V�ce svobody, m�n� regulace
Alena P�ralov�
Jednou z nejv�t��ch �ivotn�ch jistot je pro �lov�ka skute�nost, �e m� pr�ci, kde je u�ite�n� a nepostradateln�. Zam�stnanost ale bohu�el dlouhodob� kles� a je t�eba tento trend obr�tit. Nov� pracovn� m�sta mohou vytv��et zam�stnavatel�, pokud z�sk�vaj� zak�zky a pokud se jejich firma �sp�n� rozv�j�.
"Modr� �ance pro zv��en� zam�stnanosti" si klade za c�l vytvo�it zam�stnanc�m a zam�stnavatel�m, kte�� jsou v boji o zak�zky na jedn� lodi, takov� podm�nky, aby byli ve sv�m kon�n� �sp�n�, aby co nejl�pe obst�li v tvrd� sv�tov� konkurenci.
Proto se zab�v� sn�en�m ceny pr�ce, liberalizac� pracovn�ho pr�va, v�t�� motivac� k hled�n� pr�ce, zv��en�m pr�vn� jistoty pro podnik�n� a zlep�en�m podm�nek pro mal� a st�edn� firmy.
Modr� �ance je vyj�d�en�m hlubok�ho p�esv�d�en�, �e kl��em k ekonomick�mu r�stu a ke zv��en� zam�stnanosti je v�ce svobody a m�n� regulace.
Sou�asn� stav
- Politika z�kaz�, p��kaz�, omezen�, pokut a sankc� socialistick�ch vl�d odrazuje schopn� a pracovit� lidi od podnik�n�. Proto zam�stnanost dlouhodob� kles� a nezam�stnanost stoup�.
- Celkov� zam�stnanost se od roku 1997 do roku 2003 sn�ila o 214 tis�c osob. V roce 2003 �inil pr�m�rn� po�et zam�stnan�ch 4 733,2 tis�c lid�, tj. 46,4% v�ech obyvatel �R.
- K 29. �noru 2004 bylo na ��adech pr�ce registrov�no celkem 570 787 nezam�stnan�ch. M�ra nezam�stnanosti dos�hla historick�ho maxima 10,9%.
Cesty k n�prav�
Sn�en� ceny pr�ce, kter� br�n� firm�m v p�ij�m�n� nov�ch zam�stnanc�
- Navrhneme, aby zam�stnanci nemuseli platit nemocensk� poji�t�n� povinn�, stejn� jako ho dnes nemus� platit osoby samostatn� v�d�le�n� �inn�. Zam�stnanci pak budou m�t skute�nou svobodu volby a budou se moci pro p��pad nemoci dobrovoln� pojistit dle sv�ho v�b�ru podle pravidel nastaven�ch st�tem u kter�koli ze zdravotn�ch poji��oven, p��padn� se zabezpe�it jin�m zp�sobem.
- Pro mlad� lidi navrhujeme p�ej�t na syst�m rovn�ho d�chodu. Znamen� sn�en� platby na d�chodov� poji�t�n� pro mlad�� ro�n�ky, aby se mohli sami p�i v�dom� budouc�ho rovn�ho d�chodu pro v�echny rozhodnout, jak s u�et�en�mi pen�zi nalo��; zda si je ulo�� do banky, penzijn�ho fondu, nemovitosti �i do podnik�n�. Sou�asn� mlad� lid� by v�m�nou za ni��� odvody a vy��� �ist� mzdy m�li pot�, co dos�hnou d�chodov�ho v�ku, st�tem garantovan� z�kladn� standard, tzv. rovn� d�chod.
- Pro sou�asn� d�chodce a star�� ro�n�ky navrhujeme zachovat sou�asn� d�chodov� syst�m. P�itom bude nutn�, aby se d�le prodlu�oval v�k odchodu do d�chodu.
- Cenu pr�ce sn��me i liber�ln� a p�ehlednou legislativou, kter� sn�� n�klady firem i �ivnostn�k�.
- Zaveden�m rovn� dan� se zp�ehledn� da�ov� soustava, sn�� se v�daje na administrativu firmy, na �kolen� zam�stnanc�, na da�ov� poradce, na sankce a pokuty za chybn� ��etn� �kony u�in�n� vlivem nep�ehledn� legislativy a i t�m se sn�� cena pr�ce.
Odstran�n� regulac� v pracovn�m pr�vu
- Uvoln�me smluvn� vztahy mezi zam�stnanci a zam�stnavateli.
- Upust�me od detailn� regulace pracovn�ch vztah�.
- Pracovn� pr�vo chceme minimalizovat tak, �e normami pracovn�ho pr�va budou stanovena minima pr�va a maxima povinnost�.
- P�ed p��padn�mi excesy a p�ed poru�ov�n�m lidsk�ch pr�v budeme chr�nit zam�stnance i zam�stnavatele.
- Zjednodu��me pracovn� pr�vo tak, aby mu ka�d� rozum�l a aby ob�an� nebyli odk�z�ni na pr�vn�ky.
- Navrhneme, aby pracovn� pr�vo umo��ovalo upravit d�l�� pracovn� podm�nky i jinou smlouvou ne� jen pracovn� smlouvou.
Zv��en� motivace k pr�ci
- V n�vaznosti na rovnou da� zavedeme i z�pornou da�. Z�porn� da� zjednodu�� syst�m soci�ln�ch d�vek a odstran� nesmysln� soub�h placen� dan� a pob�r�n� d�vek.
- Z�porn� da� odstran� probl�my s p�ekr�v�n�m jednotliv�ch soci�ln�ch d�vek. V syst�mu z�porn� dan� existuje pouze jedin� d�vka, kter� nahrazuje podporu v nezam�stnanosti, d�vky soci�ln� pot�ebnosti dopl�cen� do �ivotn�ho minima a p��davky na d�ti ze st�tn� soci�ln� podpory.
- Pro z�pornou da� plat�, �e ��m v�ce si �lov�k p�ivyd�l� k d�vce, t�m m� vy��� �ist� p��jem. Proto z�porn� da� zvy�uje motivaci k hled�n� pr�ce.
- Umo�n�me zdravotn� posti�en�m lidem, kte�� pob�raj� invalidn� d�chod, a� u� ��ste�n� nebo pln�, aby si mohli k d�chodu p�ivyd�lat neomezenou ��stku.
V mal�m a st�edn�m podnik�n� nesm� b�t deformov�no tr�n� prost�ed�
- Odstran�me v z�konech p�ek�ky, kter� brzd� rozvoj podnik�n�, komplikuj� vstup lid� a firem na pracovn� trh a oslabuj� jejich schopnost konkurovat v zahrani��.
- Chceme zru�it da�ov� �levy a investi�n� pob�dky, slou��c� jen vyvolen�m. N�zk� dan� jsou nejlep�� "investi�n� pob�dkou" pro v�echny a p�il�kaj� v�ce investor� ne� dosud.
- Prosad�me, aby platn� z�kony, vyhl�ky, na��zen� vl�dy, technick� normy, bezpe�nostn� p�edpisy, na��zen� a sm�rnice EU, pozd�ji i p�eklady z�kon� ostatn�ch st�t� EU pot�ebn� pro podnik�n� byly k dispozici na internetov�ch str�nk�ch v autorizovan� podob� zdarma.
Odstran�n� dal��ch zbyte�n�ch regulac�
- Zru��me minim�ln� mzdu, proto�e je typickou regulac�, kter� sni�uje zam�stnanost a nahr�v� �ed� a �ern� ekonomice. N�mecko, Rakousko, It�lie, �v�dsko, D�nsko, Finsko a dal�� st�ty minim�ln� mzdu ve sv�ch z�konech nemaj�.
- Zru��me minim�ln� tarify, nebo� diktov�n� v��e mezd soukrom�m firm�m prost�ednictv�m minim�ln�ch mzdov�ch tarif� je reliktem socialismu a zbyte�n�m omezov�n�m svobody podnik�n�.
- Zru��me z�kaz "�varcsyst�mu" jako nesmyslnou regulaci podnik�n�. Jeho z�kaz, v zem�ch Evropsk� unie naprosto neobvykl�, br�n� rozvoji podnik�n� a omezuje smluvn� volnost.
Zv��en� pr�vn� jistoty
- Spolu s pr�vn�ky a da�ov�mi poradci nalezneme ustanoven�, kter� jsou st�tem zneu��v�na. P�ipravujeme �pravy z�kon� sm��uj�c� k pos�len� pr�vn� jistoty ob�an� v��i st�tn�m org�n�m.
- Prosad�me edita�n� povinnost st�tu pro v�klad z�konn�ch norem. T�m se zv��� pr�vn� jistota zam�stnanc� i zam�stnavatel�.
2. listopadu 2004
Alena P�ralov�Poslankyn� PSP �R (ODS), st�nov� ministryn� pr�ce a soci�ln�ch z�le�itost�
|