Füllen Dank...

Aleš Novák

Tak už máme konečně komisaře. Ne, že by to byla nějak důležitá postava, ale stojí za to sledovat, jak se postupně situace vyvíjela.

Pamětníci jistě nezapomněli , jak se vybíral komisař před pěti lety. Útočná formace Kužvart (I-am-very-optimistic-man)-Telička-Špidla měla trochu pachuť trapnosti, Ale nakonec se prach usadil a o Špidlovi jsme celých pět let , kromě několika jeho reklam na opalovací krémy, skoro nevěděli. Teď se tedy první český komisař vrátí z Bruselu a jeho rodná strana už se nechala slyšet, že se chystá ho umístit do senátu.

Uvidíme, co na to voliči.

V EU už jsme přes pět let, takže výběr aktuálního eurokomisaře mohl být téměř rutinní záležitostí. Mohl, ale nebyl. Po březnovém pádu Topolánkovy vlády se chvíli zdálo, že by do Bruselu mohl zamířit sám předseda ODS. Vždyť přeci i Špidla byl do Bruselu „uklizen“ po politickém neúspěchu. Jenže Topolánek si rád buduje aureolu rváče a odchod do Bruselu, jakkoli ekonomicky výhodný, byl pro něj jen malým lákadlem.

Proto ODS takticky nasadila do boje Alexandra Vondru. Muž se zkušenostmi v diplomacii, ministr pro evropské záležitosti v době českého předsednictví EU, to se zdála být docela dobrá kvalifikace. Zejména když proti němu stál zelený Švejnar, který se už začíná sživat s rolí Cimrmana české politiky (teď tu byl…), komunistický kosmonaut Remek (kdo by si ještě pamatoval, že před mosteckým kinem Kosmos měl dokonce se svým sovětským kolegou Gubarevem sochu) , nebo lidovecký nowhere man Pavel Svoboda. Vladimír Špidla byl ve hře až do poslední chvíle, i v okamžiku, kdy všichni dříve jmenovaní odpadli a dočasný premiér Fischer ( mimochodem jednu chvíli taky kandidát na komisaře) vytáhl z klobouku zajímavého kandidáta – guveréra ČNB Tůmu. Ani ten ale nebyl politicky průchozí a nakonec, při výběru metodou nejmenšího zla, se vítězem stává…Štefan Fülle.



Na internetových zpravodajských serverech se hned v úterý odpoledne, v den, kdy vláda na svém mimořádném zasedání nového českého komisaře schválila, objevily titulky že „…českým eurokomisařem je bývalý komunista…“

To by do jisté míry mohla být špatná známka pro vyslance do Bruselu, je tu však pár zajímavých ale. Zaprvé - Štefan Fülle nespadl z nebe. Je to ministr pro evropské záležitosti ve Fischerově dočasné vládě. Ti samí novináři, ohrnující dnes nosy nad kariérním komunistou, který studoval v osmdesátých letech moskevský institut mezinárodních vztahů, překvapivě mlčeli, když byl tentýž muž jmenován na významné ministerstvo české vlády. A titíž novináři stejně překvapivě mlčeli k tomu, že i sám premiér Fischer má komunistické máslo na hlavě. Začalo to vadit až když Fülle začíná balit kufry do Bruselu.

Druhým ale je samotný proces schvalování Evropské komise. Kandidáti jsou sice vysíláni jednotlivými státy, komisi ale sestavuje předseda (opět Barosso) a schvaluje ji Evropský parlament. Tam hrají významnou roli bývalí anarchisté a trockisté typu Cohn-Bendita, takže komunistická minulost našeho kandidáta jistě nebude zásadním problémem.



Českého kandidáta na eurokomisaře můžeme brát s typickým českým nadhledem: čekali jsme, jakého řízka vyberou, nakonec je to Fülle...