Masivní příliv evropských peněz. Kdy už nastane?

Eva Veselá

Na peníze z Evropské unie, které budeme moci čerpat díky strukturálním fondům, stále netrpělivě čekají zejména představitelé obcí, kteří se na tuto příležitost dlouhodobě připravují. Podle stávajících dohod a za předpokladu dostatku kvalitních projektů a prostředků na vlastní kofinancování by mohla Česká republika získat v období 2007 - 2013 až 738 miliard korun, což je zhruba 100 miliard korun ročně. „K otočení pomyslného bruselského kohoutku je však stále daleko. Příprava programů se neustále protahuje, v současné době probíhá vyjednávání o příslušných dokumentech mezi zástupci české vlády a Evropské komise. Konečné výsledky těchto jednání rozhodně nemůžeme čekat dříve než v květnu,” uvedl poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí ČR ing. Oldřich Vlasák.

Přestože si na výzvy v novém programovacím období budeme muset ještě několik měsíců počkat, je nesmírně důležité již dnes postupně připravovat nové projekty. Jak totiž zdůraznil poslanec Vlasák, toto období, které se před námi otvírá, bude svým způsobem jedinečné: „Doposud jsme totiž čerpali podstatně méně, bilance vůči evropskému rozpočtu - pomyslné má dáti a dal - byla zhruba vyrovnaná. V budoucím finančním období bychom měli získat až o sedmdesát procent více než do společné europokladny odevzdáme. Tento příznivý vývoj skončí po roce 2013, kdy se dá očekávat další rozšíření Unie o jižní a východní sousedy. Česká republika se totiž při dobrém ekonomickém vývoji dostane nad průměr Evropské unie a masivnímu přílivu peněz tak bude navždy konec.”

Ředitelka Centra evropského projektování (CEP) v Hradci Králové Klára Dostálová se k názoru europoslance připojila a zdůraznila, že pokud Česká republika tuto možnost nevyužije, bude mít prostě smůlu. „Pokud se zaměříme na náš region soudržnosti Severovýchod, jinak také nazývaný územním celkem NUTS 2 Severovýchod, který zahrnuje Královéhradecký, Pardubický a Liberecký kraj, máme pro nové programovací období jedinečnou příležitost k získání vysokých finančních částek. Tím, že se prostředky decentralizovaly, to znamená, že se dostávají z ministerstev až k nám do regionů, máme možnost v rámci NUTS 2 rozdělovat přes osmnáct miliard korun. Samozřejmě, že ve srovnání s již zmíněnou částkou sto miliard korun ročně pro celou republiku se to možná může zdát málo, ale je nutné si uvědomit, že cílem NUTS 2 není jenom vyčerpat regionální operační program, ale naopak připravit takové projekty, abychom si uměli z regionů sáhnout i do těch zbývajících sto miliard korun ročně,” zdůraznila Klára Dostálová.

Mnohá města se na čerpání ze Strukturálních fondů intenzivně připravují, jedním z nich je Jičín. Toto město si vedlo dobře i v minulém plánovacím období, když se radnici podařilo získat z Fondu soudržnosti téměř 360 milionů korun na akci Cidlina. „Jsme úspěšní v programu PHARE i v několika dalších národních programech. Především mám na mysli spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Naopak mám velmi špatnou zkušenost se společným regionálním operačním programem, který se v minulém programovacím období připravoval velmi pomalu. Od samého začátku jsme vytvářeli velký projekt multifunkční sportovní haly. A s odstupem času musím říct, že už snad nic horšího nás nemůže potkat. Neustále se měnily podmínky, takže jsme museli několikrát žádosti přepracovávat. I když byla v programu předem stanovena výše finanční podpory, ve finále se rozdělovalo daleko méně peněz,“ postěžoval si jičínský starosta Martin Puš. Jičínští mají v současné době zásobník zhruba šedesáti projektů, z nichž budou postupně vybírat především podle priorit. Z těch větších jmenujme Valdštejnovo evropské a univerzitní centrum. Čtyři roky příprav v současné době vrcholí dokončením projektové dokumentace pro stavební povolení. Zajímavé jsou i další projekty, jako například Centrum cestovního ruchu Český ráj či obchvat města Jičína.

Také v Hořicích se připravují na možnost čerpání evropských peněz. Skupina odborníků se zabývá přípravou projektů ve spolupráci s Centrem evropského projektování. Zmiňme třeba projekt bezbariérového města, který by vyžadoval téměř stomilionovou dotaci. „Domníváme se, že na náš megaprojekt bude Evropa slyšet, vždyť kromě stálých obyvatel města kamenné krásy u nás žije na dvě stovky dalších důchodců a osmdesát vozíčkářů v zařízeních pro seniory a postižené občany. Ti se tak budou moci dostávat bez problémů nejen do středu města, ale také do jeho krásného okolí,“ řekl k projektu starosta Hořic Ivan Doležal.

Podle europoslance Oldřicha Vlasáka je bezesporu chvályhodné, že se města již na čerpání z fondů připravují: „Na jedné straně je ovšem očekávání obcí a na straně druhé jejich finanční možnosti, lépe řečeno, kolik prostředků si jednotlivé obce budou schopny na povinné spolufinancování svým projektům zajistit. Pro kofinancování však nemusí počítat pouze s penězi z vlastních rozpočtů, ale mají možnost spolupracovat také se soukromým sektorem. Souhlasím s ředitelkou Centra evropského projektování Klárou Dostálovou, že je potřeba se připravit a mít několik projektů pokud možno v nejvyšší fázi rozpracovanosti. To znamená mít vyjasněné vlastnické vztahy, majetkoprávní zabezpečení a projektovou dokumentaci se stavebním povolením,“ uvedl ing. Vlasák a doplnil, že předkladatelé si musí navíc zmapovat, kolik projektů se zhruba připravuje v té dané prioritě. Navíc by obce měly počítat i s tím, že jejich projekt nemusí projít nezbytným výběrovým řízením. Může se totiž stát, že v konečném hodnocení bude právě ten jejich odmítnut. Z tohoto důvodu připravuje Centrum evropského projektování projekt na posílení absorpční kapacity. „Je nutné zmapovat velké pilotní akce Královéhradeckého kraje, které s sebou nesou určité nosné myšlenky právě v těch klíčových prioritách. Což je oblast dopravy, měst, cestovního ruchu, ale i v oblasti nepřímé podpory podnikání,“ přidává se k názoru europoslance ředitelka CEP Klára Dostálová.

Toto vše se týká regionálního operačního programu. Centrum evropského projektování si ale klade za cíl zmapovat velké potřeby regionů i pro sektorové operační programy, protože jak už bylo na začátku řečeno, osmnáct miliard korun pro regionální operační program je sice určitá suma peněz, ale ve hře je samozřejmě i dalších osmdesát dva miliard korun…