Volte m�, j� v�e zm�n�m, ��kal ve sv� volebn� kampani Barack Obama. Cel�mu sv�ta sliboval sou�asn� americk� prezident zm�nu americk� zahrani�n� politiky, m�r pro v�echny n�rody, pr�ci v�em a kdesi cosi. Bylo a� dojemn� sledovat, jak jsou Ameri�an� uneseni sv�m hrdinou a o�ek�vaj� r�j na zemi. Nic proti. Nadchnout se pro spr�vnou v�c je ob�as zapot�eb�. Volba prvn�ho �ern�ho prezidenta v USA je bez diskuze historick� ud�lost. Je obdivuhodn�, �e se afroameri�an dok�zal st�t prezidentem v zemi, kde je�t� ned�vno �erno�i nemohli sed�t v autobuse vedle b�l�ho Ameri�ana.
Na druhou stranu, sta�� se Obamovi jenom proto tak uctiv� a nekriticky ukl�n�t? Obama je v mnoha sm�rech naivn� sn�lek, kter� se nech�v� a� p��li� un�et slepou oddanost� sv�ch p��znivc�. Snesl by jim r�d modr� z nebe. Sl�bil v�ci, kter� jsou nesplniteln� a p�edev��m ne zcela prosp�n�. Tak trochu to p�ipom�n� evropsk� socialismus, kter� je nakonec Demokratick� stran� celkem bl�zk�. U� Clintonova administrativa si p��la, aby mohl ka�d� Ameri�an d�stojn� bydlet. Proto tla�ila na bankovn� �stavy v zemi, aby hypot�ku poskytli doslova ka�d�mu. V�sledek takov�ho sna�en� poci�uje cel� sv�t �adu m�s�c�.
Obamovo �e�en� krize je rovn� ryze socialistick� a nese se v duchu nezodpov�dn�ho rozhazov�n� pln�mi hrstmi do v�ech stran, co� je pova�ov�no zcela myln� za �e�en� probl�m�. Je u� takov� doba, �e �ijeme jen p��tomnost�. Co bude za p�r let nikoho nezaj�m�. Koupit si hlasy voli��, to je o� tu b��. Voli� chce v�e ihned a pokud mo�no zdarma a bez vlastn�ho p�i�in�n�. Uvid�me, jak toto hazardn� rozhazov�n� finan�n�ch prost�edk� Ameriku dok�e zm�nit k lep��mu.
Styl americk� zahrani�n� politiky je tak� znateln� odli�n� od dob Bushov�ch. Amerika se rozhodla hr�t si na hodn�ho str��ka Sama. S ka�d�m je podle nov�ch manu�lu mo�n� uzav��t up��mn� p��telstv�. �stupky n�s nic nestoj�, budujeme p�eci nov� a lep�� sv�t. Dnes ustoup�me my, z�tra oni. Takov� uva�ov�n� je ov�em zhoubn� a nerealistick�. Je iluzorn� se domn�vat, �e pokud se Ameri�an� t�eba i st�hnou ze v�ech vojensk�ch z�kladen a budou ka�d� m�s�c jezdit s otev�enou n�ru�� do �r�nu a KLDS, �i snad za samotn�m v�dcem Al-Kajdy, tak se stanou v o��ch sv�ch minul�ch nep��tel obl�benci.
Dikt�torsk� re�imy jsou p�eci u� ze sv� podstaty zalo�eny na boji proti vn�j��mu nep��teli. P��padn� na boji proti nep��teli vnit�n�mu, kter� je financov�n zahrani��m. Pokud v nesvobodn� zemi propuknou nepokoje, v�dy jsou hlavn�m vin�kem americk� dolary. Pr�v� na obranu proti t�mto re�im�m m�l st�t v �R radar. Autor tohoto �l�nku se bez n�j jist� obejde. Jde tu o n�co jin�ho. Rozhodnut� Ameri�an� o radaru lze vn�mat jako �stupek v��i tlaku Ruska a do jist� m�ry i zlomov� bod v cel�m dosavadn�m postaven� �sv�tov�ho policajta�. Jestli je to tak i ve skute�nosti, n�co je �patn�. I kdy� Rusko u� d�vno nen� Sov�tsk�m svazem, ustupovat by se mu nem�lo. I zde mluv� historie sama za sebe.
Na sv�m svrchovan�m �zem� si m��e �R prov�d�t, co se mu zl�b�. Tak pro� takov� povyk kv�li jednomu radaru? To jak to nakonec s radarem dopadlo, nen� v�t�zstv�m zdrav�ho rozumu, jak se ho budou sna�it interpretovat n�kter� dom�c� kruhy v �ele s Ji��m Paroubkem.
Jednodu�e jde o d�sledek proklamovan� zm�ny americk� zahrani�n� politiky. I v n�sleduj�c�ch letech Obamovy vl�dy budeme sv�dky podobn�ch lacin�ch gest. Stejn� tak m��eme s jistotou o�ek�vat,�e nebudou druhou stranou osly�ena. Naopak, povedou k dal��m a dal��m trapn�m �stupk�m, d�ky kter�m ztrat� Amerika svou tv�� �pln�. USA budou vn�m�ny jako hodn� Str��ek Sam, kter�ho u� ale nikdo nebere v�n�. Tohle by se nemuselo vyplatit. P�evz�t aktivitu mohou tak� daleko ost�ej�� ho�i, ne� ti z B�l�ho domu. To potom teprve bude mela!