinematografick�ch, prom�tan�ch v kinech) ur�ena pouze pro televizn� uveden�. �e se tak z dodate�n� dan� komer�n�ch televiz� budou nap��t� (stejn� jako dosud) financovat audiovizu�ln� d�la, jejich� osudem je II. program ve�ejnopr�vn� televize po 22 hodin�, je u� jen drobnou vadou na kr�se.
Pro prezidenta V�clava Klause by jist� nebylo nic pohodln�j��ho, ne� populistick� p�iv�en� obou o�� nad z�konem, kter� z hlediska mno�stv� vadn�ch norem, nal�hav� vy�aduj�c�ch novelizaci, ��dnou pr�lomovou katastrofu neznamen� (a bude patrn� Sn�movnou stejn� �prohlasov�n�). Mohl kalkulovat s t�m, �e podpisem z�kona oslab� animozitu jemu nep��li� naklon�n� ��sti �kulturn� fronty�, jak n�kte�� kolegov� sami sebe pojmenovali. Ani jednomu z t�chto poku�en� prezident nepodlehl. A za to si zaslou�� �cty.
D�sledek voln�ch pravidel , rozhovor s J. Svobodou o Fondu kinematografie
Ji�� SvobodaFilmov� re�is�r (Sametov� vrazi, Ud�len� milosti se zam�t�, Jen o rodinn�ch z�le�itostech, Skalpel, pros�m, aj.), b�val� �len a p�edseda KS�M (do r. 1992).
Od roku 2006 p�sob� na Universit� Jana Amose Komensk�ho jako spolu garant oboru medi�ln� komunikace
Osobn� str�nky