V �ervenci 1991 byla v Praze rozpu�t�na Var�avsk� smlouva. V listopadu 2002 do�lo tamt� k historick�mu happy endu roz���en� NATO o b�val� nep��tele. NATO z�skalo nov� �leny a sou�asn� ztratilo ��st sv� vojensk� v�rohodnosti; p�ibyly organiza�n�, finan�n� a koordina�n� n�klady a poklesla akceschopnost obrann�ho spolku. Do NATO byly p�ijaty st�ty se �patn� vyzbrojen�mi arm�dami, kter� p�inesly v�nem zv��en� vojensk�ho ohro�en� Aliance.
Bezpe�nostn� mezera NATO funguje jako dvout��dn� spole�enstv�: Ameri�an� bojuj�, Evropan� v�t�inou moralizuj�. P�es tyto �patn� zku�enosti se Spojen� st�ty nebr�nily roz���en� Aliance od Baltick�ho k �ern�mu mo�i a dokonce podpo�ily zapojen� Ruska do Rady dvaceti. Dnes je z�ejm�, co tato americk� bohorovnost znamenala: �e toti� Washington NATO (coby v�rohodn� a glob�ln� operuj�c� n�stroj k projekci z�padn� moci) fakticky odepsal. V roce 2002 byl v Praze u�in�n rozhoduj�c� krok k redukci akceschopn�ho vojensk�ho spolku NATO do amorfn�ho paktu o ne�to�en�. Pro pobaltsk� st�ty to byla zm�na k lep��mu, pro n�s ale nepochybn� ztr�ta. Le��-li n�m na�e bezpe�nost opravdu na srdci, mus�me p�ipustit, �e tam, kde NATO ustupuje do pozad�, zeje bezpe�nostn� politick� mezera. ��m ji vyplnit? P�ece spole�nou evropskou bezpe�nostn� politikou, zn� obvykl� odpov��. Pravda, evrop�t� st�tn�ci i nad�le okouzluj� sami sebe zakl�nadly o spole�n� budoucnosti kontinentu. Jenom�e EU je seskupen�m, s jeho� principy v�ichni souhlas�, ale nikdo se s nimi neztoto��uje do t� m�ry, aby jim dal p�ednost p�ed vlastn�mi n�rodn�mi z�jmy. Evropan� maj� dohromady dva miliony voj�k� a jen velmi obt�n� na�li �ty�icet tis�c mu�� pro po��dkov� akce na Balk�n�. Bezpe�nostn� politick� mocensk� projekce Evropsk� unie neexistuje, a kdo v�, bude-li kdy funk�n�. Evropan� jsou zat�m jednotn� p�edev��m ve snaze sni�ovat obrann� rozpo�ty. Je proto v�ce ne� nejist�, v jak� m��e by byli z�padoevrop�t� spojenci v p��pad� nouze schopni (a nakonec i ochotni) se pro n�s bezpe�nostn� politicky anga�ovat.
Je �as myslet op�t na obranu D�vod� p�em��let o obran� je nesporn� dostatek. V krizov�m oblouku mezi Al��rskem a P�kist�nem mohou vzplanout lok�ln� v�lky, jejich� d�sledky by n�s mohly ohrozit. Vznik nov�ch atomov�ch mocnost� a nevypo�itateln� re�imy jako Severn� Korea a Ir�n; to v�e poru�ilo rovnov�hu strachu a vynucuje si jej� znovunastolen�. To je bezpe�nostn� politick� c�l glob�ln� americk� obrann� s�t�. T�m, �e by na na�em a polsk�m �zem� vzniklo jej� v�rohodn� dopln�n�, by se markantn� sn�ila pravd�podobnost toho, �e by americk� rakety musely b�t pou�ity; to je logika odstra�en�. Do�asn� harmonie mezi Moskvou a Z�padem je z�ejm� u konce. Stejn� se vztahovala na jedin� opravdu spole�n� t�ma: boj proti terorismu. Rusko v�ak z�st�v� zaostalou a p�esto mocensky mimo��dn� ambiciozn� zem�. V z�jmu vlastn� strategick� stability se mus� Rusko sna�it mocensky ovliv�ovat sv� p�edpol�. N�zornou p�edstavu o takov� politice zprost�edkov�v� pr�v� prob�haj�c� instrumentalizace surovinn�ch zdroj� v��i EU. Pro Ameriku je protiraketov� syst�m n�strojem k udr�en� strategick� rovnov�hy a jej� glob�ln� mocensk� pozice; nejv�chodn�j�� americk� z�kladny le�� po��d je�t� v N�mecku.
Co je v na�ich sil�ch? Vznikaj�c� bezpe�nostn� mezera je p��li� velk� na to, aby ji mohlo vyplnit �sil� desetimilionov�ho n�roda. Teoreticky mysliteln� zv��en� na�ich zbrojn�ch v�daj� by bylo financovateln� pouze na �kor tempa hospod��sk�ho v�voje, co� by bezprost�edn� ohrozilo hospod��skou a politickou stabilitu zem�; mysliteln� rizika by t�m byla oslabena pouze minim�ln�. Budov�n� univerz�ln� arm�dy nen� p�im��en� ani na�im bezpe�nostn� politick�m pot�eb�m, ani hospod��sk�m mo�nostem. Bezpe�nostn� politika by se m�la naopak diskutovat v pojmech �spornosti a efektivnosti, s c�lem p�estrukturovat ��sti arm�dy do po��dkov�ch jednotek, z��ci se ofenzivn�ch zbran� (letectvo, tankov� zbra�) a uva�ovat o �n�kupu� bezpe�nosti u l�pe vybaven�ch spojenc�. V pr�b�hu odstra�ov�n� m�n� nebezpe�� svou formu; realistick� bezpe�nostn� politika by se tud� m�la st�t nep�etr�itou snahou o optimalizaci odpov�d� na vznikaj�c� ohro�en� a neust�le poru�ovanou rovnov�hu strachu. �ance na �sp�ch v t�to nekone�n� zabezpe�ovac� spir�le stoup�, dos�hneme-li co neju��� spolupr�ce s jedinou vojensky opravdu akceschopnou mocnost� � se Spojen�mi st�ty. �heln�m kamenem t�to spolupr�ce a hmatateln�m p��sp�vkem k vypln�n� bezpe�nostn� mezery pro na�i republiku by se mohla st�t americk� vojensk� z�kladna na �esk�m �zem�. O n�mitky a kritiku projektu nen� nouze. Ale poukazy na to, co v�echno nejde a co jsme dosud d�lali �pln� jinak, nenahrad� ��innou politiku.
Politick� v�znam americk� z�kladny na na�em �zem� Z �esk�ho hlediska nav�c nejde pouze o bezpe�nostn� politiku, n�br� p�edev��m o (na�i) politickou bezpe�nost. N�kter� evropsk� st�ty a zejm�na N�mecko americkou z�kladnu na �esk�m a polsk�m �zem� kritizuj�. Jist� je, �e N�mecko by se muselo za��t Ruska ob�vat podstatn� pozd�ji ne� my; mimochodem i proto, �e u nich americk� z�kladny ji� jsou. Berl�n se m��e na dlouho soust�edit hlavn� na v�nosn� obchody. A pr�v� tohoto rus�ko�-n�mec�k�ho obchodn�ho partnerstv� se mus�me ob�vat my. Hroz� toti� nebezpe��, �e se ob� zem� dohodnou nejenom o dod�vk�ch plynu, ale i o v�ech ostatn�ch ot�zk�ch t�kaj�c�ch se st�edoevropsk�ho prostoru; ��k� se tomu region�ln� hegemonie. N�mci a ostatn� evrop�t� kritici americk� z�kladny ji pova�uj� pouze za bezpe�nostn� politick� t�ma. N�m v�ak jde p�edev��m o politick� zabezpe�en� p�ed nadvl�dou jin�ch. Dv� mocn� zem� se v�dy sn�ze shodnou ne� t�i; ��m v�ce hr��� v regionu, t�m v�t�� �ance pro z�jmy mal�ch st�t�. Hlavn� proto pot�ebujeme americkou p��tomnost ve St�edn� Evrop�. Americk� z�kladna na na�em �zem� je v souladu s na�� bezpe�nostn� politikou a bezprost�edn� slou�� politick�mu zabezpe�en� na�� nez�vislosti.
Petr Robej�ek politolog, �editel Institutu pro ekonomiku a politiku, Hamburk