Prvn� z referend o evropsk� �stav� ve �pan�lsku dopadlo dle p�edpoklad�, p�esto�e voli�i nepodpo�ili text z �ir� oddanosti k n�mu. V�ce ne� 90 % jich p�iznalo, �e nev�, o �em vlastn� je. K urn�m p�i�lo je�t� m�n� ob�an� ne� p�i volb�ch do Evropsk�ho parlamentu.
Kampa� bohu�el potvrdila, �e EU nenab�z� v��i �stav� alternativu, i kdy� �esk� ministr zahrani�� v jednom z koment��� (MF Dnes 18. �nora 2005) uji��oval o opaku. Je jednodu��� nam�sto seri�zn�ho pokusu o srovn�n� d�sledk� p�ijet� textu s mo�nost� zachov�n� st�vaj�c�ch smluv obhajovat dokument fat�ln�mi slovy o nutnosti p�ijet� a o tom, �e jej cht�j� v�ichni. Je t�eba zd�raznit, �e proti �stav� nehlasuj� jen komunist�, neofa�ist� �i skaln� nep��tel� EU. Ve �pan�lsku dokument odm�t� b�val� premi�r Aznar i ��st pravicov�ch lidovc�. Ned�vn� hlasov�n� v Evropsk�m parlamentu odkrylo nesouhlas polsk�, d�nsk�, �v�dsk�, maltsk�, nizozemsk� �i britsk� pravice. Ani francouz�t� socialist� nejsou ohledn� �stavy jednotn�.
Voli�i v�ak budou nejsp�e i nad�le v hv�zdn�ch medi�ln�ch kampan�ch, na n� Komise vy�lenila des�tky milion� eur dle "m�ry skepse" dan� zem�, p�esv�d�ov�ni, �e hlasuj� o EU samotn� (a z vd��nosti za prosperitu), nikoli o obsahu vlastn�ho textu �i o tom, jak je seps�n. Nikoli tedy o p�esunu kompetenc� na nadn�rodn� �rove�, k n�mu� doch�z� v nem�lo oblastech, �i o tom, �e �stava velmi �asto proti�e�� sama sob�.
Ve st�nu �stavy p�itom zanikaj� skute�n� pal�iv� probl�my. Selhala Lisabonsk� agenda (evropsk� hospod��stv� nedoh�n� a nep�edh�n� USA, ale zaost�v�) a kl��ov� zem� euroz�ny se top� v deficitech a soci�ln�ch probl�mech. EU tou�� expandovat, stoj� v�ak p�ed probl�mem reformy vlastn�ho rozpo�tu a region�ln� politiky a �el� demografick�ho poklesu a rozhodnut� o otev�en� pracovn�ho trhu imigrant�m. WTO tla�� na liberalizaci evropsk�ch trh�, kter� postupn� zaplavuje zbo�� z t�et�ho sv�ta. Od nov�ch st�t� se �ek� automatick� p�ijet� �stavy, sta�� �lenov� jim v�ak up�raj� svobodu pohybu pracovn�ch sil.
�stava jako jeden z mnoha um�l�ch ambici�zn�ch projekt�, kter� EU produkuje a jejich� c�l� nem��e dost�t, sugeruje ob�an�m nepravdivou vizi, �e z ekonomick� krize pom��e jen dal�� regulace, centralizace a unifikace v nov�ch oblastech. Je sp�sn� pr�vn� pozitivismus, kter� povy�uje �pravu t�m�� v�ech oblast� lidsk�ho kon�n� na �stavn� principy? A pom��e v boji s nezam�stnanost� garance pr�va na pr�ci, kter� pop�r� tezi, �e ke ka�d�mu pr�vu vznik� na druh� stran� povinnost, je� nem��e b�t spln�na, chyb�-li um��enost a smysl pro realitu?
EU spojuje svou existenci s dokumentem, jen� chce oslabit st�ty a m�lo hovo�� o regionech a o n�rodnostech. M�sto toho se obrac� k mase evropsk�ch ob�an�, kte�� o jej� �stavu v�bec nestoj�. �stava, je� m�la sjednotit Evropu v souhlasu, byla naps�na s t�m, �e mus� b�t odsouhlasena. Ob�an� to c�t�, a proto k hlasov�n� nejdou, i kdy� �pi�ky EU v��� v dominov� efekt. P�im�je �pan�lsk� referendum Evropany, aby hromadn� vstoupili na most k "lep��m z�t�k�m", uv��ili ve v�emocnost �stavn�ho "l�ku" a z��astnili se referend? Mo�n� se jich pak u� dlouho nikdo na nic pt�t nebude.
Petra Kuchy�kov� Autorka je analyti�ka CDK Osobn� str�nky