N�kolik pov�no�n�ch v�no�n�ch uva�ov�n�
Jan Ziegler
Tak jsme zase n�jak p�e�ili p�edv�no�n� ��lenstv� a pod strome�ek si nad�lili v�echno mo�n�. v�ci. P�izn�m se, nem�m r�d trumfov�n� se v tom, kdo d� komu ten opravdu, ale opravdu best of d�rek, proto�e V�noce jsou o n��em jin�m - o narozen� D�t�te, kter� zm�nilo d�jiny.
V�bec mn� nepot�ila televizn� stanice Barrandov, kter� na �t�dr� den odpoledne za�adila do vys�l�n� p��ern� film z pades�t�ch let Slovo d�l� �enu. Bohu�el se v n�m shodil i m�j obl�benec a mistr st��brn�ho pl�tna Old�ich Nov�, kter� v deset ve�er utekl z rande opravovat lokomotivu. Tento dementn� slabomysln� v�tvor m�l snad jedin� pozitivn� ��el, uk�zal v jak� ��len� a zr�dn� dob� jsme �ili, ov�em otravovat s touhle budovatelskou sr�gorou lidi zrovna na �t�dr� den je vrcholem nevkusu.
Jist� mn� nam�tnete, �e pokud se mi to nel�bilo, tak jsem si mohl televizi p�epnout na jeden z mnoha jin�ch kan�l�. Ano, ud�lal jsem to, ale trv�m si na tom, �e tento filmov� v�b�r byl pon�kud ne��astn�m.
Nyn� bych se vr�til v �ase o n�kolik desetilet� zp�t, kdy� jsem chodil do �tvrt� t��dy z�kladn� �koly. Tehdy se na�e IV. E stala odstra�uj�c�m p��kladem nevzd�lanc�, kter� produkovalo socialistick� �kolstv�. Soudru�ka u�itelka se n�s ptala pro� slav�me V�noce a nikdo z n�s asi t�iceti d�t� to nev�d�l. Akor�t jeden kluk se p�ihl�sil, �e je to Adam a Eva. No, a u�itelka n�m vysv�tlila, �e na�i d�vn� p�edkov�, kdysi slavili zimn� slunovrat. O k�es�ansk� tradici a narozen� Bo��ho syna ani slovo.
Nic proti pohansk�m oslav�m slunovratu, ale k�es�ansk� tradice V�noc je n�m daleko bli���. My vlastn� v�bec nev�me, jak takov� slunovratn� oslava nap��klad u star�ch Slovan� vypadala. Asi se hodn� hodovalo a pilo, ale je jasn�, �e tyto bakchan�lie se nemusely kr�t s datem 24. prosinec. To teprve stanovila k�es�ansk� c�rkev jako p�edve�er narozen� Je��e Krista v 3. stolet�. I rozd�v�n� d�rk� m� p�vod v k�es�ansk� tradici, podle kter� p�in�eli lid� narozen�mu Je��ovi do jesli�ek dary.
Bylo ov�em moc hloup�, jestli�e se d�tem zaml�oval k�es�ansk� pod�l na V�noc�ch, proto�e to je n�co, co pat�� k z�klad�m evropsk� kultury a vzd�lanosti.
Narozen� mal�ho d�t�te kdysi p�ed dv�ma tis�ci lety v judsk�m Betl�m� bylo v�znamn�j�� ud�losti ne� si um�me p�ipustit. V �esk�ch zem�ch je siln� rozvinut� betlem��sk� tradice a o V�noc�ch se betl�my stav� v kostelech i dom�cnostech. Na tom nic nezm�nili ani komunist� a tak zhruba v p�lce osmdes�t�ch let zavedla u�itelka mate�sk� �koly sv� sv��ence do �eskobud�jovick� katedr�ly pod�vat se na Je��ka a na jesli�ky.
Je velmi pravd�podobn�, �e n�kdo z uv�dom�l�ch rodi��, ji lidov� �e�eno pr�skl a tehdej�� bol�evick� moc si to s n� vy��dila t�m nejodporn�j��m zp�sobem, vyhodila ji ze �kolky.
Komunist� krom� toho, �e op�t dok�zali svoji zr�dnost, tak dali najevo, �e maj� strach z narozen� mal�ho bezbrann�ho d�t�te, vadilo jim tolik, �e kv�li n�mu sahali k repres�m.
Kdyby byl Je�� Kristus bezv�znamnou osobnost�, tak si ho nebude nikdo v��mat. On v�ak dok�zal, �e je N�kdo, kdy� dva tis�ce let po jeho narozen�, dok�zal vyvolat takovou hysterii.
Tak� se r�d chod�m d�vat do chr�m� P�n� na betl�my, potk�v�m v nich hodn� t��d �kol�k� i d�ti z mate�inek, u�itelky a u�itele u� za to nikdo nevhazuje z pr�ce a to je dob�e.
P�eji tedy v�em lidem dobr� v�le to nejkr�sn�j�� pro�it� V�noc a radost z narozen� d�t�te, kter� dok�zalo pohnout d�jinami.
Jan Ziegler
publicista