Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Evropsk� integrace z hlediska demokratick� legitimity

Luk� Pet��k

50. v�ro�� zalo�en� evropsk�ch spole�enstv� by n�s m�lo v�st k hlub��mu zamy�len� v �ir��ch perspektiv�ch, zda-li je evropsk� integrace pod dostate�nou demokratickou kontrolou a zda-li jsou instituce Evropsk� unie z hlediska liber�ln� demokratick� formy vl�dy legitimn� a pokud ne, zda-li neexistuj� jin� alternativy k �lenstv� v t�to nadn�rodn� instituci.

Instituce Evropsk� unie


V souvislosti s fungov�n�m Evropsk� unie se �asto hovo�� o demokratick�m deficitu. Demokratick� deficit EU b�v� kritizov�n jak ze strany tzv. eurooptimist�, tak ze strany euroskeptik�. Pokud by m�la Unie dle p�edstav eurooptimist� fungovat jako jeden st�t, m�la by m�t tradi�n� odd�len� moc� na moc z�konod�rnou, v�konnou a soudn�, av�ak Unie takto nefunguje. Evropsk� parlament, kter� by m�l vykon�vat funkci z�konod�rnou, nem��e nap�. rozhodovat o t�m�� polovin� rozpo�tu EU, proto�e Spole�n� zem�d�lsk� politika je vyjmuta z jeho agendy. Takt� nem��e rozhodovat o valn� v�t�in� legislativn�ch akt�, proto�e o nich rozhoduje Evropsk� rada, v n� zasedaj� premi��i a prezidenti �lensk�ch st�t�, a Rada EU, slo�en� z ministr� jednotliv�ch st�t�. Prezidenti, premi��i a minist�i jsou p�edstaviteli exekutivy. V p��pad� Evropsk� rady a Rady EU tedy vid�me nep��pustn� vm�ov�n� moci v�konn� do moci z�konod�rn�. Ob� rady toti� vyd�vaj� legislativn� akty-sm�rnice, kter� jednotliv� parlamenty n�rodn�ch st�t� mus� p�ijmout a zakomponovat do legislativy dan�ho st�tu.

P�ed�n� legislativn� funkce parlament� z�stupc�m exekutivy je obdobou zmoc�ovac�ch z�kon�, kter� zn�me z historie. Jedn�m z takov�ch z�kon� byl nap�. zmoc�ovac� z�kon z 30. 1. 1933, kter�m byla exekutiva Adolfa Hitlera zmocn�na vyd�vat z�kony na obdob� 4 let. Podobn�m zmoc�ovac�m z�konem z prosince 1938 byla v pomnichovsk� �eskoslovensk� republice parlamentem rovn� p�ed�na pravomoc vyd�vat z�kony vl�d� v�ele s Rudolfem Beranem.

Dal��m probl�mem ohledn� fungov�n� Evropsk� rady a Rady EU je, �e jejich �lenov� jako hlavy st�t� a minist�i maj� �adu povinnost� ve sv�ch zem�ch a na m�sto nich zde v zastoupen� funguje st�l� v�bor ��edn�k�, tzv. COREPER, jeho� p�soben�m se moc p�ed�v� do rukou byrokrat�.

Komise, jako �vl�da� EU by podle tradi�n�ch demokratick�ch m���tek m�la m�t v�t�inu v Parlamentu a b�t slo�ena ze z�stupc� strany, �i koalice, kter� vyhraje v evropsk�ch volb�ch, ale tak tomu tak� nen�, nebo� ka�d� zem� m� sv�ho komisa�e jmenovan�ho n�rodn� vl�dou.

Politick� n�rod a demokracie


Euroskeptici a eurorealist� ale tvrd�, �e probl�m demokratick�ho deficitu spo��v� �pln� v n��em jin�m. Demokracie jako takov� toti� znamen� vl�du lidu. Av�ak jak m��e fungovat demokracie na evropsk� �rovni, pokud zde neexistuje evropsk� lid a evropsk� ve�ejnost? D�vaj� se obyvatel� evropsk�ch st�t� na evropsk� televizn� noviny? �tou celoevropsk� den�k? Existuje zde spole�n� evropsk� jazyk, spole�n� interpretovan� historie, spole�n� tradice, spole�n� hodnoty, solidarita a spole�n� z�jem? Odpov�� mus� zn�t, �e nikoliv. Lid� si r�no koup� Lidov� noviny nebo Mladou frontu, ve�er se pod�vaj� na zpr�vy na Nov� nebo na Prim�. Jednodu�e je zaj�m� to, co se d�je doma, a ne n�kde ve vzd�len�m �Bruselu�, kde s�dl� ��edn�ci, kter� nikdo nevol�, kde sed� komisa�i, kter� nikdo nezn� a kde zased� Evropsk� parlament, kter� je volen p�i minim�ln� ��asti voli��.

St�le zde tak� existuj� velice rozd�ln� z�jmy jednotliv�ch n�rod�, co� se uk�zalo nap�. p�i krachu euro�stavy nebo p�i vyjedn�v�n� o evropsk�m rozpo�tu. Argumenty eurooptimist�, �e euro�stava nebyla p�ijata kv�li dom�c�m t�mat�m a v ka�d� zemi z rozli�n�ch d�vod�, p�ece d�vaj� za pravdu t�m, kte�� tvrd�, �e obyvatel� evropsk�ch st�t� st�le p�edev��m zaj�m� d�n�, kter� se t�k� jejich osudu v n�rodn�ch st�tech. V�clav Klaus m� pravdu, kdy� ��k�: �Historie n�m � tis�ckr�t p�ipomn�la, �e lid� na svou vlastn� zemi b�vaj� hrdi pr�vem, �e se s n� �asto v kladn�m slova smyslu identifikuj�, a �e jde o p�irozen� celek, se kter�m je spojeno mnoho pozitivn�ch, nezastupiteln�ch v�c� (ekonom by �ekl �ve�ejn�ch statk��). Pln� souhlas�m s Johnem Fontem (v National Review, ��jen 1997), �e �n�rodn� st�ty (j� bych pro po��dek �ekl �kolem n�roda vytvo�en� st�ty-V.K.) jsou pro p�etrv�n� modern� konstitu�n� demokracie nutnou podm�nkou�� Milujeme svou vlast z �ady d�vod�. Z pocitu vz�jemn� sd�len�ch hodnot, z pocitu �cty k na�im p�edk�m, ze spole�n� pro�it� a leckdy protrp�n� minulosti, ze spole�n� kultury, v neposledn� �ad� i jazyka a z mnoha dal��ch v�c�.

Britsk� filosof Michael Oakeshott ��k�, �e bychom se p�i spr�v� v�c� ve�ejn�ch a ve sv�m �ivot� obecn� m�li ��dit principem anglicky zvan�m familiarity, jen� se d� p�elo�it jako d�v�rn� znalost. Abychom se vyznali a orientovali v n�jak� situaci a dok�zali n�co pou��vat, pot�ebujeme to d�v�rn� zn�t. Jako p��klad familiarity ve v�cech ve�ejn�ch m��eme pr�v� uv�st n�rodn� st�t, proto�e ten je polo�en na z�kladech, kter� v�t�ina ob�an� d�v�rn� zn�: spole�n� historie, jazyk, hudba, literatura, divadlo, n�rodn� fotbalov� t�m, n�rodn� kuchyn�, hospody, folkl�r, n�rodn� den�ky, politick� osobnosti, ve�ejn� m�n�n�, n�rodn� vl�da, n�rodn� parlament a tak d�le. N�rodn� st�t je prostor, v n�m� se ob�an orientuje a v n�m� m��e fungovat demokracie a zastupitelsk� forma vl�dy, rozhodov�n� o v�cech ve�ejn�ch. Nadn�rodn� organizace jako Evropsk� unie tyto prvky familiarity postr�daj�, jsou odta�it� a pro ob�ana ciz�. Proto bude konzervativec oakeshottovsk�ho typu k takov�mto instituc�m krajn� ned�v��iv�.

Dal�� britsk� konzervativec Roger Scruton p�ipom�n�, �e vazby upev�uj�c� ob�anstv� a loajalitu k n�rodu a n�rodn�mu st�tu sice nejsou tak siln� jako u kmenov�ch a n�bo�ensk�ch vazeb, ale jsou siln�j�� ne� u p�edstavy �ist� klasicky liber�ln�ho a sv�m zp�sobem chladn�ho a odta�it�ho st�tu. Existuje tu burkovsk� v�dom� pr�v a povinnost� v��i p�edk�m a potomk�m, proto�e to, �e tu funguje politick� spole�enstv�, znamen� v�dom� n�jak�ch spole�n�ch a zd�d�n�ch p�edpolitick�ch zvyklost� a hodnot nabyt�ch ve spole�n� minulosti. Vlastenectv� (�i Scrutonov�mi slovy um�rn�n� forma nacionalismu) a v�dom� si t�chto vazeb pr�v a povinnost� je nutn� proto, �e jinak by ob�an nem�l v p��pad� napaden� st�tu v�li br�nit jin�ho ob�ana, kter� nen� jeho p��buzn� a kter� ani t�eba nesd�l� jeho n�bo�enstv�.

Tvrzen� o tom, �e nap�. Evropsk� parlament je volen �demokraticky� , je naprosto lich�, proto�e Evropsk� parlament je pouze konglomer�t poslanc� z jednotliv�ch n�rodn�ch st�t�, kte�� z�sk�vaj� hlasy podle toho, jakou popularitu maj� doma. S��t�n� hlas� je potom jenom s��t�n�m jablek a hru�ek a jednotliv� n�rodn� delegace jak v Parlamentu, tak i v Rad� mohou b�t prost� a brut�ln� p�ehlasov�ny. Pokud bychom dali dohromady poslance z Ugandy, Velk� Brit�nie a Izraele, toto shrom�d�n� nem��e rozhodovat demokraticky, proto�e neexistuje ��dn� ugandsko-britsko-izraelsk� n�rod. Evropsk� parlament je podobn� nelegitimn�m org�nem, jako byla ��sk� rada v dob� Rakouska-Uherska, proto�e v n� nezasedali z�stupci rakousk�ho politick�ho n�roda, ale z�stupci jednotliv�ch politick�ch n�rod� �ij�c�ch v habsbursk� monarchii. �e�t� poslanci ze staro�esk� N�rodn� strany a strany st�topr�vn� �lechty nejprve praktikovali politiku pasivn� rezistence a pozd�ji p�i sv�m vstupu opakovali v�dy st�topr�vn� ohrazen�, p�i kter�m po�adovali navr�cen� suver�nn�ch pr�v Koruny �esk�.



Vstup �esk� republiky do EU


Vstup �esk� republiky do Evropsk� unie byl po na�em soudu nelegitimn�, a to z n�kolika d�vod�. Jako prvn�, sp�e podp�rn�, argument m��eme uv�st, �e vl�dn� tzv. �informa�n� kampa� ohledn� vstupu byla pouze evropeistickou propagandou, kdy nap�. Cyril Svoboda v�dom� lhal, kdy� tvrdil, �e �esk� republika nep�ijde o svou suverenitu. Druh�m argumentem je, �e sou�asn� fungov�n� politick�ho syst�mu Evropsk� unie je v nesouladu s na�� �stavou. V �esk� �stav� se toti� p�e (�l�nek 1): ��esk� republika je svrchovan�, jednotn� a demokratick� pr�vn� st�t zalo�en� na �ct� k pr�v�m a svobod�m �lov�ka a ob�ana.� (�l�nek 2 (1)): �Lid je zdrojem ve�ker� st�tn� moci; vykon�v� ji prost�ednictv�m org�n� moci z�konod�rn�, v�konn� a soudn�.� Po vstupu do EU ji� v�ak �esk� republika nen� svrchovan� a demokratick� st�t, proto�e o velk� v�t�in� z�kon� platn�ch v �R ji� nerozhoduje �esk� lid (d�mos) a pr�vo evropsk� je nad�azeno pr�vu �esk�mu. Demokratickou procedurou skrze referendum byla proti�stavn� zru�ena demokracie, a�koliv, jak jsme ji� poznamenali, i sama legitimita referenda p�i agresivn� europropagand� je velmi pochybn�.

S Johnem Laughlandem se toti� domn�v�me, �e suverenita bu� je, nebo nen�. Bu� v�echny z�kony schvaluje suver�nn� parlament zvolen� lidem (politick�m n�rodem) a syst�m je demokratick�, nebo ne a syst�m nen� demokratick�. Nelze argumentovat, �e jsme prost�ednictv�m demokratick� procedury p�edali n�kter� z�konod�rn� pravomoci na evropskou �rove�. Zde byla pr�v� demokratick� pouze procedura. To, �e jsme p�edali legislativn� moc n�rodn�ho parlamentu nevolen� exekutiv� Rady ministr�, je vlastn� formou zmoc�ovac�ho z�kona ��sk�ho sn�mu z roku 1933, kter�m dostala exekutiva Adolfa Hitlera z�konod�rn� pravomoci. V N�mecku byl tedy demokratickou procedurou zru�en demokratick� obsah vl�dy. Podobn� se prost�ednictv�m relativn� demokratick� procedury dostali k moci v �eskoslovensku 1948 komunist�, aby pak demokracii jako takovou zru�ili. V moment�, kdy dle odhad� Petra Macha rozhoduj� instituce EU o 60% na�ich z�kon�, nikdo nem��e tvrdit, �e �ijeme v suver�nn� a demokratick� zemi. �esk� lid ji� nen� suver�nem t�to zem� a nerozhoduje suver�nn� o v�ech sv�ch z�konech.

Jako t�et� argument lze pou��t argument �otce konzervatismu� Edmunda Burka �i �esk�ho patriotaViktora Dyka, �e n�rod je spole�enstv�m mrtv�ch, �ij�c�ch a t�ch je�t� nenarozen�ch a my, nyn� �ij�c�, m�me z�vazky jak v��i p�edk�m, tak v��i potomk�m. �esk� kn�ata a kr�lov�, n�rodn� obrozenci, �esk� st�topr�vn� �lechta, p��slu�n�ci prvn�ho, druh�ho, i t�et�ho odboje nepracovali a nebojovali a neum�rali za to, abychom ztratili svou nez�vislost a p�edali kontrolu nad na�� zem� do Bruselu. Demokracie v n�rodn�m st�t� a jeho suverenita je d�dictv�, kter� bychom m�li p�edat dal��m generac�m. Nem�me pr�vo rozhodovat za na�e budouc� potomky stejn� tak jako nem�me pr�vo rozprodat d�dictv�, kter� n�m p�enechali p�edkov�. Jako vhodn� p�irovn�n� m��eme zvolit instituci �lechtick�ho fidei komis. Fidei komis je soubor majetku, kter� pat�� �lechtick�mu rodu a jeho majitel� s n�m nemohou naprosto voln� nakl�dat. Jsou sp�e spr�vci, kte�� �ij� z plod� t�chto statk�, ale nesm� je rozprodat a jejich povinnost� je zanechat toto d�dictv� dal��m generac�m rodu. Na dokreslen� t�to my�lenky bych cht�l uv�st �ryvek z rozhovoru, kter� jsem vedl s �esk�m odboj��em, plk. RAF ve v�slu�b� Dalimilem Matusem, kter� ji� bohu�el nen� mezi n�mi. Na dotaz, jak hodnotil situaci u n�s, pot� co se po listopadov� revoluci vr�til z exilu v Austr�lii (v �SR ho komunist� zav�eli do uranov�ch dol�, a tak emigroval), odpov�d�l: �Byl jsem zklaman� z jist�ch v�c�. Nap��klad, kdy� jist� redaktor MF Dnes prohla�oval, �e je hrd� na to, �e nem� n�rodn� hrdost. Ale mlad� generace by m�la b�t hrd� na sv� otce a d�dy, kte�� prod�lali v�lku pod �eskoslovensk�mi prapory. Mus� b�t! Mus� v�d�t, �e zahrani�n� voj�ci byli sou��st� sv�ho n�roda. Mus� v�d�t, �e n�rod doma i za hranicemi bojoval za svou z�chranu, �e nacist�m a kolaborant�m se nepoda�ilo zlomit odpor n�roda. Co sledovali Lidov� noviny, kdy� p�ed jistou dobou bez koment��e uve�ejnily dopis jednoho N�mce, ve kter�m ozna�oval �esk� voj�ky za historick� zr�dce a v�rolomn�ky? Mus�m d�razn� protestovat proti t�mto snah�m, proto�e jsem t�m povinen pam�tce kamar�d�, kte�� ve slu�b� n�rodu polo�ili sv� �ivoty na boji�t�ch prvn� a druh� sv�tov� v�lky. Dnes jsme se alespo� stali �leny NATO. M�li bychom podporovat na�� arm�du, proto�e ta je garantem na�� n�rodn� svrchovanosti i do budoucna. Jen ten n�rod, kter� je ochoten svou svobodu br�nit se zbran� v ruce, tak ten na n� m� potom pr�vo.� Na obsah t�chto moudr�ch slov �lov�ka, kter� byl ochoten polo�it �ivot za nez�vislost na�� vlasti, bychom nem�li zapom�nat.

Od eurorealismu k euroskepticismu


Dle n�meck�ho ministerstva spravedlnosti poch�zelo v obdob� 1998-2004 84% z�kon� platn�ch v N�mecku z Evropsk� unie. Podle �daj� poslance britsk� Doln� sn�movny a �editele European Foundation Billa Cashe p�ich�z� v sou�asnosti 74% britsk�ch z�kon� z Bruselu. Spole�n� s b�val�m n�meck�m prezidentem Romanem Herzogem si m��eme znovu polo�it ot�zku, zda-li v evropsk�ch n�rodn�ch st�tech existuje je�t� syst�m, kter� se naz�v� liber�ln� demokracie.

Evropsk� nedemokratick� nadn�rodn� centralizace nen� v�ak n���m nelogick�m. Jak ukazuj� Christopher Booker a Richardem Northem ve sv� skv�l� knize Skryt� d�jiny evropsk� integrace, byla evropsk� spole�enstv� od po��tku zam��lena jako cesta k superst�tu a byla zalo�ena na nadn�rodn� unifikaci s p�ednost� evropsk�ho pr�va p�ed pr�vem n�rodn�m . Od po��tku se hovo�ilo o ever closer union. St�le t�sn�j�� sv�rac� kazajka Unie tedy logicky v�ce a v�ce svazuje demokracii v n�rodn�ch st�tech. Margaret Thatcherov� podpo�ila v sedmdes�t�ch letech vstup Brit�nie do Unie, proto�e se domn�vala, �e Brit�nie neztrat� suverenitu. Na tuto l�ivou propagandu tehdej��ho konzervativn�ho eurofanatick�ho premi�ra ji� tehdy upozor�oval zakladatel thatcherismu Enoch Powell, co� je po m�m soudu osoba v konzervativn�ch kruz�ch pon�kud opom�jen�, proto�e stejn� jako by bez Barryho Goldwatera nebyl Ronald Reagan t�m, ��m se pozd�ji stal, to sam� m��eme ��ci o vztahu Thatcherov� a Powella. Enoch Powell p�i rozprav� Doln� sn�movny projedn�vaj�c� vstup do EHS prohl�sil: �Nev���m, �e tento n�rod, kter� po tis�c let br�nil svou svobodu, ji bude nyn� ochoten rozm�lnit nebo zcela ztratit. Stejn� tak jsem se j� nestal �lenem svrchovan�ho parlamentu proto, abych nyn� podpo�il likvidaci nebo p�enos t�to svrchovanosti na jin� org�n.

Margaret Thatcherov� se postupn� posunula od eurorealismu, kter� v���, �e se evropsk� spole�enstv� a Evropsk� unie daj� reformovat, k euroskepticismu, kter� by sice proti mezist�tn� spolupr�ci n�rodn�ch st�t� nic nem�l, ale ji� nev��� v reformovatelnost Evropsk� unie a chce dos�hnout obnoven� demokratick� formy vl�dy cestou vystoupen� z EU.

Pakli�e ve sv�m pam�tech Roky na Downing Street je�t� obhajovala Jednotn� evropsk� akt, dnes p�izn�v�, �e p�i jeho podpo�e ud�lala chybu a p�izn�v�, �e m�l Enoch Powell od po��tku pravdu. Souhlas�me s tvrzen�m Thatcherov� v jej� knize Um�n� vl�dnout, �e �neexistuje zp�sob, jak �zdemokratizovat� EU: j�t za t�mto iluzorn�m c�lem by velmi pravd�podobn� znamenalo dal�� omezen� moci n�rodn�ho voli�stva. Stejn� tak neexistuje ��dn� pl�n reforem, kter� by p�im�ly politiky a funkcion��e EU ke skute�n� odpov�dnosti. To nejlep��, co mohou v sou�asn� chv�li ud�lat Brit�nie a dal�� �lensk� st�ty, kter� si cen� sv� demokracie, je postavit se �ikan�m a zneu��v�n� postup�, kter� si EU tak obl�bila-bez ohledu na to, proti komu jsou tyto kroky nam��eny.�

M�li bychom si otev�en� p�iznat, �e eurorealismus jako politick� sm�r selhal. Od sv�ho po��tku je tato chv�lyhodn� vize svobodn�ch evropsk�ch st�t� spolupracuj�c�ch v r�mci evropsk�ch spole�enstv� st�le v defenziv�. Po Jednotn�m evropsk�m aktu p�i�el Maastricht, pak Amsterodam a Nice. Je�t� se nestalo, �e by se n�jak� pravomoci vr�tily zp�t na n�rodn� �rove�. Princip subsidiarity nen� ni��m jin�m ne� f�kov�m listem evropsk� centralizace. Nyn� se sice �euroexpress� pon�kud p�ibrzdil na francouzsk�m a holandsk�m NE v referendu o euro�stav�, ale evropeist� se ne�t�t� pohrdat demokraci� a odm�tnutou a pouze lehce upravenou euro�stavu cht�j� p�edlo�it znovu. Tentokr�te rad�ji nebudou p�edkl�dat novou smlouvu ke schv�len� v referendech, aby jim jejich vysn�n� eurost�t n�hodou neodm�tli voli�i v lidov�m hlasov�n�. V souvislosti s t�m je pot�eba p�ipomenout dosti podivn� postoj ODS s premi�rem Topol�nkem v�ele, kter� evropskou reformn� smlouvu obhajuje a naprosto myln� interpretuje jako opu�t�n� cesty k superstr�tu, a to i p�esto, �e Michal Pet��k, Tom� Haas a Ji�� Weigl ve sv�ch stat�ch jasn� prok�zali, �e se v p��pad� Evropsk� reformn� smlouvy jedn� o lacin� podvod.

I kdyby v�ak Evropsk� reformn� smlouva byla odm�tnuta, nen� to ��dn� extra v�hra. Jak jsme ji� napsali v��e, v sou�asnosti Brusel rozhoduje o v�ce ne� polovin� z�kon� a st�le p�ib�vaj� dal�� sm�rnice a i bez nov�ch smluv doch�z� k dal�� centralizaci.



Cesta k obnoven� demokracie -vystoupen� z EU


Dle m�ho n�zoru jedinou �anc�, jak zachr�nit na�i suverenitu a s n� spojenou demokracii, je opustit Evropskou unii a pod�let se na mo�n� integraci v jin� organizaci na mezist�tn� �rovni. Mezist�tn� spolupr�ce se li�� jak od mezivl�dn�ho p��stupu, tak i od federalistick�ho p��stupu k evropsk� integraci. Pom�lenost federalistick�ho postoje k integraci jsme si ji� vysv�tlili v��e, pod�vejme se kr�tce na p��stup mezivl�dn�. Ten sice bere jako z�klad integrace jednotliv� st�ty, av�ak jeho postoj je �patn� v tom, �e o legislativn�ch aktech rozhoduj� z�stupci vl�d �lensk�ch st�t� (exekutivy) a jimi p�ijat� akty maj� nad�azenost nad n�rodn�m pr�vem. Jedin� demokraticky legitimn� princip integrace je princip mezist�tn�, kdy mezi sebou jednotliv� n�rodn� vl�dy uzav�raj� mezin�rodn� smlouvy a ty pak schvaluj� n�rodn� parlamenty. Takovou smlouvou vznikne jeden pr�vn� akt a n�rodn� st�t nep�ed�v� pr�vo vyd�vat legislativn� akty nadn�rodn�mu org�nu.

Podp�rn�m argumentem vystoupen� z EU je i jej� sou�asn� ideologick� sm��ov�n�. Po m�m soudu tyto tendence nejl�pe shrnul ve sv� teorii evropeistick� metaideologie V�clav Klaus. Margaret Thatcherov� t� pom�rn� p�kn� vystihla synergii r�zn�ch evropeistick�ch ideov�ch proud�: �Zd� se, �e evropsk� idea je nekone�n� prom�nliv�; a t�m je tak� p�ita�liv�. Pokud jste zbo�n�, rovn� se to k�es�anstv� ; pokud jste liber�l, zt�les�uje to osv�censtv�; kdy� jste pravi��k, p�edstavuje to ba�tu proti �ern�mu sv�tad�lu; kdy� jste levi��k, symbolizuje to internacionalismus, lidsk� pr�va a pomoc t�et�mu sv�tu. Ale proto�e je toto pomp�zn� pojet� Evropy tak nekone�n� tv�rn�, znamen� to, �e je ve skute�nosti pr�zdn�.

V�znamn� ideolog thatcherismu John O�Sullivan vid� ohro�en� liber�ln� (�i �stavn�) demokracie 1) v n�r�stu moci nevolen�ch byrokrat� a soudc� uvnit� n�rodn�ho st�tu, 2) v supranacion�ln�ch organizac�ch typu evropsk�ch spole�enstv�, je� nemaj� sv�j d�mos, 3) v multikulturalismu balkanizuj�c�m spole�nost. Evropeistick� podpora multikulturalismu, regionalismu a neototalitn� politick� korektnosti znamen� r�zn� strany t�ho� fenom�nu, kter� se naz�v� destrukce liber�ln� demokratick�ho n�rodn�ho st�tu. O�Sullivan tak� dob�e rozli�uje mezi internacion�ln� integrac�, p�i n� mezi sebou spolupracuj� suver�nn� st�ty, a supranacion�ln� integrac�, p�i kter� vznik� entita nad�azen� n�rodn�m st�t�m. O�Sullivan�v princip internacion�ln� integrace se shoduje s n�mi prosazovan�m principem mezist�tn� integrace.

Jak tedy m��eme obnovit na�� demokracii? Obecn� jsem ji� zm�nil, �e by bylo vhodn� vystoupit z Evropsk� unie. Daniel Hannan z Brugges Group Ronald Stewart Brown z Trade Policy Research Centre navrhli, �e konkr�tn�m �e�en�m by mohlo b�t uzav��t s Evropskou uni� dvoustrannou dohodu o voln�m obchodu nebo vstoupit do Evropsk�ho sdru�en� voln�ho obchodu. T�m, kte�� zakr�vaj� sv� vlastn� imperi�ln� euronacionalistick� choutky a n�s stra�� t�m, �e by opu�t�n�m Unie byla ohro�ena na�e bezpe�nost, m��eme nam�tnout, �e na�e �lenstv� v mezin�rodn� organizaci NATO pro zaji�t�n� bezpe�nosti naprosto posta�uje. Ti, co bij� na poplach, �e bez EU budou v�lky, je dobr� p�ipomenout Hitlerovu snahu vytvo�it evropsk� superst�t a �e jeho por�ka byla zap���in�na odbojovou obranou n�rodn� suverenity jednotliv�ch st�t�. Pokud n�kdo upozor�uje na ekonomickou nev�hodnost na�eho vystoupen�, tak je vhodn� p�ipomenout fakt, �e dle eurokomisa�e Verheugena jsou ro�n� n�klady evropsk�ch regulac� cca 600 miliard euro, zat�mco dle propo�t� Evropsk� komise z roku 2002 se p��nosy jednotn�ho trhu daj� vy��slit na 165 miliard euro.

Z na�eho pohledu jsou v�ak ot�zky ekonomick� v�hodnosti �i nev�hodnosti sekund�rn�. Souhlas�me s v�rokem Edmunda Burka citovan�m ve Zne�i�t�n�m pramenu Johna Laughlanda , �e �state�n� lid� zajist� daj� p�ednost svobod� v po�estn� chudob� p�ed hanebn�m a blahobytn�m otroctv�m.� Nav�c je dosti pochybn�, zda-li evropsk� �otroctv�, k n�mu� vede sou�asn� v�voj, bude otroctv�m blahobytn�m. Politici, kter�m z�le�� na osudu a svobod� na�� zem�, by se nem�li b�t uk�zat, �e k �lenstv� v EU existuj� alternativy, kter� jsme zde zm�nili, proto�e, ne� se nad�jeme, nemus� zde ji� existovat �esk� st�t, ale provincie evropsk�ho superst�tu zvouc� se �echy a Morava, kter� sice bude m�t vl�du a parlament, ale ty budou pouze poslu�n� poslouchat p��kazy z Bruselu a budou pouhou vzpom�nkou na to, �e zde kdysi existoval svobodn�, suver�nn�, nez�visl� a demokratick� st�t, za jeho� nez�vislost polo�ilo mnoho �ech� sv� �ivoty, aby pak b�hem n�kolika let byla ob� t�chto lid� zapomenuta a obr�cena vnive�.


Ve zkr�cen� a upraven� verzi vy�lo ve Sborn�ku Centra pro ekonomiku a politiku �. 62/2007 Maastrichtsk� smlouva - patn�ct let pot�


Seznam pou�it� a doporu�en� literatury


- BEDN��, Miloslav: Evropansk� tyranie. �esk� st�tn� idea, Evropsk� unie a demokratick� civilizace, Centrum pro ekonomiku a politiku, Praha 2003.
- BELLING, Vojt�ch: Ideologie politick� korektnosti a z�padn� civilizace, in: Distance. Revue pro kritick� my�len�, ro�n�k 8., 2006/3
- BOOKER, Christopher-NORTH, Richard: Skryt� d�jiny evropsk� integrace od roku 1918 do sou�asnosti, Barrister & Principal, Brno 2006
- BUCHANAN, Patrick J.: Smrt Z�padu. Jak vym�r�n� obyvatel a invaze p�ist�hovalc� ohro�uj� na�i civilizaci a na�i zemi, Mlad� fronta, Praha 2004

- BURKE, Edmund: �vahy o revoluci ve Francii, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 1997
- FAJMON, Hynek: Margaret Thatcherov� a jej� politika, Barrister & Principal, Brno 1999
- FIALA, Petr: Evropsk� mezi�as. Nov� ot�zky evropsk� integrace, Barrister & Principal, Brno 2007
- GELLNER, Ernst: N�rody a nacionalismus, Nakladatelstv� Josef H��bal, Praha 1993
- HANNAN, Daniel: Pro� je EFTA lep�� volba ne� EU, in: Laissez Faire kv�ten 2007, s. 1-4
- HERZOG, Roman-GERKEN, L�der: Evropsk� unie ohro�uje parlamentn� demokracii, in: Newsletter Centra pro ekonomiku a politiku, b�ezen 2007, s. 1-5
- HOBSBAWM, Eric J.: N�rody a nacionalismus od roku 1780. Program, m�tus, realita, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2000.

- HOLMES, Martin: The Conservative Party and Europe, The Bruges Group Occasional Papers,
Paper No. 17
- HROCH, Miroslav: V n�rodn�m z�jmu. Po�adavky a c�le evropsk�ch n�rodn�ch hnut� devaten�ct�ho stolet� ve srovn�vac� perspektiv�, Nakladatelstv� Lidov� noviny, Praha 1999
- CHEL�ICK�, Petr: Evropsk� instituce jsou naprosto nedemokratick�. Rozhovor s Johnem Laughlandem, in: Revue Proglas 2/2002
- CHMAITILLIOV� Dina- MACH, Petr (eds.): Budoucnost Evropsk� unie. Sborn�k text� �. 60/2007, Centrum pro ekonomiku a politiku, Praha 2007
- JAN��KOV�, Stanislava: Svazuj�c� integrace. �esk� republika ve st�le t�sn�j�� Evropsk� unii, Centrum pro ekonomiku a politiku, Praha 2005.
- KIRK, Russel: Konzervativn� sm��len�, Ob�ansk� institut, Praha 2000



- KLAUS, V�clav: Ob�an a obrana jeho st�tu, Centrum pro ekonomiku a politiku, Praha 2002

-
KLAUS, V�clav: Co je to evropeismus?, Centrum pro ekonomiku a politiku, Praha 2006
- KLAUS, V�clav: Evropa V�clava Klause, Kni�n� klub, Praha 2004
- Konzervatismus Russela Kirka a Michaela Oaekeshotta, bulletin Ob�ansk�ho institutu �. 146, Praha ��jen 2003
- KUTNAR, Franti�ek: Obrozensk� vlastenectv� a nacionalismus. P��sp�vek k n�rodn�mu a spole�ensk�mu obsahu �e�stv� doby obrozeneck�, Karolinum, Praha 2003
- LAUGHLAND, John: Zne�i�t�n� pramen. Nedemokratick� po��tky evropsk� ideje, Prostor Praha 2001
- MACH, Petr: �skal� evropsk� integrace, Centrum pro ekonomiku a politiku, Praha 2003
- MRKLAS, Ladislav (ed.): Pro� nejsem eurofederalistou, CEVRO, Praha 2007

- NISBET, Robert: Konzervatismus: Sen a realita, Ob�ansk� institut, Praha 1993
- O�SULLIVAN, John: Conservatism, Democracy and National Identity. The Third Keith Joseph Memorial Lecture, Centre for Policy Studies, London 1999
- O�SULLIVAN, John: Proklet� euronacionalismu, bulletin Ob�ansk�ho institutu �. 121, Praha z��� 2001
- O�SULLIVAN, John:
Obhajoba nacionalismu, in: Revue Politika 1/2006, s. 30-34.
- PET��K, Luk�: Ned�v�ra v EU je spojena s demokratick�m deficitem, in: 51 pro �.2/ 2006
- RIDELL, Peter: The Thatcher Era. And its Legacy, Basil Blackwell, Oxford 1991
- �EZN�K, Milo�: Formov�n� modern�ho n�roda . Evropsk� �dlouh�19. stolet�, Triton, Praha 2003
- SCRUTON, Roger: Smysl konzervatismu, Torst, Praha 1993


- SCRUTON, Roger: Z�pad a ti druz�. Globalizace a teroristick� hrozba, Barrister & Principal, Brno 2007

- SCRUTON, Roger: Multikulturalismus, imigrace a nutnost br�nit n�rodn� st�t, bulletin Ob�ansk�ho institutu �. 181, Praha z��� 2006
- SCRUTON, Roger: Nebezpe�� internacionalismu, bulletin Ob�ansk�ho institutu �. 183, Praha listopad 2006
- THATCHEROV�, Margaret: Um�n� vl�dnout. Strategie pro sv�t v pohybu, Prostor, Praha 2003
- THATCHEROV�, Margaret: Roky na Downing Street, Na�e vojsko, Praha 1996
- THATCHER, Margaret: The Path to Power, Harper Collins publisher, London 1995






Luk� Pet��k
��fredaktor www.EUportal.cz , editor www.EUserver.cz ,
p�edseda o. s. Mlad� pravice , redaktor �asopisu Port�l
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 1126 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA