Jiří Paroubek opět nezklamal
Petr Pakosta
Včera dopoledne Jiří Paroubek oznámil, že po zralé úvaze a mnoha právních rozborech dospěl k závěru, že nejlepší cestou pro Českou republiku bude, když k rozpuštění Poslanecké sněmovny nedojde a volby se u nás budou konat až v květnu příštího roku. Svůj myšlenkový přemet obhajuje zájmem lidu a zaštiťuje se právníky všech velikostí.
Pokud se ale podíváme do minulosti ne zas tak dávné, pochopíme, že zájem občanů v této republice je to poslední, co Jiřího Parobka trápí. Nejprve v době, kdy Česká republika předsedá Evropské unii a logicky je tedy na ni soustředěna evropská pozornost, shodí vládu v této zemi. Chápu, že asi nikdo nebyl překvapen více, než Jiří Paroubek sám, že se mu to opravdu podařilo, ale jasně se tak ukázalo, že o zájem republiky mu nikdy nešlo. Najednou totiž bylo zřejmé, že Jiří Paroubek jako to batole rád na písku šlape po bábovičkách ostatních, své vlastní si však postavit neumí. Žádné přijatelné řešení situace, do které nás uvrhl, totiž neměl a od převzetí zodpovědnosti a pokusu sám sestavit vládu v době ekonomické krize jako malý kluk utekl.
A ejhle, netrvá dlouho, a podobná situace se opakuje. Po mnoha jednáních, argumentech, dohodách, změnách dohod, dohodách změn a dalších peripetiích byl minulý týden velmi narychlo schválen ústavní zákon, který otevřel cestu k mimořádným volbám. Po celou dobu Jiří Paroubek horlí o tom, jak je nezbytné, aby byly předčasné volby co nejdříve a jak již včera bylo pozdě. Zároveň si ale pochvaluje, jak je dobře, že se v Poslanecké sněmovně drží dohody. Proč by také ne, když je rozhodnut, že pokud má někdo všechny dohody pohřbít, musí to být jedině on.
Ještě v pondělí se zdálo, že v listopadu tohoto roku k volebním urnám opravdu půjdeme. To však mohlo být již opravdu jen zdání. Pokud totiž pominu všechny spekulace o důvodech, které Jiřího Paroubka k baletní otočce vedly – od nevhodného listopadového termínu (protože 20. výročí sametové revoluce je pro spoustu lidí výrazné připomenutí toho, co obnáší levicová vláda), přes hormonální výkyvy nálad, kterými on může trpět jako každá nastávající rodička, zůstává nepřehlédnutelný jeden fakt. Totiž že již v pondělí Jaromír Soukup prohlásil, že ho poslankyně Zubová zklamala, promarnila svou šanci a že končí s její podporou. A ne náhodou je právě tato poslankyně na kandidátce pražské ČSSD pro předčasné volby. A Soukupovy miliony jsou jistě dost pádným argumentem proto, aby se měnili lidé na kandidátkách. Ale jak, když volby jsou za dveřmi a kandidátky schválené? No co, posuneme volby a ono to půjde.
Odložení voleb má pro socialisty ještě jednu nepřehlédnutelnou výhodu. Totiž že v době, kdy státní rozpočet hrozí nejvyšším schodkem ve své historii, nebudou muset splnit ani jeden ze svých předvolebních velmi nákladných slibů. A tak mohou dále slibovat a tvrdit, jak by bylo blaze kdyby… Kdyby se nemuseli dohadovat s těmi hloupými ekonomy, kteří tvrdí, že musíme šetřit a kdyby je premiér Fischer nepostavil před nutnost diskutovat o radikálním snížení rozpočtového schodku. Můžeme být jen v očekávání, jakým způsobem se z této situace Paroubek pokusí vykličkovat a přát si, aby ho při dalším názorovém saltu mortale konečně přemohla zemská přitažlivost.
