Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


ETA m� sv� l�ta, ale�

Pavel Kopeck�

ETA je nechvaln� proslul� d�ma v nejlep��ch letech. Jak�si hrab�nka B�thoryov� Ibersk�ho poloostrova a jihu Francie. U �ensk�ho rodu se pr� neslu�� uv�d�t v�k, ale stran teroristick� organizace ud�l�me v�jimku: slav� pades�tku. P�t des�tek let �it� podvratn� nacionalistick� skupiny dosud zaplatilo �ivotem p�es osm set osob. Politici, policist�, soudci, novin��i. Mnoho jejich koleg� se domn�valo, �e zralost p�inese i zmoud�en� oslaben�ch separatist� spojovan�ch �asto tak� s organizovan�m zlo�inem. Tak trochu sou�asn� otlouk�nk�, na n� probushovsk� exekutiva zkou�ela sv�st islamistick� �toky v madridsk�ch p��m�stsk�ch vlac�ch roku 2004.

Nestalo se. Kulatiny bohu�el prob�hly ve velk�m stylu, jen� p�esv�d�il, �e �Baskicko a jeho svoboda� nejsou mrtv�. Hlavn�m c�lem posledn�ch z�ke�n�ch atak� se stala rekrea�n� obl�ben� Mallorca v souostrov� Bale�ry, kde se d��ve extremist� opakovan� pokou�eli t� o atent�t na kr�le Juana Carlose.

Z�nik ETA prorokoval u� kdekdo, ale o�ividn�, ve sv�tle plamen� posledn�ch atent�t�, st�le pracuje. A�koliv rozhodn� za zenitem, je mal�m, le� nebezpe�n�m �ok�nkem� do slo�it�ho, krv� nas�kl�ho dvac�t�ho stolet�, ob�as tragikomicky naz�van�ho stolet� rozumu. V Evrop� o �adu let p�e�ila jin� obdobn� formace ovlivn�n� pokroucen�m marxismem � nap��klad n�meckou RAF �i italsk� Rud� brig�dy. Uskupen� d�vno rozbit� bezpe�nostn�mi slo�kami, zbaven� pomoci skryt�ch podporovatel�, pozbyv��ch raison d�etre studen� v�lky.

Dominantn� nacionalistick� aspekt tajn� organizace autochtonn�ho n�roda Bask� (hovo�� neindoevropsk�m jazykem), rys netypick� pro krajn� levici, sehr�l nejsp� kl��ovou �lohu. P��buznou dal�� etnoseparatistick� entit�, Irsk� republik�nsk� arm�d� (IRA). Posud existuj�c�, ale � s v�jimkou drobn�ch odtr�eneck�ch boj�vek � na z�klad� rokov�n� s lond�nskou vl�dou dobrovoln� zbaven� bojovn�ch ostn�. S p�ed�ky a �leny, ji� p�istoupili na podm�nky m�rov�ho procesu; pln� integrovan�mi do ve�ejn�ho (politick�ho) �ivota autonomn�ho Severn�ho Irska.

Z�rodky organizovan�ch ulstersk�ch radik�l� v�l��c�ch v takzvan�m asymetrick�m konfliktu nach�z�me v 19. stolet�, ETA se sv�m politick�m k��dlem Batasuna vzch�z� z odkazu �pan�lsk� ob�ansk� v�lky. Ta m� letos rovn� kulat� v�ro��. Sedmdes�t let od ukon�en� ozbrojen�ch akc� mezi z�konnou vl�dou republik�n�, p��znivcem region�ln�ch identit a fa�izuj�c�mi n�rodoveck�mi povstalci gener�la Francisca Franca (1892-1975). V�t�zstv� obdivovatele nesn�enliv�ho st�edov�k�ho �pan�lska vedlo mimo jin� ke krut�mu pron�sledov�n� levice v�eho druhu �i k nevyb�rav�mu potla�en� nacionalistick�ho c�t�n� Katal�nc� i Bask�.

P�esto�e postupn� demokratizace Ibersk�ho poloostrova zm�nila velmi p��zniv� postaven� men�in, protimadridsk� a protipa��sk� n�lady s c�lem osamostatnit �ty�i �pan�lsk� a t�i francouzsk� provincie (t�eba po vzoru Franci� uznan�ho Kosova) p�etrv�vaj�. T�eba�e �Baskicko a jeho svoboda� utrp�lo v�n� �r�my b�hem mezin�rodn�ch protiteroristick�ch operac�, p�i tvrd�ch soudn�ch procesech, byla pohan�na �pan�lskou biskupskou konferenc� pro �totalitn� nacionalismus� a dokonce ztr�c� popularitu vlastn�ho obyvatelstva, nevzd�v� se. Zarputile prohla�uje, �e "vych�z� z lidu a z lidu se po desetilet� bez ust�n� obnovuje. Proto je neporaziteln�. Dnes stejn� jako p�ed 50 lety �pan�lsk� vl�dy ��kaj�, �e ETA je na pokraji z�niku. N�kter� v�ci se za 50 let zm�nily jen m�lo."


Vy�lo slovensky v Hospod�rsk�ch novin�ch



Pavel Kopeck�
Mgr. Pavel Kopeck�, politolog a publicista
 
  P��stupy: 12562 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA