Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Pot�ebujeme nov� pravicov� strany?

Lubo� Z�lom

Petr Mach, �editel pravicov�ho think-tanku Centrum pro ekonomiku a politiku, ozn�mil rozhodnut� zalo�it novou pravicovou stranu. Ta by m�la vzniknout b�hem n�kolika t�dn�, a m� tvo�it alternativu pro pravicov� voli�e, kte�� se c�t� zklaman� t�m, jak ODS nalo�ila s jejich volebn�m hlasem. A nejm�n� jedna dal�� nov� pravicov� strana se r�suje na obzoru - �esk� obdoba irsk� strany Libertas.

Zat�mco volebn� kampa� ODS v roce 2006 byla velmi pravicov� a velmi liber�ln�, po volb�ch strana sv�j program hodila do ko�e, ani� by se sna�ila sv� reformn� kroky v koalici d�razn�ji prosadit. Pravda, je to koalice velmi nesourod� a velmi vratk� - a ODS se tedy rozhodla rad�ji pohodln� vl�dnout, a rezignovat na dlouhodob�j�� principy. Z modr� �ance nezbylo nic, rovn� da� byla prohl�ena za nerealistick� z�m�r a jej� autor Vlastimil Tlust� byl odsunut do pozad�. M�sto toho koali�n� vl�da, ve kter� m� ODS hlavn� slovo, prosazuje n�kter� velmi etatistick� c�le, kter� jsou v p��m�m rozporu s pravicov�mi principy a svobodou jednotlivce, nap��klad ekologick� dan�, antidiskrimina�n� legislativu, z�kaz kou�en� v soukrom�ch restaurac�ch, a v neposledn� �ad� podpora eurofederalismu, zt�lesn�n�ho Lisabonskou smlouvou.

Samoz�ejm�, mnoho je toho �esk� vl�d� vnucov�no a na�izov�no Evropskou uni� - m� to v�ak pravicov�ho voli�e zaj�mat? On p�ece ODS nevolil proto, aby se stala poslu�nou loutkou europeistick�ch politick�ch struktur a ustupovala levi��ck�m tendenc�m, kter� dnes v Evrop� st�le v�c hroz�.

M� ale v�bec smysl nov� pravicov� strany na �esk� politick� sc�n� zakl�dat? V�t�ina voli�� nepodporuje pravicov� n�zory. Dlouhodob� spole�nost m��� st�le v�ce ke kolektivismu, vedena a podv�d�na levicov�mi intelektu�ln�mi elitami, kter� hl�saj� nutnost st�tn�ch z�sah� do ekonomiky, p�erozd�lov�n� p��jm�, posilov�n� soci�ln�ho st�tu. V�t�ina voli�� se domn�v�, �e st�t m� b�t zaopat�ovac�m �stavem, kter� se o ob�ana star� od kol�bky do hrobu. Pr�v� prob�haj�c� finan�n� krize m��e zp�sobit, �e se spole�nost, v n� p�evl�d� ekonomick� ignorance, p�imkne k n�jak� form� kolektivismu daleko siln�ji.

Principi�ln�ch voli�� pravice je m�n�, ne� p��znivc� levice. Jak�koliv dal�� pravicov� strana sice m��e ODS p�ebrat ur�itou ��st voli��, kte�� jsou znechuceni z toho, jak se tato strana u moci chov�, ale co bude schopna prosazovat? Sou�asn� volebn� syst�m vede ke koalic�m, kde jsou politick� strany nuceny ke kompromis�m a �stupk�m ze sv�ch program�. Jestli�e by n�kter� z nov� zalo�en�ch pravicov�ch stran zasedla v parlamentu, bude muset spolupracovat s ODS, a tedy slevit ze sv�ho pravicov�ho programu, anebo st�t v opozici proti v�em.

Pravicov� strana nem� dnes mnoho mo�nost�. Z principi�ln�ho hlediska je mnohem cenn�j��, kdy� se pravicov� strana rozhodne nezapojit se do koalice, kter� by znamenala p��li�n� znehodnocen� jej�ho programu. Ov�em znamen� to vyklidit pole levici, a zklamat ty pravicov� voli�e, kte�� si p��li alespo� n�jakou zm�nu k lep��mu. Zapojit se koalice naproti tomu znamen� zklamat ty pravicov� voli�e, pro kter� jsou pravicov� hodnoty v dlouhodob�m horizontu d�le�it�j�� ne� pouh� �ty�i roky vl�dy. Nav�c pravicov� vl�dn� strana, kter� chce usp�t i v dal��ch volb�ch, mus� nutn� prov�d�t levicov� opat�en�, aby uspokojila p�el�tav� voli�e, kte�� jsou schopni volit jednou levici a podruh� pravici, podle toho, kter� strana jim nab�dne lep�� pocit zaji�t�nosti. Tito voli�i jsou toti� v podstat� levicov� zam��en�, a zaji�t�nost pro n� znamen� v�c ne� svoboda a nez�vislost. Dlouhodob� tedy nen� mo�n� pravicovou politiku ��inn� prosazovat, a r�zn� d�l�� �sp�chy, kter� se tu a tam n�kter� pravicov� vl�d� poda��, jsou pouh�mi ostr�vky v mo�i.

Dlouhodob� voli�i popt�vaj� sp�e levicov� t�mata. Pravicov� strany se tedy sna�� sp�e p�ibl�it levicov�m voli��m a p�eb�raj� t�mata, kter� v�dy byla typick� sp�e pro socialistick� strany. Pravice dnes nevede s levic� spory o smyslu soci�ln�ho st�tu, o deregulaci a odst�t�ov�n� soci�ln�ch v�c�, nep�e se o smysl zasahov�n� do ekonomiky. Pravice sd�l� s levic� tezi, �e ��elem existence st�tu je p��e o blahobyt ob�an�, �e m� regulovat ekonomiku, a �e m� nap��klad aktivn� zasahovat v dob� hospod��sk� recese. C�le pravice a levice jsou toto�n�, pouze prost�edky se li��. Zat�mco v�ak socialist� jasn� vystupuj� proti svobodn�mu trhu a po�aduj� mohutn� regulace a p�erozd�lov�n� p��jm�, pravicov� strany prov�d�j� politiku s kolektivistick�mi c�li a p�itom se tv��� jako zast�nci a obh�jci trhu a svobody. To je velmi v�n� rozpor, kter� nelze jen tak odm�vnout.

Trend p�ibli�ov�n� pravice k levici je vid�t nejen u n�s, ale nap��klad ve Velk� Brit�nii, jej� konzervativn� strana odvrhuje thatcherovsk� postoje a prosazuje zelenou agendu, nebo v USA, kde republik�ni v �ele s Georgem W. Bushem prov�d�li po osm let silnou p�erozd�lovac� politiku. Nemluv� o Francii, jej� "pravicov�" prezident Sarkozy vystupuje a jedn� v podstat� jako typick� socialista.

D�le�it� ot�zka je, jak� �mysly zakladatel� nov�ch pravicov�ch stran maj�. Jestli�e p�jde o hnut� s pevn� stanoven�m c�lem omezit hrozbu vytv��en� jednotn�ho evropsk�ho st�tu, jak tomu nejsp� bude u �esk� verze strany Libertas, m��e m�t takov� strana smysl. Vzhledem k tomu, �e zde neexistuje skute�n� pravicov� strana, kter� by jednotn� a rozhodn� vystupovala proti Lisabonsk� smlouv� a dal��m pokus�m omezovat vliv n�rodn�ch vl�d v EU, m��e Libertas v�razn�ji usp�t a st�t se velmi prosp�nou silou. Jestli�e v�ak m� j�t o stranu, kter� bude m�t �ir�� ambice etablovat se na �esk� politick� sc�n� a nab�zet �e�en� r�znorod�ch probl�m� v oblasti dan�, zdravotnictv�, soci�ln� politice, atd., mus� si vybrat, zda se bude chovat skute�n� protr�n� a liber�ln�, a m�sto pen�z ze st�tn� kasy nab�dne lidem svobodu - a tedy pravd�podobn� nebude zvolena, nebo se bude dopou�t�t kompromis� na sv�m programu a ide�lech, a tedy bude d�lat to, za co je dnes pravicov�mi voli�i kritizov�na ODS.

Snad si Petr Mach uv�domuje, �e jestli�e si vybere druhou cestu, zna�n� t�m znev�� v�echny skute�n� pravicov� a liber�ln� postoje, kter� kdy prezentoval ve sv�ch �l�nc�ch nebo jako �editel CEPu. V �asopisu Laissez Faire nap��klad pan Mach pravideln� p�edstavuje zbyte�n� ��ady, kter� svou �innost� ni�� trh, zbyte�n� se p�i�ivuj� na st�tn�m rozpo�tu, nebo p��mo znamenaj� po�lap�v�n� svobody jednotlivc�, a m�ly by tedy nejl�pe b�t zru�eny (nap�. �esk� normaliza�n� institut, St�tn� fond kultury, ��ad na ochranu osobn�ch �daj�, nebo ��ad na ochranu hospod��sk� sout�e). Podobn� nap��klad pan Mach v n�kolika textech vystoupil proti antidiskrimina�n�mu z�konu. Bylo by skv�l�, kdyby se jeho strana dostala do parlamentu s takov�m zastoupen�m, aby mohla o v�cech rozhodovat. Bylo by ��asn�, kdyby zanikly zm�n�n� ��ady a byla odm�tnuta antidiskrimina�n� legislativa. Ale, p�i v�� �ct� k panu Machovi a k jeho �mysl�m, nev���m, �e n�co takov�ho je mo�n� prosadit. Pokud by se jeho strana dostala do poslaneck� sn�movny a pod�lela se na vl�d� v koalici �ekn�me s ODS a lidovci, k prosazen� tak liber�ln� politiky nebude dostatek politick� v�le. A jestli�e bude Machova strana ve vl�dn� koalici, ani� by prosadila n�co z toho, co pan Mach dnes zast�v�, bude m�sto toho ustupovat a pod�let se na um�rn�n� kvazipravicov� politice, se kterou dnes nesouhlas� - a pop�e valnou ��st toho, co tvrdil d��ve.

Druh� mo�nost by byla st�t neust�le v opozici proti levici i pravici, neprosadit nic, a nakonec upadnout v zapomn�n�. Skute�n� pravicov� my�lenky je dnes skv�l� propagovat pomoc� think-tank�, ale je p��li� brzy vn�et je do praktick� politiky.

Kdo skute�n� v��� ve svobodu jednotlivce, ve voln� trh a v kapitalismus, nem��e dnes v politice zhola nic zm�nit. Politika je pouze vy�st�n�m n�lad a postoj� ve�ejnosti. Na tom, �e dnes ne�ijeme ve svobodn� spole�nosti ale m���me st�le d�l k socialismu, nenesou vinu politick� strany - ty jen nab�zej� to, co voli�i cht�j�. Zm�n� v politice musej� p�edch�zet zm�ny v tom, jak spole�nost nahl�� na nejz�kladn�j�� filozofick� ot�zky a jak� k nim, a� u� v�dom� nebo implicitn�, zauj�m� postoj.

N�zory na fungov�n� st�tu p��mo navazuj� na koncept pr�v jednotlivce, a ty jsou odvozov�ny z mor�ln�ch princip�. Jestli�e se lid� domn�vaj�, �e jejich �ivot je ospravedlniteln� pouze tehdy, pokud je prosp�n� ostatn�m lidem a cel� spole�nosti, a �e je mor�ln� ob�tovat svoje hodnoty ve prosp�ch trp�c�ch, chud�ch nebo kohokoliv jin�ho, kdo je prohl�en za hodn�ho pomoci, mohou takov� postoje v�st jedin� k n�jak� form� kolektivismu. Pokud je spr�vn�, aby se lid� vzd�vali sv�ch hodnot a p�ed�vali je t�m, kte�� je pr� pot�ebuj� v�c, pro� bychom pak m�li odm�tat progresivn� dan�, st�tn� soci�ln� politiku, st�tn� �kolstv�, "bezplatn�" zdravotnictv�? A pro� bychom m�li odm�tat zn�rod�ov�n�, jestli�e m� p�in�st "spravedliv�j�� rozd�len� majetku"? V principu p�ece nez�le�� na tom, zda bude bohat�m sebr�na polovina p��jm� prost�ednictv�m progresivn� dan�, nebo zda jim bude zespole�en�t�n cel� majetek - je to p�ece mor�ln�, a mnoha lidem to p�inese nesm�rn� prosp�ch! Koneckonc�, �lov�k p�ece nem� ��t jen s�m pro sebe - a jestli�e lid� nejsou ochotni se sv�ch hodnot vzd�vat, je jen dob�e, �e t�mto zazoban�m sobc�m ��dn� �l�pne na krk st�t!

Toto je mor�lka, kter� v�dy byla a st�le je vodou na ml�n v�em mocichtiv�m socialist�m - od Lenina, p�es Stalina a Hitlera, Roosevelta, a� k Obamovi nebo Paroubkovi.

Naproti tomu mor�lka vedouc� ke svobodn�j�� spole�nosti mus� odm�tat jak�koliv ob�tov�n�. Lid� si musej� b�t v�domi hodnoty vlastn�ho �ivota a ten pokl�dat za standard mor�lky. Mor�ln�m c�lem �lov�ka je jeho vlastn� �t�st�, a v�echny dal�� hodnoty jsou prost�edkem k jeho dosa�en�. A aby �lov�k mohl v�bec n�jak� hodnoty vytv��et a disponovat jimi, mus� b�t jedin�m opr�vn�n�m p��jemcem u�itku sv� vlastn� produktivn� �innosti. Naopak je nemor�ln� a nep�ijateln�, aby �lov�k tento u�itek ob�toval - tedy vym�nil za u�itek men�� nebo nulov� - jen proto, �e si to n�kdo jin� p�eje. Mor�ln� principy, kter� tvrd�, �e nejvy��� hodnotou �lov�ka je jeho vlastn� �ivot, a nesm� tedy ob�tovat ��dnou z hodnot, kter� vedou k jeho �t�st�, je veskrze sobeck� - a jestli�e lid� maj� ��t ve svobodn� spole�nosti, musej� mor�lku sobectv� p�ijmout jako dobrou.

Pokud m� m�t svobodn�j�� spole�nost �anci na p�etrv�n�, musej� ob�an� nejprve uznat a p�ijmout za sv�, �e jak�koliv z�sah proti svobod� a majetku jednotlivce je nep��pustn�m n�sil�m, a �e jedinou racion�ln� funkc� st�tu je takov�mu n�sil� br�nit a zasahovat proti n�mu. A samy vl�dy se nesm�j� takov�ho n�sil� dopou�t�t. Musej� pokl�dat za zlo, jestli�e je n�kdo nucen k ob�tov�n� sv�ch hodnot ve prosp�ch druh�ho.

Mor�ln� principy jsou v�ak pouh�m jedn�m kamenem cel� my�lenkov� stavby. P�edch�zet mus� jasn� vymezen� lidsk� bytosti a jej� p�irozenosti, j� je schopnost rozumu a svobodn� v�le. A z�kladem mus� b�t epistemologie a teorie pozn�n�, kter� objasn�, jak lid� pozn�vaj� realitu, a zda to, co vn�maj�, je platn�, a zda je �lov�k schopn� realitu pozn�vat s ur�itost� a jistotou.

Tuto my�lenkovou stavbu nem��e postavit a dostat do pov�dom� lid� ��dn� politick� strana. Je �kolem intelektu�ln�ch elit a kulturn�ch autorit, aby p�edstavily a h�jily filozofii, kter� pronikne mezi nej�ir�� ve�ejnost a bude utv��et jejich n�zory. Tito obh�jci racion�ln� filozofie jsou v�ak dnes ve v�razn� men�in�. Samoz�ejm� to neznamen�, �e ka�d� oby�ejn� �lov�k by se m�l st�t filozofem a b�t schopn� formulovat mor�ln� principy a logicky je odvodit z fakt� reality. Stejn� jako dnes pr�m�rn� voli� socialist� nev� zhola nic o Marxovi, Bernsteinovi, nebo o Koh�kovi a B�lohradsk�m, ani mo�n� nikdy nesly�el slovo kolektivismus, a p�esto mu to nijak nebr�n� v tom, aby s pln�m p�esv�d�en�m souhlasil s redistribuc� bohatstv�, tak sta��, aby lid� postupn� p�ijali my�lenku individualismu, na rozumu postaven�ho egoismu, a svobody za svou.

Takov� filozofick� syst�m p�edstavila b�hem druh� poloviny 20. stolet� americk� spisovatelka Ayn Randov�, a nazvala jej Objektivismem. Ayn Randov� d�razn� odm�tala r�zn� polovi�at� pokusy vracet do americk� politiky laissez-faire kapitalismus bez pat�i�n� filozofick� obhajoby. Nap��klad na adresu americk� Libertari�nsk� strany, kte�� se na prav�m k��dle politick�ho spektra sna�ili konkurovat republik�n�m, prohl�sila: "Nejde o obh�jce kapitalismu. Je to pouze skupina lid� hledaj�c�ch publicitu, kte�� p�ed�asn� sp�chaj� do politiky, proto�e cht�j� pomoc� politick� kampan� vzd�l�vat a vychov�vat ob�any - co� nen� mo�n�. A co v�c, jejich veden� sest�v� z osob nejr�zn�j��ch p�esv�d�en�, od n�bo�ensk�ch konzervativc� a� po anarchisty." (Ford Hall Forum: Egalitarianism and Inflation, 1974)

Filozofickou str�nku v�ci nelze jen tak p�esko�it. I kdyby nakr�sn� n�kter� nov� vznikl� pravicov� strana byla schopna prosadit v�raznou liber�ln� a protr�n� reformu, jak dlouho se tato politika udr�� tv��� v tv�� demagogii socialist�, kte�� jsou schopni z jak�hokoliv probl�mu vinit neregulovan� trh a p�esv�d�ovat sv� voli�e, �e siln� st�t je to, co vede k prosperit� a blahobytu? Bude mo�n� h�jit liber�ln� politiku, ani� by m�la skute�nou oporu ve v�dom� v�t�inov� ve�ejnosti? Jestli�e si pr�m�rn� ob�an mysl�, �e �kolem st�tu je p�esouvat blahobyt od bohat�ch a ��astn�ch k chud�m a trp�c�m, nem��e ��dn� liber�ln� politika p�e��t.

"Bitvu mus�me sv�st na poli filozofie, nikoliv politiky. Politika je jen posledn�m d�sledkem, praktick�m vy�st�n�m fundament�ln�ch my�lenek, kter� v dan� kultu�e p�evl�daj�. Nelze zm�nit nebo bojovat proti n�sledk�m, ani� bychom nap�ed bojovali a zm�nili p���iny." (Ayn Rand: Philosophy - Who Needs It, kapitola What One Can Do?)

"Politika je zalo�ena na t�ech dal��ch filozofick�ch discipl�n�ch: metafyzice, epistemologii a etice - na teorii lidsk� p�irozenosti a vztahu �lov�ka k realit�. Pouze na takov�ch z�kladech lze formulovat konzistentn� politickou teorii a dos�hnout jej�ho uveden� do praxe. Jestli�e se v�ak pokus�me vstoupit do politiky bez takov�chto z�klad�, v�sledkem m��e b�t jen rozpa�it� zm� neschopnosti, marnosti, nekonzistence a povrchnosti.
..." (Ayn Rand: Choose Your Issues,
The Objectivist Newsletter, 1962)

Svobodn� spole�nost a kapitalismus v 19. stolet�, v dob�ch sv� nejv�t�� sl�vy, nikdy nem�l rozhodnou filozofickou obhajobu, zat�mco kolektivismus byl hl�s�n nejv�hlasn�j��mi filozofick�mi autoritami. Proto byl skute�n� kapitalismus odsouzen k z�niku a dnes sv�tu vl�dne sm�en� ekonomika, kter� st�le rychleji nab�r� sm�r k nefal�ovan�mu socialismu, ve kter�mu budeme pod neust�l�m dohledem euroagent� a bez svolen� byrokrat� nebudeme sm�t v�bec nic. Pravicov� strany na tom samy o sob� dlouhodob� nemohou nic zm�nit - jsou schopn� v nekone�n�m z�pasu s levic� tento trend jen zpomalovat. Bitva o svobodnou spole�nost se odehr�v� jinde.

Jestli�e se tedy kter�koliv obh�jce svobody pokus� zalo�it novou pravicovou stranu a m�nit politick� prost�ed�, m�l by si uv�domit, �e bojuje marn� z�pas, ve kter�m nem��e vyhr�t - skon�� bu� jako nev�znamn� leader nev�znamn� strani�ky, nebo sv� n�zory a dobr� �mysly poh�b� v koloto�i kompromis�.



Lubo� Z�lom
 
  P��stupy: 15402 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA