České pivo bez ideologických předsudků?

Jan Suchánek

To mělo být motto pořadu Reportéři minulé pondělí na ČT1. Pokusím se poukázat jak hluboce žijeme v ideologických předsudcích a jak tyto předsudky kryjí naši ekonomickou negramotnost a jak jde vlastně o práva ideologicky předpojatých a ekonomicky negramotných. Už jen počáteční teze, že šlo o naše nejcennější pivovary je zcela scestná, ty pivovary nebyly naše, jako není naše výroba automobilů Škoda, byly jejich akcionářů. Státní, bolševické či všelidové vlastnictví už prostě dlouho není a nebylo už ani 8.3.1998, to je v době prodeje menšinového státního podílu v IPB.

Měl pořad naznačit, že s pivovary mělo být naloženo stejně dobře jako s chloubou našeho strojírenství, naší nejcennější automobilkou, kopřivnickou Tatrou, nebo stejně dobře jako s našimi bankami vůbec? Významně tam v pořadu opět zaznělo, že IPB byla Nomuře prodána bez garancí. Co to znamená? Má to nějakou souvislost s pozdějším prodejem očištěné Komerčky a Spořitelny? To nemohlo, pokud ti, kteří se na to odvolávají, se tenkrát zločinně nespolčili s Tošovským a Zemanem a neměli to v tajném plánu. Takže „bez garancí“ mělo jedinou spojitost a to „s garancemi“ celou IPB za jednu korunu pro ČSOB. Logice marxistů to nečiní žádné problémy i když to znamená v logice reportáže značně předraženou IPB pro Nomuru!

Připomenu v jaké době se to odehrávalo. Dozorčí rada IPB byla plná významných zástupců státu. Tenhle stát tenkrát chránil dlužníky ke škodě našich bank, které již významně patřili akcionářům včetně zahraničních, veřejně kontrolovaných. Mezinárodní auditoři na základě této politické deformace odmítali oceňovat zástavy, které banky od dlužníků měly a všechny naše banky byly tehdy vlastně v očích auditorů bezcenné. To se po prodeji bank zahraničním investorům změnilo v neprospěch dlužníků a ve prospěch těchto investorů. Banky tím získaly mnohonásobně na hodnotě. Je to také připomínkou toho, že České pivo prodávané českým státem má zlomkovou hodnotu proti tomu, když je prodává Nomura!

Akceptování absence garancí ze strany státu Nomurou nemohlo znamenat, že Nomura přistupuje na nerovné zacházení ze strany státu či rezignuje za IPB na rovnost práv v souvislosti se státní podporou. To ani Nomura nemohla, protože IPB byl samostatný subjekt práv. Minulé pondělí všichni, kdo přiznávali, že to nechápou, demonstrovali, že jsou duší stále v bolševickém státě bezpráví. A k nerovnému zacházení následně došlo ve prospěch Komerčky a Spořitelny a také jejich akcionářů, aby to dodnes nikomu nevadilo. Kde je věrnost ideálu rovnosti práv? Jde jen o třídní nenávist a závist?

Zločin měl být v tom, že IPB prodala před vstupem Nomury mezi akcionáře akcie pivovarů firmě České pivo. Jenže tehdy dle § 17 odst. (1) zákona o bankách platilo, že IPB „nesmí vykonávat kontrolu nad jinou právnickou osobou, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb“, a předtím, že IPB „nesmí bez předchozího souhlasu ČNB nakupovat akcie nebo nabývat podílové účasti, které ve svém úhrnu činí více než 10 % základního jmění právnické osoby, která není bankou podle tohoto zákona“. Jak to tedy bylo, kdo lže a do čeho byla ČNB namočena? Já myslím, že to IPB nikdy nevlastnila tak, jak bylo v pondělí tvrzeno, a, že se nikdo neodkazuje na účetnictví IPB, to jen potvrzuje.

Tehdy se konkurenční banky a ČNB podíleli na politické objednávce zneužít trestní řízení, které výsledkem bylo, že Procházka s Tesařem pobyli dlouho ve vazbě jen proto, že IPB chtěla jako první ze záruk za nesplacené úvěry vybudovat pro klienty 1. investiční realitní fond. Už tehdy se konkurenční boj odehrával takhle nezákonným způsobem. Zneužívání trestního řízení k realizaci nezákonných ekonomických zájmů je mimo jakoukoliv pochybnost prokázáno na praktikách konkurzních mafií. Proto IPB chtěla získat ochranu velké a globální investiční banky, aby tady mohla svobodně podnikat. Pokud za tuhle ochranu nějak zaplatila, pak ta úhrada byla naprosto jednoznačně ekonomicky zdůvodnitelná, nestátní akcionáři by ji bezpochyby schválili a stejně to nestačilo. Tady se musí platit (a platilo) i výpalné domácím vládcům a tam IPB asi nebyla schopna protistranu přeplatit.

Jaké jen levicové politiky jsme tehdy (i dnes) k disposici dokládá nevyřčený ale nepochybný předpoklad, že představitelé IPB měli povinnost se starat o efektivitu prodeje státního podílu v IPB. Já dokonce tvrdím, že vynucovaná státní odpovědnost velkých podnikatelských subjektů je nezákonná. IPB byl na státu nezávislý ekonomický subjekt, který měl právo zainteresovat strategického investora na ovládnutí IPB poukazem na synergické efekty toho vlivu, který zákon IPB zakazoval využít a který mohla Nomura bez omezení uplatnit. Stát tehdy vehementně bránil staré bolševické struktury v podnicích a jejich vazby na staré bolševické struktury na ministerstvech a privatizační ovládnutí novými vlastníky se tehdy nelibě neslo.

Dalším neotřesitelným argumentem zločinu dle reportáže bylo, že Nomura vydělala. Jak ryze bolševický argument! A zase přiznání bolševického chápání hodnoty, měla být známa předem! Kdo zná budoucí hodnotu jakékoliv investice, kdo z těch moudrých odsuzovačů může prokázat takovou znalost vlastní úspěšnou investicí? Proč ta vědomost jistoty budoucích zisků neovlivnila cenu na burze? Opak usvědčuje všechny protagonisty pondělní manipulace ze zlého úmyslu či ekonomické negramotnosti. Kdo má odvahu tvrdit, že nezáleží na tom, kdo tu investici spravuje, a kdo má odvahu tvrdit, že dobrý správce nemá právo na zisk ze své práce? Jen zastánci bolševického ideálu rovnosti spotřeby. Právě vyrvání Českého piva z vlivu bolševických struktur prostřednictvím IPB a hlavně Nomury pivovary dobře zhodnotilo. Stejně jako dříve to, že měli Procházka s Tesařem na rozdíl od jejich státněplánovacích konkurentů a regulátorů podnikatelského ducha, udělalo z malinké IPB banku, která aspirovala se brzy stát bankou největší, to je nejúspěšnější.

Zemanův blábol, že nucenou správou IPB se brání tunelování, to je opaku expanse, kterou IPB procházela, jen usvědčuje Zemana a všechny podobné socialisty z ekonomické ignorance. Advokátka strany, která se na převzetí IPB extrémně bezdůvodně obohatila, se dokonce dle mé domněnky dopouštěla s pravděpodobností hraničící s jistotou trestného činu křivého obvinění dle § 345 odst. (1) trestního zákona platného od 1.1. tohoto roku. Možná ten zákon ještě nestihla přečíst. Kanadský advokát přiznal, že jeho dobře zaplacená výpověď, na kterou se reportáž odvolávala, jestli existuje, je v rozporu s jeho závazky jako advokáta. Vrcholem však bylo, že reportérům posloužil i usvědčený zločinec ve službách ministerstva financí.

Podstatné je, že argumentem zločinu je, že před politiky a ČNB prý byla utajena operace České pivo před prodejem státního podílu. To má souvislost s tím, že je deklarováno, že před politiky i ČNB byly zřejmě utajeny daleko podstatnější aktiva IPB před prodejem IPB ČSOB za jednu korunu bez jakéhokoliv zatížení nesplácenými úvěry. Nikdo z nich nevěděl, že IPB měla lukrativní aktiva jako 1. investiční, IPB Real, Českomoravská stavební spořitelna, Hypoteční banka, vesměs nejlepší na trhu, a spoustu nemovitostí, to všechno v hodnotě mnoha desítek miliard korun. IPB akcie pivovarů prodala se ziskem, vláda lukrativní aktiva dala zadarmo. K tomu mělo patřit závěrečné konstatování reportáže, že je navýsost podivné, že za to dosud nikdo nebyl potrestán. Já přidám, že je ještě podivnější, že jednoho z hlavních aktérů, Miloše Zemana teď sociálně závislí voliči pošlou do Parlamentu, aby pak mohl rovnou na Hrad.

To, s čím jsem doposud polemizoval, byla jen propagandistická část investigativní reportáže, protože tenhle postbolševiky domnívaný zločin nebyl stíhán, jak vyplývá ze skutečnosti, že obviněn nebyl tehdejší předseda představenstva a generální ředitel IPB, pan Tesař. Že se jednalo jen o vyvolání oprávněného protikapitalistického třídního hněvu i u těch spravedlivých, kteří si nepřiznají svoji ekonomickou negramotnost, dokazuje pan Stín svým textem v pátečním Virtually, v kterém volá temné síly nekontrolovatelné, to je z principu minimálně pravděpodobnosti jednající i za hranou práva, nejvrchnější prokuratury k zásahu a očekává, že v Olomouci třídní právo nehledě na nesporný výsledek mezinárodních arbitráží prosadí ten správně kvalifikovaný prokurátor, který investičnímu bankovnictví a corporate managementu bude rozumět .

Nevysvětleným zločinem ve smyslu reportáže, na který se záměrně reportáž nezaměřovala, bylo, zda IPB dostala zpět to co půjčila Nomuře zřejmě později na nákup akcií Českého piva? Kde se ztratili ty bezcenné akcie IPB, kterými mělo být placeno a kolik jich vůbec bylo, když o podílu Nomury se jednalo v arbitrážích? Podstatné je také matení pojmů akcie a směnka v této souvislosti, což jsou vzájemně se vylučující pojmy. Na zmatení pojmu dluhopis a akcie justiční (konkurzní) mafie postavila mé dlouholeté stíhání a totální okradení. Navíc, to už nebyla IPB sama, kdo ty směnky inkasoval. Nikdo neargumentuje, že to bylo podle nějakého IPB poškozujícího směnečného ujednání. Jestli to byla opce, pak kolik tehdy stály akcie IPB na burze?

Tak důležité ekonomické informace jsou pro ekonomicky negramotné aktivisty sociální státu naprosto nedůležité. Byly akcie IPB bezcenné v okamžiku, kdy je stát Nomuře prodával a tedy Nomuru podvedl nebo až když stát IPB daroval ČSOB? Když IPB nedostala zaplaceno, proč není stíhán ten, kdo tu pohledávku jako nucený správce, právní nástupce či za Konsolidační agenturu nevymáhal? Pohledávka za Nomurou je a byla kvalitnějším aktivem než státní dluhopis. Ty Paroubek a spol. pravděpodobně nikdy nesplatí a spíš přivedou celou zemi k bankrotu. Jak je možné popřít vládní tvrzení o tom, že stát poškozen není, což je nesporný stav trestního řízení? Jaké důkazy má ČT a jaké důkazy mají ti, kteří v reportáži škodě, kterou nám obvinění zástupci IPB a Nomury měli způsobit, přisvědčovali? A jsou-li důkazy pro popření vládního tvrzení o žádné škodě, proč nejsou stíháni členové vlády, kteří nechali tu škodu dokonat svým lživým tvrzením, a proč to ČT nevadí? Co měl skrýt televizní poukaz na obohacení Nomury a celé to zmatení pojmů kolem?

Ta reportáž je vlastně demonstrací toho, o co tu po sametové revoluci celou dobu jde. Demonstruje se solidarita směřující k zachování výdělkových možností ze státního přerozdělování pro ty marxisty, kteří jsou právně a ekonomicky zcela negramotní v kontextu ekonomické svobody a práva států, kde ta ekonomická svoboda platí tak, jak je to základem severoatlantické civilizace. Jako židům pomohla solidarita souvěrců přežít to nepřátelství, kterému po věky čelí, tak i síly zla, postbolševici, se vzájemně solidarizují na úkor naší svobody a blahobytu opřeni o masovou podporu nevědomé většiny, aby úzká elita z nich, mnohdy i školená na západě, mohla tohohle stavu využívat k nezměrnému osobnímu prospěchu a naší škodě.

Fascinující je, že ke korupci představitelů států, kterou nechtě zasvěceným přiznala pondělní reportáž, může sloužit solidarita právně a ekonomicky negramotných, kteří se hlásí o své demokratické právo se rovnocenně vyjádřit i k tomu, čemu nerozumí. Navíc jsou tihle nevěřícimi v Boha a v bolševické tradici zbožňují stát jako kompenzaci nenávisti k buržoasii. Jak je reportáží doloženo, zástupci státu mohou před svými zbožňovateli páchat jakékoliv zločiny, vše odpuštěno! Tihle právně a ekonomicky negramotní tvoří většinový dav, který nejen, že je ještě hloupější než jedinci jej tvořící, ale je snadno manipulovatelný, což dokazuje i to, že mu dosud nevadí, že díky volebnímu systému nikdo nemá svého konkrétního zastupitele ani poslance. Rozhodující je, že solidarita kolem tohoto většinového davu tvoří zeď, na kterou pravdu jako hrách házet!

Dokonalým representantem demagogů, které pořad Reportéři v pondělí zastupoval, se v neděli u Moravce ukázal Cyril Svobodů. Útočil na v tom pořadu skvělého Béma jako korupčníka v souvislosti s tím, že ODS na pražské radnici respektovala opci, kterou Zemanova vláda prodala firmě Veolia. Tento „právník“ ani Moravec, jak je zde zvykem, asi nevěděli co je opce. Svoboda opřen o svoji právní a ekonomickou ignoranci, že komunista vedle něj byl za svatého, by zřejmě rád vyprovokoval další mezinárodní arbitráž proti této zemi. Touto nehoráznou demagogií chtěl Svoboda zřejmě zachránit svou stranu před volebním debaklem a zemi zcela vydal militantním socialistům. Moravec nebyl schopen jakkoliv kvalifikovaně reagovat, čímž se za tu lživou demagogii i za celou ČT postavil, aby ČT v tomto postoji setrvalo až do večera. K tomu patří i Svobodův útok na možnost, že by Praha přiblížila ve volbách budoucí zastupitele jejich voličům.

Na závěr připomenu záblesk jiskřičky naděje v temnotě našeho tunelu. Bém u Moravce jako první politik u nás dokázal poukázat na význam vysokých výdělků pro kapitalizaci v nová pracovní místa. Snad se najdou i další a co nejčastěji, kteří to dokáží voličům vysvětlit a snad jim v tom média nezabrání!