Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Jak jsem se nestal cyklistou

Richard Tesařík

LN 4. července 2009

Tesaříkův akord

Tour de France, poznamenána dopingovými aférami, jede dál a zájem diváků o ní se neztenčuje. Asi je tyhle věci nezajímají. Když jsem to probíral s kamarádem, atletickým trenérem Rudou Černým, dostali jsme se až na krádeže kol a další příhody. Vyprávěl, jak jel kamsi na kole a spadl do močůvky. Vlezl si tedy i s kolem do Sázavy, která tudy teče, aby se opláchl. Přesto dostal zánět duhovky a málem přišel o oko. Za rok tam jel znovu a kolo mu ukradli. Bylo mu asi shora sděleno, že tam není vítán.

Já jsem zaregistroval stejné upozornění shora velmi záhy. V první třídě jsem dostal své první kolo, které mi bylo po roce ukradeno u školy. Otec se hrozně rozčílil, že si neumím vážit věcí, a už mi žádné další nekoupil. Obstaral jsem si ho až později, za padesát korun jakousi slátaninu od kamaráda. No, byla taková doba. Tuhle slátaninu mi už nikdo neukradl. Nebylo proč. A tím má cyklistická kariéra víceméně skončila.

Přestože jsem k padesátinám dostal krásné horské kolo. Měl jsem ho za dveřmi bytu, v domě, kde dole zamykáme. Cvičil jsem si zrovna na conga (druh bicích nástrojů), když můj pes, zvaný Mulisák, mě štěkáním začal upozorňovat, že se něco děje. Přestože byl Mulisák spolehlivý, okřiknul jsem ho. Po chvíli jsem se ale přece jen šel podívat a kolo už jsem nenašel. Další mi kdosi ukradl ze sklepa a moje vůbec poslední kolo zničil můj mladší syn týden po bráchově smrti na kole. Kolo jsem už neopravoval a odvezl ho rovnou do sběrného dvora...



Richard Tesařík
hudebník a herec
 
  Přístupy: 32386 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA