Jsem strašně rád, že máme Topolánka!
Pavel Bém
Já bych ve sněmovně hlasoval i pro měkčí reformu, než je tahle, říká pražský primátor Pavel Bém.
Když jste se vrátil, říkal jste, že jste tak tak trochu povznesen nad malichernosti v české politice. Jaký tedy máte komentář na zprávu LN, že agentura, která pro vás v době pobytu v Nepálu pracovala, spolupracuje a má společné sídlo s firmou, která dostala dotace od magistrátu, přičemž tuto dotaci neschválilo zastupitelstvo, ačkoli mělo?
Martin Zvěřina a jeho zvířecí novinářské metody by se hodily spíš někam na Balkán než do střední Evropy. Neměl jsem žádnou mediální agenturu pro své soukromé cesty na Mount Everest. Já jsem jen poslal tři expediční zprávy na e-mailovou adresu East Side Consulting a požádal jsem, aby je dali komukoli k dispozici. A poté jsem je požádal, aby zorganizovali na letišti setkání s novináři. Tam proběhla tiskovka, bylo pohoštění, já jsem za něj zaplatil devět tisíc korun, čtyři tisíce korun za dopravu novinářů z centra na letiště a tím to končí. Čili to je celá slavná medializace. Zbytek jsou absurdní konstrukce. Musím nad nimi kroutit hlavou, nebo se smát. Vrátil jsem se právě z Nepálu a jsem naplněn povznesením a vnitřním mírem a klidem, takže mohu pouze říct, že to celé je zákeřná hloupost.
Ale onu smlouvu s Communication Works, která spolupracuje s East Side Consulting, podepisoval šéf odboru kultury a památek Kněžínek, přitom ale měla projít celým zastupitelstvem.
Nevím. Moji podřízení na magistrátu podepisují desítky, stovky, možná tisíce smluv. Já nemohu ty smlouvy znát. Až budu mít chviličku času, tak se na tuto smlouvu nepochybně podívám. Víc nemůžu říct. Samozřejmě pokaždé, když zjistím, že je podepsána nějaká smlouva v rozporu se zákonem, tak z toho vždycky vyvodím důsledky.
To je první podobný případ, o kterém slyšíte? Úředníci na magistrátu tvrdí, že obcházení zastupitelstva v případech udělování dotací je u vás běžná praxe.
Smlouvu neznám, nevěřím údajům Lidových novin, považuji je za stejnou lež jako celou řadu dalších spekulací. Já jsem se za pět let setkal s konfrontací nad možná sto padesáti dokumenty, které jsem považoval za smlouvy pro město nevýhodné. Byly tam desítky smluv, které byly buď uzavřeny v rozporu se zákonem,k nebo byly pro město nevýhodné. Nesetkal jsem se s tím, že by bylo obejito zastupitelstvo v rozhodování o částkách vyšších než jsou dva miliony korun.
Vzpomenete si na některou z těchto smluv?
Pro město dramaticky nevýhodné byly například smluvní dokumenty v oblasti letňanského výstaviště nebo dokumenty týkající se pražského holešovického výstaviště.
Patří do této kategorie i kauza Jiřího Paroubka, který jako váš náměstek nevýhodně nakoupil pro město dluhopisy?
Stoprocentně. Ale město na tom nakonec vydělalo, protože byly některé akce zrušeny a městu bylo vráceno zhruba 300 milionů. Kdyby se tak nestalo, hodně bychom tratili.
Trápila vás na vašich cestách kritika, která se tady na vaši hlavu snášela? Těsně před výstupem jste si do deníku napsal: "Zapomínám na ty, kteří mému výstupu nepřejí, ať si třeba trhnou nohou."
Přiznám se, že mě ani tak netrápila média. Já jsem měl minimum času na to, abych se věnoval čtení nějakých komentářů v LN. Ale trápily mě diskuse na internetových serverech, Tam jsem třeba četl: "Ať si na ten Everest jede, třeba nám tam aspoň zhebne." Vulgarita a sprostota těchto debat se mě dotýkala. Jako politik jsem už mírně otrlý, ale moji kamarádi horolezci byli úplně vyděšeni. Nechápali to, chodili za mnou a říkali: "Jak v tom můžeš žít, jak to můžeš vydržet?" Odpovídal jsem jim, že si člověk časem zvykne. A možná je to i otázka naturelu. Prostě když jsem si do deníčku napsal "ať si trhnou nohou", měl jsem především na mysli sprosťáky z internetu, kteří takhle žonglují s lidským životem.
Na Neviditelném psu se zas debatovalo o tom, že jste místo na Mount Everest odjel na odvykací kokainovou kúru. Čekal jste to?
To bylo jedno z absurdních nařčení, které ve mně vyvolávalo spíš úsměv. Neviditelnému psu já říkám Neviditelný Neff. Snaží se být seriózní, ale dovolí si pustit takovou sprosťárnu! Na to jsem ve svém deníčku zareagoval tím, že se Neff mýlí o sto procent. Já jsem neodjel na odvykací kúru, já jsem naopak odjel za svojí drogou, protože hory pro mě drogou jsou.
Na kokain se ptám proto, že mě zmíněná debata ani nepřekvapila. Nevím proč, ale v souvislosti s vámi jsem o kokainu slyšela už víckrát. K vám se nedoneslo, že jste na kokainu?
Já jsem od svého založení sportovec, od svých osmi let jsem se intenzivně věnoval několika sportům, některým vrcholově. Nikdy jsem drogy nebral, samozřejmě jako teenager jsem řadu z nich ochutnal. To uznávám.
Co konkrétně?
O mně je notoricky známo, že nekouřím a jsem příležitostným konzumentem alkoholických nápojů. Marihuanu, respektive produkty konopí jsem ochutnal. A v rámci své psychiatrické praxe jsem měl možnost studovat etnografii amerických indiánů z kmene Navaho a jejich tradiční užívání halucinogenů. Konkrétně mezkalinu a psylocibinu pro léčebné a náboženské rituály. To byl obrovský zážitek a tím jsem se nikdy netajil.
A kokain ve vašem výčtu tedy není?
Ne.
Jste naprosto spokojen s tím, jak bez vás fungoval úřad?
Když jsem si dnes ráno do třetice všeho dobrého a zlého přečetl komentář vašeho redaktora Zvěřiny...
Zase ten Zvěřina, chudák.
...tak jsem se vnitřně musel ptát, proč ten muž nepočká třeba rok dva a nezačne se ptát: "Pane primátore, vy jste slíbil deset stanic metra. Kde jsou? Vy jste slíbil čisté město, a kde je to vaše čisté město?" To bych považoval za férové..
Hlavně, že vás ty "malichernosti" nechávají chladným, že?
Jsou to trochu malichernosti a moc si přeju, aby mě nechávaly další čtyři roky chladným.
Objevil jste na magistrátu něco, co po vašem příletu hoří? Někteří zastupitelé říkali, že kvůli vaší absenci museli některá důležitá rozhodnutí odsouvat.
Jaká rozhodnutí?
Tak možná ani nevíte, jaká rozhodnutí má magistrát řešit. Třeba zastupitelka Reedová říkala, že je potřeba jednat s Evropskou komisí, ale bez vás to nelze.
To by mě překvapilo. S EK nemá Praha důvod jednat. Naštěstí Markéta Reedová je poměrně zběhlá v oblasti čerpání financí z evropských fondů a myslím, že svoji práci dělá velmi dobře. Na druhou stranu připomenu, že realita čerpání finančních prostředků z fondů EU pro Prahu je velmi tristní a smutná. Praha odvádí zhruba devět miliard ročně do evropského rozpočtu a zpátky dostane směšnou částku v řádu jednoho, dvou ročně. Ať tak či onak, evropská problematika pro nás není velkým tématem. Jaká další témata nebo jaká další rozhodnutí na mě čeká?
To já nevím. Myslela jsem, že vás zastupitelé informovali, když si stěžovali do médií.
Já o žádných rozhodnutích nevím. Když takto obecně mluví představitel opoziční strany zahořklý kolega Witzany, tak to chápu.
Petr Hulinský je taky zahořklý?
Není to tak úplně vyloučeno s ohledem na skutečnost, že býval náměstkem pražského primátora, a dnes není. Skutečně nevím o žádných rozhodnutích, která by nesnesla odkladu a měla čekat na mě. Ale mě ty komentáře od opozice neuráží, protože ukazují na respekt, kterého jako primátor požívám.
Překvapila vás kritika od vlastní strany?
To určitě ne. Vždyť i Winston Churchill říkal, že nejvíc si musíš dávat pozor nikoliv na ty, kteří sedí v opozičních lavicích, ale na ty, kteří sedí v tvých vlastních lavicích. To je prostě politika.
Má MiroslavaNěmcová pravdu, když v souvislosti s vámi řekla, že "v tuto chvíli znamená absence kohokoli významné oslabení"? To bylo v době, kdy noviny psaly, že "ODS trpí".
To zní velmi dramaticky. Začínám pochybovat, jestli jsem o něco za ty dva měsíce skutečně nepřišel.
Minimálně jste přišel o to, že jste mohl hájit, případně podupat reformu veřejných financí.
ODS trpí! No, musel bych se zeptat paní Němcové, co tím měla na mysli. Já sám si myslím, že ODS nikterak netrpí, jen se snaží naplnit programové prohlášení. Paní Němcová by si měla uvědomit, že už jsme v době, kdy není možné hodnotit druhé politiky podle toho, jestli sedí na nějaké židli, nebo ne. Měla by být schopna hodnotit lidi podle toho, jaká je za nimi práce. Dobrá, já bych se zeptal: "Co tady pro prosazení reforem udělala paní Němcová?"
A co by si měl uvědomit poslanecODS Klas, kteří říká: "Teď je doba, kdy by měl první místopředseda strany vyjednávat, a ne v tom ostatní nechat. Je to sice hezká reklamní akce, první primátor na Mount Everestu, ale politika není jenom reklama. Já bych si tohle prostě nedovolil."?
Výstup na Mount Everest byl mojí privátní akcí, s reklamou to nemělo nic společného. Pochopil bych kritiku pana poslance Klase, kdyby řekl, že jsem si odjel za koníčkem.
Co tedy říkáte na jeho slova, že jste je v tom neměl nechat?
V čem nechat?
Možná jste ještě nestačil zjišťovat, co se tu dva měsíce dělo - VlastimilTlustý se snažil rozsápat reformu. Tvrdí, že ji nepodpoří a že má v záloze dalších deset poslancůODS.
S tím jsem se seznámil už v Nepálu. Ono to je prosté. Po složitých negociacích se vytvoří programové prohlášení a tím je dán směr, kterým se má vláda dát na reformní cestu. A v ten okamžik přicházejí ministři se svojí odpovědností a kompetencí a musí to udělat. A první místopředseda v pozici pražského primátora v tu chvíli má jinou odpovědnost. A že přijde Vlastimil Tlustý a říká "já chci tvrdší reformy"? No, všichni pravicoví politici chceme tvrdší reformy, ale všichni rozumní pravicoví politici víme, že politika je věcí nikoli chtěného, ale možného. A o tom, že kompromisy jsou bolestivé a krvavé, nemám pochyb. Ale taková je politika. Jsem přesvědčen, že Vlastimil Tlustý to velmi dobře ví.
Chápu správně, že ODS po vás ani nemá chtít hájit reformu, protože nejste ve vládě?
Samozřejmě první místopředseda ODS má tady významnou roli a bude mít tady významnou roli, ale vždyť jsme na začátku reforem.
Takže váš čas teprve přijde?
Nejde o to, kdy nastoupím já. ODS je politická strana a každý její člen hájí reformu, jak umí.
Já se teď ptám druhého muže strany.
Samozřejmě druhý muž strany stejně jako první nebo třetí musí hájit programové prohlášení vlády.
A zatím podle vás nebylo potřeba, abyste tak činil?
Jsem přesvědčen, že ten okamžik obhajoby teď přichází. A já jsem připraven reformu obhajovat.
A v době, kdy vystartoval VlastimilTlustý, jste tu tedy nebyl potřeba?
Vůbec nepřeceňujme význam Vlastimila Tlustého. Kdybych tu byl, tak určitě reformu obhajuji. Ale je naivní si myslet, že moje obhajoba by mohla něco dramaticky zvrátit. Celou peripetii po svém návratu z hor sleduji s nadhledem a celé to považuji za nekonečně malicherné. Jako první místopředseda ODS a zároveň řekněme významný člen ODS v Praze říkám: "Ano, čtrnáct pražských poslanců zcela jistě zvedne svoji ruku pro reformu."
Kdybyste byl poslancem, tak byste pro ni tedy ruku zvedl.
Ano. A kdyby to bylo možné, tak zvednu ruku pro reformu tvrdší. Ale dokonce bych zvedl ruku i pro reformu měkčí, pokud by to bylo jediné možné východisko. Tu ruku bych prostě zvedl. Nemám ani vteřinu pochybností. Jako první místopředseda jsem vždycky držel záda Mirku Topolánkovi. A budu mu záda držet dál. Jsem spokojen s touto vládou. Jsem strašně rád, že máme Topolánka. Jsem strašně rád, že po osmi letech je tady konečně vláda pravicová, za kterou se nemusím stydět. A trochu na ni mohu být pyšný. Když diskutuju se svými slovenskými kolegy, tak si v duchu říkám: "No chlapci, vy to teď nebudete mít jednoduchý s Ficovými socialisty. To my jsme na tom lépe."
Z březnového průzkumu magistrátu za milion tři sta tisíc vyplynulo, že na magistrát nemá smysl telefonovat nebo psát dopisy. Co se s tím od té doby udělalo? Ještě pořád se mají lidé bát zavolat vašim úředníkům?
Osobně preferuji moderní komunikaci, tedy elektronickou poštu.
Všichni důchodci u internetu nesedí.
V Praze je osmdesátiprocentní počítačová gramotnost. Ale po průzkumu dostal ředitel magistrátního úřadu uloženo problém řešit. Jak? Vzdělávání zaměstnanců magistrátu.
Čemu je chcete učit? Aby uměli slušně mluvit po telefonu?
Nevidím jako triviální naučit úředníky zvyklé na ten rakouskouherský model komunikace, fungovat v moderním veřejném úřadu. Vyplatí se investovat nějakou korunu do nácviku komunikačních dovedností, do slušnosti. Vyplatí se investovat do vzdělání. To je stará dobrá pravda, která platí i dnes.
Kolik bude ta edukace pracovníků, kterak se dobře chovat k občanům, stát?
Ty částky neznám, ale odhaduju je na řádově statisíce až řekněme milion. Určitě se nebude jednat o nějaké enormní dramatické částky, které by byly atraktivní pro média.
(Autor: Renata Kalenská)
