Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


20 let pot�: pro� jsme nespokojeni

V�clav Klaus

LN 22..8..2009

Nechci se p�ih��vat na znovu vznikaj�c� �blb� n�lad�, ale je asi opr�vn�n� ��ci, �e nemal� po�et lid� v na�� zemi, dvacet let po vysn�n�m p�du komunismu, pro��v� jednu z dal��ch opakuj�c�ch se vln deziluze, pesimismu a roz�arov�n�. Sv�t prost� nen� takov�, jak by si p��li a zejm�na jejich osud v n�m je � podle jejich n�zoru nezaslou�en� � hor��, ne� by m�l b�t.

Ji� del�� dobu se zmi�uj� d�vody tohoto stavu. Pat�� mezi n� zhrubnut� a znev�rohodn�n� na�� politick� sc�ny, byrokratizace na�ich �ivot�, na prvn� pohled sobeck� chov�n� politik�, n�r�st nejistoty soci�ln�, ale � d�ky medi�ln�mu zd�raz�ov�n� trestn�ch �in� a nehod i katastrof v�eho druhu � i ztr�ta pocitu element�rn�ho osobn�ho bezpe��, ve�ejn� adorace popstar a VIP v�eho druhu, nar�staj�c� pocity individu�ln�ho, sebou sam�m nezp�soben�ho ne�sp�n�ho pr�b�hu �ivota, nepochopiteln� bohatnut� t�ch, kte�� nevypadaj�, �e by si to zaslou�ili nebo �e by se o to zaslou�ili vlastn� prac�, atd., atd. Nyn� se k tomu p�idala je�t� aktu�ln� finan�n� krize a ekonomick� recese se sv�mi nep��jemn�mi pr�vodn�mi jevy.

Z toho v�eho se v ��sti na�� spole�nosti rozm�h� pocit � pat�i�n� �iven� a p�ibarvovan� nejen mnoh�mi m�dii, ale i v�dy do nad�azenosti nad oby�ejnost� n�s ostatn�ch se stylizuj�c�mi intelektu�ly a v neposledn� �ad� i politiky v�ech barev a odst�n� � �e jsme na�i dvacetiletou cestu za svobodou a demokraci� nezvl�dli. S touto interpretac� na�eho kone�n� svobodn�ho dvacetilet� nesouhlas�m a nechci se s n� ml�ky smi�ovat a to ze dvou z�kladn�ch d�vod�. Prvn�m z nich je to, �e doch�z� ke sm�ov�n� sv�ta iluz�, sn� a ne�ivotn�ch expektac� se sv�tem skute�nosti a druh�m je to, �e se spokojujeme s nepozorn�m hodnocen�m skute�nosti a s p�ej�m�n�m jej� zkarikovan� podoby jako v�rn� reflexe skute�nosti samotn�. Je smutn�, �e pr�v� o vytvo�en� tohoto stavu n�kte�� na�i profesion�ln� vyvol�va�i deziluz� t�m�� programov� usiluj�.

Pokus�m se k tomu - v politicky poklidn�m l�t�, by� se n�s sna�� meteorologov� sv�mi katastrofick�mi p�edpov��mi st�le zneklid�ovat � u�init p�r pozn�mek a t�m p�isp�t k vyvol�n� diskuse na toto t�ma. V�ce nen� mo�n�.

Vych�z�m z empiricky podm�n�n�ho � a v���m, �e i z�kladn�mi fakty ov��iteln�ho � p�esv�d�en�, �e jsme u� d�vno integr�ln� sou��st� z�padn�ho sv�ta a tud� nikoli o�zou postkomunismu. Opak se n�m sna�� namluvit p�edev��m ti, jejich� vize sv�ta, jak� m�l n�sledovat po komunismu a zejm�na jejich p�edstava o sv� vlastn� roli v n�m, se nerealizovala. Ti pak z vlastn� frustrace a neukojen� st�le mluv� o postkomunismu, jakkoli je to v�ce a v�ce �sm�vn�.

Z�padn� sv�t je takov�, jak� je. Nen� perfektn� realizac� n�jak� utopie, n�jak�ho �slune�n�ho st�tu�. M� mnoho �lidsk�ch� defekt�. V�t�inou jsme po n�m v dob�ch komunismu tou�ili a p��li si ho, nebo� jsme m�li mnoho d�vod� b�t v tehdej��m re�imu hluboce nespokojeni. P�es ostnat� dr�ty jsme �teleskopicky� (moc se mi l�b� tento term�n Charlese Dickense v rom�nu �Ponur� d�m�) vid�li spot�ebn� r�j, voln� cestov�n�, svobodu p��le�itost�, vyjad�ov�n� a demokratick�ho rozhodov�n� a z toho pramen�c� bohatstv� jednotlivc� i cel� tamn� spole�nosti. Nemohli jsme to vid�t jinak ne� pon�kud zjednodu�en�, chyb�l n�m autentick� pro�itek a znalost tis�c� drobn�ch (a n�kdy i v�t��ch) nedokonalost�, nespravedlnost� a nefunk�nost� tohoto, velmi re�ln�ho syst�mu a u� v�bec se jen m�lokdo zam��lel nad t�m, jak� jsou n�klady v�ech t�chto v�hod a mo�nost�, resp. jak� jsou jejich p�edpoklady a jak jsou ve skute�nosti k�ehk� a zraniteln�. Teprve nyn� hloub�ji ochutn�v�me i z t�to sklenice, teprve nyn� mnoz� z n�s vid� i onu druhou str�nku v�ci. Nav�c sou�asn�, pom�rn� hlubok� celosv�tov� recese leccos obna�uje a t�m pom�h� dovysv�tlit. Je v podstat� moc pot�ebnou p�ipom�nkou v�ech plus� a m�nus�, v�hod i nev�hod, efekt� i n�klad� jak�koli re�ln� lidsk� spole�nosti, v�etn� spole�nosti z�padn�ho sv�ta, k n� dnes u� jednozna�n� n�le��me. Jak jsem ji� �ekl, tento z�padn�, tedy i n� sv�t nen� ��dnou modelovou utopi�. Je imperfektn�m v�sledkem lidsk�ho hem�en�. Lidsk� chov�n� � diktovan� vlastn�mi z�jmy a z minulosti nahromad�n�mi a ze sou�asnosti posb�ran�mi idejemi � je v��m jin�m, ne� realizac� n�jak� vn�j�� vy��� ideje, koncepce �i smyslu, jakkoli se o to leckte�� v d�jin�ch s hr�zn�mi v�sledky sna�ili.

Plat� to i pro tr�n� hospod��stv�, kter� se od nepam�ti pohybuje v periodick�ch k�ivk�ch mezi konjunkturou (kdy se v�em da��, roste zam�stnanost i platy, firmy prosperuj�, odv�d�j� st�tu dan� a bohatne tak� st�t) a reces� (jej� jednu variantu pr�v� pro��v�me). Ta za norm�ln�ch okolnost�, to znamen� v situaci, kdy nen� um�le oddalov�na a �vykupov�na� �it�m na �kor budoucnosti, srovn� r�zn� chyby a �rozma�ilosti� p�edchoz� prosperity (co� vede k nemal�m nep��jemn�m d�sledk�m pro v�t�inu lid�).

To v�ak sou�asn� znovu nastartuje hospod��stv� (i dal�� oblasti �ivota spole�nosti) nov�mi impulsy, nov�mi my�lenkami, nov�mi p��le�itostmi � a cyklus se opakuje. Jde o proces p�irozen� jako �ivot s�m, a pokud do n�j politici p��li� nevstupuj� (co� se dnes v m��e v�t�� ne� kdykoliv v minulosti bohu�el d�je) a nezmen�uj� prostor pro individu�ln� aktivitu a lidskou tvo�ivost, vy�e�� se evolu�n� nejdokonaleji s�m. Ekonomick� krize � jako do�asn� a periodicky se opakuj�c� fenom�n � by se proto nem�la st�t p���inou na�ich deziluz� �i ned�v�rou k syst�mu jako takov�mu.

Takov� cyklick� v�voj je prav�m opakem toho, co jsme poznali ve �ty�ech desetilet�ch �re�ln�ho socialismu�. Tehdy sice v�ichni nebo skoro v�ichni, alespo� form�ln�, m�li r�zn� soci�ln� jistoty, byli p�im��en� a v�t�inou �snesiteln� chud�, ale bylo to v�m�nou za nesvobodu, za prakticky tot�ln� ��zen� v�ech d�j� ve spole�nosti shora a za povinnost respektu k tomu, �e a jak za n�s rozhodovali jin�. Ve skute�nosti se takto ��zen� syst�m pohyboval v t�m�� permanentn� krizi. Pouze spot�ebov�val sv�, jak se tehdy eufemisticky ��kalo �extenzivn� zdroje, co� ho nakonec � a to zcela logicky � p�ivedlo ke zhroucen�. Jenom�e tuto ban�ln� pravdu si ji� dnes mnoz� neuv�domuj�. C�t� proto r�zn� typy resentimentu za �star�mi dobr�mi �asy�, co� je nesm�rn� kr�tkozrak� a � v neposledn� �ad� � demobilizuj�c� a ni�iv�.

Jak u� jsem �ekl, z�padn� sv�t, jeho� sou��st� jsme se na po��tku devades�t�ch let op�t stali, m� � a to nevyhnuteln�, jako jak�koli lidmi vytvo�en� konstrukce � �adu probl�m�. V sou�asnosti asi nejv�ce kv�li tomu, �e se i tento sv�t st�le rychleji a dramati�t�ji vzdaluje ide�l�m svobody, voln�ho trhu zbo��, my�lenek a mo�nost�. Je tomu proto, �e tak trochu � by� st�le je�t� pro mnoh� p�ijateln�m zp�sobem � p�ejal, �objevil�, a proto opakuje mnoh� nectnosti �re�ln�ho socialismu� a mixuje je s dosavadn�m pojet�m svobody, jedin�ho skute�n�ho motoru lidsk� spokojenosti a prosperity. Mezi ide�ln�mi modely (prototypy) komunismu a kapitalismu, kter�mi se zab�v� komparativn� ekonomie �i politologie, je rozd�l nebety�n�, re�ln� syst�my jsou si v�ak leckdy daleko bli���, ne� se vyk�ikuje na politick�ch m�tinc�ch. (Lehkov�n� a v�dy p�ipraven� kritiky upozor�uji, �e tento v�rok ani v sebemen��m nen� pozitivn�m v�rokem o na�em minul�m syst�mu, ale nen� ani apologetikou �i naopak zni�uj�c� kritikou sou�asnosti.)

M�m pocit, �e nemal� ��st nedobr�ch pocit� na�ich n�kter�ch spoluob�an� odr�� v�ce z toho, �e realita nen� toto�n� s perfektn�m ide�lem, ne� ze samotn�ho hodnocen� on� fakticky existuj�c�, mnohovrstevnat� reality. Asi tomu nem��e b�t jinak, st�et snu (ide�lu) s realitou mus� b�t v�dy znovu a znovu pro�it. Ned� se asi teoreticky nau�it.

Druhou v�c�, podobn� komplikuj�c� na�e sou�asn� pocity, je odli�nost reality a reality virtu�ln� �i � jinak �e�eno � reality a subjektivn�ho pocitu z n�. A pr�v� zde je vina t�ch, kte�� tyto mezery �p�stuj�, nafukuj� a sna�� se je maximalizovat, nejv�t��.

Proto�e m�dia neexistuj� mimo spole�nost, ale z r�zn�ch d�vod� (tak� marketingov�ch) sp�e jen opisuj� jej� postoje, n�lady a rozpolo�en�, na prohlubov�n� t�to mezery spolupracuj�, nam�sto aby ji reflektovala �i analyzovala. T�m �verifikuj� v�eobecn� pocit ne�sp�chu � a kruh se uzav�r�. Je nap��klad nepochybn�, �e kdyby m�dia v dob�, kdy za��nala finan�n� krize (bez ohledu na jej� daleko hloub�ji jdouc� skute�n� p���iny), nest�la v prvn�ch �ad�ch alarmismu, ekonomick� propad by zdaleka nebyl tak velk�, jak� dnes je. To by se za komunismu, v tot�ln� ��zen�ch a kontrolovan�ch m�di�ch, ur�it� st�t nemohlo. M�me ale kv�li tomu volat po v�t�� kontrole m�di�? Paradoxn� naopak: M�la by b�t daleko svobodn�j��, daleko pest�ej��, daleko m�n� st�dn� a uniformn�, mnohem nez�vislej�� na �hlavn�m proudu�, v n�m� v�t�inov� tak snadno pluj�.

Mus�me vz�t kone�n� na v�dom� to, na� upozor�uji cel�ch posledn�ch dvacet let: Z�pad nen� r�j, Z�pad nen� m�sto, kde pe�en� holubi p�il�taj� sami od sebe na na�e tal��e. Je to sv�t nam�hav� a velmi konkuren�n�. Je to sv�t, kde o sv� z�jmy usiluj� jak jednotlivci, tak i r�zn� soci�ln� �i jinak vymezen� skupiny, ale i cel� st�ty a soust�t�. A je to boj tvrd�, mnohdy dramatick� a pokud v n�m �lov�k chce usp�t, vy�aduje to od n�ho st�l� a pln� nasazen�. Nebo sp�e � m�lo by to tak b�t. Sou�asn� snaha mnoha politick�ch sil a vl�d z�padn�ho sv�ta �uklid�ovat� (z kr�tkodob�ch politick�ch a mocensk�ch z�jm� aktu�ln�ch politick�ch elit) ve�ejnost obrovsk�mi, ni��m nekryt�mi finan�n�mi injekcemi, sp�e jen prohloub� sou�asn� stav a stane se p���inou dal��ch � a mo�n� mnohem v�t��ch � hospod��sk�ch probl�m� v budoucnosti.

Za��v�me Z�pad takov�, jak� je. Neznamen� to v�ak, �e kdy� pr�v� nen� slune�no, ale kdy� n�m leto�n� �rozmarn� l�to� bere n�ladu, �e bychom kv�li tomu m�li zanev��t na po�as� jako takov�. Ostatn�, p��li� bychom si t�m nepomohli. �Blb� n�lada� a z n� pramen�c� trudnomyslnost je program nejen ni�iv�, ale p�edev��m neproduktivn�. Kdy� u� se stane, �e n�m rozvodn�n� voda vstoup� do dom�, zaplav� sklepy �i nad�l� jin� velk� �kody, je l�pe za��t intenzivn� pracovat na ��inn�ch protipovod�ov�ch opat�en�ch. Nikoli sna�it se �poru�it v�tru a de�ti�, ale s umem, pracovitost� a tvo�ivost� svobodn�ch lid� nal�zat �e�en�. Na individu�ln� i ve�ejn� �rovni. Pr�v� to v�dycky pat�ilo k nejv�t�� nad�ji a s�le Z�padu. Pln� obchody a vysok� �ivotn� �rove� byly d�sledkem, nikoli p���inou jeho svobody. P�ed dvaceti lety si to mnoz� neuv�domovali. Dnes na to mnoz� zapom�naj�.



V�clav Klaus
Prezident �esk� republiky
�estn� p�edseda ODS
Osobn� str�nky
 
  P��stupy: 7010 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA